Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Využívání odpadů ke hnojení podle legislativy odpadů

27.08.2004  |  zdroj: CZ BIOM  |  133× přečteno      vytisknout článek

Legislativa odpadů v souladu s evropskou legislativou usiluje o omezení skládkování biologicky rozložitelných odpadů. Biologicky rozložitelné odpady by měly být spalovány, kompostovány nebo zpracovávány anaerobní digescí s výrobou bioplynu. 

Jaroslav Váňa

Poznámka redakce: Článek byl psán v roce 2002 a do redakce Biom.cz se dostal až v tomto roce. Legislativa hnojiv byla mezitím novelizována.

Od 1. ledna 2002 vstoupil v platnost zákon č. 185/2001 Sb. \"o odpadech\". Tento zákon harmonizuje odpadovou legislativu se směrnicemi Evropského společenství v souvislosti s přípravou vstupu ČR do EU. Legislativa odpadů usměrňuje i zemědělské využívání hnojivých odpadů, zejména čistírenských kalů a původcům zemědělských odpadů přináší nové povinnosti.

Legislativa odpadů v souladu s evropskou legislativou usiluje o omezení skládkování biologicky rozložitelných odpadů. Biologicky rozložitelné odpady by měly být spalovány, kompostovány nebo zpracovávány anaerobní digescí s výrobou bioplynu. Na zařízeních, které nejsou registrovány pro využití odpadů, jako jsou např. hnojiště, mohou být odpady zpracovávány za předpokladu, že splňují požadavky stanovené pro vstupní suroviny.

Využití čistírenských kalů

Legislativa odpadů zamezuje neregulovanému zemědělskému využívání čistírenských kalů. Aplikovat lze kal z čistíren odpadních vod, který byl podroben biologické, chemické (vápnění), či tepelné úpravě nebo dlouhodobému skladování tak, že se významně snížila zdravotní rizika spojená s jeho aplikací.

Původce kalu je povinen (ve spolupráci s uživatelem půdy) vypracovat program použití kalů na zemědělské půdě, který mimo jiné musí obsahovat výčet vybraných pozemků určených k použití kalů a jejich zařazení do osevního postupu. Upravené kaly musí být do půdy zapraveny nejpozději do 48 hodin od jejich aplikace na pozemek. Na půdách nesmí být použito více než 5 t sušiny kalů na jeden hektar během tří let. Toto množství může být zvýšeno až na 10 t/ha během pěti let za předpokladu, že kaly obsahují méně než polovinu limitního množství každé ze sledovaných rizikových látek.

Použití kalů je zakázáno na zemědělské půdě, která je součástí chráněných území a krajiny, v pásmu ochrany vodních zdrojů, na zamokřených a zaplavovaných půdách a na půdách s výměnnou půdní reakcí nižší než pH 5,6. Aplikace kalů je zakázána v intenzivně plodících ovocných výsadbách, na pozemcích využívaných k pěstování polních zelenin v roce jejich pěstování a v roce předcházejícím, v průběhu vegetace při pěstování pícnin, kukuřice a cukrové řepy s využitím chrástu ke krmení a na travních porostech v průběhu vegetačního období až do poslední seče. Vyhláška č. 382/2001 Sb. \"Podmínky pro použití upravených kalů na zemědělské půdě\" stanoví mezní koncentrace rizikových látek v kalech a v půdě včetně mezních koncentrací těžkých kovů, které mohou být přidány do zemědělské půdy za 10 let a uvádí mikrobiologická kriteria pro použití kalů.

Na základě našich zkušeností obsahuje většina čistírenských kalů stabilizované organické látky (spalitelné látky) a významný obsah rostlinných živin (viz tabulka). Pozitivní hnojivý účinek kalů však bývá znehodnocen zvýšeným nebo nadlimitním obsahem rizikových prvků organických persistentních cizorodých látek (PCB, PCDD, PCDF) a halogenorganických látek (AOX). Z těchto důvodů doporučujeme zemědělcům, aby hnojení zemědělské půdy čistírenskými kaly považovali za službu původcům odpadu a v žádném případě se nepodíleli na nákladech včetně aplikačních nákladů.

Obsah spalitelných látek a živin v čistírenských kalech v % sušiny (databáze autora)

  spalitelné látky N P K Ca Mg
min. obsah 27,10 2,03 0,28 0,24 0,71 0,19
max. obsah 72,67 6,12 3,98 9,75 4,39 1,94
průměr (n=126) 45,83 3,52 1,18 0,48 3,32 0,32

Organická hnojiva z odpadů

Omezování bioodpadů na skládkách se projevuje stále větším rozvojem kompostování. Kompostárny uvádějí do oběhu podle zák. č. 308/2000 Sb. (o hnojivech) registrované organické hnojivo \"Průmyslový kompost\" vyráběné dle ČSN 465735. Tento kompost je možno využívat maximální dávkou 50 t/ha nejvýše jedenkrát za 3 roky. Schválená technologie výroby, surovinová skladba a způsob kontroly zabezpečují naprostou nezávadnost kompostu pro půdu a plodiny. Registrovaný kompost musí splňovat přísné limitní hodnoty obsahu rizikových prvků pro organická hnojiva dle vyhl. č. 474/2000 Sb. \"O stanovení požadavků na hnojiva\". Agronomická účinnost průmyslového kompostu bývá zpravidla vyšší než u chlévského hnoje a to zejména na půdách s deficitem organické hmoty. Produkce průmyslového kompostu stále stoupá a do r. 2010 bude v České republice možnost využití cca 750 tis. t. Odbyt kompostů pro nezájem zemědělců směřuje v současnosti na rekultivace a k zakládání veřejné zeleně.

Z dlouhodobých polních vegetačních pokusů vyplývá, že průmyslový kompost aplikovaný v dávce 30 t/ha po třech letech zvyšoval v různých půdně klimatických podmínkách výnosy hlavních produktů o 14 - 21% ve srovnání s nehnojenými pozemky a chlévský hnůj ve stejných pokusech zvyšovat výnos o 10 - 17%. Dobrým kompostem se dodávají do půdy na rozdíl od statkových hnojiv již hotové humusové látky a aplikované komposty v osevním postupu zvyšují účinek dodávaných průmyslových hnojiv. Organické hnojení průmyslovým kompostem je možné doporučit pro rychlé zvýšení úrodnosti máloplodých půd.

Dalším registrovaným organickým hnojivem vyráběným z odpadu jsou zahuštěné melasové výpalky. Zemědělcům bývá toto hnojivo nabízené jako produkt obohacený přidanými minerálními hnojivy.

Jsou zvířecí fekálie statkovým hnojivem, nebo odpadem využitelným ke hnojení?

Pro zabezpečení pozitivní bilance organických látek a humusu v půdě je nezbytné veškeré organické zbytky ze zemědělství a především zvířecí fekálie vracet do půdy a to buď přímou aplikací nebo zpracované na hnůj nebo kompost. Tento úkol se stává v dnešní době ještě významnějším s ohledem na pokles stavů hospodářských zvířat a stoupajícímu deficitu organického hnojení. Na zvířecí fekálie je nutno pohlížet jako na statková hnojiva podle úplného znění zákona č. 156/1998 Sb. \"o hnojivech\" ve znění zákona č. 308/2000 Sb. Podle tohoto zákona je statkovým hnojivem hnůj, hnojůvka, močůvka, kejda, sláma, jakož i jiné zbytky rostlinného původu vznikající zejména v zemědělské prvovýrobě, nejsou-li dále upravovány.

Podle dosavadní praxe je významná část zvířecích fekálií evidována jako odpad katalogovým číslem 020106 \"zvířecí trus, moč a hnůj včetně znečištěné slámy\". V roce 2000 bylo z celkové roční produkce cca 27 mil. t zvířecích fekálií (včetně podestýlek) vedeno v režimu odpadů 5,3 mil. t, tj. 19,6%. O většinou bezdůvodném evidování zvířecích fekálií v odpadech svědčí i způsob údajného nakládání zemědělců s tímto odpadem. Z celkového množství bylo 1,9 mil. t využito biologickými metodami, 1,3 mil. t zkompostováno, 1,4 mil. t využito jako druhotná surovina, 0,3 mil. t zpracováno anaerobně a zbytek byl předán jiné oprávněné osobě. Tyto údaje byly získány z databáze ISO 2, ve které se sumarizují hlášení o produkci a nakládání s odpady od původců produkujících ročně více než 50 kg nebezpečených odpadů než 50 t ostatních odpadů. Legislativa odpadů přináší nové povinnosti pro subjekty nakládajícími s odpady a bezdůvodné vedení statkových hnojiv v režimu odpadů může přinést zemědělcům řadu potíží (např. povinnost provozních řádů, kontrola inspekcí odpadů, vypracování plánu odpadového hospodářství).

Odpadem jsou zvířecí fekálie zejména v těchto případech:

  • zvířecí fekálie, které jsou produkovány subjektem, který nedisponuje zemědělskou půdou a není schopen uvést zvířecí fekálie do oběhu podle zák. č. 308/2000 Sb (o hnojivech) zejména z důvodu nesplnění jakostních požadavků podle příl. č. 1 k vyhl. č. 474/2000 Sb. \"o stanovení požadavků na hnojiva\"
  • kapalné zvířecí fekálie soustřeďované odděleně a zpracovávané mimo místo vzniku na zařízení pro nakládání s odpady (kompostárna, bioplynová stanice),
  • zvířecí fekálie, které nelze uvést do oběhu nebo používat jako statkové hnojivo z důvodů ohrožení úrodnosti půdy, zdraví lidí nebo zvířat nebo poškození složek životního prostředí. Zde by se mohla stát odpadem přebytečná statková hnojiva při omezování aplikace hnojiv ve zranitelných oblastech z důvodu ochrany vod před znečištěním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů.

V ostatních případech by měli zemědělci veřejné správě prokazovat, že nejde o odpad, ale o statkové hnojivo.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist