Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Banka, kterou lze sníst

22.03.2004  |  zdroj: EKONOM  |  134× přečteno      vytisknout článek

Obyčejné sklenice od marmelády skrývají vzácná semínka rostlin. V přírodě je už nenajdete.

Správkyně genové banky Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni Iva Fáberová studuje exotický e-mail z Maroka, který právě našla v počítači. Maročtí botanici žádají o pomoc. Pátrají po semenech plodin, která v minulosti pěstovali tamní rolníci, a zjišťují, čím by Praha mohla přispět k obohacení dosud skromné kolekce vznikající marocké genobanky.

Geny starodávných odrůd zlepšují zdravotní kondici choulostivých moderních šlechtěnců, zvyšují jejich odolnost k nepřízni počasí a škůdcům a také osvěžují mnohdy fádní chuť velkovýrobně pěstované zeleniny.

\"Semena z Maroka tu máme. Část vzorků jsme před lety získali od kolegů z genové banky v bývalé NDR, něco přivezli i naši lidé z expedic v minulém století,\" říká Fáberová. \"Přesněji to ale budu vědět, až se podívám do seznamů. Budou-li naše vzorky přínosem, rádi pomůžeme,\" dodává. Zpětné zaslání semen do země jejich původu, Fáberová tomu říká repatriace, jsou mezi genovými bankami samozřejmostí. Semena si instituce poskytují bezplatně.

V mrazicích komorách genové banky v Ruzyni jsou uloženy desítky tisíc vzorků obilí, luskovin a zeleniny od nás i ze světa. Nejcennější poklady obsahuje tzv. černá skříňka - krajové a místní odrůdy, které pěstovali naši předkové.

Z ARCHIVU NA POLE. Šlechtitelé do černé skříňky sahají i tehdy, když chtějí reagovat na změněné konzumní zvyklosti spotřebitelů. Doslova z několika hrstí archivního obilí vznikla nová odrůda dnes opět módní pšenice špaldy, kterou pěstovali naši předkové a teď si ji oblíbili příznivci ekologického zemědělství. Vedoucí genové banky Zdeněk Stehno se svými kolegy z několika německých kultivarů vybral a vyselektoval vhodnou kombinací vlastností novou odrůdu špaldy, která je pod názvem Rubiota již zanesena do odrůdové knihy povolených obilnin. Špalda má vysoký obsah bílkovin a pro jejich snadnou stravitelnost se hodí do pečiva pro osoby alergické na lepek.

\"Pokus vytunelovat naši banku jsme nezaznamenali, pro nás jsou největšími nepřáteli hlodavci, kteří si na podzim chtějí smlsnout na čerstvě sklizeném osivu. Sama nevím, jakými skulinami se do budovy dostanou. Bráníme se klasicky, líčíme pastičky a jed,\" podotýká Iva Fáberová. Chemicky ošetřovat osivo se v genové bance nesmí, konzervaci zajistí jedině mráz. K šlechtitelským, výzkumným a vzdělávacím účelům poskytuje banka vzorky osiva institucím a školám zdarma.

MRKEV ZA PŠENICI. \"Před časem jsme poslali do Velké Británie semínka jednoho dávného kultivaru anglické mrkve, který tam už neexistoval. My jsme naopak z ruské genové banky získali místní odrůdu české pšenice, kterou jsme dosud neměli. Němci nám ze svých sbírek poskytli semínka naší brukve zelné,\" vybavuje si Fáberová příklady repatriací. Semínka se do zahraničí posílají běžnou poštou, po padesáti, maximálně sto kusech. To ale příjemci stačí, protože si jejich počet zvýší opakovaným množením.

\"Všechna semena naší genové banky jsou životaschopná. Po zasetí do půdy vyklíčí a poskytnou novou úrodu,\" vysvětluje Fáberová a pyšně ukazuje své království. Panuje tu osmnáctistupňový mráz, ale pro semena, jež jsou uložena v obyčejných sklenicích od marmelády s pevně zašroubovanými víčky, jsou to ideální podmínky k přežití. Obilí je tu v bezpečí před škůdci a plísní a navzdory mrazu si uchová klíčivost padesát až sto let. Daleko více práce dá zelenina. Tu musí šlechtitelé znovu vysévat už po dvou letech, aby si opatřili čerstvé osivo. Než genová banka před 15 lety získala nynější prostory, byla semena uložena v mrazírnách v Sedlci u Prahy.

GENY PŘEŽILY AUTORA. \"Nejbohatší kolekci představují obiloviny, z nichž některé jsou staré až sto let. Z pšenic je tu Dregerova česká nebo jeho Červená dvanáctka a z ní vzešlá Chlumecká dvanáctka,\" vypočítá Iva Fáberová \"matky a babičky\", jejichž geny v sobě mají nynější pšenice domácího šlechtění.

Šlechtitel Adolf Dreger (1872-1936) z Chlumce nad Cidlinou pracoval s krajovými odrůdami polních plodin a dovedl je k takové dokonalosti, že vzniklé osivo zemědělci s úspěchem pěstovali i desítky let po jeho smrti. Pšenice Chlumecká dvanáctka se vysévala na českých polích až do roku 1970. Ještě déle, o 61 let, Dregera přežil jeho Chlumecký bob pěstovaný až do roku 1997. Chlumecký šlechtitel vytvořil i kvalitní odrůdy žita a jetele. Také jejich semena mají v genové bance své čestné místo. Učebnice moderního šlechtění zvláště vypichují Dregerovu vzornou přípravu pozemků před setím.

ÚLOVKY Z KARPAT. Depozita černé skříňky nejcennějších českých a československých místních odrůd ruzyňští odborníci pravidelně obohacují. Expedice za novými přírůstky vedou každé léto zejména do Bílých Karpat a na Oravu, kde na zahrádkách místních starousedlíků nacházejí dosud neevidované původní odrůdy zeleniny. K posledním úlovkům patří například zelí nebo fazole.

Z horských strání v Beskydech se podařilo získat semena původních trav a lučního kvítí, které z mnoha oblastí už vymizely. Po namnožení se vysévají zpět do přírody, kde je člověk vyhubil.

VLASTNÍ ČMELÁCI. Obdobnou genovou banku, jako je v Ruzyni, má i dalších deset výzkumných institucí. Celkem se genové bohatství archivuje na 14 místech v ČR. Kolekce vinné révy najdeme v Karlštejně a v Lednici. Zelenina a léčivé rostliny jsou v Olomouci. Zdejší pracoviště si kvůli zdárnému opylení bobovitých rostlin a léčivek chová vlastní roje čmeláků a vřetenušek, o které pečuje od stadia larev. Když rostliny začnou kvést, vypouštějí je pod sítě, které zakrývají rostliny a chrání je před nezvanými opylovači. Genový fond okrasných květin je v Průhonicích, Mendelova univerzita v Brně pečuje o uchování genového bohatství teplomilných ovocných dřevin, vegetativně množené zeleniny a květin. Kolekce travin se nachází v Zubří, chmele v Žatci.

Česká republika byla jednou z prvních zemí, které se přihlásily k mezinárodní úmluvě o biologické rozmanitosti. Z této úmluvy také vychází nový zákon o ochraně genových zdrojů rostlin, významných pro výživu a zemědělství, který u nás platí od letošního roku.

AUTOR: ALICE OLBRICHOVÁ


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist