Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Oteplování hrozivé a ještě hrozivější

25.02.2007  |  zdroj: HN  |  123× přečteno      vytisknout článek

Oteplování hrozivé a ještě hrozivější

Několik tisíc vědců se před pár týdny v Paříži shodlo na tom, že Země se otepluje. To není nic překvapivého: série záplav v Česku, vražedné (a vraždící) horko ve Francii či Kalifornii, hurikánový rok 2005 korunovaný devastací amerického New Orleansu - to vše naznačuje, že klima se na různých místech naší Země skutečně mění.

Samo o sobě to není nic tragického - změny klimatu jsou většinou pomalé a dávají čas na adaptaci. Zajímavější je vědecká shoda, že tyto změny jsou na devadesát procent ovlivňovány lidskou činností.

Sir Stern přichází

Pokud změny klimatu (spolu)způsobuje člověk, je nutné tyto vlivy promítat do "oceňování" našich aktivit. Jinými slovy, musíme brát v potaz ekonomické externality, které naše chování má na ostatní lidi, potažmo celou Zemi.

Není nutné okamžitě zakazovat auta, ba ani podnikat nákladné a zřejmě neúčinné akce typu Kjótského protokolu. Je však nezbytné získat přesnější představu o tom, jaký dopad mohou změny klimatu mít.

Přesně takovýmto úkolem pověřila britská vláda Sira Nicholase Sterna, když si u něj objednala studii o ekonomických dopadech změn světového klimatu. Řekněme rovnou, že šlo o mimořádně šťastnou volbu. Vždyť seznam vědeckých publikací tohoto uznávaného odborníka v oblasti daňové teorie je delší, než souhrn prací všech českých ekonomů dohromady.

Ekonomové si proto oddechli, že zprávu nebude zpracovávat nadšenec neznající základů ekonomie a ostatní snad uklidnily Sternovy práce pro Světovou banku, při nichž si vždy zachovával nezávislost a vysoký kredit.

Co na Sicílii, co ve Švédsku

Výsledky Sternova výzkumu však byly překvapivé a pro mnoho ekonomů šokující. Na více než sedmi stech stránkách Stern dochází k závěru, že oteplování klimatu sníží světový produkt až o pětinu. Hlavními příčinami této drastické změny by měly být záplavy způsobené zvyšováním mořské hladiny, nedostatek pitné vody, vyhynutí až 40 % živočišných druhů a postupné vysychání velkých částí kontinentů, které by vedlo ke stovkám milionů "klimatických uprchlíků".

Je nezpochybnitelné, že teplota Země se zvyšuje a je také jasné, že každá změna klimatu bude vyžadovat reakci světové ekonomiky. Některé plodiny nebude možné pěstovat na Sicílii, jiným se začne dařit ve Švédsku. Jaký bude ekonomický dopad těchto změn je však mimořádně obtížné i jen odhadovat.

Čert se skrývá v detailech

Nicholas Stern ve své zprávě odvedl vynikající práci v detailním popisu všech možných efektů oteplování. Politikům však dal do ruky nebezpečný nástroj, když se odvážil jednoznačně určit velikost škod z klimatických změn a dokonce i kvantifikovat náklady na jejich odstranění. Například český ministr životního prostředí Martin Bursík těmito odhady hájí svůj nápad zdaňovat od roku 2010 kysličník uhličitý... Výsledky Sternovy zprávy jsou založené na malých detailech a skrytých předpokladech, které ovšem politici nečtou.

Sto korun a deset haléřů

V případě odhadu dlouhodobých efektů a změn je třeba přepočítávat budoucí náklady a výnosy na dnešní ceny. To se dělá pomocí takzvané diskontní míry. Jak vysoká má diskontní míra být je ovšem nejednoznačné.

Ve standardních ekonomických modelech se většinou počítá s úrokovou mírou, neboť to je nejlepší ocenění času, jaké máme k dispozici. Někteří autoři s tím však nejsou spokojeni a používají takzvanou společenskou diskontní míru, která je obecně nižší než tržní úroková míra.

Sir Stern ve svém reportu ovšem argumentuje, že diskontní míra by měla být co nejblíže nule, neboť uvažujeme-li o blahobytu příštích generací, nemáme právo náš blahobyt upřednostňovat, tím spíše, jde-li o přežití budoucích generací.

V modelech je nakonec použitá diskontní míra 0, 1 %, což je extrémně nízká hodnota, nikde jinde nevídaná. Rozhodnutí o nízké diskontní míře znamená, že v logice modelu se vyplatí vydat dnes 100 korun, pokud za rok získáme 100 korun a 10 haléřů...

To samo o sobě je velmi problematické rozhodnutí. Ale Sternova zpráva je navíc komplikovaná i kvůli ignorování skutečnosti, že příští generace budou bohatší než my. Podle Sterna je 100 korun pro nás totéž jako 100 korun (upravených diskontní mírou) pro příští generace. To je ovšem diskutabilní: bude-li příští generace dvakrát bohatší než my, neměli by na ochranu proti důsledkům oteplování vydat dvojnásobek toho co my?

Sčítejte dostatečně dlouho

Důsledky nastavení parametrů Sternova modelu lze nejlépe demonstrovat na jednoduchém příkladu. Dejme tomu, že existuje desetiprocentní šance, že někdy po roce 2100 se sníží celosvětové bohatství o setinu procenta. Kolik peněz bychom dnes museli vydat, abychom toto nebezpečí odvrátili? I ten nejcitlivější a nejohleduplnější člověk by zřejmě nevydal ani korunu.

Podle Sternova modelu bychom však měli být ochotni vydat více než procento našich příjmů, abychom toto riziko eliminovali. Tak obrovské výdaje jsou v modelu ospravedlnitelné, protože sebemenší snížení blahobytu budoucích generací se sčítá s minimálním diskontním faktorem. A tak sčítáme-li dostatečně dlouho, dostaneme se k obrovským číslům...

Prostě šokující

Je škoda, že Sternova zpráva použila tak extrémní předpoklady pro to, aby splnila očekávání svých zadavatelů - tedy především britské vlády.

Změny klimatu jsou bezpochyby natolik důležité, že se jim věnovat musíme. Nelze však "nastavovat parametry" tak, abychom dosáhli dostatečně šokujících výsledků, které se dostanou na první strany novin.

AUTOR: Ondřej Schneider
Autor vede katedru Evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky na Institutu ekonomických studií FSV UK.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist