Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Dobré světlo, základ pohody

20.01.2010  |  zdroj: EKONOM  |  152× přečteno      vytisknout článek

Na pracovištích by mělo dostat přednost využití denního světla doplněného umělým osvětlením.

Na rozdíl od okolního světa využíváme v kancelářích kombinaci přirozeného a umělého osvětlení. Jak se střídají roční období i jak postupuje pracovní den, mění se jejich význam. Nedostatek jednoho kompenzujeme vyšším podílem druhého. Rovněž se jeho nadbytku bráníme například žaluziemi proti oslnění sluncem. Mimochodem, nadbytek umělého osvětlení sice není tak nepříjemný a zdánlivě tolik neškodí, protože se >>rozplyne<< v mnohem intenzivnějším přirozeném světle, za rychlý zásah přesto stojí.

I když využíváme úsporné světelné zdroje, v souhrnu jejich >>masového<< nasazení nejde o zanedbatelnou část spotřeby energie. />
Dobré osvětlení patří k základním potřebám každé kanceláře. Konečně právě v tomto prostředí je zrak nejdůležitějším smyslem, vezmeme-li v úvahu, že člověk v průměru 70 až 90 procent informací přijímá jeho prostřednictvím.

Na druhé straně podle informací z konference World Sustainable Energy Days (Světové dny úspor energií) je na osvětlení třeba devatenácti procent světové produkce elektrické energie.

Z toho se 69 procent spotřebuje v kancelářích, průmyslové podniky, venkovní prostory a domácnosti odeberou zbylých 31 procent.

Přitom celých 75 procent osvětlení kanceláří a průmyslových prostor v Evropě je nehospodárných, používají se staré technologie či znečištěná svítidla. Změnit to lze podporou poptávky po úsporných zdrojích světla. To by mohlo snížit spotřebu elektrické energie do roku 2025 až o 50 procent.

Pozor na zimu a tmu

Osvětlení může příznivě ovlivnit náladu člověka, a tak předcházet vzniku stresu, chyb či úrazů. Je důležité při vnímání prostoru a okolních objektů.

Naopak diskomfort vytváří zrakovou zátěž, způsobuje únavu očí, vyvolává pocit nepohody a přispívá k dřívějšímu nástupu celkové únavy. Nezanedbatelné nejsou ani účinky světla, které řídí periodické změny funkcí organismu a jeho jednotlivých orgánů na základě pravidelného, přirozeného denního rytmu střídání světla a tmy. Je-li narušen při nedostatečném, zejména denním osvětlení, mohou vznikat závažné zdravotní poruchy.

V New Yorku třeba bylo zjištěno, že více než deset procent obyvatel trpí hlavně v zimním období při dlouhodobém používání vnitřních prostor s nedostatečnou úrovní denního osvětlení syndromem označovaným jako SAD (seasonal affective disorder - sezonní rozladění organismu), který je charakterizován řadou obtíží, od poklesu fyzické a duševní výkonnosti, ospalosti až po bolesti hlavy.

Kolik luxů stačí

Při trvalém pobytu lidí v kanceláři by mělo mít přednost vyhovující denní osvětlení doplňované v průběhu dne podle potřeby umělým. Připouští se i takzvané sdružené, kdy se umělé v kombinaci s přirozeným používá po celý den.

Obecně lze osvětlení dělit na celkové, které má za úkol nasvítit celý prostor, a lokální, jež osvětluje pouze určitou část - pracovní kout, dekoraci a podobně.

V prvním případě zajišťuje orientaci v prostoru a základní hladinu osvětlení, ve druhém potřebnou intenzitu v určitém místě a současně zdůrazňuje intimitu a pocit soukromí.

Optimálním řešením je kombinace obou těchto principů, a to jak z hlediska zrakové pohody, tak přiměřené energetické náročnosti.

Intenzita přirozeného denního světla se pohybuje v širokém rozpětí. V zamračeném zimním dni může mít hodnotu >>pouhých<< 3000 luxů, v nádherném letním až 100 tisíc luxů.

Dosáhnout podobných kvalit pomocí umělého osvětlení by bylo enormně nákladné a zbytečné.

Čím svítit a kde Zatímco třeba pracovní plochy vyžadují osvětlení 500 až 1000 luxů, v zasedačkách je to 500 luxů a pro základní orientaci na chodbách postačí intenzita zhruba na úrovni 150 až 200 luxů.

Je ovšem nutné vzít v potaz i další parametry. Těmi základními jsou teplota chromatičnosti a index barevného podání.

První určuje barevný tón světla - teplý nebo studený. Udává, jak věrně jsou v něm rozeznávány barvy.

V naší zeměpisné šířce se obvykle používají zdroje s teplotou chromatičnosti 3000 kelvinů (bílá) nebo 4000 K (studená bílá).

Jejich akceptování je do značné míry individuální. Obecně ovšem platí, že tam, kde je značný podíl denního světla či vyšší osvětlenost, se používá studená bílá. Ta totiž vytváří svěží
atmosféru, omezuje zrakovou únavu, přispívá k lepší pozornosti a soustředění.

V moderních kancelářských interiérech zářivky již prakticky vytlačily klasickou žárovku. Vyznačují se totiž proti ní zhruba osmkrát vyšší účinností využití elektrické energie a asi deset až dvanáctkrát delší životností.

Na celkové osvětlení se používají především zářivková svítidla zapuštěná, přisazená nebo závěsná.

Zapuštěná (podhledová) jsou nejběžnější v moderních budovách, přisazená a závěsná se uplatňují zejména při rekonstrukcích nebo jako prvek spoluvytvářející interiér v reprezentativnějších místnostech.

Standardní celkové osvětlení je možné doplnit také o bodová svítidla s halogenovými žárovkami, s jejichž pomocí dokážeme například působivě zdůraznit rostliny, umělecká díla a podobně. Zvláštní atmosféru můžeme rovněž vytvořit stojanovými svítidly, což je v Česku řešení sice nepříliš obvyklé, za to však určitě zajímavé.

Samostatnou kapitolou jsou stolní svítidla. Jejich výhodou je individuální nastavení. Zabírají však prostor na pracovním stole a mohou rušit ostatní. Jejich použití je tedy dobré předem pečlivě zvážit, přičemž rozhodně by neměla sloužit k >>dohánění<< nedostatečného celkového osvětlení.

Z hlediska způsobů osvětlení můžeme sáhnout po několika variantách, které mají své silné i slabé stránky. Typické je dnes hlavně přímé, kdy světlo směřuje ze shora dolů na pracovní plochu. Běžné jsou osvětlovací systémy tvořené do podhledů zapuštěnými nebo přisazenými svítidly s optickými mřížkami. Pro většinu kancelářských prací jsou velmi vhodné, neboť >>automaticky<< zajišťují optimální rozložení jasů a stínů a nevyzařují striktně pouze dolů. Pozor ale na kvalitu mřížky. Díky ní mohou svítidla se stejným zdrojem vykazovat rozdílnou účinnost, a to od 60 do 90 procent.

AUTOR: Radovan Muška
konzultant pro vybavování kanceláří

Jak pracovat se světlem
- Velké rozdíly jasů v místnosti vedou k nepohodě, extrémně až k oslnění, malé zase vytvářejí pocit jednotvárného a nudného prostředí.
- Osvětlenost okolí má být rovna nejméně dvěma třetinám osvětlenosti úkolu, respektive pracovní plochy.
- S rozložením jasů úzce souvisejí barvy a materiály použité v interiéru, a to z hlediska jejich takzvaného činitele odrazu.
- Obecně platí, že čím je povrch světlejší, tedy vykazuje vyšší činitel odrazu, tím má vyšší jas.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist