Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Genové inženýrství pod africkým sluncem

16.05.2003  |  124× přečteno      vytisknout článek

Genové inženýrství pod africkým sluncem Červený prach zvířený koly automobilu se líně převaluje ve vzduchu rozpáleném ostrým africkým sluncem. Kus od cesty stojí dřevěný domek se střechou ze slámy a za ním se rozkládá pole kukuřice. Něco přes hektar, obvyklá velikost ve zdejších končinách. Technická vymoženost hospodářství leží hned vedle domku - malý pluh, který majitel zapřahá za krávu, když potřebuje zorat pole. A přesto farma patří k nejmodernějším v Africe. Kukuřice na poli má totiž původ v genetických laboratořích. AUTOR: Josef Tuček AUTOR-WEB: www.ihned.cz Jsme v oblasti Kwa Zulu-Natal, ve východní části Jihoafrické republiky. Zemědělci tu pěstují na svých políčcích kukuřici a také bavlnu, do nichž vědci předtím v laboratoři vnesli cizorodý gen. V tomto případě gen vybraný z běžné baktérie Bacillus thuringiensis. Podle počátečních písmen se plodina i úroda označuje zkratkou Bt. Gen se probouzí k životu zejména v zelené části rostliny a řídí vytváření toxinu, který zabije rostlinného škůdce. V tomto případě se do kukuřice zakusuje nejčastěji housenka motýla zavíječe. První sousta jí zničí zažívací ústrojí a housenka umírá. Genově upravené plodiny jsou dnes běžné v Severní i Jižní Americe i v Asii. Evropa na ně hledí s nedůvěrou a na svá pole je pouští jen váhavě. Jihoafrická republika je první zemí černého kontinentu, která povolila jejich běžné pěstování. MEZITITULEK: Vyšší úroda zaplatí školné dětem \"Je to skvělé,\" pochvaluje si majitel farmy Wilson Nkosi, který genově upravené osivo zasel letos poprvé. \"Úroda bude určitě větší než loni.\" Sklízet právě začal. Už byl nejvyšší čas, na jižní polokouli nyní přichází podzim. Na farmě pracuje Wilson Nkosi se svou ženou a třemi dětmi. Pěstují kukuřici s bílými zrníčky v klasu, která se v Africe používá jako jídlo pro lidi; žlutou kukuřici tu dávají zvířatům. \"Šest pytlů kukuřice sníme, zbytek prodáme na trhu,\" vypočítává Nkosi. \"Jen když se něco začne kazit, dám to dobytku,\" doplňuje informaci, při níž by měly evropským zootechnikům vstát vlasy na hlavě. Nicméně i to přestává platit. Plísně jdou totiž ruku v ruce se škodlivým hmyzem. Když housenka poškodí rostlinu, plísně do ní snáze proniknou. Genově upravená plodina se však housenky rychle zbaví, zůstává zdravá a plísně mají méně příležitostí ji napadnout. I díky tomu je pak úroda větší. Peníze za větší sklizeň se budou hodit už proto, že Nkosi chce, aby jeho děti získaly vzdělání. Školné se v Jižní Africe platí i v základních školách. Obdobně si libuje o pár kilometrů dál Bhekuyise Mazubuko. Jeho pole je větší, celkem tři hektary, z toho půl hektaru fazolí a ostatní půda osázená kukuřicí. \"Loni jsem novou kukuřici zasel jen na malé ploše, abych ji vyzkoušel. Osvědčila se, tak ji teď mám na celém poli,\" vypráví. \"I sousedé v okolí, kteří původně váhali ji vůbec zkusit, se rozhodli, že si nové osivo pořídí, když viděli, jak dobře vypadá na poli u ostatních.\" MEZITITULEK: Ušetřené zdraví Občas asfaltová, ale většinou prašná cesta vede do jiné části této oblasti, na pláně Makhatini. Tady se na okolních políčkách pěstuje nejčastěji zase bavlna. I ta je Bt, neboli je do ní vložen gen proti hmyzu. Na všech svých pěti hektarech má genově upravený bavlník Bethuel Gumede. \"Tuhle bavlnu pěstuji už druhý rok a jsem s ní moc spokojený,\" říká. \"Je s ní mnohem míň práce, protože normální bavlník musíme několikrát stříkat chemikáliemi proti hmyzu. Vlastně tady v okolí neznám nikoho, kdo by ještě pěstovat jinou bavlnu,\" zamýšlí se. Obdobně mluví i další navštívení farmáři. Je to zcela zjevné - genové inženýrství dobylo Jižní Afriku. Potvrzuje to ostatně i rozsáhlý průzkum připravený britskou univerzitou v Readingu. Vědci shrnuli údaje od 1300 farmářů pěstujících bavlník v provincii Kwa Zulu-Natal a konstatovali, že genově upravené osivo zvyšuje ve srovnání s konvenčním úrodu o 50 až 89 procent. \"Ani jsme nečekali, že rozdíl bude tak značný,\" připustil vedoucí týmu výzkumníků Stephen Morse pro britský časopis New Scientist. Vědci z Readingu však připomněli i další výhody. Bt plodiny vyžadují méně péče, takže šetří pracovní síly. To je pro ekonomiku drobných hospodářství nyní velmi podstatné. Smutným faktem totiž je, že obyvatele celé subsaharské Afriky těžce decimuje nemoc AIDS, a ubývá tedy lidí, kteří mohou pole obdělávat. A ještě jeden fakt výzkumníci zaznamenali. Afričtí zemědělci nejsou příliš opatrní při práci s chemickými postřiky. Nepoužívají ochranné prostředky a postřik nechávají provádět i děti. V sezóně 1997 - 1998 zdravotníci napočítali v oblasti Kwa Zulu-Natal 51 případů otravy lidí pesticidy, a to šlo jen o hlášené, tedy těžké případy. S tím, jak se šíří používání genově upravených plodin, které zemědělci nemusí stříkat, klesá i počet otrav. \"Pěstování genově upravených plodin tedy přináší celkově velmi dobré výsledky,\" shrnul závěry britských výzkumníků Stephen Morse. MEZITITULEK: Obavy nezmizely Ne všichni jsou však s genovým inženýrstvím na jihoafrických polích spokojeni. Ekologická organizace Biowatch v Kapském Městě soudí, že jde pouze o krátkodobou výhodu. \"Za tři čtyři sezóny si hmyz vytvoří odolnost a genová obrana rostlin na něj přestane účinkovat,\" tvrdí Elfrieda Pschorn-Straussová z Biowatch. Tato obava se ovšem v praxi zatím nepotvrdila. Ve Spojených státech se genově upravené plodiny běžně pěstují od roku 1996 a farmáři nezaznamenali, že by si na ně hmyz zvykl. \"Drobní zemědělci se stanou závislými na genově upraveném osivu a to zvyšuje jejich zranitelnost na trhu,\" varuje rovněž Elfrieda Pschorn-Straussová. Tomu se však biotechnologické firmy brání. \"Farmář se přece vždy může rozhodnout, jaké osivo si koupí. A pořídí si samozřejmě to, o němž si spočítá, že je pro něj nejvýhodnější,\" argumentuje Kinyua M\'Mbijjewe, představitel celoafrické pobočky společnosti Monsanto, která je největším dodavatelem genově upraveného osiva na světě. MEZITITULEK: Hledáme geny odolnosti Budovy lesnických a zemědělských kateder univerzity v hlavním městě Pretorii - jako ostatně většinu jihoafrických institucí - chrání vysoký plot a uniformovaní strážní u brány do areálu. Díky tomu mohou zdejší studenti bezstarostně posedávat na trávě a obávat se jen blížících se termínů zkoušek. Vysoká kriminalita v Jižní Africe vadí i zdejší profesorce Brendě Wingfieldové. \"Doma máme mříže na oknech a chováme velkého psa,\" říká. \"Ale ani zločinnost všude kolem nás mne odsud nevyžene. Jsem Afričanka, i když tak třeba nevypadám,\" pohodí plavými vlasy a pohledem modrých očí přelétne své bílé ruce. \"Jsem zde doma a mohu tu být prospěšnější než jinde.\" Také profesorka Wingfieldová považuje genetiku a genetické inženýrství za nástroj, který napomůže k lepší budoucnosti země. \"Není to určitě čarovný proutek, který rázem vyřeší všechny naše problémy. Nicméně může zlepšit obživu lidí na venkově.\" Nedávno na jejím pracovišti objevili rostlinný gen, který zvyšuje odolnost proti plísňovým onemocněním. Zdejší vědci již gen pokusně vložili do kukuřice, aby zjistili, zda ji bude více chránit. \"Hledali jsme také geny, který zajišťují odolnost stromů proti plísním,\" líčí Brenda Wingfieldová. \"Zjistili jsme, že není jeden, ale je jich několik. Chceme těchto poznatků využít k tomu, abychom mohli udělat genový rozbor stromu už v rané fázi jeho vývoje, poznat, jak je odolný, a jen ty nejlepší pak sázet. A věřím, že v budoucnu se nám podaří aspoň některé z těchto genů do stromů přímo vnést a jejich odolnost tím uměle zvýšit. Byl by to velký pokrok pro lesnictví.\" MEZITITULEK: Elektřina může být také nebezpečná Profesorka Wingfieldová je přesvědčena, že genové inženýrství má pro Afriku význam a může jejím obyvatelům přinést prospěch. A rizika? \"Když se v Evropě zaváděla elektřina, také se lidé báli, že je nebezpečná,\" usmívá se. \"Totéž platí pro genové inženýrství - musíte prostě mít dobrá bezpečnostní pravidla.\" Nebojí se ani Graham Thompson, vedoucí vědecký pracovník ze státního ústavu pro výzkum rostlin ležícího asi čtyřicet kilometrů za Pretorií. \"O ničem nemůžete říci, že je úplně bez rizika. V tomto případě musíte pečlivě vyzkoumat, které geny chcete měnit, jak působí, jak se spouštějí,\" vypočítává. \"Pak se ptáme, jaký má genově upravená rostlina vliv na životní prostředí , na jiné rostliny, na všechen hmyz. Poté se zkoumá výživná hodnota upravených plodin, jejich zdravotní dopad. Nemyslím si, že by se něco nechávalo náhodě.\" V jeho ústavu dnes vědci zkoumají například brambory s vloženým Bt genem. Podobně jako už zmiňovaná kukuřice a bavlna i Bt brambory se ubrání před napadením škůdcem. \"Musíme ale vytipovat odrůdy nejvhodnější pro africké podmínky,\" poznamenává Thompson. Další výzkumy zdejších vědců směřují k poznávání genů, které umožňují rostlinám přežít v horkém a suchém podnebí. Odolná rostlina mívá obvykle v listech míň průduchů, a povrch jejích listů bývá tuhý, míň prostupný, což všechno zpomaluje odpařování vody. Cílem výzkumníků je vložit vhodné geny do zemědělských plodin, které pak i v africkém klimatu dají dobrou úrodu. MEZITITULEK: Vize nastartovaného růstu O dobré sklizni přemýšlí i Kinyua M\'Mbijjewe z firmy Monsanto. \"Výhodou moderních biotechnologií je, že nenutí drobného farmáře, aby se učil něco nového,\" líčí. \"Nepotřebuje počáteční vysoké investice, nemusí si pořizovat novou techniku, nemusí si opatřovat nové zemědělské chemikálie a učit se s nimi manipulovat. Jednoduše si místo obvyklého osiva koupí osivo genově upravené, s nímž zachází tak, jak je zvyklý. Na poli pak má míň práce a nakonec sklidí větší úrodu. Když ji prodá, vydělá víc peněz, které může utratit ve svém okolí a posílit tak celou místní ekonomiku.\" Bude mít M\'Mbijjewe ve své vizi pravdu? Nastartuje genové inženýrství prosperitu chudých zemědělců v rozvojovém světě? To se teprve ukáže. Políčka v oblasti Kwa Zulu-Natal však působí velmi optimistickým dojmem. ZDROJ: Zdraví Věda a lidé


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist