Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Británie: modifikované plodiny nesvědčí přírodě

03.11.2003  |  132× přečteno      vytisknout článek

Británie: modifikované plodiny nesvědčí přírodě Na polích s některými odrůdami geneticky upravených plodin žije méně živočichů. Prokázala to studie britských vědců. \"Dobře,\" kapituluje v ráji Eva s pohledem upřeným na jablko. \"Kousnu si,\" říká hadovi, \"ale jen pokud to není GM odrůda\". Eva podléhá svodům zakázaného ovoce na stránkách listu Guardian, v karikatuře doprovázející článek o nejnovějším britském výzkumu geneticky modifikovaných zemědělských plodin. Výzkum ukázal, že pěstování řepy a řepky olejky s pozměněnými geny nesvědčí živé přírodě: na polích osetých těmito rostlinami našli vědci méně brouků, motýlů, včel a dalších živočichů. Studii si před čtyřmi lety dala zpracovat britská vláda. Je dosud největším a nejdůkladnějším výzkumem tohoto druhu. I proto jí britské sdělovací prostředky věnují značnou pozornost. Příliš účinné zbraně Na výsledky se dá ovšem hledět různým způsobem. Podle některých vědců dokonce ukazují, že by pěstování transgenních plodin mohlo za určitých podmínek přírodě pomoci. \"Ale když jsem viděl minulý týden titulky v novinách, ptal jsem se sám sebe, zda to kdy budeme moci prokázat,\" cituje vědecký časopis Nature entomologa Alana Dewara. Jít proti veřejnému mínění je pro britskou vládu těžké, zvlášť nyní, když má velké problémy s Irákem. Odtud pramení Dewarův pesimismus. Studie ukázala, že moderní zbraně proti plevelům fungují dokonce lépe, než bychom si přáli. Plevele jsou důležité pro hmyz či ptáky, a pokud je z pole vymeteme \"chemickými zbraněmi\", množství těchto tvorů v zemědělské krajině může klesat. Zkoumané plodiny s pozměněnými geny snesou útok totálního herbicidu, látky, která zahubí všechny rostliny na poli kromě úrody. Totální herbicid nemusí nutně být větším zlem než běžné postřiky - naopak, jedy používané v klasickém zemědělství mohou mít vážnější dopad třeba na kvalitu spodní vody, protože setrvávají v životním prostředí déle a farmáři jich musejí používat větší množství. Totální herbicid, který nakupují zemědělci sející plodiny s visačkou GM, však hubí plevele účinněji než herbicidy obyčejné, a právě v tom je kámen úrazu. Semeny plevelů se živí ptáci, šťávu z jejich květů sají včely, na zapleveleném poli se daří různým druhům hmyzu, pavoukům a podobně. Moderní zemědělské metody mění krajinu v biologickou poušť i bez genetických modifikací. Nejnovější výzkum ukázal, že setí rostlin s pozměněnou dědičnou výbavou může tento zhoubný proces ještě zvýraznit. Proč tedy Alan Deware hovoří o tom, že by transgenní plodiny mohly biodiverzitě pomoci? Kdyby farmáři stříkali totálním herbicidem pouze řádky úrody a ne prostor mezi nimi, kdyby počkali s postřikem, až bude skutečně naprosto nutný, a dali tím plevelům více času (totální herbicid to na rozdíl od běžných umožňuje), pak by se třeba situace změnila. Vyplatilo by se to však ekonomicky? Otázky pochopitelně zůstávají. Nabízí se i jiná strategie: Hmyz, ptáci a další živočichové by vydělali na tom, kdybychom zasvětili některá místa intenzivnímu zemědělství a jiná ponechali přírodě, uvádí další vědecký časopis, Science. Studie totiž ukázala, že problém není jen v tom, zda pěstujeme transgenní rostliny či klasické. Důležité pro míru \"šetrnosti\" k přírodě je i to, o jakou plodinu vůbec jde. Vůbec nejhorší přitom může být obyčejná, nemodifikovaná pšenice, kterou vědci nezkoumali. Odolnost vůči totálnímu herbicidu lze navíc vyšlechtit i klasicky, bez přenosu genů. Spor o genetické modifikace ve světle těchto skutečností poněkud ztrácí smysl. Zlomit jim vaz Přesto se v centru pozornosti ocitají právě GM plodiny. Britská vláda má ještě letos či počátkem příštího roku rozhodnout o tom, zda jejich pěstování povolí, či zamítne. Protože je země v Evropské unii, mohlo by se zdát, že konečné slovo bude mít Brusel, a Tony Blair je tedy z obliga. Tak jednoduché to ale není. Od roku 1998 respektuje Evropská unie embargo, které si sama uložila. Firma, jež vyvinula nějakou modifikovanou odrůdu, může sice požádat o to, aby úřady pustily její výrobek na pole Starého světa, žádost ale nečeká jiný osud než pozvolné zapadávání prachem. Pokračování na straně 24 Dokončení ze strany 21 Embargo nyní tíží Evropskou komisi jako balvan, se kterým se jí ve vodách mezinárodního obchodu plave stále obtížněji. Spojené státy si na moratorium stěžují u Světové obchodní organizace. Jeho existence vyráží představitelům EU z rukou trumfy, které potřebují v jiných obchodních sporech. Brzký konec moratoria se proto zdá být neodvratný. Jenže důmyslný systém, kterým se Starý svět brání proti modifikovaným plodinám, s pádem embarga nezmizí. Značení všeho, co má s genetickou úpravou byť jen vzdálenou spojitost, je jen jedním z přísných pravidel. V současnosti se vedou spory o takzvanou koexistenci modifikovaných a běžných plodin. Jde například o to, aby pyl geneticky upravených plodin \"nekontaminoval\" obyčejnou úrodu. Jednotlivé státy EU si mohou pravidla koexistence nastavit samy. Ekologičtí aktivisté se už podle Nature nechali slyšet: přísná \"koexistenční\" legislativa zlomí zemědělství používajícímu GM plodiny vaz. Mají zřejmě pravdu. Mluví se například o tom, že by se na poli, na němž farmář jednou zasel modifikovanou odrůdu, nesměla několik let objevit jakákoliv běžná plodina. Přitom například řepka se střídá s obilninami a ty zatím v transgenní podobě do Evropy rozhodně nemíří. Proto by si každý farmář setí upravené řepky bezpochyby rozmyslel. Nažraný vlk, celá koza Objevují se také požadavky, aby biotechnologické firmy odpovídaly za veškeré škody. Pokud se geny vnesené do modifikovaných rostlin dostanou do úrody ekozemědělce, pokud naruší biodiverzitu... Britská vláda může takový zákon přijmout, a nabízí se jí tak další možnost, jak nakrmit vlka, aniž by obětovala kozu. Sečteno a podtrženo, Tony Blair má spoustu možností, jak veřejnému mínění vyhovět. A vůbec přitom nemusí pěstování geneticky modifikovaných plodin zakazovat. To platí i pro ostatní evropské státy. Současný stav je pro ně výhodný. Jejich zemědělci se totiž nemusejí obávat dravé konkurence svých amerických kolegů, kteří se modifikovaným plodinám nevyhýbají. Někteří odborníci ale tvrdí, že evropská strategie \"nažraný vlk - celá koza\" není dlouhodobě udržitelná. \"Buď se to zhoupne k nějakému zákazu transgenních organismů a biotechnologické firmy nedostanou v Evropě prostor, nebo se trh bude muset nějakým způsobem otevřít,\" říká docent Jaroslav Petr, člen České komise pro nakládání s GM organismy. Všem stejným metrem \"Mapa světa, ukazující míru zastoupení GM plodin na trzích jednotlivých zemí, zůstává zatím převážně prázdná. To, jak rychle se zaplní, záleží na událostech a rozhodnutích, jimž se už nelze dlouho vyhýbat,\" píše časopis Nature. Jestliže Evropa zůstane plodinami z genetických laboratoří nepoznamenána, projeví se to například \"odlivem mozků\" a investic do výzkumu. \"Někteří vědci pracující v oboru biotechnologií už oznámili, že Británii ještě letos opustí,\" upozorňuje Nature. Veřejnost přitom nemusí tušit, že se produktům genetického inženýrství nejspíš beztak nevyhne. Touto cestou totiž vzniká řada léků, což kupodivu nikomu nevadí. Pokud biotechnologický průmysl z Evropy odejde, Starý svět na tom rozhodně nevydělá. \"Náš kontinent přichází o podnikatelské aktivity, které přinášejí daně, ekonomickou prosperitu a pracovní místa,\" upozorňuje docent Petr. Věci jsou přitom někdy složitější, než se na první pohled zdá. Před několika lety byla zveřejněna holandská studie, která ukázala, že biodiverzita na polích ekologických zemědělců je horší než na polích s obyčejnou úrodou. Může za to zřejmě silné hnojení, které na lány \"klasických\" farmářů láká hmyz, za nímž se stahují ptáci. \"Do kapes ekozemědělců míří z pokladny Evropské unie značné peníze,\" uvádí docent Petr. \"Holandský výzkum proto vzbudil značný rozruch. Nestalo se ovšem nic, subvence proudí dál. Ale studie věnovaná transgenním plodinám bude mít zřejmě úplně jiný efekt. Evropa je proti genetickým modifikacím silně vysazená, hledá každou záminku.\" \"Nevadí mi, že modifikované rostliny z určitého výzkumu vyjdou hůře než klasické. Ale rozčiluje mě, že se neměří všem stejným metrem,\" uzavírá docent Petr. Pěstování transgenních plodin ve světě * Spojené státy jsou centrem pěstování modifikovaných plodin, upravené geny má například 73 % bavlny, 81 % sóji a 40 % kukuřice * Evropa zůstává převážně \"GM free\" zónou, za řeč stojí pouze Španělsko, kde pěstují kukuřici odolnou vůči totálnímu herbicidu * Vedoucí místo v Asii patří Číně, která ale v roce 2000 zastavila schvalování nových odrůd - prý z opatrnosti, spíše však čeká, až budou její plodiny stejně pokročilé jako západní * Indie se časem může stát velkým trhem pro transgenní bavlnu; vláda se brání západním plodinám, ale podporuje domácí výzkum * V některých asijských zemích se objevují GM plodiny ilegálně, bez posvěcení úřadů V Japonsku jsou schváleny desítky plodin, ale nepěstují se, protože není poptávka * V Mexiku se pěstuje transgenní bavlna a \"na černo\" patrně i kukuřice * V některých brazilských státech je až 80 % sóji transgenní, pěstovala se ovšem ilegálně; vláda schválila pěstování teprve nedávno * Austrálie se stává velkým trhem pro transgenní bavlnu Výměra osetá komerčně pěstovanou transgenní úrodou v roce 2002 (v milionech hektarů) KANADA 3,5 mil. ha SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ 39 mil. ha ČÍNA 2,1 mil. ha AUSTRÁLIE 0,1 mil. ha JIHOAFRICKÁ REPUBLIKA 0,3 mil. ha ARGENTINA 13,5 mil. ha Čtyři hlavní transgenní odrůdy celosvětově v roce 2002 (v milionech hektarů) transgenní klasické sója 37 72 bavlna 7 34 řepka 3 25 kukuřice 12 140 pramen: Nature Zdroj: Lidové noviny


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist