Ultrajemné částice zvyšují riziko nemocí dýchacích cest

Počty onemocnění a úmrtí na nemoci dýchacích cest stoupají se zvýšeným výskytem ultrajemných částic prachu v ovzduší. Naproti tomu souvislost s počty onemocnění a úmrtí na nemoci srdce a cév nebyla prokázána. Ukazují to průběžné výsledky projektu UFIREG, v němž vědci od července 2011 poprvé měří konkrétní vliv prachových částic menších než 100 nanometrů na lidské zdraví. V projektu jsou zapojeny vedle Prahy také německé Drážďany a Augsburg, slovinská Lublaň a ukrajinské Černivci.

"V případě Prahy může být dáno do souvislosti s vyšším množstvím ultrajemných částic v ovzduší 15 úmrtí denně," řekl dnes novinářům při zveřejnění průběžných výsledků Miroslav Dostál z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR.

Podle zdravotnických statistiků zemřelo v Praze v letech 2012 a 2013 na nemoci dýchacích cest 1200 lidí, na nemoci srdce a cév 9680, na cukrovku 454, nervové nemoci 335, onemocnění ledvin 248, na chřipku 18 a na ostatní onemocnění 7652. Respirační choroby byly do věku 84 let častěji příčinou úmrtí u mužů, nad 85 let převažovaly ženy. Nemoci srdce a cév převažovaly jako příčina úmrtí u mužů do 74 let, nad 75 let bylo více žen.

Dostál připomněl, že měření koncentrací ultrajemných částic v ovzduší zatím není nikde v Evropě zahrnuto do běžných monitorovacích sítí, projekt se tedy zabýval měřením jejich koncentrací jako jedním z nových rizik. Analyzovány byly denní koncentrace ultrajemných částic měřených na monitorovacích stanicích a denní počty úmrtí a hospitalizací obyvatel daného města.

"Riziko je v procentuálním zvýšení denních počtů úmrtí a hospitalizací, pokud koncentrace ultrajemných částic stoupne o 1000 na kubický centimetr. Mírně se liší pro jednotlivá zúčastněná města, je to zhruba od pěti do 22 procent," doplnil.

Projekt UFIREG (v překladu: Ultrajemné částice - příspěvek důkazů k rozvoji regionální a evropské politiky v oblasti životního prostředí a zdraví) má poskytnout důkazy o negativních účincích ultrajemných částic prachu na lidské zdraví. Souhrnné výsledky budou zveřejněny na závěrečné konferenci 28. listopadu v Drážďanech. Politici tak dostanou od vědců argumenty k prosazování takových změn v ochraně ovzduší, které by vedly i k omezení zdravotních rizik pro obyvatelstvo.

Ultrajemné částice se na celkové hmotnosti prachových částic v ovzduší podílejí jen málo, ale zato tvoří většinu jejich celkového počtu i souhrnné povrchové plochy.

Měření výskytu ultrajemného prachu zveřejnili letos v září také dánští vědci. Zjistili, že v Praze a Brně je významně vyšší znečištění ultrajemným prachem než ve srovnatelných lokalitách v Berlíně a Kodani. Doporučili zavedení nízkoimisních zón či zavádění prachových filtrů u vozidel s dieselovým motorem.

V hlavním městě je na Spořilově nově na sloupech veřejného osvětlení speciální systém, který monitoruje dopady dopravy na životní prostředí, včetně výskytu jemných prachových částic a úrovně hluku. Dosud se dopad dopravy vyhodnocoval z matematického modelu, nyní jsou výsledky k dispozici v reálném čase, což umožňuje přijmout nutná opatření.