Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Kukuřice s novými geny smí do Evropy

04.06.2004  |  zdroj: Věda a zdraví  |  138× přečteno      vytisknout článek

Kukuřice s novými geny smí do Evropy Do Evropy se smí dovážet nový druh geneticky upravené kukuřice určené k jídlu, může se objevit i ve vašem obchodě. Evropská komise svým nedávným rozhodnutím prolomila téměř šestileté embargo na dovoz nových druhů geneticky upravených potravin. Neexistuje totiž vědecky podložený důvod je zakazovat.

\"Tuto kukuřici jsme podrobili nejpřísnějšímu posuzování na světě,\" uvedl na tiskové konferenci v Bruselu David Byrne, komisař pro zdravotnictví a ochranu spotřebitelů. \"Vědecké zhodnocení říká, že je stejně bezpečná jako kterákoli jiná kukuřice. Nyní záleží na tom, zda ji zákazníci budou chtít,\" shrnul Byrne.

Má geny, nebo nemá geny?
Geneticky upravené, neboli transgenní plodiny se pěstují na amerických polích od roku 1996. Přesto ankety ukazují, že mnozí zákazníci pořádně nevědí, o co jde. Průzkumy občas přinášejí kuriózní zjištění - část dotazovaných se domnívá, že například geneticky upravené rajče obsahuje geny, kdežto normální rajče ne. Což je pochopitelně nesmysl, protože geny (jakési kódy určující vlastnosti) jsou v buňce každého živého organismu.
Velmi stručně řečeno: podstatou transgenních plodin je, že do nich výzkumníci v laboratoři vložili nový gen, který mění požadovaným způsobem jejich vlastnosti. Nově schválená kukuřice, označená kódem Bt-11, kterou vyvinul švýcarský koncern Syngenta, má v sobě gen z běžné baktérie Bacillus thuringiensis (z jejích počátečních písmen také pochází označení Bt technologie).
Tento gen způsobuje, že se v rostlině tvoří toxin, který zabije housenku, jež ji začne požírat. Toxin neškodí jiným živočichům ani člověku. Zemědělci tedy nemusí jezdit postřikovat pole proti škůdcům, nespálí tolik pohonných hmot a do životního prostředí se dostane méně chemických látek, které by zabíjely i jiný hmyz.
Ostatně Bt technologii nevyvíjí jenom Syngenta, ale používají ji i další světové biotechnologické koncerny.
Pěstování geneticky upravených plodin se lavinovitě šíří po celém světě, jen Evropa je zdrženlivá. Proč? Analytici zpravidla uvádějí dva hlavní důvody. První - evropský spotřebitel je velmi citlivý. Vystrašila jej nemoc šílených krav a další potravinové skandály, a tak přestal novinkám důvěřovat.
Druhým důvodem pak je, že bohatě dotované evropské zemědělství vidí v dovozu potravin z transgenních plodin nepříjemné ohrožení.

Na pole zatím ne
Úřady evropských zemí zpočátku dávaly k dovozu geneticky upravených plodin svolení, byť váhavě. Pak přišel zlom. Poslední povolení k dovozu pocházelo z roku 1998. Od té doby se směly dovážet jen dříve schválené suroviny a výrobky, ale žádné jiné. Nově udělené povolení pro kukuřici Bt-11 je tedy průlomem a dá se čekat, že budou následovat další. A nepochybně zesílí i tlak na to, aby transgenní plodiny směli ve velkém pěstovat i evropští zemědělci. Zatím se geneticky upravená kukuřice (rovněž typu Bt, avšak nikoli Bt-11) komerčně pěstuje ve Španělsku; v některých dalších zemích v podstatě prochází posledními fázemi schvalovacího řízení. Například v Česku loni povolilo Ministerstvo životního prostředí pěstování geneticky upravené kukuřice firmy Monsanto (rovněž typu Bt). Rostlina však ještě musí podle českých předpisů projít takzvanými odrůdovými zkouškami, které potrvají několik let. Při nich se má prokázat, zda má lepší vlastnosti než odrůdy současné, a pak teprve se bude smět běžně vysazovat.

Vědci nenamítali
Rozhodnutí Evropské komise povolit dovoz další potraviny z transgenní plodiny nepochybně urychlila loňská stížnost USA, Kanady a Argentiny, velkých světových pěstitelů geneticky upravených plodin. Tyto země se obrátily na Světovou obchodní organizaci (WTO), protože podle nich Evropská unie neoprávněně brání volnému obchodu a poškozuje obchodní partnery. Slyšení v této věci se očekává tento měsíc.
Unie by podle pravidel WTO mohla transgenní plodiny odmítnout, pokud by měla k dispozici vědecký důkaz, že ohrožují zdraví lidí, hospodářských zvířat či životní prostředí. A takový důkaz nemá. Transgenní plodiny schválené v jiných zemích úspěšně prošly jak laboratorními testy, tak nakonec i \"praktickým ověřením\" - už léta je jedí lidé všude po světě. Zdravotní výhrady proti nim nejsou.
Složitější otázkou je, zda tyto plodiny nenaruší přírodu, například když pylem rozšíří své geny na jiné rostliny. O tom vědci vedou spory. Nicméně právě kukuřice pochází z Mexika, v Evropě nemá žádné příbuzné, s nimiž by se zkřížila.
Evropské unii tedy nezbývá než couvat, protože nemá při řízení před WTO akceptovatelné vědecké zbraně.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist