Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Zamíchají obnovitelné zdroje a jádro "kartami" české energetiky?

24.02.2009  |  zdroj: Technik  |  124× přečteno      vytisknout článek

Česká energetika stojí ze dvou třetin na uhelných zdrojích, které jsou největšími producenty oxidu uhličitého.

V lednu 2008 přišla Evropská komise s návrhem energeticko-klimatického balíčku. Jeho obsah se týká jak emisních povolenek, tak i podpory obnovitelných zdrojů energie. Podle balíčku by se měla vyvíjet i budoucnost české energetiky.

Česká energetika stojí ze dvou třetin na uhelných zdrojích, které jsou největšími producenty oxidu uhličitého. Tento poměr se ale nedá změnit ze dne na den. Cíl redukovat emise oxidu uhličitého tak přináší nové argumenty pro podporu jaderné energie.

ČESKOU ENERGETIKU BIOMASA ZŘEJMĚ NESPASÍ

Z balíčku pro Českou republiku vyplývá povinnost zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na primárních energetických zdrojích do roku 2020 na 13 %. Je to pro nás dosažitelný cíl? Jak jsme na tom s plněním podobného cíle navýšit tento podíl na 8 % do roku 2010?

Ačkoli se rok od roku podíl obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě zvyšuje, indikativní cíl pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů pro rok 2010 s vysokou pravděpodobností nesplníme. V polovině loňského roku náš stát tento cíl plnil o něco málo více než z poloviny. A to především díky rostoucímu podílu výroby elektřiny ve vodních elektrárnách, respektive díky dobrým hydrologickým podmínkám v posledních letech. Dalším důvodem je trh s energetickou biomasou, který se po prvotním nadšení zadrhl. Najednou už nikdo netvrdí, že budeme mít statisíce volných hektarů půdy. Ve světle nedostatku a růstu cen surovin v globálním měřítku vypadá i využívání biomasy jinak. A podíl ostatních druhů obnovitelné energie, tedy především solární a větrné, je zcela mizivý. Od těchto energetických atributů zatím nelze očekávat žádné zázraky. Je vidět, že odhad, se kterým se před pěti lety počítalo při konstrukci 8procentního cíle, byl dost nadnesený. Nehledě na to, že je ještě ve hře 13procentní závazek do roku 2020, a otázka, jakými prostředky chce vláda dosáhnout toho, aby svůj příslib splnila. Zřejmě bude muset mít schopnosti delfské věštírny, aby dovedla předpovědět, co bude za deset, patnáct let.

STÁT A FINANČNÍ PODPORA OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE

Ekoenergetický byznys je dnes velmi silně zadotovaný, a počet projektů v obnovitelných zdrojích proto rok od roku narůstá. Stát dnes negarantuje jen pevné výkupní ceny, které převyšují náklady na výrobu v klasických energetických zdrojích o stovky procent, ale rozděluje také investiční dotace. Od roku 2004 navíc začala být poskytována podpora také z evropských fondů. Jen v operačním programu, který spravuje ministerstvo průmyslu, je připraveno 8 miliard pro obnovitelné zdroje na příštích 5 let. A i tady je zájem obrovský. Když ministerstvo v roce 2007 otevřelo nový ekoenergetický program, sešlo se mu několik set předběžných žádostí na celkem 10 mld. Kč. Zajímavé je, že polovinu těchto peněz chtěly firmy na vybudování solárních elektráren. Díky zdaleka nejvyšší výkupní ceně a možnosti získat dotaci na výstavbu je totiž sluneční energie velice lukrativní byznys.

Obnovitelné zdroje mohou v budoucnu představovat zhruba sedminu českých energetických zdrojů.

HROZÍ ČESKU V BUDOUCNU NEDOSTATEK ELEKTŘINY?

Stále častěji se hovoří o tom, že ČR v následujícím desetiletí čeká nedostatek elektřiny. Na místě je otázka, co lze v tomto směru očekávat od obnovitelných zdrojů energie.

Třináct procent je třináct procent, a i když by to asi bylo zbožné přání řady lidí, obnovitelné zdroje nás určitě nespasí. O nedostatku energie se sice hovoří, ale jde o nedostatek nikoli v české, ale česko-slovenské energetické soustavě a v širším pohledu v celé střední Evropě. Česká a slovenská soustava byla budována jako jednotný systém a jednotná je dodnes. Problémy jedné soustavy se proto přelévají i do soustavy druhé. Jestliže se Slovensko dostává do energetického deficitu kvůli tomu, že muselo uzavřít jaderné bloky i uhelné elektrárny o výkonu téměř dva tisíce megawatt, pocítí to i ČR. Tím se dotýkáme problému, se kterým se potýká de facto již celá Evropa, a tím je nedostatek energetických zdrojů. V Evropě je nedostatek elektřiny, jehož důsledky kvůli propojenosti energetických soustav pociťujeme v rostoucí ceně elektřiny i u nás. Z této situace není jiná cesta, než začít stavět nové zdroje. Sázet zde na alternativní zdroje je na tomto místě ale mimo realitu.

MOŽNOSTI RENESANCE ČESKÉ ENERGETIKY

V podstatě máme dnes tři eventuality. Za prvé je to uhlí, za druhé jde o jádro a třetí variantu představuje plyn. O ropě už dnes asi kvůli její houpačkové cenové ekvilibristice během roku 2008 nelze vůbec uvažovat. Plyn je pro Českou republiku problematický z důvodů energetické bezpečnosti, protože je ze všech energetických zdrojů nejcitlivější na politické otřesy. Třeba sousední Rakousko má v plánu vystavět v nejbližších letech plynové elektrárny o výkonu 5 000 MW. Touto cestou ale jít nechceme, takže nám zbývají jen dva klasické zdroje, a to je uhlí a jádro.

Z vývoje debaty o jaderné energii, která probíhá nejenom u nás, ale i v Evropě, dokonce i v Rakousku, je patrné, že doznívá paralýza jaderné energetiky, která následovala po Černobylu. Množí se hlasy, které otevřeně říkají, že jediným řešením je obrození jaderné energetiky. Je to logické, protože o rozvoj jaderné energie mají zájem všichni velcí světoví hráči, ať je to Rusko, Čína, Indie nebo Spojené státy americké.

Také Česká republika se spolu se Slovenskem snaží vykročit ze svého malého ringu a vstoupit do evropské debaty. Příkladem může být rok 2007, ve kterém náš stát inicioval a spolu se Slováky prosadil vznik Evropského jaderného fóra, které se schází v Bratislavě a v Praze. Jeho cílem je propagovat dobré jméno jaderné energetiky nejenom u nás, ale v celé Evropě. Když se rozhlédneme mimo Evropu, všichni ti velcí hráči plánují stavět ne jednotky, ale desítky atomových elektráren v horizontu příštích dvaceti, pětadvaceti let. A Evropa nemá jinou šanci, než postupovat stejným směrem.

I u nás se především díky programovému prohlášení začalo o jaderné energetice mluvit. Začalo se diskutovat o pokračování jaderného programu, což se ještě před pár lety po dokončení Temelína zdálo zcela nereálné. V tomto směru lze vyslovit přesvědčení, že také díky tomu má dnes jaderná energie více příznivců, než měla před čtyřmi, pěti lety.

POŠŤOUCHNE PLYNOVÁ KRIZE VYUŽITÍ JÁDRA?

Jejich optimismus jakoby chtěl podpořit leden 2009. Evropa mrzla na úkor sporů mezi Ruskem a Ukrajinou v záležitosti dodávky zemního plynu. Daná skutečnost okamžitě navodila otázku: Uspíší plynová krize hledání jiných zdrojů energie, než je plyn?

Evropská unie už dlouho vyhlašuje, že se snaží snížit svoji energetickou závislost na Rusku. Někteří experti očekávají, že výsledkem současné krize a nejistoty může být jaderná energie. Že apokalyptické vize nevytopených a neosvětlených bytů či zastavení provozu řady továren v nynějších mrazech přesvědčí o výhodách jádra více Evropanů než dosud.

Příkladem může být Francie. Nedostala se nyní do velkých problémů, protože bere z jádra 80 % energie, tj. mnohem více než ostatní evropské země, a na plynu z Ruska je méně závislá. Pro srovnání: Francie odebírá z Ruska 24 % veškeré své spotřeby plynu, Německo 42 %. Francie provozuje 59 jaderných elektráren a v Evropě tak patří k hlavním propagátorům jádra. Příkladem může posloužit rovněž Švédsko, které má jen jaderné nebo vodní elektrárny. A do třetice. Britská vláda předloni schválila výstavbu nových atomových elektráren.

Proti tvrzením této skupiny odborníků stojí názory jiných znalců na evropskou energetiku. Podle nich jádro zažívá na starém kontinentu renesanci tak jako tak a nedomnívají se, že zrovna kolaps v zásobování plynem z Ruska by měl další šíření jaderné energetiky nějak mimořádně nastartovat. Navíc jaderné palivo dodává do řady zemí včetně ČR právě Rusko - jeho dodávky ovšem nejsou závislé na tranzitu přes jiné státy. Spíše tak lze očekávat, že budou utlumeny debaty o výstavbě elektráren na plyn. Na jednom se však odborníci shodli: Rusko je a zůstane hlavním energetickým partnerem pro Evropu, tudíž i pro náš stát.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist