Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Tabák poplete hlavu škodlivým můrám

17.09.2004  |  zdroj: HN  |  124× přečteno      vytisknout článek

Tabák poplete hlavu škodlivým můrám Proč by ovšem měla rostlina vonět po hmyzím feromonu? Protože ji k tomu výzkumníci chtějí přimět vnesením příslušného hmyzího genu.

Zásilka s kvasnicemi a genem
Feromony jsou chemické látky vytvářené v těle hmyzu, které slouží k dorozumívání, zejména při rozmnožování. Právě jimi k sobě řada hmyzích samiček láká samečky.
V padesátých letech začali vědci ve světě poznávat chemickou strukturu feromonů a později se je naučili také uměle připravovat. Dnes se syntetické feromony vyrábějí po tunách a používají se například v lapačích na hmyz.
Koncem devadesátých let tým z americké Cornellovy univerzity, který vedl Douglas Knipple, objevil a izoloval první gen kódující desaturasu - enzym, který se podílí na vytváření pohlavního feromonu. Výzkumníci jej získali z drobné kapustové můry Trichloplusia ni.
"Zeptali jsme se profesora Knipplea, jestli nám gen mohou poskytnout, a on nám vyhověl," vypráví Aleš Svatoš, vedoucí týmu, který se feromony zabývá v oddělení přírodních látek Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR v Praze a v Ústavu pro chemickou ekologii v Institutu Maxe Plancka v německé Jeně.
A tak na podzim roku 2000 přišla do Prahy poštovní zásilka kvasinek pekařského droždí, které obsahovaly plasmid (kousek DNA) s požadovaným genem.
"Měli jsme už jasnou představu - chtěli jsme vyzkoušet, jestli se tento gen dá vnést do rostliny," popisuje doktor Svatoš.

Tabák zajímavý i pro nekuřáky
"V našem ústavu v laboratoři docenta Tomáše Macka mají už spoustu zkušeností s genovou úpravou rostlin tabáku, takže jsme se mohli dát do pokusů," pokračuje Aleš Svatoš.
Proč právě tabák? Souvislost není v tom, že by snad vědci byli náruživými kuřáky. Rostlina tabáku a malá rostlinka huseníček (Arabidopis thaliana) se však staly oblíbenými "pokusnými králíky" genetických badatelů všude ve světě právě proto, že se do nich dobře vnášejí cizí geny.
"Huseníček je ale moc malý. Zato tabák může být až dvoumetrový a má veliké listy. V něm by se mohlo vytvářet mnohem větší množství hmyzích feromonů," vysvětluje Aleš Svatoš. "Navíc tabák obsahuje kyselinu palmitovou, o níž víme, že z ní hmyz některé feromony vytváří."
Výzkumníci s pomocí Pavla Kotrby z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze vnesli gen kódující hmyzí feromon do baktérie Agrobacterium tumefaciens, ta "napadla" rostlinu, a tím do ní vnesla gen. "Víme, že tam je - chemické rozbory potvrdily, že díky němu v rostlině vznikají chemické sloučeniny na bázi nenasycené kyseliny, které jsou mezistupněm při tvorbě feromonů, a vytvářejí se z palmitové kyseliny," popisuje Aleš Svatoš.

Burkina Faso není po ruce
To je klíčový poznatek. Jím výzkumníci potvrdili svůj původní předpoklad - prokázali, že hmyzí gen se skutečně dá vložit do rostliny. A co je důležitější - že je v ní aktivní. Badatelé o tom napsali v červencovém čísle britského odborného časopisu Green Chemistry.
Vyhráno však ještě zdaleka není. Dalším úkolem teď je zjistit, zda vložený gen s pomocí jiných enzymů přítomných v tabáku dokáže v rostlině dovést práci až do konce, tedy vyrobit požadovaný feromon, a ne pouze jeho mezistupeň. Kuriózní je, že to genově upravený tabák možná už dokáže, jenom to badatelé nyní nemohou ověřit.
Všechny feromony totiž mají velmi podobné složení, protože je hmyz vytváří z obdobných chemických látek, a liší se u jednotlivých druhů hmyzu jen v malých detailech. To je docela logické - v průběhu evoluce se musely vyvinout chemické odchylky typické pro jednotlivé hmyzí druhy. Kdyby byly všechny feromony stejné, vznikl by komunikační chaos a hmyz by podle nich nemohl hledat vhodné partnery pro páření.
Chemická sloučenina, kterou genově upravený tabák již nyní v malém množství vytváří, je podle odborné literatury shodná s feromonem jedné africké můry.
"Jenomže ta žije v Burkině Faso. Abychom ověřili, zda by opravdu na náš feromon z tabáku reagovala, museli bychom tam jet a udělat pokusy v terénu. Ale Burkina Faso není zrovna země, kde by se dalo normálně bádat. Tak jsme to zatím nechali být," mávne Aleš Svatoš rukou.

Kde se gen uhnízdil?
Místo pokusů v Africe raději výzkumníci nyní dál pracují v laboratoři v Praze a v Jeně. Doktorandka Petra Nešněrová zkoumá, kde přesně v buňkách tabáku se vložený gen "uhnízdil", a zda jej ovlivněním jeho pozice bude možné přimět, aby vytvářel právě ty feromony, které od něj vědci chtějí.
"To může být ještě dlouhý výzkum," připouští doktor Svatoš. Gen z kapustové můry, která žije v Americe, si vybrali proto, že byl dostupný, a využili jej jako modelový příklad. Předpokládají, že podobně bude možné vnášet do rostlin i další feromonové geny jiného hmyzu, až je vědci poznají.
Tím vším by se mohl zvýšit počet variant, z nichž alespoň některé by měly vyjít podle představ. Čeští vědci navíc nyní sami pracují na izolaci nových hmyzích genů.

Rostliny místo chemické továrny
"Pokud se nám podaří mít rostliny, které vytvářejí přesně požadované feromony a vypouštějí je přes listy nebo květy do okolí, nabídlo by to zemědělství velké možnosti," líčí nadšeně Aleš Svatoš.
"Feromonové" rostliny na okrajích pole by narušily chemickou komunikaci nežádoucích škůdců, kteří by v přemíře pachu, rozpoznatelného jen pro hmyz, nedokázali najít partnery pro rozmnožování. Toho se zatím dá docílit pomocí odparníků s obsahem drahých syntetických feromonů, jejichž náplň se musí pravidelně měnit.
Další možností je nalákání hmyzu přímo k insekticidům. Zemědělci by nemuseli postřikovat celé pole, ničili by hmyz jen na jednom místě.
To jsou ovšem zatím pouze plány. "Nicméně jinému praktickému využití jsme blíž. Nemůžeme samozřejmě zaručit, že se nám podaří doladit tabákové rostliny tak, aby vytvářely feromony přesně na míru. Ale už jsme dokázali, že v genově upraveném tabáku vznikají předstupně feromonů. Když je extrahujeme, získáme surovinu pro průmyslovou výrobu feromonů, což by mělo jejich přípravu oproti dnešnímu stavu zjednodušit a zlevnit," shrnuje Aleš Svatoš.
"Moderní svět končí s kouřením, takže takto by si aspoň část zemědělců, kteří pěstují tabák, zajistila obživu," doplňuje jeho kolega Pavel Šebek.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist