Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Kozí farma prosperuje, zájem o biopotraviny neklesá

09.10.2003  |  144× přečteno      vytisknout článek

Kozí farma prosperuje, zájem o biopotraviny neklesá \"Příští rok musíme zdvojnásobit počet zvířat, abychom uspokojili poptávku po mléčných výrobcích,\" plánuje farmář Pavel Dobrovolný - a jeho slova musejí znít mnoha tuzemským zemědělcům jako z jiného světa. Vždyť šéfové většiny agrárních organizací hovoří stále o krizi oboru, úbytku produkce, krachu podniků. Farma rodiny Dobrovolných v Ratibořicích na Třebíčsku se však skutečně zabývá tím, jak v příštím období expandovat. Od běžných zemědělských firem se ovšem liší především dvěma podstatnými body: je zaměřena na ekologické hospodaření a sama zpracovává suroviny až na finální výrobky - dodává biopotraviny z kozího mléka. MEZITITULEK: Na počátku bylo hledání: kde je na trhu díra? Dnes chovají majitelé ratibořické farmy, manželé Jitka a Pavel se synem Matějem, na sto koz pro mléčnou produkci, přes 130 ovcí masného plemene, obhospodařují přes 260 hektarů půdy a mají i vlastní minimlékárnu. Vše vzniklo od roku 1992, kdy se Dobrovolní ujali svého majetku, statku po předcích pana Pavla. \"Nebyli jsme vůbec zemědělci, ale chtěli jsme pryč z Prahy. Naše rodina statek získala od šlechty v roce 1924, tak jsme si řekli, že zkusíme farmařit,\" vzpomíná hlava rodiny. Klíčovým rozhodnutím pro podnikání byl přitom nápad, na co se zaměřit. \"Uvědomili jsme si, že nemá smysl snažit se vyrábět to, co všichni ostatní zemědělci. Mléko, maso, obilí - toho všeho jsou přebytky a tomu odpovídá i poměrně nízká cena. Záměrně jsme hledali díru na trhu. Přitom bylo zřejmé, že čím více se nám podaří zemědělskou produkci zhodnotit už u nás, tím větší to bude ekonomický přínos,\" říká Jitka Dobrovolná. Přiznává, že k rozhodnutí zaměřit se na chov koz trochu přispěla i skutečnost, že nemá příliš v oblibě \"velká zvířata\", například skot. Od roku 1999 v Ratibořicích uplatňují pravidla ekologického zemědělství, a vlastní výroba kozích sýrů, tvarohů či jogurtů pak byla podle Dobrovolných završením původního nápadu: zaměřit se pokud možno jenom na to, o co je na trhu zájem. MEZITITULEK: Krušné začátky na rozpadlém statku Pro příští rok hodlají Dobrovolní rozšířit stádo koz - chovají plemeno bílá krátkosrstá - na zhruba dvě stě zvířat. \"Zájem o mléčné biovýrobky je už tak velký, že poptávce nestačíme,\" vysvětluje paní Jitka. Začátky na ratibořickém statku však podle ní byly hodně svízelné. \"S vrácením majetku jsme neměli žádné potíže. Když nám předseda zdejšího družstva rozpadlý statek předával, upozornil nás, že na rekonstrukci dvora už byly připraveny tři projekty, ale žádný se kvůli přílišné devastaci objektů neujal. Byla to neuvěřitelná dřina, než jsme naše vlastnictví dali alespoň jakžtakž dopořádku,\" říká Jitka Dobrovolná. Dnes je celý dvůr se stájemi a stodolami vzorně upraven, i když na budovách je stále co opravovat. Kvůli pracím na obnově statku se pomalu rozbíhalo i chovatelství. Teď už farma patří mezi pět chovů koz v Česku, které mají sto a více zvířat. Začátky byly mnohem skromnější - jen s dvěma kozami. Už v samotných počátcích přitom podnikatelé usilovali o vlastní zpracování kozího mléka. \"Bylo nám jasné, že tak se dá surovina nejlépe zhodnotit,\" potvrzuje Jitka. První výrobky, sýr a tvaroh, zkoušela vyrábět sama v kuchyni. \"Měla jsem sice recepty, ale to byla jen teorie, v praxi vypadala výroba úplně jinak. Musela jsem si najít vlastní způsob,\" říká farmářka, která by prý dnes už vlastní recept konkurenci neprozradila. Tímto způsobem samozřejmě nešlo rozjet výrobu ve větším měřítku, už kvůli hygienickým předpisům. Proto Dobrovolní investovali zhruba milión korun do pořízení technologie vlastní minimlékárny. MEZITITULEK: Nechceme podnikat z úvěrů, ale z rezerv \"V devadesátých letech mnozí zemědělci, i ti začínající, začali podnikat na úvěr. Bylo dost lidí, kteří začínali s podnikáním jako my, a skončili v dluzích. Tomu se hledíme vyhnout. Naší filozofií proto je, že rozšiřovat můžeme farmu jen z rezerv, z toho, co vyděláme. Když si nemůžeme kvůli nižším tržbám dovolit drahou opravu střech na stodole, tak to musí rok počkat,\" hledá Pavel Dobrovolný možné příčiny toho, proč ratibořičtí neskončili tak, jako někteří jejich kolegové. Dalším důvodem úspěchu zřejmě je, že menší a operativně řízená farma se může mnohem pružněji přizpůsobovat požadavkům trhu. To právě souvisí se zaměřením na ekologické hospodaření. \"Jedním z impulsů, proč jsme se rozhodli pro ekologii, byl před několika lety pokles cen zemědělské produkce. Logicky jsme hledali způsob, jak udržet o naše zboží zájem. Díky poptávce po ekoproduktech jsme se mohli tomuto trendu přizpůsobit celkem snadno,\" říká Jitka Dobrovolná. Významnou výhodou menší farmy oproti velkým zemědělským firmám je podle podnikatelů i přehled o všem, co se na farmě děje. Platí to nejen o účelném vydávání peněz, ale hlavně o práci lidí. Jitka Dobrovolná, původní profesí ekonomka, se věnuje všemu, co s ekonomickým fungování farmy souvisí. \"Papírování neubývá, je už asi marné si na to stěžovat,\" dodává. Na farmě se tuží i syn Matěj, jenž s ní spojuje i svoji budoucnost. Jak je zvykem u špičkových rodinných farem třeba v zemích Evropské unie, vydal se i Matěj Dobrovolný na zkušenou do ciziny. Pracoval v zemědělství v Irsku, navštívil také Austrálii. \"Měl by farmu převzít po nás,\" přeje si Pavel Dobrovolný, a syn s tím počítá. Jeho otec si každé ráno v sedm hodin sezve všechny pracovníky, aby určil, co kdo bude dělat. \"Říkám tomu s nadsázkou denní rozkaz. Naši lidé většinou sami vědí, co je potřeba, ale takhle si to lépe ujasníme,\" vysvětluje Pavel. Farma zaměstnává dva traktoristy, kteří jsou však zároveň krmiči a vlastně \"všeumělci\", dvě paní se činí v mlékárně (pracuje se včetně sobot a počítá se dokonce se zavedením pracovních nedělí), další dva lidé se pak střídají u zvířat. \"Naše rodina je v zápřahu pořád, dovolená u moře je pro nás utopie. Ale vybrali jsme si to samozřejmě dobrovolně,\" konstatuje paní Jitka. MEZITITULEK: Větší náklady vyrovnají vyšší ceny Rozhodnout se pro ekologické hospodaření znamená pro podnikatele mít hlubší vztah k přírodě, krajině, k venkovské tradici. To vše farmáři z Ratibořic ctí - zároveň se však dívají na toto podnikání moderně. \"Leckdy se setkáváme s tím, že vyznavači tohoto oboru lpějí až příliš na přísných pravidlech. Nemá ale přece smysl vracet se do minulosti a třeba místo traktorů pole okopávat ručně. My tradici uznáváme, ale musí být také účelná,\" říká Pavel. Z podnikatelského hlediska podle farmářů ekologické hospodaření vychází nákladově ve srovnání s konvenčním hospodařením zhruba nastejno. \"Ušetříme za to, že nepoužíváme na hubení škůdců a plevelů chemikálie. Ale zase nás to stojí více ruční práce. Jenže náklady sice máme přibližně srovnatelné, ale výnosy jsou oproti konvenčnímu zemědělství třeba poloviční,\" porovnává Jitka Dobrovolná. Část ztráty se podle ní vyrovná tím, že suroviny z ekologického zemědělství jsou o něco dražší. Například oproti běžným jogurtům jsou ty ratibořické, z kozího biomléka, asi o třetinu dražší. Přesto nejsou potíže s odbytem. MEZITITULEK: Biopotraviny zaujaly, odběratelé se vracejí Zájem o ekologické potraviny nepřišel sám od sebe. \"Věděli jsme, že potenciálně spotřebitelé o tento typ potravin zájem mají, ale potřebovali jsme samozřejmě prorazit právě s naší značkou,\" připomíná Jitka. Její manžel tak nejprve objížděl obchody v bližším i vzdálenějším okolí autem, ale neznamenalo to, že by se farmářům neprodané sýry kazily ve skladu. \"Tenhle, trochu riskantní, průzkum trhu jsme dělali předtím, než jsme začali s větší výrobou,\" říká Pavel. Průlom nastal, když vzápětí po dodávce mléčných výrobků do jedné třebíčské prodejny obchodníci volali zpět, zda nemají další zboží. Během krátké chvíle se vše vyprodalo. \"Nejdříve odbyt prudce stoupal, lidé byli na biopotraviny zvědaví. Pak zájem trochu opadl a nakonec se zase zvýšil na celkem stabilní úroveň. Máme už také své stálé klienty, kteří si pro sýry nebo jogurty přijíždějí přímo k nám do dvora,\" konstatuje Jitka Dobrovolná. Ekologické hospodaření na polích i ve stájích i výrobu mléčných potravin kontrolují příslušné instituce. Jitka Dobrovolná se vyhýbá přímé odpovědi na otázku, nakolik je podle ní tato byrokracie účelná: \"Určitý dozor musí být, ale někdy je snad přehnaný. Nechci si ale na kontroly stěžovat.\" Před několika lety měli Dobrovolní pár koz a paní Jitka zkoušela, jak po domácku udělat sýr. Teď dodávají do jihlavského velkoobchodu zdravé výživy Natural až 400 jogurtů týdně, zhruba tolik sýrů, dělají i jogurtová mléka nebo žervé. Kvůli rostoucím objednávkám příští rok zdvojnásobí kapacitu stáda, ale to zřejmě stačit nebude. Na biopotraviny z Ratibořic se totiž obchodníků už ptali i potenciální zájemci z Vídně... \"Pokud zájem potrvá, tak máme jen dvě možnosti: buď dál zvyšovat kapacitu, nebo se ještě více specializovat jen na určitý typ výrobku. Zabýváme se ale také myšlenkami na agroturistiku - lidé z města by se u nás mohli podívat na zvířata, zároveň ochutnávat biopotraviny. Každopádně chceme jít dál, když už se nám podařilo překonat, doufejme, to nejtěžší období,\" plánuje Pavel Dobrovolný. MEZITITULEK: Dotace jsou potřeba, ale musí mít smysl Ekologičtí zemědělci mají podle Dobrovolného dobrou perspektivu v Evropské unii. \"Zastupoval jsem naše chovatele ovcí a koz také při jednání v Bruselu. Dotace v unii jsou pro zemědělce obecně vyšší, takže bychom si měli polepšit i my. Určitě by měla být přínosem reforma agrární politiky Evropské unie, která počítá se stále výraznějším odklonem od dotací na pouhou produkci. Peníze by naopak měli dostávat více právě podnikatelé, kteří více dbají na ekologii,\" říká Pavel Dobrovolný. Rodina Dobrovolných se letos může pyšnit několika cenami - Asociace soukromého zemědělství její hospodářství ocenila titulem Farma roku, výrobky zase uspěly v soutěži o biopotravinu roku. Přesto se farmářům nevyhnuly ani potíže. \"Víme, že si každý zemědělec stěžuje na počasí, ale i u nás se tentokrát sucho podepsalo. Způsobilo nám ztrátu možná milión korun,\" upozorňuje Pavel. Neliší se od ostatních rolníků ani tím, že považuje dotace do zemědělství za nezbytné. \"Jenže si myslíme, že dotace musí mít nějaký smysl. Jakou cenu má dávat peníze na podporu nadprodukce v konvenčním zemědělství, když se pak musejí dávat další dotace na export těchto přebytků? Dotace musí mít smysl, a my si myslíme, že ekologické zemědělství za ně státu a lidem odevzdává hezčí krajinu a zdravotně bezpečné potraviny,\" hájí své podnikání Pavel Dobrovolný. ZDROJ: Podniky a trhy


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist