Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Transgenní cukrovka přírodě škodí a současně prospívá

26.01.2004  |  124× přečteno      vytisknout článek

Ve Spojených státech se genově upravené (neboli transgenní) plodiny pěstují na běžných polích od roku 1996. A přesto dodnes chybí jasná odpověď, jestli mají jednoznačně špatný, nebo naopak příznivý ekologický dopad.

Dosavadní odborné studie zatím představily jen dílčí závěry.
Příkladem jsou dvě poslední analýzy z Británie. Ta novější, zveřejněná v prosinci, tvrdí, že transgenní cukrovka je pro životní prostředí lepší než řepa konvenční. Kupodivu, o dva měsíce dříve, dospěl jiný britský tým k přesně opačnému závěru...
Jak je to možné? Každá studie si totiž zvolila jiný úhel pohledu.

Plevel je pro ptactvo žádoucí
Začněme analýzou říjnovou, která byla zatím nejrozsáhlejší studií na světě. Tato příloha o ní podrobně informovala 30. října, takže jen stručné shrnutí - při pokusu placeném britskou vládou výzkumníci po čtyři roky sledovali 280 experimentálních polí, na nichž vedle sebe rostly genově upravená a konvenční řepka olejka, cukrovka a kukuřice.
Všechny sledované transgenní plodiny měly do svého genomu vneseny geny, které je činily odolnými vůči postřikům proti plevelům. Takové pole může zemědělec postříkat, plevel zničí, ale plodiny rostou nerušeně dál. Oproti tomu konvenční plodiny musí ošetřovat opatrněji, aby jim postřik neuškodil.
Vědci zkoumali pouze jedinou věc - kolik na sledovaných polích rostlo plevele (hostitele hmyzu), kolik se z něj uvolnilo semen (potravy pro ptáky) a také chytali brouky a další hmyz do speciálních lapačů.
Výsledek? Na polích transgenní řepky a cukrovky bylo méně plevele, a tudíž i méně potravy pro hmyz a ptactvo než na polích konvenčních. Na polích s kukuřicí tomu bylo přesně naopak - tam mezi transgenními plodinami rostlo třikrát víc plevele než na poli konvenčním. Vysvětlení tohoto záhadného rozdílu autoři studie nenabídli. Nicméně vyvodili, že transgenní řepka a cukrovka jsou pro přírodu špatné.
Ekologické organizace uvedly, že takový výsledek čekaly. Zastánci genetického inženýrství zase nad studií jen nevěřícně kroutili hlavami. Posláním zemědělství přece není udržovat na polích plevel a radovat se, když je ho hodně, říkali.

Méně chemie i míň energie
Druhá
studie, předaná britskému vládnímu výboru pro povolování zemědělských plodin a zveřejněná v prosinci, sledovala zase jiné parametry, ale pouze u cukrovky, konveční a transgenní - odolné vůči herbicidům. Vědci z univerzity v Readingu sesbírali dostupná data z předchozích pokusů a zkušenosti farmářů. Porovnávali, kolik se na pole vystříkalo herbicidů a kolik surovin a energie padlo na jejich výrobu, i kolik nafty spotřebovaly traktory při rozvozu postřiků.
\"Genově upravená řepa byla pro životní prostředí lepší o patnáct až padesát procent; podle toho, který ekologický dopad jsme sledovali,\" uvedl pro časopis New Scientist vědec Richard Phipps, který se na analýze podílel.
Ukázalo se totiž, že na transgenní cukrovku mohli zemědělci použít celkově méně herbicidů, protože jednorázový dostatečný postřik plevel důkladně zničil. Nebylo proto nutné postřiky stále opakovat a v traktorech se spálilo méně nafty. A pro životní prostředí je přece dobré, když se do něj dostane míň herbicidů a když se kvůli ošetření může vytěžit méně ropy, argumentovali vědci z Readingu. Navíc spalováním nafty v motorech traktorů vzniká oxid uhličitý, který přispívá k nežádoucímu globálnímu oteplování zeměkoule, dodali.
\"Nechceme nijak snižovat závěry předchozí studie, která dospěla k jinému závěru. Prostě říkáme, že tam sledovali jiné složky vlivu na životní prostředí,\" konstatoval Phipps.
Les Firbank, koordinátor studie zveřejněné v říjnu, souhlasil, že obě analýzy se zaměřily na něco jiného. \"Každý ekologický dopad může mít jiný vliv na přírodu,\" řekl, ale hned zdůraznil význam svých výsledků: \"Ochrana ptáků může být považována za daleko důležitější než ušetřená nafta pro traktory.\"
Spory o to, jaký je ekologický vliv transgenních plodin, tedy budou nadále pokračovat. Zdá se však, že odpověď se už začíná rýsovat. A je stejná jako u celého zemědělství. Zakládání polí kdysi změnilo tvář přírody, ale umožnilo vývoj člověka. Šlechtění nových odrůd a jejich dovoz z kontinentu na kontinent pak zvýšilo lidský blahobyt. A v tom genetické inženýrství pokračuje.
Vědci budou nadále sledovat jeho důsledky a propočítávat, jestli je například lepší udržovat na polích plevel pro ptactvo, nebo šetřit naftu a ptákům nabídnout přirozená útočiště mimo pole. I to by mohlo být dobrým řešením pro lidi, stejně jako pro přírodu.

Co je to genetické inženýrství
Podstatou genetického inženýrství je výběr vhodných genů a jejich laboratorní přenos do jiného organismu. Ve světě jsou nyní nejrozšířenější dva základní typy genově upravených (transgenních) plodin. Do prvního vědci vnesli gen z jedné baktérie, který způsobuje, že rostlina se sama brání housenkám, které by ji okousaly. V takové plodině se totiž po genovém zásahu tvoří přirozený toxin, který housenky po spolknutí prvních soust zabije, neškodí však jiným živočichům. Zemědělci proto nemusí vůbec používat chemické postřiky proti hmyzu.
V druhém typu genově upravených plodin je uměle vnesený gen, který způsobuje, že rostlina je odolná vůči postřikům proti plevelům. (Právě těmito transgenními rostlinami se zabývaly obě studie zmiňované v hlavním článku.) Zemědělec proto může chemicky zničit plevel, aniž by jakkoli poškodil pěstované plodiny.
Ve vývoji jsou nyní rostliny, které po genovém zásahu obsahují více vitamínů a jiných prospěšných látek, jsou odolnější vůči suchu, daří se jim i na velmi slané půdě a podobně.
Dosavadní studie neprokázaly, že by jídlo z transgenních plodin ovlivňovalo zdraví lidí. Spory se zatím vedou o jejich vliv na přírodu.

ZDROJ: Věda a lidé


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist