Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Hamburgery škodí klimatu

28.11.2008  |  zdroj: EKONOM  |  139× přečteno      vytisknout článek

Hamburgery škodí klimatu Oteplování planety může zpomalit i změna jídelníčku. Vyplývá to z výpočtů amerických vědců.

V souvislosti s globální změnou klimatu se stále častěji mluví o emisích skleníkových plynů. Právě ty jsou podle většiny odborníků hlavní příčinou oteplování Země. Vědci i politici proto hledají nejrůznější řešení, jak produkci těchto plynů omezit.
Zároveň se pro mnohé lidi stává součástí životního stylu šetrný přístup k životnímu prostředí. Prvním a nejjednodušším krokem je úspora energie - neplýtvat elektřinou a teplou vodou, zateplit svůj byt kvalitními okny nebo nejezdit autem, když to není nezbytně nutné.
Ale co dál? Podle odborníků z britské společnosti Carbon Trust stojí za pozornost i náš jídelníček. Při výrobě a zpracování některých potravin totiž vzniká výrazně více skleníkových plynů než u ostatních.
Na internetu se v posledních letech množí speciální kalkulačky, kde si můžete spočítat svoji uhlíkovou stopu - tedy emise skleníkových plynů související s vaší každodenní činností přepočítané na ekvivalent oxidu uhličitého (například www.carbonfootprint.com). Sekce související s potravinami ale bývají podceňované a často vycházejí z mylných předpokladů. Vyplývá to ze studie, jejíž výsledky nedávno zveřejnil časopis New Scientist.
"Roční uhlíková stopa jídla, které za rok zkonzumuje průměrná americká domácnost, je 8,1 tuny ekvivalentu CO2. Průměrný automobil za rok vyprodukuje pouhé 4,4 tuny ekvivalentu CO2," píše se ve zprávě.

Pšoukající krávy
Potíž je hlavně v tom, že většina Američanů holduje potravě sestávající ve velké míře z mléčných výrobků a červeného masa. A právě dobytek je největším producentem skleníkových plynů.
Kromě toho, že krávy podobně jako člověk vdechují kyslík a vydechují CO2, vzniká v jejich trávicím traktu metan. Ten je přitom 21krát silnějším skleníkovým plynem než oxid uhličitý. A aby toho nebylo málo, z hnoje a umělých hnojiv se uvolňuje oxid dusíku, jehož skleníkový efekt je dokonce 296krát účinnější než u CO2.
Emise vznikající chovem hospodářských zvířat přitom rozhodně nejsou zanedbatelné - celosvětově činí osmnáct procent skleníkových plynů souvisejících s lidskou činností.
Probíhá řada výzkumů, které mají napovědět, jaké krmivo by bylo pro dobytek nejvhodnější, aby se vznik metanu omezil. Úplně ho zastavit nelze. Metan vyrábějí mikroorganismy, které v trávicím traktu krav a ovcí pomáhají rozkládat lignin - stavební prvek buněčných stěn rostlin, jež by jinak zvířata nemohla strávit.
Ale metan z trávicího traktu není jediným problémem. Do výpočtu uhlíkové stopy se zahrnují všechny okolnosti, které souvisejí s produkcí a zpracováním potravin.
Pokud jde o hovězí maso, v první řadě se dobytek krmí plodinami vypěstovanými na poli.
Už při jejich setí, hnojení a sklízení se spotřebovává nafta a do ovzduší unikají emise. Další plyny se uvolňují z hnojiv použitých na poli. V kravíně se musí svítit, elektřinu potřebují i obslužné stroje. Nakonec se zvíře musí odvézt na porážku, maso zpracovat, zabalit a uchovávat v chlazeném nebo mraženém stavu. Následuje převoz do velkoobchodu, odtud do samoobsluhy...
Až pak přijedete vy, maso si odvezete domů a tam ho tepelně upravíte. To všechno se promítne do uhlíkové stopy steaku na vašem talíři.

Není kuře jako kuře
Odborníci z americké společnosti Ecotrust vyvinuli kalkulačku, která se snaží všechny tyto faktory zohlednit. Vyplývá z ní například, že natvrdo uvařené vajíčko má uhlíkovou stopu 333 gramů ekvivalentu CO2, zatímco miska cereálií s mlékem 1223 gramů. Hlavním problémem přitom nejsou cereálie, ale mléko - opět v souvislosti s chovem krav.
Kanadský ekonom Peter Tyedmers z Dalhousie University v Novém Skotsku, který se na vývoji kalkulačky podílel, připouští, že uvedená čísla musíme brát s rezervou. "Záleží na tom, kdy a kde byla konkrétní potravina vypěstována, zda šlo o konvenční chov, nebo biozemědělství a podobně," říká Tyedmers. Přesto nám čísla mohou alespoň orientačně napovědět, které potraviny jsou nejšetrnější k životnímu prostředí.
Dále se vědci zaměřili na to, zda se vyplatí preferovat biopotraviny na úkor konvenčních jídel. Došli k překvapivým závěrům.
Přestože je ekologické zemědělství obecně považováno za šetrnější k životnímu prostředí, platí to jen v některých ohledech. Pochopitelně odpadají emise z umělých hnojiv a výroby pesticidů, které se v ekozemědělství nepoužívají. Nathan Pelletier z Dalhousie University porovnával kukuřici, pšenici, sóju a olejnou řepku pěstovanou oběma způsoby. Zjistil, že při pěstování bioplodin vzniká o 77 procent méně skleníkových plynů a spotřebuje se jen 39 procent energie proti konvenčním plodinám.
Při srovnání drůbeže už výsledek tak jednoznačný není. Kuřata z ekologických chovů mají více prostoru, takže spotřebují více energie na světlo a topení. Zároveň se mohou více hýbat, takže trvá déle, než dorostou do stejné hmotnosti.
O mnoho lépe nedopadlo ani srovnání lososů pěstovaných v klasických a ekologických farmách. Konvenční chovy umožňují přikrmovat ryby moučkou a tukem ze sardinek, sleďů a dalších malých ryb, které plavou ve velkých hejnech, takže se snadno chytají.
Naproti tomu ekologické chovy mohou podle stanov používat jen odpad z velkých ryb určených pro lidskou spotřebu. Takové ryby se ovšem obtížněji loví, takže rybářské lodě často hodiny brázdí oceán, než na ně narazí. Při tom spotřebují spoustu nafty, což se promítá v uhlíkové stopě.
"Na chycení tuny malých rybek stačí méně než 50 litrů paliva, zatímco na ulovení tuny velkých ryb, jako jsou tresky, mečouni nebo tuňáci, se spálí až dva tisíce litrů paliva," konstatuje Pelletier.

Maso ze zkumavky
Nakonec odborníci prozkoumali i uznávaný předpoklad, že potraviny vypěstované nedaleko místa našeho bydliště budou mít výrazně nižší uhlíkovou stopu než jídlo pocházející z opačného konce planety. Christopher Weber z Carnegie Mellon University v Pittsburghu ovšem spočítal, že doprava představuje jen jedenáct procent celkových emisí souvisejících s produkcí potravin.
Vzdát se jednou týdně hovězího masa je podle něj mnohem účinnější než řešit, odkud jaká potravina pochází.
"Když budete celý rok konzumovat jen jídla z místních potravin, sníží se vaše uhlíková stopa o 400 kilogramů ekvivalentu CO2. Když místo toho jeden den v týdnu vyměníte červené maso a mléčné výrobky za drůbež a vajíčka, ušetříte 250 až 400 kilogramů ekvivalentu CO2," tvrdí Weber.
Rajenda Pachauri, šéf Mezivládního panelu pro změnu klimatu při OSN, nedávno prohlásil, že se máme vzdát konzumace masa, chceme-li zpomalit oteplování planety. Sám je ovšem hinduista a vegetarián.
Zajímavé řešení by ale mohly přinést biotechnologie. Už nyní se experimentuje s pěstováním umělých svalových tkání z kmenových buněk dobytka a drůbeže.
Za pár let bychom se proto mohli dočkat prodeje masa vypěstovaného v laboratoři. Buňky se množí v živném roztoku ve speciálním biorekatoru. Ten sice potřebuje energii, ale celková uhlíková stopa je ve srovnání s běžným chovem dobytka zanedbatelná.
Zatím to zní trochu strašidelně, uměle vypěstovaný biftek by chtěl na talíři asi málokdo. Ale optimisté jsou přesvědčeni, že se takto získané maso může uplatnit například v hamburgerech, párcích a dalších výrobcích z mletého masa. Je pravda, že tyto potraviny už dnes připomínají pořádný kus masa jen vzdáleně - takže to možná nebude až tak radikální změna.

AUTOR: Eva Vlčková,
redaktorka Lidových novin


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist