Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Úrodná půda v USA mizí

15.09.2003  |  209× přečteno      vytisknout článek

Úrodná půda v USA mizí Lidé změnili tvář Ameriky, příroda si to ale nemusí nechat líbit, varuje profesor Worster Během posledních 160 let zmizela polovina nejúrodnější půdy amerického Středozápadu, říká historik Donald Worster z University of Kansas, který se zabývá dějinami soužití člověka a přírody a historií amerického Západu. LN: Kolonizace Severní Ameriky nenávratně změnila přírodu. V čem se to projevilo nejvíc? Na východě kontinentu především obrovským odlesňováním. Na západě pak zoráním přírodních travnatých pastvin a zachycováním vody, kterou zadržely hlavně přehrady v polopouštních a pouštních oblastech. Přehrady a zavlažovací systémy dramaticky změnily přirozené podmínky řek a umožnily rozvoj měst, například Los Angeles nebo Las Vegas. LN: Pociťujeme důsledky těchto změn i dnes? Z přirozených pastvin, především z prérií porostlých vysokou travou, nezůstalo skoro nic. Zbyla tak jedno až dvě procenta. Z volné přírody téměř zmizela velká zvířata, například bizoni. Přírodní krajina se změnila v krajinu zemědělskou. Jedete-li z Kansas City do Denveru, nevidíte nic než pole. S tím souvisí závažná otázka: nastanou v době velkého sucha nesmírné problémy s větrnou erozí půdy? Známe je ze 30. let minulého století. Kvůli živelnému zorání části Velkých planin a dlouhotrvajícímu suchu tehdy došlo k obrovským prašným bouřím, které se několik let po sobě opakovaly. Prach ničil domy, obchody, úřady - představte si, že by se jím naplnila celá tato místnost, tak to vypadalo. Způsoboval velké zdravotní potíže nejen lidem, ale i zvířatům a dobytku. Prašné bouře zasáhly tisíce čtverečných mil území od Texasu až na sever ke Kanadě (hlavně v západní Nebrasce, Kansasu, Oklahomě a severozápadním Texasu). Vyvolaly ekonomickou katastrofu, protože zničily úrodu. Farmáři se změnili v uprchlíky, dnes bychom je nazvali uprchlíky ekologickými. LN: Může se něco takového opakovat? To je velmi kontroverzní otázka. V některých částech světa se podobné problémy objevují i dnes. Například v Číně. A ve Spojených státech? Většina Američanů si myslí, že už se to stát nemůže. Jsme supervelmoc, říkají, máme moderní technologie, nedovolíme, aby se něco podobného opakovalo. Ale já si myslím, že prašné bouře hrozí i v budoucnu. Může nastat dlouhotrvající sucho, a bouře se pak třeba vrátí. Suché období zažíváme právě teď. I když to není tak vážné, máme za sebou několik suchých let. Měl byste se mě tedy zeptat za dva roky, třeba budeme vědět víc. LN: Nedávno jste v jednom článku napsal, že Spojené státy vděčí za postavení supervelmoci svým přírodním zdrojům. Varoval jste zároveň, že mnoho impérií v minulosti zaniklo, protože své zdroje vyčerpaly. Hrozí to i USA? Jistě. Tvrdil jsem v tom článku, že vybudování impéria je drahé a nestojí jen peníze. Římská říše spočívala na využívání přírody, a nejen ona. Také britské impérium či impérium ovládané Rusy. Týká se to i Američanů. Jak to, že si můžeme dovolit udržovat takové síly v oblasti Perského zálivu? Odkud bereme prostředky? Tvrdím, že z půdy. Není to ale zadarmo a má to ekologické důsledky. Ale jestli se kvůli tomu dostaneme třeba za 50 let do problémů, to neumím předpovědět. LN: Američtí zemědělci velmi intenzivně používají pesticidy. Je to závažný problém? Ano, hlavně kvůli kontaminaci vody. V Mexickém zálivu, kam ústí Mississippi, vznikla obrovská zóna smrti, kde hynou prakticky všechny živé organismy. Není to ani tak kvůli pesticidům, jako spíš kvůli umělým hnojivům. Jsou splachována do vodních toků z polí v Illinois, Iowě, Kansasu a dalších státech. Pro mě je nejzávažnější právě eroze půdy. Nikdo jí nevěnuje pozornost - je to něco nenápadného, pomalého. Není to problém, který by byl \"sexy\". Přitom přicházíme o miliony tun půdy ročně. LN: Kolik jí už zmizelo od doby, kdy byly zorány prérie? Vezměme si Iowu. Je jedním z nejúrodnějších regionů na světě. Zemědělskou oblastí se stala asi ve 30. a 40. letech 19. století. Od té doby přišla vniveč polovina nejúrodnější svrchní vrstvy půdy. Ta půda tu byla od konce poslední ledové doby, tedy 10 tisíc let. A teď jí polovina vzala za své během pouhých 160 roků. Především kvůli vodní erozi. Jestli bude tohle tempo pokračovat, za dalších 160 let z ní nezbude nic. LN: V budoucnu tedy tenhle problém zřejmě začne být \"sexy\"... Lidé důvěřují vědě, myslí si, že vrátíme do půdy nějaké chemikálie, a bude to. Možná odborníci skutečně na něco geniálního přijdou. Jenže mluvíme o komplexním půdním ekosystému, který byl nenávratně odplaven. Nemyslím si, že by mysl jakékoliv lidské bytosti plně rozuměla tomu, o co přicházíme. LN: Jaké změny přinesla civilizace do nejzápadnějších částí země, do zdejších hor a pouští? Změnily se hodně? Jistě. Jsou to většinou pouště, hnědá, nikoliv zelená země. Do míst, kde něco zeleného roste, jsme přivedli dobytek. Pastviny jsou využívány přes míru. Ale nechci mluvit jako svědek apokalypsy, někdo, kdo zvěstuje zánik. Nedávno jsem byl v Kalifornii v horách - jsou tam nádherné lesy. Polovina půdy Kalifornie je ve státních, nikoliv soukromých rukou. V některých z těchto lesů se silně kácelo, zachránili jsme ale lesní porosty v obrovských národních parcích. Obnovování lesů probíhá velmi dobře. Největším problémem západních států USA je nedostatek vody. Většinu vody, která je k dispozici, asi 80 až 90 procent, čerpají zemědělci, kteří z právního hlediska kontrolují zdroje této životodárné tekutiny. O vodu ale svádějí s farmáři urputný boj velká města. Jestliže bychom odebrali vodu zemědělcům a dali ji městům, budou města dále růst a růst. Městské aglomerace mají peníze, a farmáři tedy mohou svoje práva na vodu prodat. Pak by vydělali všichni. Musíme se ale ptát, jestli chceme, aby třeba Los Angeles mělo dvacet milionů obyvatel místo současných patnácti. LN: Kdyby farmáři prodali práva na vodu a zemědělství upadlo, budou mít bobtnající města co jíst? V USA existuje obrovská nadprodukce potravin. Vyrábíme dvakrát více, než kolik můžeme sníst. Jídla je mnoho a je levné, proto se také Američané stávají nejtlustšími lidmi na světě. Kdyby produkce poklesla, jen by to prospělo našemu zdraví. Většina přebytečných potravin míří na export. Kalifornie dokonce vyváží rýži do Japonska! Proč? Aby mohla nakupovat toyoty. Nedokážu si představit, že by Američané někdy hladověli. LN: Pojem \"udržitelný rozvoj\" je stále populárnější. Žijeme dnes \"udržitelněji\" než v minulosti? Především chci říci, že nevím, co udržitelný rozvoj znamená. Je to slogan, který nemá absolutně žádný význam. To nemusí být špatně. Co znamená slovo \"spravedlnost\"? Nic. Každý chápe spravedlnost jinak. Právě tak je tomu s udržitelným rozvojem - každý si pod tím může představovat něco jiného. Ptáte-li se, jestli současná společnost pečuje o Zemi lépe než třeba před 50 lety, pak musím odpovědět ano i ne. Věda pokročila, lépe chápeme ekologické problémy. Přesto si někdy počínáme mnohem hůře. Lépe třeba rozumíme zemědělství, víme, jak je udržet v chodu. Ale často se tím neřídíme. Podle mě však nejde o udržitelný rozvoj. Příliš se neobávám o budoucnost zemědělství, nebojím se, že by nebylo dost vody a podobně. Největší otázka nestojí tak, zda na této planetě přežijí lidé - ti si poradí. V tom jsem optimista. Ale co ostatní živočišné a rostlinné druhy? V příštích 30 či 40 letech budeme čelit nejdramatičtější hrozbě biologické rozmanitosti na Zemi za posledních 60 milionů let. Bude to největší katastrofa, jakou jsme zavinili. Nemyslím si přitom, že by tomu nějaký politik kdekoliv na světě věnoval pozornost. Ani zástupce podnikatelských kruhů či spotřebitel. Lidé se starají o to, jestli jsou zdraví, zda mají dost jídla a podobně. Můžeme se ale všichni těšit nejlepšímu zdraví, být šťastní, užívat si sexu, chodit do kina a dívat se na skvělé pořady v televizi... A přitom rostlinné a živočišné druhy této planety mizejí po desítkách milionů a nikdo se o to nestará. Snad kromě několika vědců. LN: Existuje síla, která by změnila chování lidí? Experti často hovoří o ekonomických nástrojích, například o poplatcích za znečišťování, ekologických daních a podobně. Lidské chování se mění pořád. Hodnoty se měnily během historie a mění se i dnes. Existují ekonomické nástroje, které by tyto změny podpořily? Několik snad, já ale nejsem velkým příznivcem tržních řešení. Trh, pravda, některé věci dokáže řešit velmi dobře. Třeba by mohl najít skutečnou cenu vody v Kalifornii. Aby lidé platili reálnou částku za to, co užívají. Nebo promítnout skutečné náklady do ceny za vypouštění znečišťujících látek do ovzduší místo toho, aby je nesla celá společnost. Přesto, že by se spousta věcí dala udělat, my je neděláme - nenasloucháme tomu, co nám bohové trhu říkají. Ani ekonomové často nechtějí naslouchat. Myslím si ale, že to, co skutečně potřebujeme, jsou environmentální dějiny. Věřím v nový přístup k historii a snažím se jej prosazovat. Měli bychom vědět, jak probíhalo soužití lidí se Zemí. Měli bychom v tomto kontextu studovat dějiny, humanitní vědy, poezii, umění. Pro mě jsou to nejdůležitější oblasti, právě ony mohou změnit chování lidí. Základní je, aby lidé pochopili, že nemohou přemýšlet o dějinách bez znalosti ekologických souvislostí. LN: Jedna Američanka mi před časem vyprávěla o novém biologickém druhu, který se objevil v USA: dáma z předměstí ověšená zlatem, která řídí obrovský off-road, neustále během jízdy telefonuje s přítelkyněmi, tráví čas návštěvami supermarketů... Může i její chování změnit poezie či studium environmentálních dějin? To je vskutku osoba, kterou změnit není jednoduché. Extrémní případ. LN: Ale lidí, kteří se o poezii či dějiny vůbec nezajímají, jsou miliony. Nemusíte měnit každého. Stačí, když změníte jádro těch, kteří jsou dost odpovědní a kteří o těchto věcech přemýšlejí. Stovku studentů na celé univerzitě. V tom spočívá tajemství změn ve světě. Je tu také určitý paradox. USA jsou mladý, nesmírně bohatý stát s obrovským tlakem na spotřebu a ničení Země. Američané ale zároveň velmi dbají o ochranu životního prostředí. Je to společnost fascinovaná přírodou. To je nadějné. Kdoví, možná vaše dáma v terénním autě přijede domů a vypíše tučný šek, který věnuje na ochranu přírody. LN: Ve svých přednáškách doporučujete, abychom zkoumali třeba to, jak dříve fungovaly malé zemědělské komunity nebo jak vypadala města před nástupem automobilismu. Myslíte si, že se svět jednou vrátí k dávným schématům? Nemyslím si, že bychom se měli vracet zpět. Příroda funguje tak, že uchovává co nejvíce možností. Znáte Darwinovy pěnkavy? Některé mají tenké zobáky, jiné tlusté. Když nastane sucho a nejsou skoro žádná semena, mají výhodu ty s tenkými zobáky, protože semena snáze nalézají. V době hojnosti, když je dost srážek, naopak prosperují ty druhé. Příroda uchovává tlusté zobáky a tenké zobáky pro různé druhy počasí - počítá s různými eventualitami. A právě proto potřebujeme i malé farmy, zemědělství, které není založené na velkovýrobě. Zachováváme tak různé možnosti z minulosti, různé alternativy pro budoucnost. Možná že právě v tom spočívá udržitelný rozvoj. Neexistuje jasná cesta vpřed, protože svět se neustále mění. Udržitelný rozvoj může znamenat, že bychom měli zachovávat tolik alternativ, kolik jen lze. _________________________________ Vegetační pokryv v 16. století na území současných USA lesy prérie s vysokou travou prérie s nízkou travou (zhruba souhlasí s územím, na kterém ve 30. letech minulého století zuřily prašné bouře) pouště a polopouště mokřiny Pramen: An Outline of American Geography, USIA Zdroj: Lidové noviny


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist