Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Opeřený mor

03.11.2005  |  zdroj: EKONOM  |  141× přečteno      vytisknout článek

Opeřený mor  Do Evropy dorazila ptačí chřipka. Chovatelka z Doubku u Říčan nesmí na výstavu, nemocná zvířata šokovala v Brně.

Výstavní hejno pestře vybarvených slípek faverolky lososovité je ve skvělé soutěžní kondici, ale žádná porota už kvality pernatých šampionů neocení. Místo očekávaných medailí se nad výběhem vznáší přízrak drastické čistky. Chovatelka okrasné drůbeže Anna Čadilová z Doubku u Říčan z toho má těžkou hlavu. Zákaz výstav kvůli ptačí chřipce v Evropě přišel měsíc před celostátní chovatelskou soutěží v Lysé nad Labem. Je to jediné místo v republice, kde si amatérští drůbežáři z celého Česka vyměňují plemenné exempláře, aby osvěžili přešlechtěný genofond chovů o novou krev. Nekonání výstav ale není to nejhorší. Skutečnou pohromou by byl zákaz chovu drůbeže na volném prostranství, jak je tomu už v Německu a Rakousku.

"Aby si drůbež udržela potřebnou kondici, musí mít každý kus aspoň dva metry čtvereční prostoru. Chovám tři sta slepic, kachen a hus, ale tak velké voliéry a klece pro ně nemám," uvažuje Anna Čadilová nad tím, jak dramatickou redukci by postihl její chov, kdyby podobné nařízení začalo platit i v Česku.

Soutěžních chovatelů drůbeže, jako je paní Čadilová, je v České republice na čtyři tisíce. Eliška Stejskalová z Českého svazu chovatelů však připomíná, že je to jen zlomek z celkového počtu lidí, kteří doma chovají drůbež. Držet si elitní chov je pro amatéry nákladný koníček, protože členové svazu už nemají slevy na krmiva jako před rokem 1990 a v privatizaci přišli o většinu kluboven, kde si vyměňovali zkušenosti.

Podle Ministerstva zemědělství se v drobných domácích chovech vyprodukuje třetina českých vajíček. Ještě před čtyřmi lety to byla polovina. Za propadem produkce je nejen postupná změna životního stylu na venkově, ale také rostoucí cena krmiv a levná vejce z dovozu. Vajíčka ze Slovenska a Polska jsou tak laciná, že se kvůli nim nevyplácí chovat slepice ani na dvorku, ani ve velkovýrobě. Řadu tuzemských velkoproducentů vajec to přimělo ukončit činnost, poznamenává situační a výhledová zpráva Drůbež a vejce z pera Ministerstva zemědělství. Stejný zdroj uvádí, že po vstupu České republiky do EU k nám levná vejce nově proudí i z Litvy a Běloruska. Záporné saldo zahraničního obchodu v této komoditě se prohlubuje a ze zahraničí už pochází každé dvacáté vajíčko v českých obchodech.

Minulý pátek, shodou okolností ve stejný den, kdy ministr zemědělství Pavel Zgarba zakázal v České republice výstavy ptactva a drůbeží trhy, probíhala v Brně dlouho plánovaná konference Drůbež 2005.

Klíčovým bodem měla být salmonelóza, ale program byl na poslední chvíli operativně změněn na ptačí chřipku. Profesor Zdeněk Pospíšil z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně demonstroval přítomným zvěrolékařům a hygienikům dramatické záběry drůbeže s oteklými hlavami, schlíplými hřebeny a promodralými zobáky a pařáty. Apatičtí ptáci nepřijímají krmivo a přestávají snášet. Virus ve střevním traktu nemocných kusů uniká z těla nazelenalým, vodnatým trusem. Znečišťuje vodu a krmivo, což má pro hrabavou drůbež fatální následky. Infekce se šíří i kýcháním drůbeže. Vždy končí smrtí. Z preventivních důvodů je nutné utratit celý chov.

Na záběrech z pitvy uhynulých zvířat jsou vidět krvácením poškozená játra a ledviny. Stejná poškození týchž orgánů vykazovalo i všech 64 dosavadních lidských obětí zákeřného viru ptačí chřipky, označovaného H5N1. Celkem chorobou onemocnělo 116 osob, z toho nejvíc ve Vietnamu. "Pozoruhodné je, že nemoc se projevovala těžkými průjmy, ale nikdo z pacientů neměl typické příznaky chřipky, a pokud ano, tak jen mírné. V tom je záludnost choroby," zdůrazňuje Pospíšil.

Zákeřnost tohoto druhu ptačí chřipky spočívá v tom, že se vymyká vžitému dogmatu o přechodu vražedného viru ze zvířete na člověka. "Na cestě přenosu mezi ptákem a člověkem vždy stálo prase jako spojovací můstek. Tak tomu bylo v průběhu všech tří chřipkových pandemií v minulém století. Ale od roku 1997 už to není pravda. Tehdy, před osmi lety, se v Hongkongu objevil nový chřipkový virus, který prase jako důležitý mezičlánek minul. Nemoc přešla z divokých ptáků na drůbež a z ní přímo na člověka," vysvětluje Pospíšil.

Všechny pandemie chřipky v Evropě (v letech 1918, 1957 a 1968) byly pokaždé způsobeny jiným virem, ten ale vždy přišel z jihovýchodní Asie. V tamním prostředí žijí lidé, prasata i ptáci v těsném kontaktu, pod jednou střechou, což jsou ideální podmínky pro namíchání vražedné kombinace viru. Mixážní nádobou pro takový koktejl bylo prase. Člověk neměl trávicí trakt pro ptačí virus vybaven vhodnými receptory. V roce 1997 se však objevil virus H5N1, který dokázal receptory lidského trávicího traktu obelstít, aniž by se předtím modifikoval v praseti. Zdeněk Pospíšil se netají tím, že pandemie smrtící chřipky je reálnou hrozbou a přiznává i to, že Evropa není v současné době schopna jí čelit. Vytvořit očkovací vakcínu proti viru H5N1 není složité, kde ale vzít jistotu, že to bude skutečně tentýž virus, který případnou pandemii vyvolá?

"Ideální by samozřejmě bylo očkovat všech 90 milionů obyvatel jihovýchodní Asie, otázka však zní, kdo to zaplatí," tvrdí.

Jedinou obranou před zavlečením nákazy je zákaz dovozu ptactva ze států, kde už byl virus detekován. Kontroly cestujících jsou na místě. Pospíšil uvádí případ pašeráka, zadrženého v jedné evropské zemi, který v kufru ukrýval sokola. Celníci ptáka dali do karantény, kde u něj veterináři našli virus ptačí chřipky. Opodstatněný je i zákaz dovážet surové peří. Ptačí brka jsou přímo propojena cévami na krevní oběh zvířat.

Jako prevence proti ptačí chřipce může podle Pospíšila působit švýcarský lék Tamiflu. Látka má univerzální účinek na všechny typy chřipky, blokuje šíření viru v buňkách.

"Přednostně by měla být podána všem 1470 pracovníkům českých drůbežích jatek, kteří na porážce přicházejí do styku se zabitou drůbeží. Právě oni by se mohli stát potenciální mixážní nádobou pro mutaci virů," zdůvodňuje svou úvahu.

Mluvčí Agropolu Group Jana Kindlová ujišťuje, že společnost, která dodává drůbeží maso do sítě pod značkou Vodňanské kuře, preventivní očkování zaměstnanců zahájila už v září. Plošné očkování pracovníků na porážkách však musela přerušit, protože vakcína byla mezitím vykoupena. Ředitel Sdružení drůbežářských podniků František Mates kategoricky prohlašuje, že v drůbežářských závodech je veterinární dozor jištěn třikrát, počínaje líhněmi kuřat, přes velkochovy až po drůbeží jatka. Říká také, že odbyt kuřat v maloobchodní síti neklesl a ani ho nepředpokládá. "Výroba drůbežího masa v Česku je druhým největším odvětvím masného průmyslu hned za produkcí vepřového. Drůbež je dietní, levná a lze ji snadno upravit. Z tohoto důvodu je masem budoucnosti," hájí svůj obor Mates.

Každý občan ČR loni snědl 24 kilogramů drůbeže, což je o deset kilo více než v roce 1990. Česká konzumace drůbeže je z evropského pohledu nadprůměrná a z dvaceti procent je naše domácí potřeba kryta dovozem. Těžko odhadnout, jak s těmito údaji zamíchají současné i budoucí zákazy obchodo- vání se zahraničím. Faktem je, že v Drůbeži Klatovy už pociťují mírný nedostatek suroviny.

Z prohlášení Státní veterinární správy vyplývá, že obavy z konzumace teplem upraveného drůbežího masa a vajec nejsou opodstatněné, protože virus hyne už při 70 stupních Celsia. Méně povzbudivou informací je fakt, že v Česku se odhadem chová 40 milionů kusů drůbeže a jejich případná likvidace by přišla na tři a půl miliardy Kč.

Od prosince 2003, kdy vypukla současná epidemie ptačí chřipky v jihovýchodní Asii, už uhynulo nebo bylo ve světě utraceno na 140 milionů kusů drůbeže. Ornitologové ujišťují, že migrační tahy stěhovavých ptáků ze zasažených zemí vedou přes jiné země, než je ČR. Bojí se, že lidé začnou ničit hnízda, což už se u nás bohužel v několika případech stalo.

Podle veterináře Karla Vondrky k nám na zimu přilétá asi dvacet druhů stěhovavých ptáků, z nichž odhadem sto až dvě stě tisíc kusů zimuje na Novomlýnských nádržích. Husy přilétají ze severu, bahňáci a kvíčaly z Ruska, havrani podle typu zimy pocházejí buď z Ruska nebo Ukrajiny. Státní veterinární správa proto hodlá do konce března při kroužkování preventivně vyšetřit 250 divokých kachen a další volně žijící ptáky.

Za posledních tisíc let prodělala Evropa celkem 27 pandemií chřipky, přičemž nejdelší interval mezi nimi byl 39 let. Od poslední chřipky v roce 1968 uplynulo už 37 let.

AUTOR: Alice OLBRICHOVÁ


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist