Úterý, 19. března 2024

Vědci připravují Česko na změnu klimatu

Čeští badatelé zpracovávají vědecké expertizy, aby se Česká republika připravila na jednu z největších současných společenských výzev.

Vědci připravují Česko na změnu klimatu

V roce přijetí ,,Pařížské dohody", kterou dosud podepsalo 192 účastníků Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (z nichž 101 ji již ratifikovalo), zpracovávají čeští badatelé vědecké expertizy, aby se Česká republika připravila na jednu z největších současných společenských výzev. Na otázky, jež jsou apelem pro vědce i představitele veřejného a soukromého sektoru hledali odpovědi účastníci konference ,,Jak připravit Českou republiku na změnu klimatu", kterou 10. listopadu 2016 připravily Ústav výzkumu globální změny AV ČR (ÚVGZ) a Mendelova univerzita v Brně ve spolupráci s Agrární komorou ČR a Státním pozemkovým úřadem. Nad akcí převzali záštitu předseda vlády Bohuslav Sobotka a ministr zemědělství Marian Jurečka.

Vědecké poznatky jednotlivých vědních oborů naznačují, že studium procesů a jevů souvisejících s klimatickými změnami přesahuje rámec stávajících disciplín a vyvolává potřebu, aby byly propojeny. Se záměrem takového interdisciplinárního výzkumu spolupracuje 13 vědeckých ústavů Akademie věd ČR na programu Strategie AV21 ,,Přírodní hrozby", jehož se účastní rovněž badatelé z ÚVGZ.

Problematice změny klimatu se AV ČR věnuje dlouhodobě, zvláště její brněnské pracoviště, někdejší Centrum výzkumu globální změny AV ČR. Tamní evropské centrum excelence CzechGlobe navazuje na pětadvacetiletou tradici základního výzkumu globální změny, uhlíkového cyklu a ekofyziologie produkčních procesů rostlin. Jak vyzdvihuje ředitel ÚVGZ prof. Michal V. Marek, pro komplexní adaptační strategii je k dispozici již množství informací a nástrojů (politických, legislativních, ekonomických a technických), které se však v reálném životě v mnoha případech míjí účinkem či se dokonce vzájemně eliminují: ,,Diskusní fórum přivedlo k debatě nejen renomované vědce, ale především ty, kteří jsou z povahy své funkce, úlohy ve firmě nebo s vědomím vlastní odpovědnosti připraveni hledat řešení a diskutovat o nich."


Foto: Archiv ÚVGZ AV ČR
Z konference ,,Jak připravit Českou republiku na změnu klimatu"

Jednotlivé referáty se věnovaly klimatické změně a jejím očekávaným dopadům, adaptačním opatřením pro světovou agrární ekonomiku, potravinové bezpečnosti a adaptaci na změnu klimatu z evropské perspektivy. Své názory mohli účastníci prezentovat prostřednictvím hlasování - podle prof. Miroslava Trnky z ÚVGZ poslouží výsledky nejen pro potřeby vlastní konference, ale vědci získaná data vyhodnotí a následně využijí v dalších publikacích.

Hlasující se shodli, že změnu klimatu způsobují přirozené procesy a zároveň činnost člověka, přičemž druhému faktoru přisuzují výraznější roli. Pro většinu z nich představují adaptační opatření jednu z priorit ve strategickém plánování s tím, že snižování emisí a přizpůsobení se v zemědělském sektoru by měly být prioritou pro hospodaření v ČR. Udržitelné hospodaření považuje většina účastníků za jeden z možných pozitivních dopadů klimatické změny. O konferenci a výzkumu změny klimatu jsme hovořili s prof. Miroslavem Trnkou z ÚVGZ, který se diskutovanou problematikou dlouhodobě zabývá.


Foto: Luděk Svoboda, OAM
Miroslav Trnka při prezentaci publikace Sucho v českých zemích: minulost, přítomnost a budoucnost (září 2015)

Jaký je váš dojem z konference? Co vás zaujalo?
Potěšil mě opravdový zájem účastníků o studovanou problematiku, jejich zapálení a ochota diskutovat a obhajovat své názory. Současně se snad podařilo prostřednictvím přednášek dvou světově uznávaných expertů prokázat, že adaptace zemědělského sektoru na změnu klimatu musí brát v úvahu globální souvislosti. Aktuální data totiž na příkladu USA ukázala, že regionálně pojatá adaptace hrozí nezdarem a dokonce, že důsledky přijímání adaptačních opatření pouze na základě analýzy regionálních dopadů mohou být podstatně nákladnější než nečinnost. Na druhou stranu přijetí vhodných adaptačních opatření dokáže dopady změny klimatu dosti výrazně omezit.

Ovlivní přijetí ,,Pařížské dohody" přístup k řešení otázek souvisejících se zemědělstvím? Podaří se naplnit její teze?
Zdá se, že efekt ,,Pařížské dohody" bude v našich podmínkách nastupovat relativně pomalu a nejspíše vyčkáme, jak zareagují okolní státy a země evropské osmadvacítky. V posledních dvou dekádách jsme ohledně aktivního přístupu ke snižování emisí a hledání nových technologií nebyli před ostatními státy. S politického hlediska je jistá zdrženlivost k implementaci dohody snad i pochopitelná, byť nejde o dobrou zprávu. Ambice udržet nárůst globálních teplot pod 2 °C či dokonce méně oproti období před průmyslovou revolucí se momentálně zdá být těžko splnitelná, a proto budou mnohé země vyčkávat. Pokud by se to podařilo, udržíme dopady změny klimatu v mezích, v nichž je dokážeme poměrně účinně zvládnout prostřednictvím dostupných adaptačních opatření - ovšem, jediné co by aktuálně umožnilo cíle ,,Pařížské dohody" naplnit, je proměna společenských a ekonomických paradigmat. Musel by zkrátka nastat zásadní obrat v přístupu k vývoji a sdílení technologií mezi vyspělými a rozvíjejícími se ekonomikami, jakož i v globální optimalizaci produkčních procesů nikoli s ohledem na zisk, ale na emise radiačně aktivních plynů. Něco takového však prozatím není na pořadu dne.

Jak hodnotíte spolupráci českých vědců s politiky a soukromou sférou? Napomáhá jí i skutečnost, že výzkum změny klimatu je součástí jednoho z programů Strategie AV21? Jaký je aplikační potenciál vašeho oboru?
Mám-li hovořit za oblast zemědělství, lesnictví a z části i vodního hospodářství, které sleduji, dialog a vzájemná spolupráce se postupně prohlubují. Nejvíce mě těší pozornost soukromého sektoru, který se sice o snižování emisí skleníkových plynů nijak výrazně nezajímá, ale aktivně získává informace a zapracovává faktor měnícího se klimatu do svých dlouhodobých strategií. Podpora Strategie AV21 umožnila zásadní posun v oblasti monitoringu a předpovídání sucha jako jednoho z klíčových jevů, jehož vyšší výskyt přináší na našem území změna klimatu. Právě prostřednictvím studia sucha a webového portálu www.intersucho.cz jsme získali nezanedbatelnou míru důvěry soukromého sektoru v zemědělství a lesnictví. Věříme, že na tento relativní úspěch naváže i právě dokončený informační portál www.klimatickazmena.cz (nebo také www.czechadapt.cz), který zprostředkovává dostupné informace o možných dopadech změny klimatu a adaptačních opatřeních originálním způsobem. Skutečnost, že tyto aktivity podpořila Strategie AV21, a to nejen verbálně, ale i finančně, považujeme za zásadní počin současného vedení Akademie věd ČR. Ačkoli je naším posláním v ÚGVZ provádět primárně základní výzkum, snažíme se vyvinout maximální úsilí využít situaci, kdy základní výzkum naznačuje, že existují problémy (jako v případě sucha), nebo naopak příležitosti, které přinášejí některé aspekty měnícího se klimatu.


161114_sucho_1Mezioborový tým prof. Rudolfa Brázdila a prof. M. Trnky z ÚVGZ vloni připravil publikaci Sucho v českých zemích: minulost, přítomnost a budoucnost, ve které poznatky získané z historických pramenů i naměřených dat umožnily vědcům z pracovišť Akademie věd, vysokých škol a dalších institucí vyjádřit představu o dlouhodobém kolísání epizod sucha z pohledu jejich četnosti, intenzity, délky trvání, synoptických příčin, ale také kvantifikovat důsledky epizod sucha pro zemědělství, lesní a vodní hospodářství.

Podle prof. M. Trnky bude výskyt a dopady epizod sucha na našem území i nadále ovlivňovat přirozená klimatická variabilita, antropogenní vlivy na klima a také charakter využití krajiny: ,,Pokusili jsme se proto zveřejnit poznatky o klimatologii sucha v České republice, jeho časové a prostorové variabilitě, ale také o jeho dopadech na nejvíce dotčené sektory národního hospodářství. Monografie předkládá i případné scénáře vývoje sucha a jeho očekávané dopady, k čemuž využívá charakteristiky hlavních rysů globální klimatické změny a odpovídající emisní scénáře, které se využívají v klimatických modelech pro projekci budoucího klimatu v měřítku celé Evropy i pro území České republiky." V současnosti připravují autoři dotisk knihy - její elektronickou verzi naleznete na www.intersucho.cz.

Na téma sucho hovořil v květnu 2016 prof. M. Trnka rovnež v pořadu DVTV.


Připravil: Luděk Svoboda, Odbor akademických médií
Foto: Stanislava Kyselová, AV ČR

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů