Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Modrá šance pro venkov

27.04.2005  |  zdroj: Britské listy  |  124× přečteno      vytisknout článek

Modrá šance pro venkov Autor této modré šance je Jiří Papež. V úvodu se autor pustil do hluboké historie, aby pak vyzdvihl úlohu poslanců ODS při transformaci zemědělství. Ano, všechny transformační zákony byly vytvořeny v letech Klausových vlád. Proč tedy ta kritika současných sociálně demokratických vlád? Vždyť musejí konat podle Klausových zákonů...

"Socialistické vlády vytvářejí přerůstání uživatelských práv nad vlastnickými". Na jedné straně je to pravda. Na druhé straně v případě zemědělské půdy jen málo vlastníků chce na své půdě pracovat. A nechce ji ani prodat, protože to je dobře uložený kapitál, který neztrácí hodnotu jako peníze v bance, ani nemůže být vytunelován jako fondy. U nás je 90% půdy v nájmu. Půdu si od majitelů půjčují soukromí zemědělci, družstva i soukromé obchodní společnosti. V případě posledních dvou je vidět, že využívají tíživé situace vlastníků. Neplatí ve své většině vlastníkům žádné nájemné. Ty nejlepší zaplatí daň z nemovitosti. A vlastníci musí být rádi, že nemají další potíže. Vím o tom dost z vlastní zkušenosti - je to i můj případ. ODS vytýká v této modré šanci socialistickým vládám, že nedokázaly podpořit spojování zemědělců do silných odbytových organizací. Ale nikdo nikdy neměl takovou šanci vybudovat solidní podmínky pro zemědělce jako první Klausova vláda. V té době se privatizovaly potravinářské podniky. Vyskytovaly se (ze strany socialistů) názory, že by se podniky jako jatka, masokombináty nebo mlékárny měly dát do vlastnictví zemědělců. ODS tyto názory rázně odmítla z čistě ideologických důvodů - tehdy totiž zemědělství bylo ještě příliš socialistické. Tehdy to byla ještě zemědělská družstva - pro ODS stará socialistická družstva. A ty nesměly dostat žádný státní majetek. Proto ho raději rozdali různým spekulantům, jako byl např. pan Sotona s jehož pomocí zdiskreditovali pana Líznera, jehož kauza je dodnes nevyřešená. A pana Sotonu dodnes hledá (marně) policie. Většinu těchto podniků čekal stejný osud - vytunelování a následné bankroty. Dodnes se naše potravinářské podniky z této "privatizace" nevzpamatovaly. Byla to cesta k převzetí těchto podniků cizím kapitálem, ke kterému nyní dochází. Jinou kapitolou jsou restituce. Bývalá JZD byla odsouzena k výplatě "restitucí". To jsou náhrady za každou kozu a kravku, nebo starý pluh, které bývalí družstevníci přinesli do společného hospodářství. Všechno ostatní zůstalo v majetku družstevníků. Jenže - kde vzít chlup, když na dlani není? Bývalá družstva horko-těžko se udržující nad vodou nemají prostředky k vyplácení restitucí. Ale bývalí vlastníci jsou nemilosrdní. Oni už pracovat nechtějí - chtějí peníze. Je to obraz dnešní společnosti. Politikům ODS se asi nebude líbit, když napíši, že komunisté tehdy hluboce předstihli dobu. Dnes je již jasné, že malé farmy nemají šanci obstát v konkurenci velkých. V celé západní Evropě i v Americe dochází k likvidaci malých farem ve prospěch těch velkých. Šanci mají jen velcí, hodně velcí sedláci - zatím. Malé farmy se zadlužují a nakonec zákonitě bankrotují. Jejich farmy a půdu koupí velcí vlastníci a z bývalých farmářů jsou bezzemci, kteří za minimální mzdy mohou pracovat na své bývalé půdě. Nebo rozšíří řady nezaměstnaných a bezdomovců. Tak vypadá kapitalistické vytváření moderního zemědělského hospodářství. Nebylo vytváření komunistických družstev, při kterém půda i nemovitosti zůstaly ve vlastnictví těch malých, kteří na něm pracovali, mnohem poctivější? Družstevní hospodaření, ve kterém vlastníci pracují na své půdě, je normální způsob. Forma, kde půda patří několika jednotlivcům nebo firmám a ostatní na ní pracují, se spíše blíží feudalismu, trochu zmodernizovanému feudalismu. Z tabulky v modré šanci vyplývá struktura našeho zemědělství. Fyzické osoby obhospodařují asi 26% půdy. Právnické osoby obhospodařují 73%. Z toho družstva jen 28% a obchodní společnosti 44% - tedy skoro polovinu zemědělské půdy. Proces bankrotů soukromých zemědělců nás ještě čeká. Proběhl ve všech zemích EU a my nebudeme výjimkou. Ty výše uvedené "obchodní společnosti" se postupně zmocní veškeré půdy v zemi. A nikdo neví čí a jaký kapitál v nich vlastně je. V modré šanci si autor stěžuje, že v našem zemědělství chybí malé a střední "subjekty". To je trochu anachronismus. Jak jsem už napsal, malé farmy neobstojí v konkurenci s velkými a krachují. Střední jsou na tom stejně. Proč neobstojí, je jednoduché. Fixní náklady se ten důvod jmenuje. Stačí se podívat na staré dobré "komunistické" hospodářství. Bývalá JZD měla několik traktorů, které byly využívány na plný úvazek. Jezeďákům byla k dispozici strojní traktorová stanice, která vlastnila kombajny a veškerou potřebnou těžkou techniku. To všechno dnes můžou vlastnit jen velké farmy. Pro malého farmáře je to těžké. Musí si koupit traktor, který využívá jen párkrát za týden. Musí mít pluh, secí stroje a další jednoúčelové stroje, které potřebuje jen několik dní v roce. Velký problém je pro něj kombajn. Sám na něj nemá peníze a pokud mu ho někdo půjčí, tak až když ho sám už nepotřebuje - tj. po sezóně. Z toho všeho vyplývá, že malý "subjekt" nemá šanci a musí bankrotovat. Potom bude muset i prodat svoji půdu. A bude u nás stejně jako v západní Evropě. Cizí obchodníci budou vlastnit veškerou půdu a ostatní na ní budou robotovat. Píši robotovat, protože dobrovolných pracovníků bude pomálu - vždycky je lepší pracovat 8 hodin v průmyslu než dřít od slunka do slunka na poli v dešti i vedru. To jsou lidé ochotni, jen když pracují na svém. Z výše uvedeného vyplývá další problém našeho zemědělství - stárnutí populace. V zemědělství totiž pracují jen bývalí staří družstevníci. Jejich děti už odcházejí do měst a nechtějí pracovat v zemědělství. Nakonec tomu tak bylo už před rokem 1989. V zemědělství je totiž práce velmi těžká. Pracuje se od vidím do nevidím a výsledek je malý. Tuto situaci nevyřeší ani modrá šance ODS. Budoucnost našeho zemědělství je nejistá. Dostat lidi na práci do zemědělství bude za pár let velký oříšek. Modrá šance zdůrazňuje, že se nesmí podporovat ztrátové podniky - myslí tím hlavně družstevní podniky. To je logické, ale už při tom neříká, jak mají farmáři profitovat, když mlékárny, jatka, vykupují jejich výrobky pod výrobní cenou. Řetěz - hypermarkety, výrobci potravin - tlačí ceny pod hranici prosperity. Jinak jsou schopni dovézt potraviny ze zemí, kde jsou lacinější, jejichž obyvatelé žijí ještě ve větší bídě než naši zemědělci. A stát se nechce a nemůže bránit. Kdyby tenkrát dal potravinářské podniky zemědělcům, zisk by se rozdělil a zemědělci by měli lehčí životní podmínky. Dnes na práci zemědělců parazitují všelijací tuneláři a cizinci. Přesto však už se některým zemědělcům podařilo osvobodit z nadvlády našich podnikatelů. V jižních a západních Čechách prodávají zemědělci mléko do Německa. A dělají dobře. Němci nejen že platí víc ale hlavně platí hned. A zemědělci na tom vydělali. Reakce našich podnikatelů byla také rychlá - pomocí svých lobbistů intervenují ve vládě a snaží se vývoz zakázat. Na tom je vidět, jak si podnikatelé představují konkurenční tržní prostředí. Co se jim nelíbí - zakážou. Doufám, že se jim to nepovede. Ale je to dobrý příklad pro druhé. Nakonec zemědělci mohou nakoupit nové krávy a mléko z nich prodávat doma. Bude to výhodné pro všechny. Anebo to nesmíme - EU to zakázala? Jednou z cest, kterou navrhuje modrá šance pro malé farmáře, je pracovat v průmyslu a vlastní farmu mít jen tak ke - k čemu vlastně? Ke zvýšení životní úrovně, jako koníčka nebo jako co? To je ovšem návrat do začátku minulého století. Tehdy byli tzv. kovorolníci, kteří pracovali v továrně a měli vlastní hospodářství. A nežilo se jim špatně. Ale mělo to své mouchy. Takový kovorolník si musel brát volno (nebo se "hodit marod") na jaře na setí, v létě na žně a na podzim na brambory a orbu. Nevím, jak by se to dnešním zaměstnavatelům líbilo, to by nebyla správná loajální, flexibilní, iniciativní pracovní síla, jakou potřebují. Pro takového kovorolníka bylo hospodářství důležitější, už jenom proto, že bylo jeho. S ohledem na stárnutí obyvatel venkova autor doporučuje využívat venkova k nezemědělským aktivitám, jako je rekreace nebo bydlení v příměstských oblastech. Zemědělská turistika je sice hezký projekt, ale jen málokdo chce o své dovolené kydat hnůj. Zemědělská výroba biomasy na další průmyslové zpracování je mnohem zajímavější. Brání tomu ale chybějící následné výroby. Projekt bionafty neměl velký efekt a dnes je v krizi. Spalování biomasy je na jednu stranu využití obnovitelných zdrojů energie, na druhé straně také znečišťuje životní prostředí. Proto se obávám, že ani modrá šance není šancí pro naše zemědělce.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist