Biopaliva rozdělila sněmovnu. Babiš neřekl ani slovo

Na to, jak dopadne spor o dosud největší ze střetů zájmů ministra financí Andreje Babiše s miliardovými dopady na hospodaření jeho Agrofertu, si budeme muset nejméně měsíc počkat. Poslance včera spor o pokračování podpory biopaliv vyráběných nejméně z poloviny v Babišových továrnách natolik vyčerpal, že se k zákonu vrátí zřejmě až v květnu.

Babiš však má partii rozehranou dobře. Získal oddaného a užitečného spojence v ministrovi zemědělství Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL). Ten hájil podporu biopaliv tak, že Babiš ani nemusel vystoupit. A i když větší koaliční partner, ČSSD, je kritičtější, vyjadřuje odhodlání Babiše hlídat a chce si ještě počkat na dobrozdání Evropské komise, je zřejmé, že na miliardách pro pěstitele a zpracovatele řepky koalice neztroskotá.

Původní program spočívající ve snížené spotřební dani a povinném doplňování biosložky do běžného benzinu a nafty končí letos v létě. Vláda chce podporu biopaliv první generace prodlužovat. Ovšem na rozdíl od roku 2009, kdy byla jakákoliv biopaliva v módě, chce Evropská komise změnu. První generace, u nás zastoupená nejčastěji produkty z řepky a biolihem, by měla v celé unii do roku 2021 skončit.

Opozice proto argumentuje, že takové neperspektivní výroby se už nemají podporovat. "Řešením je podpora biopaliv novějších generací. V malé míře se u nás již vyrábějí a dají se dovážet. Pokud by Česko neplnilo své cíle dostatečně rychle, nevěřím, že by Evropská komise postupovala tak tvrdě, jak vláda tvrdí," říká místopředseda sněmovny za TOP 09 a Starosty Petr Gazdík.

Problém je, že v Česku zatím žádná výroba efektivnějších biopaliv druhé a třetí generace, která mají nižší podíl na znečištění ovzduší, není a podle všeho ani v dohledné době nebude. A země musí současně plnit závazek, že bude emise snižovat.

Zákon, jehož znění vznikalo na ministerstvu financí, kvůli Babišovu zjevnému konfliktu zájmů předkládá sněmovně resort zemědělství. A jeho šéf se obhajoby zákona ujal se vší razancí. "Tato vláda bude s klimatickými změnami bojovat do posledního muže, poslední kapky krve a posledního krejcaru. To nejsou slova Mariana Jurečky, ale Miroslava Kalouska, když principiálně stejnou novelu projednávala jeho vláda," zavzpomínal si Jurečka. "Pokud nedodržíme závazek o snižování znečištění, budeme Evropě platit minimálně to, co by nás stálo opatření, kterým bychom takových cílů dosáhli," tvrdí Jurečka a prosazuje, aby program podpory s mírnými změnami pokračoval dalších pět let.

"Historicky je sankce vyšší než ušetřená suma," zní z ministerstva zemědělství. Ovšem výši případné pokuty lze jen těžko vyčíslit. A jak připomíná Jan Habart, předseda sdružení CZ Biom, v programech zaměřených na podporu biopaliv či obnovitelných zdrojů ještě Evropská komise nikoho nepokutovala.

"Jediné, čeho dosáhneme, je větší zatíženost polí, zase vzroste počet žlutých ploch, a budeme posílat podporu do soukromých firem," říká Gazdík. Podle něj by bylo ideální, aby podpora pro biopaliva první generace - která se vyrábějí právě především z cukrové řepy a žluté řepky olejky - skončila v polovině tohoto roku, jak byl původní plán.

"Je to návrh zákona o dvojité veřejné podpoře skupině Agrofert - jí dominantně. První spočívá v prodloužení daňové úlevy. Biopaliva budou nově zatížena, to je pravda, ale marginálně. Produkt je dál atraktivní. Celkový objem daňové úlevy odhadlo ministerstvo financí na 9 miliard v letech 2015-2020," argumentoval ve sněmovně Kalousek.

Program podpory biopaliv, jak ho navrhuje vláda, musí odsouhlasit Evropská komise. Už jednou bylo nutné zákon přepsat, neboť bruselským úředníkům se nelíbilo, jak Česko podporu vypočítává. Teď se čeká na to, jestli nové výpočty budou Bruselu vyhovovat.

Poslanecký klub ČSSD nebude o zákonu hlasovat dříve, než posudek přijde. Ale jiný recept než podporu zákona nemá, i když víc než polovinu biopaliv vyrobí Babišovy firmy Preol a Ethanol Energy.

"Střet zájmů tu je, to je zřejmé. Ale musíme plnit závazek a snižovat míru znečištění," říká Jan Chvojka, místopředseda poslaneckého klubu ČSSD. Právě unijní posudek má být pro vládní poslance důkazem, že dotacemi pro biopaliva nenahrávají Babišovu byznysu. "Musíme ohlídat, aby z tohoto střetu zájmů nevyplynuly kroky, které by byly nevýhodné pro stát nebo byly činěny s cílem podpořit impérium pana Andreje Babiše," dodává šéf sociálnědemokratických poslanců Roman Sklenák.

Proč státy dotují biopaliva a jak se liší

V zájmu klimatu. A byznysu

Motivem pro zavádění biopaliv je snaha o snížení emisí skleníkových plynů, které vznikají při spalování fosilních paliv. Ta jsou zejména v dopravě dosud jen obtížně nahraditelná. Biopaliva mají obvykle podobné vlastnosti, také obsahují uhlovodíky a i při jejich spalování vzniká oxid uhličitý. Ovšem uvolní se jen ten uhlík, který rostliny absorbovaly během svého růstu. Uhlíková bilance je tak prakticky neutrální. Současně jde o ziskový byznys pro zemědělce i zpracovatele.

První generace

V Česku se nejčastěji využívá metylester řepkového oleje (MEŘO), který lze spalovat ve vznětových motorech, a bioetanol, který může nahradit benzin. V prvním případě se palivo vyrábí z řepky olejné, ve druhém typicky z kukuřice či pšenice. Je zjevné, že jejich pěstování povzbuzené dotacemi či nuceným využitím v konvenčních palivech vytlačuje jiné plodiny. Sázka na biopaliva první generace v globálním měřítku byla jedním z důvodů zdražení potravin a jejich nedostatku v chudých zemích. Došlo také k ohrožení dosud nedotčených oblastí. Například kvůli vysoké poptávce po palmovém oleji (substitut řepkového) začaly vznikat nové plantáže na Borneu a ohrožení orangutani přicházeli o přirozená útočiště.

Druhá generace

Tato pokročilejší biopaliva mají být vyráběna z ryze nepotravinářských surovin. Nejběžnější je využití bioplynu. Tekutá paliva mohou být vyráběna ze dřeva. Výroba těchto paliv je zatím spíše v experimentální fázi.

Třetí generace

Nejpokročilejší a k přírodě nejšetrnější mají být paliva z řas. Zajímavostí je průkopnická role amerického letectva. To již uskutečnilo lety bojových strojů poháněných kerosinem z řas.

AUTOR: Kateřina Surmanová
AUTOR: Luděk Vainert
AUTOR: autori@economia.cz