Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

AUTA V LIHU

09.09.2005  |  zdroj: EKONOM  |  137× přečteno      vytisknout článek

Nespravedlivé dotace jen pro vybrané, nebo volná ruka trhu? Jde o miliardy, ale přínos biopaliv nelze měřit jen penězi.

Ještě před dvěma měsíci se patnáct firem těšilo na zaručené zisky. Nešlo o nic menšího, než o státní zakázku na dodávky lihu, který se bude přimíchávat do benzinu, abychom splnili závazek EU. Tak jako často v tomto státě, když na tendr došlo, byl zpochybněn, vláda se zalekla a zrušila jej (Ekonom č. 24) Zemědělství, průmysl i ekologové teď napjatě čekají na nové rozhodnutí.

BYLO NÁS PĚT. S pracemi na tom, jak zajistit výrobu biosložek a jejich přimíchávání do automobilových benzinů a motorové nafty, se finišuje hned na pěti ministerstvech (životní prostředí, finance, doprava, průmysl a obchod, zemědělství). Návrh bude zřejmě poprvé představen na konci měsíce na výstavě Země živitelka. Prim hraje podle vládního usnesení Ministerstvo životního prostředí (MŽP), ale nebude to mít jednoduché, když první pokus, jak zajistit výrobu biolihu skončil blamáží. S čím přijde MŽP nyní?

A proč vlastně pět ministerstev? Ministerstvo průmyslu a obchodu zjišťuje, kolik lihu mohou auta spolykat, a taky jak dosáhnout toho, aby líh pro nádrže neskončil v lahvích. Ministerstvo zemědělství má za úkol najít také podporu, aby se dalo uplatnit tuzemské obilí, a přesto nám Evropská komise tento ne zcela tržní systém schválila. Ministerstvo financí připravuje daňové úlevy. To jsme se alespoň dozvěděli od mluvčí MŽP Karoliny Šulové. Jejímu ministerstvu jde prý hlavně o to, aby se program skutečně rozběhl.

Z ministerstva zemědělství (MZe) došla méně konkrétní, zato však šalamounská odpověď: "Stávající nezdary a odklady jsou pro nás jednoznačně impuls k tomu, aby se co nejdříve nastoupila cesta ke splnění závazku 5,75 procenta biopaliv ve veškerých pohonných hmotách v roce 2010," napsal Jiří Felcárek z odboru komunikace. Byl však opatrný, vzhledem k finalizaci materiálu a probíhající diskusi nebude dílčí údaje zveřejňovat.

VELKÝ TŘESK přijde v lednu 2007, kdy část ropy nahradí v benzinu pět procent biolihu a v motorové naftě pět procent MEŘO (methylester řepkového oleje). Ropa je pořád dražší než obě biosložky, ale tak tomu nemusí být navždy.

Ředitel České rafinérské Ivan Souček uvedl pro Ekonom modelový příklad: Dokud se pohybovala výrobní cena benzinu kolem 7-10 korun, byla 8-15 korun pod cenou methylesteru řepkového oleje a lihu (15-25 korun). Benzin se však dnes vyrábí za 13-14 korun, takže biokomponenty přestávají být tak nezajímavé. A nezapomeňte - jiné počty nastávají, můžete-li uplatnit odpočet spotřební daně na tuto složku.

Podle zákona o spotřební dani se totiž vrací částka, připadající na podíl biopaliva tomu, kdo pohonnou hmotu prodává konečným zákazníkům. Zatím není co vracet, protože biopaliva se v Česku téměř neprodávají.

POVINNÝ PODÍL BIOPALIV, jak jsme se k němu zavázali, má výhod víc: ušetří se za dovezenou ropu, zlepšíme ovzduší a v neposlední řadě podpoříme domácí zemědělství, které se stále více zaměřuje na nepotravinářské užití plodin. A pomůžeme také výrobcům MEŘO a etanolu.

Výroba MEŘO má v Česku dlouholetou tradici a je dnes plně založena na tržní bázi. Výrobci MEŘO dodávají tomu, kdo jim lépe platí, což jsou v současné době zahraniční odběratelé, a to přesto, že vláda schválila dotaci na MEŘO prodaný v ČR. Okolní státy se nesnaží dovozu českého MEŘO bránit. Již z toho plyne, že nákup MEŘO pro jeho povinné přimíchávání do motorové nafty nebude pro výrobce příliš levný - cena bude jistě odpovídat cenovým relacím v zahraničí.

U bioetanolu je situace docela jiná, protože čeští výrobci nemohou cenově konkurovat dovozu ze zahraničí. Kromě toho nemáme v ČR dostatečné kapacity na výrobu potřebného množství lihu, takže je buď musí někdo vybudovat, nebo budeme líh dovážet. Do této investice se v ČR nechce žádný investor bez podnikatelských záruk pustit.

Na řadu proto přicházejí netržní opatření, u nichž je vždy problém v tom, že jsou "nespravedlivá". Jestliže podpoříme výstavbu několika lihovarů a zajistíme jejich majitelům pevný odbyt lihu, nedostane se na ty ostatní, nejen ze zahraničí, ale i doma. Cena lihu nebude poměřovaná konkurencí. Vzniknou nové články řetězu, např. jediné výkupní místo pro dotovaný líh, protože bude nutné dohlížet na to, aby systém nikdo nezneužíval a aby byl přehled.

V EVROPĚ JSOU VYZKOUŠENÉ různé druhy podpory biopaliv (viz rámeček). Vratka spotřební daně je relativně standardní cestou, při dosažení povinného cíle by to mělo v ČR ubrat státu z pokladny minimálně dvě miliardy korun. Počítá se totiž s tím, že spotřební daň se bude vracet z 400 tisíc hektolitrů MEŘO, přimíchaného do nafty a l,6 hektolitrů bioetanolu, přimíchaného do benzinu.

Zemědělské dotace jsou kapitolou samy o sobě, zemědělci mají dotační titul jak na pěstování řepky, tak na odbyt obilí, i když v této branži to nefunguje tak, jak by bylo třeba a zaručené využití obilí v českých lihovarech by zemědělci opravdu uvítali. Stát by mohl ušetřit: na dotacích za zatrávnění nevyužitých zemědělských ploch a na výkupu obilí, se kterým si pak neví rady.

I pro výrobce se postupně stává stále větším byznysem vše, co souvisí s našimi závazky v oblasti životního prostředí. Lze uvést např. obnovitelné zdroje energie, recyklaci odpadů, ale v nejbližší budoucnosti by to měla být i výroba lihu pro potřeby rafinérského průmyslu. Původní představa byla, že vybraní lihovarníci by dostali v podstatě státní zakázku na výrobu pevně stanoveného množství lihu, ten by dodali za pevnou, předem známou cenu Správě státních hmotných rezerv (SSHR), odkud by líh kupovali všichni, kteří chtějí pohonné hmoty prodávat, tedy i ČEPRO, které SSHR obhospodařuje.

Právě na uzavření této kapitoly se v ČR čeká (vláda má rozhodnout v září), abychom mohli celý systém pro splnění závazku v biopalivech splnit. Protože státní úřady jsou ve zpoždění, jsou výrobci lihu hodně nervózní. Postavit lihovar totiž trvá minimálně 18 měsíců, říká Ekonomu Josef Kočí, obchodní ředitel ze společnosti SWP Trading, která právě o výstavbě nového lihovaru nedaleko Ostravy uvažuje.

PRO VÝROBU LIHU potřebného pro míchání do benzinu, nejsou v současné době vytvořeny ze strany státu odpovídající podmínky. Investoři, kteří se přihlásili do výběrového řízení na rozdělení výrobní kvóty na dva miliony hektolitrů bioetanolu, očekávali, že vláda v tomto tendru vybere nejlépe připravené subjekty, které (proti svému závazku, že do 1. ledna 2007 postaví lihovar a začnou dodávat stanovené množství bioetanolu) budou mít každý z nich na dalších šest let zajištěn odbyt minimálně 400 tisíc hektolitrů bioetanolu.

A následně jedině subjekty, které ve vybraných lihovarech bioetanol odeberou a přimíchají ho do benzinu, by měly nárok na vrácení spotřební daně po uvedení takto vyrobeného paliva do volného daňového oběhu. Tento tendr však byl zrušen a nové rozhodnutí právě leží na stole.

Ministerstvo životního prostředí sdělilo, že preferuje systém přidělování podílů na výrobě potřebného množství bioetanolu uchazečům, kteří splní jasně dané podmínky, tedy bez výběrového řízení. Podíly by byly přidělovány podle pořadí došlých a přijatých žádostí, které podmínky splňují, a to až do vyčerpání roční produkce potřebného množství bioetanolu. Agrární komora prý s těmito představami v zásadě souhlasí.

EKOLOGICKÝ ZÁVAZEK o podílu biopaliv k roku 2007 ovšem Česká republika může splnit tak jako tak. Výrobci a dodavatelé motorových paliv na trh si mohou obstarat chybějící biosložky v zahraničí, což je přesně to, co si čeští zemědělci a lihovarníci opravdu nepřejí.

V České republice jsou podle informací Milana Křikavy, tajemníka meziresortní odborné komise pro bioetanol při Ministerstvu zemědělství, tři průmyslové lihovary (Kolín, Chrudim a Kojetín). "Ty jsou bez dalších investic ročně schopny vyrobit zhruba 700 tisíc hektolitrů kvasného lihu, přičemž roční tuzemská potřeba kvasného lihu se dnes pohybuje kolem 550 tis. hektolitrů," říká Křikava. Rezerva tedy není příliš velká, protože bude v první etapě pro výrobu biolihu pro paliva třeba mít k dispozici 1,6 a posléze až 2,5 milionu hektolitrů kvasného lihu, ať již z domácí výroby či z dovozu.

"V případě dovozu bioetanolu nebo paliv s obsahem bioetanolu se zhorší saldo obchodní a platební bilance ČR," varuje Křikava. "Biolíh by přitom byl zatížen náklady na dopravu a clo, pokud by pocházel např. z Brazílie. Litr lihu dnes stojí 0,35 USD při dodání z paluby lodi v přístavu, doprava o tisíc kilometrů dál tuto cenu zvedne již na 0,6 USD a k tomu je třeba připočítat preferenční clo EU 0,25 USD na litr.

Nejhorší důsledky by měl dovoz na naše zemědělství, protože orientace na nepotravinářskou produkci může pomoci zachovat rozsah zemědělské výroby a trvale udržitelný rozvoj venkova. Podle Křikavy lze v ČR výrobou bioetanolu řešit přebytek obilí (každoročně nevíme, co se zhruba 600 tisíci tunami), zvýšit zaměstnanost, zlikvidovat černé úhory a dát podnikatelské možnosti jak výrobcům osiv, tak hnojiv, chemických ochranných látek, zemědělcům a výrobcům bioetanolu.

Program Podpory výroby bioetanolu do roku 2010 postupně předpokládá osetí minimálně 175 tisíc hektarů orné půdy právě pšenicí. Podle Křikavy to představuje několik tisíc pracovních míst v zemědělství, průmyslu a přímo navazující infrastruktuře.

Certifikované osivo, potřebné pro zakládání produkčních ploch, se bude také plně vyrábět na území ČR, což představuje efektivní využití dalších minimálně 15 tisíc hektarů orné půdy v zemědělské prvovýrobě. Produkci pšenice navíc není většinou třeba po sklizni sušit na skladovací vlhkost, takže nevznikají žádné další nutné výdaje pro prvovýrobce (jak je tomu v případě kukuřice) a ten realizuje plnou dohodnutou prodejní cenu produkce.

ZA NEROVNOU SOUTĚŽ by mohl být považován dovoz lihu, protože do ČR by se dovážely produkty, jejichž výrobci jsou nějakým způsobem dotováni svými vládami. V Evropské unii si totiž s podporou svých výrobců velké problémy nedělají. Např. Francie uzavřela v poslední době tři pevné smlouvy na dodávky bioetanolu pro přímíchávání do benzinů s konkrétními výrobci, je to podobný model, jaký se u nás připravuje. Jde především o podporu investic, nikoli přímou dotaci do zemědělství nebo pro lihovary.

Bioetanol se nemusí vyrábět jen z obilí, ale také z cukrové řepy, respektive melasy, kukuřice a hustě setých obilovin. Připravuje se podpora jen pro obilí. V EU spočítali, že litr lihu z melasy stojí 0,58 USD, což je víc než z obilí, osevní plochy pro cukrovku mají navíc různá omezení včetně klimatických, což u pšenice neplatí. Z melasy se u nás vyrábí konzumní líh, jehož jednoduchá záměna s bioetanolem pro palivové účely by vytvořila prostor pro daňové úniky.

"V žádné zemi na světě neexistuje výroba a používání biopaliv bez podpory státu," říká Jana Nagyová z Univerzity Pardubice, která se účastnila prací v příslušné komisi ministerstva zemědělství. Dokud se cena ropy pohybovala mezi 30-50 USD za barel, tak biopaliva bez podpory prostě nebyla schopna konkurovat pohonným hmotám z ropy. A to ani v Brazílii, kde je nejlevnější výroba bioetanolu na světě. V posledních měsících se sice tento poměr zlepšil, ale biopaliva stále ještě nemohou mluvit o konkurenceschopnosti.

"Jednotný trh v EU v oblasti biopaliv, a nejenom jich, je také pouhou fikcí. Vzhledem k tomu, že EU na jednu stranu podporuje používání biopaliv již od začátku devadesátých let, ale na druhou stranu nikdy nebyly vytvořeny jednotné podmínky v rámci celé EU, každý stát se k této problematice postavil po svém," říká Nagyová (o podpoře v EU viz rámeček).

LEVNÝ DOVOZ Z BRAZÍLIE ohrožuje evropské trhy, pokud by nebyly chráněny obchodními a celními bariérami. Otázka je, jak dlouho. Brazilská kapacita výroby lihu je obrovská. V současné době probíhají jednání mezi EU a MERCOSUR a jedním z bodů jednání je i přidělení kvóty pro MERCOSUR na bezcelní dovoz biolihu (tj. lihu pro palivové účely) ve výši 10 milionů hl ročně. V případě, že by dohoda byla skutečně podepsána, tak by to mohlo znamenat likvidaci rozvíjejícího se lihového programu v Evropě. Zejména v souvislosti s plánovanou změnou cukerního pořádku EU a tím přestavbou cukrovarů v Karibské oblasti na lihovary.

Na světovém trhu je konkurenceschopný pouze ten výrobce bioetanolu, jehož cena se v dodací paritě pohybuje mezi 0,30 až 0,35 USD na litr bioetanolu. V roce 2003 to byly pouze Bolívie (0,19 USD), Brazílie (0,21 USD), Peru (0,24 USD), Čína (0,25 USD), Pákistán a Salvador (0,27 USD), Kostarika (0,28 USD), Austrálie (0,29 USD), Argentina (0,295 USD), Itálie (0,297 USD), USA a Indonésie (0,30 USD), Nicaragua a Guatemala (0,35 USD). V Itálii však šlo o přepracovaný dotovaný vinný destilát.

Pro země EU je to alarmující a dosud se úspěšně brání dovozním clem ve výši 0,25 USD na litr bioetanolu. V případě liberalizace obchodu s bioetanolem Evropa ztratí vzhledem k příznivým produkčním podmínkám jiných zemí v bioetanolu konkurenceschopnost a nebude mít pro své výrobky odbyt. V EU totiž činí produkční náklady na litr bioetanolu 0,48 USD při výrobě z pšenice a 0,58 USD při výrobě z cukrové řepy. Na to stačí dovozní clo, ale co potom?

Jediným v současné době omezujícím faktorem nárostu exportu bioetanolu z Brazílie je kapacita námořních terminálů, která letos představuje 36 milionů hektolitrů lihu. Do roku 2007 se však zvýší na 93 milionů hektolitrů.

Z lihu se stala citlivá komodita, protože závazek k biopalivům přijaly všechny evropské země. O tom, že se bioetanol navíc stává světově obchodovatelnou komoditou, svědčí i skutečnost, že se připravuje výrazný rozvoj burzovních obchodů s bioetanolem na newyorské komoditní burze.

AUTOR: Jiří Kučera
AUTOR: Milena Geussová

Brazílie vede

Ani v Brazílii by se lihový program nikdy nerozběhl bez výrazné státní podpory na všech frontách.

To, že dnes v Brazílii na čerpacích stanicích dostanete pouze gasohool (asi 22 % lihu, 78 % benzinu) anebo čistý alkohol, je důsledkem dlouholeté systematické podpory ze strany brazilské vlády. Jediné čisté fosilní palivo, které můžete v Brazílii koupit, je nafta. Ale ani to už není nadlouho. Brazílie ohlásila plán rozvoje zaměstnanosti na venkově a jednou z forem je právě podpora výroby a využití bionafty.

V současné době je Brazílie největší výrobce a spotřebitel biolihu (144 mil. hl ročně) vyráběného z cukrové třtiny. V roce 1975 v reakci na tehdejší vysoké ceny ropy a 80procentní závislost na jejím dovozu Brazílie zavedla program Proalcool který garantoval odbytové ceny pro biolíh, zavedl kontrolu distribuce bioetanolu státem vlastněnými firmami, finančně podpořil investory do tohoto programu a zároveň byla v osmdesátých letech většina motorových vozidel vybavena upraveným motorem na stoprocentní líh

V důsledku této politiky měl v roce 1988 biolíh vyšší podíl na brazilském trhu pohonných hmot než fosilní paliva.

Koncem 80. let došlo ke krizi Proalcoolu z důvodu nízkých cen ropy a vysokých cen cukru. Tato situace se koncem 90. let začala měnit a od roku 2003 byla v Brazílii uvedena na trh tzv. FFV (Fuel flexible vehicles), tj. vozidla, která jezdí na jakoukoliv směs benzinu a lihu. Může jít i o čistý benzin anebo čistý líh, přičemž zájem o líh rychle roste. V současné době je v Brazílii 320 výroben na biolíh a 33 nových závodů se staví.

Podpora použití bioetanolu pro palivové účely je v současné době v Brazílii nastavena následovně:

Palivářské firmy mají povinnost míchat 20 až 25 % alkoholu do benzínu, a to v závislosti na situaci na trhu, procento je stanovováno vládou.

Daně na líh (DPH, spotřební daň a ostatní) jsou jen asi na poloviční úrovni ve srovnání s daněmi na fosilní paliva.

Daň z vozidel, používajících líh, je nižší než na ostatní.

Brazílie disponuje stále značným potenciálem, jak zvýšit domácí spotřebu, tak i export bioetanolu. Zavedení FFV na trh znamená, že se očekává značný nárůst poptávky po biolihu a také po odpovídajících vozidlech v nejbližších letech. Jejich hlavními dodavateli jsou Volkswagen, General Motors, Fiat a Renault.

Za posledních 10 let se zemědělsky obhospodařovaná plocha v Brazílii zvětšila o 16,42 % a v současné době je na zúrodnění připravených dalších 90 mil. ha savan. V letech 2000 až 2003 docházelo k stálému nárůstu pěstování cukrové třtiny a to z cca 320 mil. tun na téměř 400 milionů tun. Z cukrové třtiny se vyrobí mezi 6500 l až 7000 l bioetenalu z 1 ha, tj. 3,6krát více, než lze průměrně dosáhnout v podmínkách ČR (v ČR se průměrně z pšenice z 1 ha vyrobí cca 1852 litrů bioetanolu).


Skončí nečinnost?

Vláda podporu biopaliv zatím hodně zanedbala, tvrdí Josef Kočí, obchodní ředitel SWP Trading.

Evropské směrnice 30/2003/ES, 96/2003/ES vytvořily rámcové podmínky pro využití biopaliv, záleží ale na jednotlivých členských státech, za jakých to bude podmínek, pokud to bude v mantinelech komunitárního práva. Jedná se tedy o nastavení takových parametrů, které umožní komerční využití biopaliv v podmínkách konkrétní členské země.

Úlevy na spotřební dani z paliv již ale existují?

Ano, zákon o spotřebních daních říká, že jakýkoliv subjekt, který uvede do volného daňového oběhu na daňovém území ČR např. benzin s 5 % kvasného lihu, má právo požádat o vrácení spotřební daně na benzin (11,84 Kč/l). A to ve výši odpovídající množství v benzinu obsaženého lihu. Platí to ale vždy, ať benzin s lihem pochází odkudkoliv, a ať je v jakémkoliv množství.

Budeme tedy ze státního rozpočtu dotovat cizí zemědělce, protože jim umožníme dovážet líh do ČR?

I to by se mohlo stát. Ostatní členské státy se takto vstřícně nechovají a tam, kde se již biopaliva vyrábějí a aplikují do motorových paliv, přijali taková opatření, aby zvýhodnili především svou zemědělskou a průmyslovou výrobu. Problematika biopaliv u nás navíc není řešena jednou právní normou. Např. bioetanol je kvasný bezvodý líh a současně biopalivo, a týká se ho zákon o spotřební dani, o lihu, o ochraně ovzduší, jedno nařízení vlády a řada různých ministerských vyhlášek. Právní normy nejsou po věcné stránce vzájemně provázány. Navíc jsou v gesci různých resortů, mezi kterými nepanuje na problematiku biopaliv jednotný názor.

Váš podnik je přímo zainteresován na výrobě lihu pro benziny?

Legislativa nás nutně musí zajímat, protože lihovar není možno postavit dřív než za zhruba rok a půl. Naše skupina je připravena vybudovat v Mošnově lihovar zhruba za miliardu korun, který bude schopen zpracovávat 165 tisíc tun obilí a vyrobit až 600 tisíc hektolitrů lihu. Přičemž dolní hranice rentability se pohybuje kolem 400 tisíc hektolitrů na jeden lihovar.


Evropa tahá za kratší konec

V Evropské unii se v současnosti uplatňují tři různé technologie na výrobu biolihu, a to německá, švédská a španělská. Bez určité ochrany domácího trhu by zřejmě domácí výrobci lihu podlehli tlaku dovozců, např. z Brazílie.

ŠPANĚLSKO: Má vybudovány výrobní kapacity na biolíh, v současnosti se staví další, celkem by v roce 2005 měla být výrobní kapacita v této zemi zhruba 4-5 mil. hl/ročně (pro srovnání, ČR uvažuje s výstavbou kapacit na 2 mil. hl/ročně). Líh je možné použít na přímé přimíchávání a také jako přísadu do ETBE (ethylbutylether), což je vysokooktanová přísada do benzinů. Vratku spotřební daně bylo původně možné nárokovat pouze na biolíh použitý pro výrobu ETBE. Vzhledem k propojení výrobce biolihu a rafinerie a k nadstandardním kontaktům mezi výrobcem biolihu a španělskou vládou, nebylo možné do země dovézt ani kapku bioetanolu. Naopak, zmíněný španělský výrobce bioetanolu v současné době dokončuje svůj třetí lihovar a má ambice stát se největším výrobcem biolihu na světě (po americké firmě ADM).

Německo: Německo ještě v roce 2001 tvrdilo, že v biolihu svoji budoucnost nevidí. V současné době zde však již několik lihovarů stojí a budují se kapacity ve výši cca 6 mil. hektolitrů biolihu ročně, všechny blízko západní hranice ČR a se státní podporou (investiční dotace ve výší 35-50 %). Nové výrobní jednotky stojí v zemích bývalého východního Německa, kde investoři získají až padesátiprocentní investiční dotaci. Kromě ní mohou získat dotaci na pracovní místo (která rozhodně není ani vzdáleně srovnatelná s výší podpory v ČR).

Francie: Jednou z prvních zemí, která začala s podporou využití lihu do paliv, byla Francie v roce 1992. Líh se využívá na výrobu ETBE. Šlo o důsledek reformy Společné zemědělské politiky v rámci EU, která výrazně omezila výši intervenčních cen na nákup obilí a tím byl ohrožen příjem zemědělského sektoru. (Proto je průmysl biopaliv ve Francii tak úzce spojen se zemědělstvím.) Systém, který se navrhuje v ČR, byl ve svých základních rysech zpracován podle vzoru Francie. I tam je množství lihu, na které je uplatněna nižší spotřební daň, omezeno státem a toto množství je rozděleno mezi jednotlivé výrobce lihu formou výběrového řízení.

Na začátku roku 2005 byla ministerstvem zemědělství vyhlášena vládní zakázka na výrobu biopaliv (biolihu a MEŘO, tedy metylesteru řepkového oleje). Zakázka má podobu přiděleného objemu produkce, na kterou se uplatní vratka spotřební daně v období šesti let.

Rakousko: Je výrobcem a spotřebitelem čistého MEŘO, od října 2005 bude využívat líh.

ŠVÉDSKO: Postupně zvyšuje podíl biopaliv, je v Evropě první zemí, která zavedla tzv. FFV (fuel flexible vehicles) - Ford Focus, tj. automobil, do něhož je možné natankovat směs s 0-85% podílem biolihu. Řídicí jednotka identifikuje složení směsi a podle toho nastaví motor.

Velká Británie: V posledních letech se přiklání jak k methylesterům mastných kyselin, tak k lihu. Uplatňuje se vratka spotřební daně.

Polsko: Již dnes využívá pro výrobu ETBE biolíh. Zájem na dalším rozvoji biopaliv je enormní vzhledem k velkým rozlohám zemědělské půdy.

Maďarsko: Připravuje program pro ETBE.JIK

USA vsadily na kukuřici

Vznik průmyslu výroby palivového lihu byl reakcí na zemědělskou krizi začátkem 80. let. Politici na úrovni států i federální vlády zavedli daňové a investiční pobídky. Již v roce 1978 americký kongres odsouhlasil přimíchávání 10 % lihu do benzínu. Tento poměr zůstává zachován do současnosti. V praxi to znamená, že bez úpravy na motorech se jako palivo může objevit benzín bez lihu až po benzín s 10procentní příměsí lihu, aniž by to motory poškozovalo.

V lednu 2004 byly aktivní pobídky na podporu výroby a použití palivového lihu aplikovatelné v 36 z 50 států. Ve 22 státech je podpořena přímo výroba biolihu (výstavba a provoz výrobních kapacit) a ve 32 státech jde o pobídky zaměřené na použití biolihu. V 18 státech je používána kombinace obou forem. Výroba je podporována řadou způsobů:

přímé platby výrobcům, tj. dotace výrobcům biolihu k ceně na určitý objem výroby

úleva na dani z příjmu pro výrobce, kalkulovaná buď na základě objemu výroby anebo investic,

úleva na dani z příjmu, kalkulovaná na základě prodaného množství biolihu,

granty a půjčky zaměřené na podporu výroby,

daňové úlevy, např. na dani z nemovitostí .

legislativní opatření na zkrácení doby nezbytné pro vybavení všech povolení pro výstavbu závodu.

Při využití biolihu se poskytuje úleva na spotřební dani. Distributoři mají povinnost prodávat určené objemy směsí, ve vozidlech provozovaných veřejným sektorem se požaduje používání lihobenzinových směsí.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist