Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

V pondělí začíná na Bali zásadní konference ke klimatu

29.11.2007  |  zdroj: MŽP  |  127× přečteno      vytisknout článek

V pondělí začíná na Bali zásadní konference ke klimatu

V pondělí 3. prosince začíná na ostrově Bali v Indonésii 13. konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) a 3. zasedání smluvních stran Kjótského protokolu. Jde o zásadní summit, na kterém budou zahájena jednání o dalších krocích k ochraně klimatu po skončení platnosti Kjótského protokolu v roce 2012. Státy Evropské unie, včetně České republiky, chtějí, aby dohoda byla dokončena do konce roku 2009, kdy se v Kodani uskuteční 15. zasedání smluvních stran UNFCCC. Konference je dvoutýdenní, skončí v pátek 14.  prosince.

Klíčovým momentem budou jednání o tom, aby se k závazkům snižovat emise skleníkových plynů, z nichž nejvýznamnějším je oxid uhličitý (CO2), přihlásili všichni jejich významní producenti –Čína, USA, EU, Japonsko, Rusko a další země. Rusko či prudce se rozvíjející země jako Čína, Indie či Brazílie zatím žádné závazky z Kjótského protokolu neměly, USA či Austrálie zase Kjótský protokol odmítli ratifikovat. Čína přitom letos pravděpodobně vystřídá USA v pozici největšího světového původce emisí CO2. Dohodou o budoucích závazcích ekonomicky nejvyspělejších rozvojových zemí podmiňují svou účast na budoucí světové dohodě například USA.

 

Významným podkladem pro delegace bude letošní Čtvrtá hodnotící zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC), která poukazuje na potřebu udržení růstu globální teploty na hranici 2 oC do konce století, což je dosažitelné pouze při koncentraci skleníkových plynů v atmosféře do 450 ppm (částic z milionu). Z toho vyplývá nutnost účinných opatření jak k redukci skleníkových plynů, tak k omezení negativních dopadů změny klimatu.

Na Bali by měla být schválena, tzv. „cestovní mapa“, která by měla ukázat významné úkoly a milníky, kterými je třeba projít cestou ke globální dohodě na podzim 2009. Podobnou cestovní mapu pro klíčové období 2008-2009 na evropské úrovni připravují společně Francie, ČR a Švédsko v rámci přípravy svého předsednictví v Radě EU. Změna klimatu v souvislosti s energetikou politikou je pro tyto země z pohledu předsednictví jednou z nejvýznamnějších priorit, o nichž se bude na půdě EU diskutovat.

EU hraje v celém vyjednávání klíčovou roli. Sama na březnovém summitu Evropské rady přijala vlastní závazek snížit emise skleníkových plynů o 20 % do roku 2020 (oproti roku 1990), který je ochotna zvýšit na 30 %, pokud se do snižování skleníkových emisí zapojí i ostatní „velcí hráči“. Žádný jiný stát se zatím bohužel k podobnému závazku dosud nepřihlásil. EU právě proto vyzývá, aby se ekonomicky vyspělé státy zavázaly k vyšším závazným absolutním emisním redukcím. Panel IPCC ve své hodnotící zprávě doporučuje, že by vyspělé ekonomiky světa, měly do roku 2020 snížit své skleníkové emise o 25 % – 40 % oproti roku 1990. Do roku 2050 by pak globální emise měly klesnout o 50 %, emise vyspělých ekonomik dokonce o 70 – 80 %. Jinak je pravděpodobnost udržení koncentrací skleníkových plynů na úrovni 450 ppm a tedy růstu globální teploty do limitu 2 oC mizivá.

Evropská Sedmadvacítka se na Bali bude řídit závěry Rady EU pro životního prostředí z 30. října. Ty byly připraveny po diskusi a ve spolupráci jednotlivých členských států EU, včetně ČR. Kromě již zmíněných redukčních závazků evropská pozice upozorňuje na nutnost orientace na adaptace na negativní důsledky, které klimatické změny mají a budou mít. Unie chce vyzvat ke spolupráci také rozvojové země. V evropské pozici se hovoří o „společné, leč diferencované odpovědnosti s ohledem na specifické možnosti jednotlivých smluvních stran“.

EU také navrhla, aby Evropská komise v rámci rozvojové pomoci založila Globální alianci pro klimatické změny mezi Evropou a chudými rozvojovými zeměmi, které jsou změnou klimatu nejvíce ohroženy. Aliance by měla sloužit jednak k transferu nízkouhlíkových technologií do chudších částí světa a jednak k přímé ekonomické pomoci adaptačním opatřením v těchto klimatickou změnou nejohroženějších oblastech (zejména v subsaharské Africe či pobřežních a ostrovních částech Asie a Pacifiku). Pro období 2008 – 2010 vyčlenila na tuto pomoc Komise 50 milionů eur.

Evropská unie s vysokou pravděpodobností splní své vlastní závazky, dané Kjótským protokolem. Jak na tom jsou jednotlivé členské země, ukazují následující dvě tabulky:

Tab. 1: Srovnání evropských zemí, srovnatelných počtem obyvatel s ČR (projekce k roku 2010 zahrnuje všechna přijaté a plánovaná opatření, včetně tzv. „uhlíkových propadů“)

 

Země

Počet obyvatel

Emise CO2 v roce 1990

Závazek Kjótského protokolu

Projekce k roku 2010 (%)

Projekce k roku 2010 (abs.)

Belgie

10,5 mil.

146,9 mil. t

-7,5 %

-8,4 %

134,6 mil. t

ČR

10,3 mil.

196,3 mil. t

- 8,0 %

-28,8 %

139,8 mil. t

Maďarsko

10,0 mil.

122,2 mil. t

-6,0 %

-28,7 %

87,1 mil. t

Portugalsko

10,5 mil.

60,9 mil. t

27,0 %

23,1 %

75,0 mil. t

Rakousko

8,3 mil.

78,9 mil. t

-13,0 %

-13,4 %

68,3 mil. t

Řecko

11,0 mil.

111,7 mil. t

25,0 %

24,9 %

139,5 mil. t

Švédsko

9,1 mil.

72,3 mil t

4,0 %

-6,4 %

67,7 mil. t

Zdroj: Evropská komise, přepočet absolutních emisí v roce 2010 MŽP

 

Tab. 2: Srovnání zemí EU-27 podle emisí CO2 na obyvatele (projekce k roku 2010 zahrnuje všechna přijaté a plánovaná opatření, včetně tzv. „uhlíkových propadů“)

 

Země

Emise 1990

Emise 2010 (projekce)

Belgie

14,0 t

12,8 t

Bulharsko

18,4 t

10,8 t

ČR

19,1 t

13,6 t

Dánsko

12,8 t

10,4 t

Estonsko

33,5 t

13,4 t

Finsko

13,7 t

13,4 t

Francie

9,4 t

9,1 t

Irsko

13,3 t

14,9 t

Itálie

9,0 t

8,5 t

Kypr

8,6 t

16,2 t

Litva

13,3 t

9,3 t

Lotyšsko

11,0 t

5,7 t

Lucembursko

31,8 t

22,9 t

Maďarsko

12,2 t

8,7 t

Malta

2,5 t

5,6 t

Německo

15,0 t

11,1 t

Nizozemí

13,1 t

11,8 t

Polsko

15,2 t

10,9 t

Portugalsko

5,8 t

7,1 t

Rakousko

9,5 t

8,2 t

Rumunsko

13,0 t

8,3 t

Řecko

10,2 t

12,7 t

Slovensko

13,5 t

10,4 t

Slovinsko

10,1 t

8,8 t

Španělsko

6,5 t

8,3 t

Švédsko

7,9 t

7,4 t

Velká Británie

12,9 t

9,8 t

Zdroj: Výpočet MŽP na základě údajů Evropské komise

Další informace:

http://unfccc.int/meetings/cop_13/items/4049.php

http://ec.europa.eu/environment/climat/home_en.htm

http://ec.europa.eu/news/energy/071127_1_en.htm

http://www.eu2007.pt/NR/rdonlyres/1CAB3779-074F-44D8-937F-C76ADEECD612/0/96899.pdf

http://www.ipcc.ch

http://www.env.cz/klima


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist