Vláda schválila novelu zákona o zemědělském půdním fondu

Vláda minulý týden schválila novelu zákona, která sníží platby za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu (ZPF) a zavádí výjimky z plateb odvodů pro dopravní či průmyslové stavby v průmyslových zónách. Stát chce novelou vyjít vstříc investorům a zároveň nasměrovat stavby na méně kvalitní zemědělskou půdu. Zákon nikdy neprošel větší změnou, pouze se upravoval v souvislosti s jinými normami. Ochrana kvality zemědělského půdního fondu by měla být podle ministerstva životního prostředí posílena.

Návrh normy prošel připomínkovým řízením a vládě byl předložen podle mluvčí ministerstva životního prostředí (MŽP) Petry Roubíčkové po několikaměsíčním vyjednávání s resorty. Dvakrát byl na legislativní radě vlády, která ho naposledy vrátila úřadu na přepracování. Kabinetem schválená verze doznala několika změn.

Novelou reaguje vláda podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) na zvýšení poplatků za vynětí ze zemědělského půdního fondu v roce 2011. "Zkomplikovalo to řadu investic. Schválili jsme novelu, umožnili jsme, aby poplatek byl snížen u investic v průmyslových zónách, které byly v územním plánu do konce roku 2010. Úleva se může dotknout až 2000 hektarů. Mám řadu signálů od investorů, že kvůli tomu odsunuli své investice," řekl dnes na tiskové konferenci. Účinnost novely se navrhuje již od 1. ledna 2015.

V roce 2011 se platby za vynětí půdy zvýšily kvůli masivní výstavbě solárních elektráren a možným záborům zemědělské půdy. Nyní zůstanou současné základní sazby odvodů za vynětí. U půdy nejvyšší bonity se nově nebudou koeficienty ekologické váhy sčítat, ale použije se jedna nejvyšší hodnota. Cena za vynětí půdy se tak v ČR srovná s okolními státy EU (například Slovensko za vynětí z půdního fondu u půd nejvyšších tříd účtuje 20 euro/m2). U půd ve IV. a V. kategorii dochází k mírnému navýšení ceny za odnětí půdy. Zde byla původní cena naopak nastavena příliš nízko.

Nadále platit by měla ochrana půdy v chráněných oblastech, jejíhož zmírnění se obávali ekologové. MŽP slibuje, že bude spolupracovat s ministerstvem pro místní rozvoj a s kraji na metodice ochrany zemědělského půdního fondu, aby nedocházelo ke znehodnocování zemědělské půdy tam, kde existují jiné možnosti využití pro zejména průmyslovou zástavbu.

Platit se podle novely nebudou odvody za stavbu drah, bude-li stavebníkem a následně vlastníkem stát, a u státních pozemních komunikací. To platí i pro cyklistické stezky s propustným povrchem, pokud budou v souladu s územním plánem, což požadovaly zejména obce.

Norma uvádí i výjimky, kde se neuplatní ekologická váha vlivu, ale pouze základní odvod, to znamená maximálně 180 korun za m2. Jsou to například stavby určené pro výrobu v průmyslových zónách. Novela upravuje také kompetence institucí, například České inspekce životního prostředí, a rovněž posiluje ochranu ZPF díky efektivnějšímu vymáhání pokut při porušení zákona, uvedlo ministerstvo.

Autoři návrhu předpokládají, že správní delikty spáchané právnickou osobou či fyzickou osobou podnikající budou mít větší negativní dopad na zemědělský půdní fond než obdobné jednání spáchané fyzickou osobou. Dosavadní právní úprava v tomto podle mluvčí nevyhovovala.

"Novela zákona uvedené nedostatky odstraňuje, například konkretizuje porušení zákona a definuje výše sankcí za jednotlivá porušení, kupříkladu ohrožení zemědělské půdy erozí nebo znečišťování zemědělské půdy," doplnila Roubíčková.

Jako konkrétní příklad uvedla situaci z Němčovic na Rokycansku, kdy zemědělsky hospodařící subjekt pěstoval na svažitém pozemku nad obcí nevhodnou (širokořádkovou) plodinu. Při přívalovém dešti ale došlo k poškození zemědělského půdního fondu kvůli tomu, že se masivně plošně smyla ornice. Voda s příměsí bahna z polí a sena z přilehlé posečené louky protekla Němčovicemi, kde poškodila novou zástavbu rodinných domů, tenisový kurt a místní koupaliště. "Navrhovaná právní úprava zákona umožní v takovém případě uložit jak nápravné opatření, tak sankci," dodala mluvčí.

Šárka Mrázová