Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Záhada hrachu, který škodil plicím

20.12.2005  |  zdroj: Věda a zdraví  |  126× přečteno      vytisknout článek

NOVÉ POCHYBNOSTI O BEZPEČNOSTI V LABORATOŘI UPRAVENÝCH PLODIN

Bylo to nepříjemné překvapení: bílkovina z geneticky upraveného hrachu, považovaná za neškodnou, poničila plíce pokusných myší, zjistili australští vědci. Pro celý svět to znamená, že bezpečnost jiných geneticky upravených potravin musí velmi pečlivě hlídat. Už proto, že jich na polích stále přibývá.
AUTOR: Josef Tuček
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
Vědci z australské národní výzkumné organizace CSIRO řadu let zkoušeli vypěstovat hrách, který by byl odolný proti škůdcům. V laboratoři do něj proto vnesli jeden gen z fazolí. Ten řídí vytváření bílkoviny, jíž se tato rostlina škůdcům brání. Předpokládali, že totéž se může díky vnesenému genu podařit u hrachu.
A skutečně - gen se v buňkách hrachu "uchytil". Geneticky upravená, neboli transgenní rostlina pak rovněž začala tuto bílkovinu "vyrábět". Když jí však výzkumníci krmili pokusné myši, zjistili, že protein vyvolává alergickou reakci, která škodila plicím. Kupodivu tatáž bílkovina extrahovaná z původních fazolí se ukázala jako neškodná. A její aminokyseliny jsou chemicky stejné v obou plodinách. Jak je to možné?
Záhadu nakonec objasnilo zjištění, že protein, který se vytváří v hrachu díky přenesenému genu, má trochu jinou prostorovou strukturu. A tato malá změna stačila na jeho proměnu v nebezpečnou látku. Vědci o tom informovali v časopise Journal of Agricultural and Food Chemistry.

Lidem nic nehrozilo
Nebezpečný geneticky upravený hrách byl stále v laboratoři a výzkum nedospěl tak daleko, aby bylo možné požádat o jeho schválení ke komerčnímu pěstování. Lidem tedy vůbec nic nehrozilo.
Nicméně ukázalo se, že gen přenesený z jedné rostliny do druhé může nečekaným způsobem změnit svoji funkci. Je to první přesvědčivě doložený poznatek tohoto druhu.
Světově uznávaný populárně vědecký časopis New Scientist v redakčním komentáři zdůraznil, že kvůli tomuto zjištění není nutné hned zavrhovat veškeré genetický upravené zemědělské plodiny. Připomněl však, že je zapotřebí vlastnosti každé z nich individuálně posuzovat a testovat.
Ale v tom je problém - takovéto testy zatím nejsou povinné. Dohoda schválená Organizací spojených národů, nazvaná Codex Alimentarius, je obecně doporučuje, ale nenařizuje žádné konkrétní zkoušky. Výrobci transgenního osiva je však ve vlastním zájmu dělají..
Ekologické organizace ovšem považují nové zjištění za varovné. Jeremy Tager z australské odbočky Greenpeace upozornil, že biotechnologické koncerny mohou případné nepříznivé výsledky testů tajit. "Kdyby výzkum hrachu dělala soukromá společnost, a ne státní organizace, možná by jeho výsledky vůbec nespatřily světlo světa," uvedl.

Popletená kukuřice
Celkově by se mohlo zdát, že se až tak moc neděje. Vždyť současné komerčně pěstované transgenní potravinářské plodiny (nejčastěji to jsou sója, kukuřice a řepka olejka) všemi dosavadními zdravotními testy prošly. Stačí tedy jen ověřit, zda jsou v pořádku i budoucí uměle upravené rostliny.
Jeden háček však stále zůstává. Jak půjde zaručit, že se na běžná pole dostanou právě ty plodiny, které bezpečnostním testům vyhověly? Letos se už ukázalo, že se může vloudit ne chybička, ale omyl velkých rozměrů.
Na jaře přiznal biotechnologický koncern Syngenta, s hlavním sídlem ve švýcarské Basileji, že se spletl. A že čtyři roky v USA rozmnožoval a prodával osivo nepovolené odrůdy transgenní kukuřice. Místo schválené plodiny, označované jako Bt-11, vypustil z laboratoře na pole neschválenou verzi Bt-10.
V obou případech jde o kukuřici, do níž vědci uměle vložili gen z baktérie Bacillus thuringiensis (odtud pochází i zkratka Bt). Ten pak vytváří toxin, jímž se rostlina brání proti housenkám. Rozdíl je v tom, že v každé odrůdě se gen "uchytil" v jiné části genetické výbavy.
V Evropě se transgenní plodiny pěstují minimálně a tato kukuřice nebyla na polích vůbec. Ze Spojených států se však na náš kontinent dovezlo odhadem asi tisíc tun krmiv a potravin vyrobených z kukuřice Bt-10.

Musíme mít jasná pravidla
Žádné nepříznivé účinky spotřeby neschválené kukuřice se nikde neprojevily. Na jaře se zdálo, že se ani projevit nemohou - vždyť šlo o stále stejný gen, dávno známý jako "bezpečný" pro zvířata i lidi. Po australské zkušenosti je však zřejmé, že tentýž gen se může podle okolností projevovat jinak, i zcela nepředpokládaným způsobem. Žádná apriorní představa o "bezpečném genu" při genovém inženýrství prostě neplatí.
Do arzenálu odpůrců genových modifikací přibyl vážný argument. A biotechnologické firmy, které vyvíjejí transgenní plodiny, budou mít nové starosti, jak přesvědčit, že právě ta jejich nová odrůda je zcela v pořádku.
Řešením by mohla být jasně stanovená, přísná a mezinárodně závazná pravidla pro kontrolu vlastností geneticky upravených plodin. Například doplněná do již zmiňované dohody Codex Alimentarius, kterou spravují Organizace OSN pro výživu a zemědělství a Světová zdravotnická organizace. Bylo by to v zájmu spotřebitelů i biotechnologických společností, které chtějí své plodiny prodat.
info
Co to jsou transgenní plodiny
Geneticky upravené, neboli transgenní plodiny jsou takové, do nichž vědci v laboratoři vnesli nějaký gen navíc z jiného organismu, například z odlišné rostliny nebo z baktérie. Díky tomu rostliny získaly nové vlastnosti. Nejčastějšími úpravami jsou dvě. Při první se plodiny díky vloženému genu stávají odolnějšími vůči postřikům proti plevelům, při druhé úpravě se rostliny ubrání proti škůdcům, takže se nemusí chemicky ošetřovat.
Evropská unie je ke genetickým úpravám zdrženlivá. Na jejím území se pěstuje pouze transgenní kukuřice, nejvíce ve Španělsku na ploše asi 55 000 hektarů. V Česku se upravená kukuřice letos pěstovala na celkové ploše 270 hektarů a byla určena jen jako krmivo pro zvířata. Do unie se také dováží transgenní kukuřice a sója a výrobky z nich. V obchodě musí být na obalu označeny, aby zákazník věděl, že si je kupuje.
V USA se transgenní plodiny pěstují od roku 1996 a postupně se šíří i do dalších zemí světa. Není znám případ, že by se jídlo z těchto komerčně pěstovaných plodin ukázalo jako zdravotně závadné.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist