Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Rozpad ledových mostů

25.04.2009  |  zdroj: EKONOM  |  133× přečteno      vytisknout článek

Devět antarktických šelfových ledovců jeví v současné době známky rozpadu.

Další antarktický ledovec se rozpadá. Satelitní snímky ESA ukázaly, že poslední most, který pravděpodobně drží na místě obří Wilkinsův ledový šelf, popraskal. Od Antarktidy se oddělila řada ledových ker a odplula do oceánu. Co to znamená?
Wilkins dostal pořádnou ránu již loni v březnu. Nyní přišla další známka rozpadu. Šelfový ledovec, který spojuje dva menší ostrovy Charcot Island a Latady Island s největším antarktickým ostrovem, Alexandrovým, popraskal právě v nejužším místě.
"Je to zatím poslední, ale největší ústup ledovce," komentuje situaci glaciolog David Vaughan z Britské antarktické služby (BAS).

Na řadě je Larsen C
Vědci se obávají, že Wilkinsův šelfový ledovec nepřežije několik dalších letních období. A odlamování může začít i na zatím stabilním Larsenu C.
Známky rozpadu v současnosti jeví dalších osm šelfových ledovců, které lemují Antarktický poloostrov. Vědci z BAS nepochybují o tom, že tento jev je výsledkem oteplování atmosféry v této oblasti.
Šelfové ledovce představují koncové části pevninského zalednění, které stéká z pevniny a nasouvá se na mořskou hladinu. Vědci se kdysi domnívali, že jsou věčnou součástí Antarktidy a jejich velikost zůstává víceméně neměnná - co na jedné straně odtaje, to na druhé straně přibude.
Antarktický poloostrov byl vždy teplejší než vnitrozemí. Každé léto odtává led ze šelfových ledovců, ale když ledovec příliš zeslábne, tak praská nebo se zcela zbortí.

O tři stupně
Za posledních padesát let se zvedla průměrná teplota na poloostrově téměř o tři stupně Celsia, a to se na stabilitě ledovců muselo projevit. Kolem poloostrova již zmizelo 25 tisíc kilometrů čtverečních ledu a Vaughan říká: "Toto množství by pokrylo spotřebu pitné vody britských domácností na tisíc let."
Pavel Prošek, klimatolog z Masarykovy univerzity, který již několikrát vedl českou expedici do Antarktidy a budoval českou polární Mendelovu stanici na ostrově James Ross, v této souvislosti připomíná: "Rapidně ubývá šelfového ledovce, jehož teplota se blíží teplotě vody. To, že se odlamují, je standardní proces, odlamovaly se a praskaly vždy. Jde však o to, že v poslední době se tak děje podstatně rychleji. Zejména v místech kolem Antarktického poloostrova."

Hladina stoupá
Klimatologové Ladislav Metelka a Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu, autoři nedávno vydané knihy Změny klimatu - Fakta a mýty, dodávají: "Rychlost odtávání západoantarktického ledovce je asi o šedesát procent vyšší než tvorba nového ledu."
V této souvislosti se často spekuluje o tom, co udělá tání antarktického ledu s hladinou moří. Ta stoupla za posledních sto let přibližně o 25 centimetrů, jak dokazují dlouhodobá pozorování v přístavech po celém světě.
Odborníci se shodují, že hlavním důvodem tohoto nárůstu je především tepelná expanze vody (teplejší voda má větší objem), tání ledovců je zatím pouze druhotné.
Hladina moří se má nicméně do roku 2100 zvýšit o 28 až 43 centimetrů. Nebo, jestliže svět zásadně neomezí emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, až o 59 centimetrů, shodl se Mezivládní panel o klimatické změně (IPCC) na svém posledním setkání na jaře v Kapském Městě.

Ještě je čas?
"Za posledních dvacet let ubylo v prostoru Antarktického poloostrova 25 tisíc kilometrů čtverečních ledu, a ty by skutečně mohly mít vliv na růst mořské hladiny," vysvětluje Pavel Prošek.
Samotné odpadnutí šelfového ledovce od Antarktidy ale nemůže způsobit prudké zvýšení mořské hladiny, neboť je z větší části ponořen v moři. "Vzestup mořské hladiny o 75 metrů, jak některé prognózy varují, je naprosto fantaskní číslo. To by musel roztát všechen led světa, všech 30 milionů kubických kilometrů, a to nepřipadá v úvahu," říká Prošek.
"Ano, rozpadají se šelfové ledovce, a je to skutečně dokladem oteplování. Bude to mít následky pro jižní polární ekosystémy, ale enormní vliv na mořskou hladinu to mít nebude. Varovný prst je však třeba mít vztyčený - podmiňovací způsob na lidstvo neplatí. A jisté je, že je ještě čas něco udělat," dodává.
Ještě je čas. To tvrdí ostatně i američtí vědci z Národního centra pro výzkum atmosféry, kteří minulý týden zveřejnili výsledky svého bádání v časopise Geophysical Research.
Pomocí superpočítačové simulace a porovnání všech dostupných modelů vývoje klimatu došli k závěru, že hrozba globálního oteplení může být pořád ještě zčásti zažehnána, jestliže se podaří zastavit růst emisí skleníkových plynů a koncentrace oxidu uhličitého (CO2) do konce století nepřekročí úroveň 450 ppm. (Jednotka ppm se používá pro označení malých koncentrací, udává počet částic na milion. Dnes je koncentrace CO2 380 ppm, v preindustriální éře byla 284 ppm - pozn. redakce.)
Vědci nicméně došli k závěru, že hladina moře by se pak vlivem menší teplotní expanze ohřáté vody zvýšila jen o čtrnáct, nikoli o 22 centimetrů.
Dalším "ziskem" by bylo, že letní arktické zalednění by sice ještě kleslo až na čtvrtinu dnešního stavu, ale stabilizovalo by se v roce 2100. Hrozba, že Arktida bude za sto let bez ledu, by se nenaplnila.
Ve stejné době by se mohl stabilizovat celý klimatický systém, oteplování by dále nepokračovalo.
"Studie dává určitou naději, že se ještě můžeme vyhnout nejhorším důsledkům klimatických změn, když se společnost odhodlá k podstatnému snížení emisí během následujících desetiletí," tvrdí američtí vědci.

Další neznámé
"Splnění této podmínky je i pro nejoptimističtější scénáře prakticky nemožné, limit 450 ppm bude s největší pravděpodobností v průběhu 21. století překročen," obávají se klimatologové Ladislav Metelka a Radim Tolasz. "To by totiž bylo nutné během asi dvou desetiletí drasticky zredukovat emise oxidu uhličitého, což je politicky i technicky nerealizovatelné."
Celý mechanismus vztahu obsahu CO2 a oteplování planety však funguje ještě složitěji, než se vědci dosud domnívali. Poslední výzkumy ukázaly, že počátek růstu koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře neznamená přímo růst teplot.
Ten má za následek "startovací" teplotní vzestup, který podmiňuje zvýšení respirace CO2 rostlinami, a teprve ve druhé fázi dochází k významnému vzestupu teplot.
I klimatologové IPCC připouštějí, že přesnější odhady narážejí na současnou úroveň poznání.
Dosud ne zcela probádaná je role oblačnosti, ledových příkrovů, odlesňování planety, oceánských oscilací - tedy vlastně veškerých složitých a nezměřitelných vztahů mezi pevninou, mořem a atmosférou.

AUTOR: Eva Bobůrková

Šelfové ledovce
Začínají v místě, kde pevninský ledovec stéká do moře a pluje po mořské hladině nebo se posouvá po mořském dně.
Největší šelfový ledovec na světě je James Ross s plochou 473 tisíc kilometrů čtverečních. Wilkinsův ledovec má plochu přes třináct tisíc kilometrů čtverečních.
Výzkumy ledových vrstev a sedimentů ukázaly, že některé ledovce byly stabilní posledních deset tisíc let. To je podle vědců neklamná známka, že současné kolapsy jsou způsobeny změnami klimatu.

Praskající Antarktida
Wordie - první šelfový ledovec, u něhož zaznamenali vědci "potíže". Ustupovat začal v roce 1991.
Šelfový ledovec Princ Gustav - začal ustupovat již v druhé polovině 20. století, rozpadl se v roce 1995.
Šelfový ledovec Larsen A - dramatický a úplný kolaps nastal v roce 1995. Rozpadl se nečekaně a během pouhých několika týdnů.
Šelfový ledovec Larsen B - rozpadl se v roce 2002.
Šelfový ledovec Larsen C - mnohem větší a silnější ledovcový šelf je zatím stabilní a nejeví známky rozpadu.
Šelfový ledovec Wilkins - první obří trhlina se objevila v březnu 2008, tehdy se z něj odlomila obří kra dlouhá 41 kilometrů a široká 2,5 kilometru. Letos v dubnu popraskal znovu.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist