Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Do unie půjdeme s moderními farmami, věří rolníci

23.05.2003  |  123× přečteno      vytisknout článek

Do unie půjdeme s moderními farmami, věří rolníci Zemědělství je v krizi, polovina podniků se vstupu do Evropské unie ani nedočká - tak hodnotí většina čelných představitelů agrárních profesních organizací situaci v oboru. Ale sonda do několika podniků na Českomoravské vysočině ukazuje, že aspoň zde si rolníci rozhodně nezoufají. \"Jaký to má smysl, jen brečet nad tím, že státní dotace jsou nízké? Potřebujeme peníze na investice do moderních výrobních technologií, abychom obstáli v konkurenci rozšířené unie. Ale zdroje musíme hledat také sami u sebe, naštěstí to jde,\" říká předseda ZD Velká Chyška na Pelhřimovsku František Papež. Obdobná slova - totiž záměry investovat do svých firem, zaznívají i z úst dalších podnikatelů v oblasti. Zatímco šéfové Agrární komory hovoří o \"nezadržitelném krachu zemědělských podnikatelů\", hospodářům na Pelhřimovsku a Pacovsku, tedy v přírodních podmínkách pro zemědělství dost náročných, se daří shánět desítky miliónů korun pro investice do budoucna. MEZITITULEK: Za sedm let se družstvu vložené peníze vrátí Družstvo ve Velké Chyšce si vzalo dost velké sousto - nový kravín přijde na 45 miliónů korun. Jenže během sedmi let se má investice vrátit, a pak by už měl podnik vydělávat na tom, že provozní náklady na produkci mléka budou díky nové technologii takzvaného volného ustájení nižší proti tradičním chovům. Příští rok chystá družstvo i rekonstrukci odchovny pro mladý skot. \"Museli jsme si vzít samozřejmě úvěr. Není to žádná legrace, když ročně splácíme sedm miliónů, ručíme přitom bance stavbami i zemědělskou technikou. Ale naštěstí je z čeho splácet,\" říká předseda Papež. MEZITITULEK: Investovat je třeba i do ekologických projektů Podnik pojal modernizaci velkoryse a vybudoval i jímky na takzvané kejdové hospodářství. To znamená, že tekutý dopad z chovu skotu se skladuje ve speciálních nádržích. \"Naše jímky už přitom odpovídají směrnicím Evropské unie, mají kapacitu na nejméně devět měsíců provozu. Brusel bude v kontrolách dodržování ekologických požadavků nekompromisní, takže i investice do životního prostředí jsou nutné,\" dodává Papež. Přestože nový kravín slouží pro 540 dojnic a odpadní jímky na to mají odpovídající kapacitu, nehyzdí tyto výdobytky zemědělské velkovýroby okolní krajinu. Jímky jsou totiž zapuštěny do země, a také stáje architekt projektoval tak, aby splývaly s místní kopcovitou krajinou. \"Vysekání jímek do skály o několik miliónů korun projekt zdražilo, ale když se zemědělství neustále odvolává na to, že potřebuje dotace také na péči o krajinu, tak jsme to chtěli potvrdit,\" říká předseda. MEZITITULEK: Starší lidé odcházejí, mladší obor neláká Ani ve Velké Chyšce ovšem není agrární podnikání nějakou selankou. Letos kupříkladu padají ceny mléka, které tvoří páteř hospodaření podniku. Nejisté jsou ceny obilí nebo konzumních brambor. Družstvo si sice propočítalo, že po vstupu do unie by mohlo místo dosavadních sotva čtyř miliónů korun dotací brát ročně až čtyřnásobek, ale letošní a příští rok lehké určitě nebudou. Potíže jsou i se sháněním lidí do práce. \"Ti starší odcházejí do důchodu a mladým se do zemědělství moc nechce. Jinde dostanou víc peněz. Jenže když nemáme větší tržby, tak nemůžeme zvyšovat mzdy,\" vysvětluje Papež. Přiznává ovšem, že k úbytku pracovních příležitostí na venkově přispívá i tlak na zvyšování produktivity práce v zemědělství. Třeba zmíněná nová technologie v chovu skotu ušetří družstvu čtrnáct lidí. MEZITITULEK: Šlechtitelé využívají moderní zdroje energie \"Za pár let v unii nám možná bude dobře, ale jsem zvědav, který český zemědělec se toho vůbec dožije,\" říká šlechtitel Jiří Mol na uvítanou ve sklenících společnosti Selekta Pacov. Ke svému prohlášení, jako vystřiženému ze slovníku lídrů Agrární komory, ale vzápětí s úsměvem dodává: \"My se ale samozřejmě těch časů dočkáme, protože jsme špičková firma.\" Selekta je sice zaměřena především na šlechtění brambor, ale z jejích skleníků odchází i produkce květin. \"Každá koruna je dobrá, umožní aspoň udržet ve firmě víc lidí,\" chválí si Mol obchod s květinami. Úbytek lidí z venkova je podle něj skutečně závažný, například v Selektě teď nachází práci sotva šedesát lidí, před několika lety jich tu pracoval dvojnásobek. Úspory nákladů, které by umožnily zaměstnat více lidí, přitom podnik hledá, kde se dá. K vyhřívání skleníků například slouží speciální zařízení na spalování slámy. Nahrazování fosilních paliv moderními, takzvanými obnovitelnými zdroji energie, je podle šlechtitele jasnou perspektivou zejména pro venkov. Trend v zahraničí mu dává za pravdu, Brusel tyto projekty dotuje. MEZITITULEK: Dojicí robot - první ve střední Evropě Selekta má ovšem kromě šlechtění také běžnou zemědělskou výrobu - a právě v produkci mléka letos chystá investici, která k firmě už teď přitahuje pozornost. Hodlá totiž zakoupit dojicího robota. \"Tohle zařízení bude první svého druhu ve střední a východní Evropě - tedy s výjimkou zemí unie,\" tvrdí ředitel Selekty Josef Diviš. Robot bude instalován v polovině roku, celková investice přijde na zhruba 15 miliónů korun. Nejedná se ovšem o jakousi umělou napodobeninu skutečné dojičky - robota tvoří v podstatě box, do něhož kráva kdykoliv vstoupí, automaticky se k ní připojí dojicí zařízení a po akci ji box zase propustí. \"Ušetří nám to výrazně provozní náklady a přispěje také k mnohem větší hygieně dojení. Oboje se nám bude hodit po vstupu do unie,\" brání se Diviš zřejmě závistivým názorům některých sousedních podnikatelů, podle nichž je robot spíše reklamou pro firmu než zařízením nezbytným pro chov dojnic. MEZITITULEK: Nejtěžší je sehnat lidi, potvrzuje farmářka Představitelé zemědělců si stěžují na to, že se venkov vylidňuje, protože ubývají pracovní příležitosti. Na Pacovsku se potvrzuje, že do budoucna tento trend bude zřejmě pokračovat. Moderní výrobní technologie, které tu podniky zavádějí, s úsporou pracovníků přímo počítají. Ale zároveň se potvrzuje i nezájem lidí v oboru pracovat. Zkušenosti s tím má Monika Zemanová hospodařící na farmě v obci Kámen. \"Teď jsem naštěstí sehnala jednoho mládence z Ukrajiny, jsem s ním spokojená. Ale často to byl obrovský problém. Mám 136 hektarů, kravín s produkcí mléka a sama jsme to sotva stíhala,\" říká farmářka. Na rozdíl od jiných podnikatelů, kteří vidí hlavní problém ve výši mezd, považuje za největší potíž při získávání zaměstnanců styl práce v zemědělství. \"Myslím, že mohu dát lidem plat srovnatelný s poměry v jiných oborech v našem regionu, ale málokomu se chce na farmě pracovat do veče-ra, o sobotách a nedělích,\" vysvětluje. MEZITITULEK: Podnikatelka věří rodinným farmám Osm let to trvalo, než Monika Zemanová získala farmu do vlastních rukou - než jí tedy úřady zcela vrátily majetek, který její rodině komunisté kdysi ukradli. Stará stáj pro dojnice sice ještě drží pohromadě, ale podnikatelka, stejně jako řada jejích kolegů, hodlá rovněž investovat do modernizace. \"Musíme jít do unie s moderními farmami, pak obstojíme. Propočetla jsem si, že dotace v unii bych měla mít vyšší než dnes. Takže ani se splácením úvěru na rekonstrukci by neměly být tak velké potíže,\" říká. Věří přitom, že budoucností pro evropské a české zemědělství jsou sice větší podniky, ale spravované jako rodinné farmy. \"Je tu jednak vztah k vlastnímu majetku, který sotva mohou mít všichni zaměstnanci ve velkých zemědělských firmách, vzniklých z bývalých JZD nebo státních statků. A rodinná farma se rovněž dá mnohem lépe uřídit. Nikoho také nezaměstnává zbytečně,\" říká farmářka. Domnívá se přitom, že i současná družstva či obdobné podniky nakonec dojdou do stavu, kdy se počtem lidí i vztahem k majetku budou rodinným farmám podobat. \"Svědčí o tom úbytek zaměstnanců v družstvech. A jejich manažeři se také snaží získat v podnicích majetkový vliv, což je přirozené. Postupně to povede k tomu, že tyto firmy už nebudou mít tak rozdrobené vlastnictví jako dosud,\" předpokládá podnikatelka. MEZITITULEK: Loňský rok byl dobrý, tvrdí družstevníci Jako rouhání může znít prohlášení dalších zemědělců, tentokrát družstevníků z Výrobně obchodního družstva Kámen. \"Loňský rok byl dobrý, dosáhli jsme velmi slušných tržeb,\" konstatuje totiž manažer firmy pro živočišnou výrobu Marian Bílý. Rouháním lze nazvat jeho výrok proto, že je v naprostém protikladu k tvrzení špiček šéfů agrárních organizací - Agrární komory, Zemědělského svazu či Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů. Ti označují loňský rok za nejhorší v posledním desetiletí a tvrdě po vládě požadují kompenzace právě za to, že rolníkům výrazně poklesly tržby. \"Nemohu si pomoci, ale nám to skutečně loni vyšlo dobře,\" opakuje Bílý. \"Třeba je to také tím, že u nás Agrární komora nepůsobí,\" dodává s nadsázkou, ale hned se vrací k serióznímu vysvětlení. \"Začali jsme řídit podnik tak, že neustále sledujeme tok peněz. Když nemůžeme ovlivnit ceny zemědělské produkce na trhu, tak musíme ovlivňovat naše výkony. Záležitostí zaměstnanců je řádně pracovat a věcí manažerů je, aby ta práce měla smysl. Takže když třeba loni na podzim začala celá republika prodělávat na prodeji prasat, ukončili jsme jejich produkci. Špatná byla třeba i řepka, její cena také klesla, ale díky vlastním skladům jsme ji mohli prodat výhodně později,\" popisuje hospodaření firmy Bílý. MEZITITULEK: Větší škála činností dává podniku větší jistotu Družstevníci v Kameni nepřijímají za svou filozofii, že budoucnost v zemědělství mají především rodinné farmy. Na svém příkladu ukazují, že stabilitu v podnikání může získat právě větší firma, která má mnohem širší škálu činností než rodinná farma. \"Když totiž nevyjde jedna komodita, dá se nahradit ziskem z jiné činnosti,\" upozorňuje Bílý. Vedle řepky tak družstvo vyrábí třeba loupané brambory, vedle mléka dodává i hovězí maso přímo do obchodního řetězce Globus, bez překupníků. MEZITITULEK: Nejsou lidi, ale vstupu do unie se firma nebojí Potíž s nedostatkem lidí řeší družstvo Kámen stejně jako okolní podniky - investuje do moderních technologií, které lidi skoro nepotřebují. \"Je to samozřejmě i proto, abychom ušetřili náklady na mzdy. Díky modernizaci staveb pro chov skotu nám místo původních dvanácti zaměstnanců teď stačí jeden,\" potvrzuje Bílý. Družstvo přitom nemuselo sahat ani k žádostem o velké úvěry, loni dalo na investice 18 miliónů korun z vlastních zdrojů. Vstupu do unie se firma nijak neobává, také si spočítala, že by se jí to mělo ekonomicky vyplatit. \"Když to vyjde podle předpokladů, tak se na dotacích dají získat slušné peníze. Ale znamená to jednak se dobře vybavit technologicky, jednak všechno připravit administrativně. Musíme zvládnout byrokracii při všemožných žádostech o podpory, ale vyplatí se to, i kdybychom na to měli najmout vlastní úředníky,\" dodává Bílý. MEZITITULEK: Technika nahrazuje lidi, dotace přijdou z unie Nejpozoruhodnější na názorech agrárních podnikatelů z vrchoviny je fakt, že vyvracejí názory o kolapsu českého zemědělství. \"Jsme v tvrdých podmínkách, ale nechceme nadávat na stát nebo na odběratele produkce. Musíme si sami přesně říci, co a jak dělat, abychom uživili naše pracovníky. A když slabé podniky skončí, tak to nebude žádná tragédie, ale ty lepší budou mít konečně prostor k podnikání,\" shrnuje za podnikatele Bílý. Hlavní trendy, které ze zkušeností zemědělců vysvítají, jsou tedy následující: Lidí v zemědělství ubývá nezadržitelně. Podniky jim většinou nejsou schopny nabídnout vyšší mzdu, která by kompenzovala nároky na specifickou práci v oboru. Zemědělské podniky se snaží co nejvíce investovat do moderních výrobních technologií. To jim sníží provozní náklady, sníží počet potřebných zaměstnanců, vyhoví tím i požadavkům Evropské unie na přísnější hygienické a ekologické normy . Podnikatelé si propočítali, že na vstupu do unie by měli vydělat, dotace mají být vyšší než dnes. Klíčové je pro firmy skutečně přežít období do vstupu do unie, zvláště když je nyní vyčerpávají zmíněné investice a ceny jejich produkce jsou nízké. A zda jsou výše popsaní rolníci něčím výjimeční? \"Připadáme si trochu divně, když si na rozdíl od řady našich kolegů jen nestěžujeme. Ale jsme stejní jako ostatní zemědělci, také potřebujeme dotace a toužíme po vyšších a stabilních cenách. Jen se prostě zároveň snažíme i něco dělat sami,\" říká František Papež. ZDROJ: HN


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist