Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Co je dobré pro zemědělství, a co pro přírodu?

31.10.2003  |  124× přečteno      vytisknout článek

Co je dobré pro zemědělství, a co pro přírodu? Genetické inženýrství je poměrně složitá záležitost, a tak neuškodí připomenout základní fakta. Jeho podstatou je umělý přenos požadovaných genů do rostliny, uskutečněný v laboratoři. Na polích v Severní i Jižní Americe, v Asii i jižní Africe, kde se geneticky upravené plodiny loni pěstovaly na 60 miliónech hektarů, jsou nejrozšířenější dva základní typy. Do prvního vědci vnesli gen, který způsobuje, že rostlina se sama brání housenkám, které by ji okousaly. V takové plodině se totiž po genovém zásahu tvoří přirozený toxin, který housenky po spolknutí prvních soust zabije, neškodí však jiným živočichům. Zemědělci proto nemusí používat chemické postřiky proti hmyzu, což může být pro přírodu dobré. V druhém typu genově upravených plodin je uměle vnesený gen, který způsobuje, že rostlina je odolná vůči postřikům proti plevelům. Zemědělec pole postříká, plevel vyhyne, ale plodina roste nerušeně dál. MEZITITULEK: Pokus za čtvrt miliardy Britská studie se zaměřila pouze na druhý typ genetické úpravy, tedy na plodiny odolné proti herbicidům. V rámci pokusu placeného britskou vládou výzkumníci po čtyři roky sledovali 280 polí, na nichž vedle sebe rostly genově upravené a konvenční plodiny - řepka olejka, cukrovka a kukuřice. Studie přišla na šest miliónů liber, neboli čtvrt miliardy korun. Za tyto peníze badatelé zkoumali, kolik na polích rostlo plevele (hostitelů hmyzu), kolik se z něj uvolnilo semen (potravy pro ptáky), a také chytali brouky a další hmyz do speciálních lapačů. Výsledek? Na polích genově upravené (transgenní) řepky a cukrovky bylo méně plevele, a tudíž i méně potravy pro hmyz a ptactvo než na polích konvenčních. Oproti tomu na polích s kukuřicí to bylo přesně naopak - tam mezi transgenními plodinami rostlo třikrát víc plevele než na poli konvenčním. Vysvětlení jevu autoři studie nenabídli. Zveřejněné výsledky se vůbec nezabývají takovými otázkami, jako jsou možné křížení genově upravených a konvenčních plodin, množství herbicidů nastříkaných na pole či rozdíly mezi výnosy, aby mohlo být hodnocení komplexnější. Zjištěné závěry se tedy dají vidět z různých úhlů. Pro zemědělce z pokusu vyplývá, že některé transgenní plodiny jsou výhodné, protože jejich pole je z farmářského pohledu pěkně čisté a nezaplevelené Ochránci přírody naopak v menším množství plevele vidí problém, protože ubylo obživy pro hmyz a pro ptáky, takže se snížila přírodní rozmanitost. Jak se dalo čekat, výsledky studie také komentovali jinak odpůrci a jinak zastánci genetického inženýrství. Například mezinárodní ekologická organizace Greenpeace, která je jedním z hlavních oponentů genetického inženýrství v zemědělství, zdůraznila, že transgenní řepka a cukrovka poškozují životní prostředí. \"Celá léta Greenpeace varovalo před riziky, jež mohou představovat genově modifikované plodiny pro životní prostředí a upozorňovalo, že sliby biotechnologického průmyslu o blahodárném vlivu genově modifikovaných plodin a jejich užitku nejsou nic jiného než pouhý mýtus,\" zdůraznila tisková zpráva této ekologické organizace. Naopak Paul Rylott, šéf společnosti Agricultural Biotechnology Council, která zastupuje biotechnologické koncerny, vyzdvihl jiný aspekt. \"Výsledky potvrzují, co průmysl dávno říká. Genově modifikované plodiny se dají používat pružně tak, aby to bylo pro životní prostředí přínosné,\" řekl pro agenturu Reuters. MEZITITULEK: Vnesení genu vadí, ozařování nikoli Britští, ale i evropští zákonodárci jsou tedy nadále v rozpacích. Současné evropské zákony zatím prakticky blokují možnost rozsáhlejšího pěstování transgenních plodin. Evropská komise se však stále více přiklání k názoru, že odmítání genetického inženýrství může způsobit zaostávání v zemědělství a další ztrátu jeho konkurenceschopnosti v porovnání se světem. Veřejnost zejména v západoevropských zemích ovšem v genetickém inženýrství vidí nepřirozenou a nežádoucí technologii, kterou řada lidí intuitivně odmítá. Politikové proto váhají vydat se proti názoru voličů. Situace se však zřejmě brzy může stát ještě komplikovanější. Jak uvádí časopis New Scientist, šlechtitelské firmy se pustily do vývoje plodin, které mají obdobné vlastnosti jako transgenní rostliny, například odolnost vůči postřikům, avšak jež vznikají bez použití genetického inženýrství. Kromě tradičního křížení vhodných odrůd se už desetiletí používají i poněkud drsnější techniky. Semena se máčejí v chemikáliích či ozařují radioaktivními zářiči. Tímto vnějším zásahem se uměle pozměňují jejich geny. Drtivá většina takto ošetřených plodin uhyne, ale část přežije a vlastnosti některých z nich se změní požadovaným směrem. Například ozařováním zubařským rentgenem vznikla v šedesátých letech v tehdejším Československu úspěšná odrůda sladovnického ječmene Diamant používaná při výrobě piva. Stále se zvětšující znalosti genetiky umožňují výzkumníkům udělat genetický rozbor a poznat, k jaké genové změně došlo v ozářené nebo chemicky ošetřené rostlině, což výzkum urychluje. Tyto postupy žádné zákony nezakazují. Zemědělství tedy tak jako tak prožívá novou revoluci. A to bez ohledu na to, jakou popularitu právě má genetické inženýrství. [*] Geneticky upravená kukuřice je v Česku povolená V půlce září povolilo Ministerstvo životního prostředí firmě Monsanto pěstovat v Česku geneticky upravenou kukuřici, která se smí používat jako potravina i jako krmivo. Proti rozhodnutí se odvolala česká pobočka mezinárodní ekologické organizace Greenpeace. Rostlina však ještě musí podle českých předpisů projít takzvanými odrůdovými zkouškami, které ji na pole pustí, teprve když se prokáže, že má lepší vlastnosti než odrůdy současné. S pěstováním transgenní kukuřice nesouhlasí ani svaz ekologických zemědělců PRO-BIO. Ekologičtí zemědělci nesmějí používat chemické postřiky a hnojiva ani genetické inženýrství. Obávají se, že pyl z nové plodiny se může přenést i na jejich pole a přenést pozměněné geny i do jejich kukuřice. \"Takový přenos je podle některých odborníků možný,\" uvedl místopředseda svazu Jiří Urban. V Česku schválená odrůda patří do jiného typu než kukuřice zařazená do rozsáhlého britského pokusu. V tomto případě jde o plodinu, která se dokáže ubránit housenkám a není třeba ji postřikovat proti hmyzím škůdcům. AUTOR: (čtk, jet) Pětina Čechů se geneticky upravených potravin bojí, pětina ne Obavy z potravin vyrobených z geneticky modifikovaných plodin má pětina obyvatel České republiky, stejný počet lidí se k nákupu a požívání geneticky modifikovaných potravin staví naopak vstřícně. Vyplynulo to z průzkumu vládou zřízeného Vědeckého výboru pro potraviny publikovaného 13. října. Z průzkumu provedeného na přelomu srpna a září mezi 1062 lidmi vyplynulo, že více než dvě pětiny obyvatel Česka nemají o geneticky upravených potravinách dostatek informací. Zbývající pětina se o tento problém nezajímá. Mezi lidmi, kteří se transgenních potravin obávají, jsou zejména vysokoškoláci a obyvatelé Moravy, Prahy a Středočeského kraje. Mezi zastánci takových potravin převažují ženy. Dosavadní světové výzkumy nepotvrdily, že by jídlo či krmivo z transgenních plodin jakkoli ovlivňovalo zdraví. V USA se geneticky upravené plodiny zcela běžně používají už sedm let a žádný zdravotní dopad nebyl zjištěn. ZDROJ: Věda a lidé


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist