Biosluha dvou pánů Andrej Babiš

Přestřelka vlády a opozice o biopalivech zakrývá to hlavní. Neměli bychom řešit jen střet zájmů ministra financí, ale i co vlastně od biopaliv očekáváme.

V klasické komedii Sluha dvou pánů se sluha Truffaldino nechá zaměstnat u dvou pánů. Z toho vyplývá spousta komických situací. Podobné to má teď ministr financí Andrej Babiš ve sněmovně při projednávání podpory biopaliv, která slouží i státu i jeho holdingu Agrofert. A už to létá. Bestie Agrofert, Goebbels Kalousek... Pro samotný spor o zjevný střet zájmů ministra bychom ale neměli zapomínat ani na to podstatné - budoucnost samotných biopaliv.

Ve sněmovně je nyní vše připraveno pro tři akty, pardon, čtení jedné doopravdy povedené commedie dell'arte. Z těch nejlepších dramatikových gagů zmiňme: Novelu o spotřební dani sice na vládu podával a ve sněmovně obhajuje ministr zemědělství Marian Jurečka, ale celou práci s připomínkovým řízením odvedl Andrej Babiš, který se nakonec stáhl, neboť přiznal, že slouží i druhému pánovi. Nicméně design zákona je čistě jeho a jemu prospěšný. Zákon podporuje dál daňové zvýhodnění biopaliv, ač například Německo už před dvěma lety zvýhodnění bionafty omezilo. Zákon obsahuje klasický přílepek, kdy se ke spotřební dani přidává novelizace zákona o ochraně ovzduší. Situační komika je zjevná, místo aby jeden zákon podával ministr financí a druhý ministr pro životní prostředí, oba ve formě přílepku prosazuje nastrčený ministr zemědělství. Podpora biopaliv první generace velmi prospívá nejen fabrice Preol na zpracování 450 tisíc tun řepkových semen, ale i celému pečovatelskému byznysu Babiše o českého pěstitele řepky, když mu poskytuje vše od osiva po zemědělskou techniku. A jak už to tak v commedii dell'arte bývá, po sérii konverzačních vtipů musí na závěr přijít i delší komická epizoda, u které se až do konce divákovi tají dech. V tomto případě jde o několik řádek v přílepku o ochraně ovzduší, který natvrdo zvyšuje podíl povinně odebíraných biopaliv. Distributor už nemůže odbýt povinné ekocíle natankováním litrů takřka čistého biopaliva do traktorů zemědělců - musí je přimíchat skoro do každého litru. Diváci brečí smíchy a ještě jim v uších zní ozvěna rozhořčeného Babišova hlasu, že on přece na novele nic nevydělá, když celá podpora je směřována na distributory paliv.

Pro střet zájmů Babiše bychom ale neměli zapomínat na samotná biopaliva. V každé jiné unijní zemi se sice strhla podobně lítá debata, ale byla o podstatě problému - jak naplnit ekologické cíle Evropské unie a nezničit si řepnými lány zemi víc, než je nutné. Možná ještě horší než Babišova role je proto důvodová zpráva samotného návrhu zákona. V ní se totiž kategoricky píše o nutnosti nahradit 10 procent energií v dopravě biopalivy. Ano, unijní legislativa skutečně toto nyní předepisuje. Ale je to asi takové jako o mluvit budoucnosti Československa v listopadu 1992. Každý ví, že napříč unií země upouštějí od podpory biopaliv první generace z potravinových a krmných plodin a doufají v zářné zítřky s biopalivy druhé generace z nepotravinářské biomasy. Začátkem dubna si navíc definitivně plácli právníci evropských institucí, že cíl 10 procent biopaliv do roku 2020 se sníží na sedm. Důvodová zpráva je v tomto ohledu tedy zcela manipulativní, výpočty procentní podpory biopaliv by měly být nižší, a především by se měla rozhořet debata, jak ovzduší pomoci i jinak než žlutými lány.

Bohužel kvůli Babišovi, který exceluje v roli sluhy dvou pánů, na tuto debatu vůbec nedochází. Německo je v mnoha ohledech ekologický premiant Evropy, přesto bez milosti zrušilo daňové zvýhodnění bionafty. Není divu, že podle aktuální statistiky spotřeba biopaliv v Německu klesá a živě se debatuje i o omezení exportu komodity z německých fabrik do zahraničí.

Krátkodobě je samozřejmě nejdůležitější debata o Babišově vlivu na tvorbu legislativy o biopalivech. Až se jednou budou sčítat jeho výdělky a prodělky z působení v politice, tak biopaliva a spokojené firmy Preol, Primagra či Ethanol Energy budou na té plusové straně. Dlouhodobě ale jde o víc. Jak moc chceme podporovat biopaliva první generace, od kterých se většina zemí EU odvrací? Jak jinak naplnit unijní ekologické cíle? To nevíme. Musíme totiž sledovat Truffaldina Babiše, jak se v ten samý čas snaží obsloužit jak stát, tak Agrofert.

AUTOR: David Klimeš
AUTOR-WEB: www.ihned.cz