Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Příliš mnoho úkolů

20.08.2007  |  zdroj: EKONOM  |  129× přečteno      vytisknout článek

Příliš mnoho úkolů Sami to nezvládneme, říká Yu Hongyuan, odborník na životní prostředí a globální oteplování z Lingnan University v Hongkongu.


Čína se dere na špici mezi světové velmoci. Nemyslíte si, že by měla zvýšit i svou zodpovědnost za znečišťování prostředí? Jakým směrem by se měla vydat?

Každé impérium musí ovládnout klíčový zdroj energie. Velká Británie se dostala do postavení velmoci v 19. století i díky tomu, že dokázala lépe než jiní získávat z uhlí energii potřebnou k rozvoji ekonomiky. Spojené státy ve 20. století ovládaly naleziště ropy. V 21. století, kdy se Čína stane světovou velmocí, bude muset ovládnout nové zdroje energií.

Jaké zdroje máte na mysli?

Solární energii, jadernou energii a energii získávanou pomocí větrných elektráren. Získávat energii ze slunce je pro Čínu zatím velice drahé. Vodní elektrárny jsou zatím jen v počátcích. A jaderná energetika není zcela bezpečná.

Sázím na to, že Čína bude získávat stále více energie z větrných elektráren. Technologie už máme k dispozici. Získali jsme je v 90. letech, kdy britské společnosti investovaly do jejich rozvoje v provincii Gansu. Uhelný a ropný průmysl jsou stále v rukou čínského státu, ale v čistých technologiích dominují zahraniční firmy, které se snaží Čína přilákat na svůj trh.

Závislost a soupeření o ropu a zemní plyn jsou hrou s nulovým součtem. Jedna strana ztrácí proto, aby mohla vyhrát ta druhá. Víme o téhle pasti a snažíme se více investovat do čistých technologií a zvýšit jejich procentuelní podíl na celkové spotřebovávané energii. Budeme ale muset vyrovnat poptávku po energiích s ochranou životního prostředí.

Čína nepodepsala Kjótský protokol. Ostatní státy tvrdí, že pokud se k nějaké formě omezování emisí nezavážou Čína a Indie, nebudou mít přijatá opatření žádný smysl. Jak vidíte situaci po roce 2012, kdy vyprší platnost protokolu?

Rok 2007 je prvním rokem, kdy se začíná mluvit o tom, co se stane, až skončí platnost protokolu podepsaného v Kjótu. Je to příliš brzy na to, abychom mohli hovořit o tom, jaké jsou formální postoje jednotlivých vlád.

Spojené státy americké tvrdí, že Kjótský protokol je ekonomicky nevýhodný. To je také postoj Číny. Rozvinuté průmyslové země se na znečišťování podílely více a déle, než jak to mohla stihnout Čína a Indie. Čínské emise na hlavu činí 3,5 tuny, zatímco Spojené státy americké vypouštějí do ovzduší 20 tun.

Domnívám se, že Čína přijme nějakou formu omezení vypouštění emisí CO2. Myslím si, že přijme i větší zodpovědnost za změny klimatu. Kjótský protokol ale nebyl nikterak ideální. Jeho největší nedostatek spočíval v tom, že neobsahoval žádný mechanismus postihu pro země, které jej porušují, ani silné finanční pobídky, které by motivovaly země k omezení emisí.

Jaké nároky by na Čínu kladlo zavedení čistších technologií?

Čína spotřebovává hlavně ropu a zemní plyn. Na ropě je závislá zejména proto, že ji používá k výrobě zboží určeného na export. Otázkou je, jak změnit energetický mix tak, aby to zároveň katastrofálně nepostihlo čínskou ekonomiku. Druhou otázkou je, zda se podaří zvýšit podíl čistých technologií na výrobě energie. V současné době vyrábí Čína 70 % své energie spalováním uhlí. Náklady na přeměnu průmyslu závislého na ropě a uhlí jsou pro Čínu zatím obrovské. Vyspělé země by právě v této oblasti mohly rozvojovým zemím pomoci finančně i převodem jejich technologií. Sami to nezvládneme.

Jakým způsobem by mohla pomoc probíhat?

Čína je zemí, kde Rozvojový program OSN (UNDP) rád rozvíjí své projekty. Na rozdíl od jiných rozvojových zemí, kde vládne korupce a nakládání s prostředky je netransparentní a neefektivní, v Číně mezinárodní organizace takové problémy nemají. Zatímco v Africe může zavedení projektu trvat dva až tři roky a v Indii rok, v Číně se projekt rozběhne do několika měsíců.

Až šedesát procent všech půjček, které Světová banka poskytuje Číně, je spojeno s projekty týkajícími se životního prostředí. Tyto projekty se zaměřují hlavně na ochranu vody a snížení znečištění a na udržitelný rozvoj měst a venkova.

Protože mezinárodní organizace stále hledají místa, kde by mohly úspěšně probíhat programy, Čína je na jejich seznamu velice vysoko.

AUTOR: IVANA OKLEŠŤKOVÁ

Hongkong

Yu Hongyuan je čestným členem Centra asijsko-pacifických studií na Lingnan University v Hongkongu. Mezi lety 1998-2000 pracoval na čínském Ministerstvu pro vědu a technologii.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist