Čtvrtek, 28. března 2024

Farmářka hledá pole

Nekonečný spor o pokračování dálnice D11 končí. A kdo tedy byla jeho hlavní postava - majitelka polí Ludmila Havránková? Potížistka, nebo žena naštvaná, jak s ní úřady dlouhé roky jednaly?

Farmářka hledá pole

V šestatřicetileté historii dálnice D11 je tahle zaťatá žena důležitější postavou než všichni ministři dopravy. Kvůli nekonečným sporům farmářky Ludmily Havránkové se státem, dálnice do východních Čech, budovaná po kouskách od roku 1978, stále končí v polích na okraji Hradce Králové.

Ve středu Havránková podepsala se státem smlouvu, že - velmi zjednodušeně - své pozemky, nutné k připojení města a prodloužení dálnice do Polska, vymění za jiné, státní. A na nich že bude dál hospodařit se synem, vystudovaným lékařem.

Havránková ostatně vždy tvrdila, že o tohle jí šlo už od roku 1994, kdy rodina, zle pronásledovaná komunisty, dostala zdevastovaný statek v restituci. Tedy - ne vzít si desítky milionů, které jí vláda jeden čas nabízela, a užívat si klidného života. "Bez polí se prostě hospodařit nedá. Je fakt, že jsem si mohla vzít peníze, všechno prodat a nic nedělat. Ale my jsme lidé, kteří jsou zvyklí na práci," vysvětlovala už dříve Havránková.

Z hospody rovnou na sedm let do Jáchymova

Šestašedesátiletá zemědělská inženýrka, které původně totalitní režim kvůli špatnému původu dovolil jen ­nastoupit na zemědělské učiliště, je pro hodně lidí značně rozporuplnou postavou. Obraz první: ta, které je jedno, že se tisíce lidí musejí ploužit v kolonách aut přes Hradec, protože ve vzduchu cítí velké peníze. Anebo člověk právem rozzlobený, jak s ním stát dlouhodobě zametá. "Já si myslím, že bé je správně. Jak jsem měl možnost ji poznat, paní Havránková je příjemná ženská, která se prostě jen naštvala," říká Radek Šmerda, bývalý ministr dopravy, za kterého se v roce 2011 zrodila dnešní dohoda. "Prostě zatvrzelá dcera prvorepublikového statkáře," souhlasí David Čermák, někdejší šéf Ředitelství silnic a dálnic.

"Na otce se dívali jako na blázna, který plaší"

Ta chvíle, kdy se Ludmila Havránková naštvala a zasekla, přišla v roce 1998. Tehdy se odehrála v hospodě v Plačicích, kde rodina žije, debata politiků s místními o budoucnosti dálnice. Královéhradecký primátor tam prohlásil, že být to za komunismu, Havránková je za dvě hodiny vyvlastněná.

"Celou noc jsem nespala... Pud sebezáchovy mi velel: Braň se zvůli," líčila pak pro týdeník Respekt. Tahle schůzka se navíc uskutečnila na stejném místě, kde jejího otce v 50. letech komunisté při veřejném procesu o stejná pole připravili. A jako nebezpečného kulaka ho poslali skoro na sedm let dřít do uranových dolů. Důležité je však také to, co se odehrálo ještě předtím, než padla slova o dvouhodinovém vyvlastnění. Otec Ludmily Havránkové po revoluci požádal o navrácení majetku a velmi rychle zjistil, že trasa dálnice má vést právě přes znovuzískaná pole, kde začal pěstovat pšenici, mák a řepu. To se psal rok 1993 a rodina státu nabídla, ať si pole vezme, ale ať jí dá náhradou 80 hektarů státních, které měli Havránkovi pronajaté. Reakce úřadů? Žádná, přestože otec Havránkové svoji nabídku několikrát zopakoval. "Všude se na něj dívali jako na blázna, který zbytečně plaší," vzpomínala Havránková.

Úřady se ozvaly až po pěti letech - a rovnou s nekompromisní výzvou, ať Havránkovi do třiceti dnů pole prodají, jinak že je stát vyvlastní. Samozřejmě za nízké ceny, které by nestačily k udržení rodinného statku ze 16. století, na němž dodnes schraňují plaketu z roku 1917, kdy sem přijel poděkovat budoucí prezident Tomáš ­Garrigue Masaryk za podporu v exilu.

Vyvlastnění ostatně viselo ve vzduchu skoro po celou dobu, co Havránková odmítala státu pole převést. Farmářku to vedlo třeba až k tomu, že pole formálně prodala 67 ekologickým aktivistům, aby úřady měly vyvlastnění těžší.

Jednám se státníky - úředníky? Anebo s developery?

Když se v roce 2006 po mnoha peripetiích otevřel další úsek dálnice z Poděbrad na okraj Hradce Králové, tlak na Havránkovou ještě zesílil. Teď to byla ona, kdo blokuje nejbližší možné prodlužování. Topolánkova vláda začala smířlivěji než předchozí kabinety. Souhlasila, že dá Havránkové jinou státní půdu. Jenže později se zase ukázalo, že by to bylo porušení zákona, protože ze státního fondu pozemků není možné jen tak někomu přidělit parcelu - musí si ji vysoutěžit s ostatními zájemci a samozřejmě i zaplatit. Takže přišel jiný nápad: Havránková dostane 10 hektarů a k nim 48 milionů na nákup náhradních polí. To zase Havránková odmítla s tím, že jí nejde o peníze, ale jen o půdu.

Přišla třetí nabídka: vyměnit část svých polí za jiná, státní. Celkem by dostala 254 hektarů. Když už byla dohoda ve finále, padla Topolánkova vláda a ta následující úřednická ji smetla jako nevýhodnou pro stát. A opět se jako jedna z variant objevilo vyvlastnění...

A je tu rok 2010 a tentokrát Nečasova vláda, jejíž ministr dopravy Vít Bárta (Věci veřejné) sice musel kvůli několika aférám po necelém roce odstoupit, ale stihl nastartovat další jednání s Havránkovou, která se pak dotáhla za jeho nástupce Radka Šmerdy. Stalo se totiž to, co Havránková nezažila dlouhých sedmnáct let: ministr i šéf ŘSD za ní jezdili a společně ladili, jak by mohla dohoda vypadat. "Zpočátku byla hodně odměřená, nikomu nevěřila. Pak už byla velmi příjemná. Mezi čtyřma očima mi říkala, že nemá pocit, že doteď jednala se státem. Ale spíš se zástupci různých investičních skupin, které chtěly v okolí dálnice stavět," naznačuje Šmerda.

Tu největší práci však podle exministra odvedl právě tehdejší ředitel ŘSD Čermák, který vše vymyslel a doladil. Na podzim roku 2011 si obě strany plácly: aby se dohoda nedala právně napadnout. Havránková si koupí jiná pole (nakonec je získala na Znojemsku, Liberecku nebo u České Lípy) a tuhle půdu pak se Státním pozemkovým úřadem vymění za státní, kterou si pronajímá. Tahle část úmluvy se naplnila ve středu. "Teprve až na základě této dohody dojde k převodu zbylé části pozemku, nutného pro zahájení dostavby D11," upozornila Monika Machtová, mluvčí Státního pozemkového úřadu. To znamená, že stát vykoupí pole Ludmily Havránkové potřebné pro stavbu dálnice za 92 milionů. Celkově by to tedy mohlo být tak, že Havránkové žádné peníze nezůstanou. Dostane jen náhradní pole, o která jí vždycky šlo. "Ta pole, která na ni přejdou, má navíc třicet kilometrů od statku. A víte, co je to přejíždět takovou dálku traktorem po okreskách? Snad i tohle svědčí o tom, že jí nešlo o peníze, ale opravdu jen o hospodaření," říká bývalý šéf ŘSD Čermák.

Hradeckému magistrátu se už mezitím podařilo dohodnout i se sestrou Ludmily Havránkové, které na trase patří jiný, menší pozemek. Město jí za něj zaplatilo 1,7 milionu. Takže dva a půl kilometru dlouhý úsek, na který se čekalo skoro dvacet let, se může začít stavět. Dokončený by měl být kolem roku 2017.

AUTOR: Vojtěch Blažek
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů