Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Jak to dělá Pitr

12.03.2006  |  zdroj: EKONOM  |  144× přečteno      vytisknout článek

Jak to dělá Pitr Není třeba vlastnit akcie Setuzy, když chcete mít její výnos. Stačí kontrolovat to, co je kolem.

Válka o Setuzu, největšího českého výrobce bionafty z řepky (a v budoucnu i ze soji a palmového oleje) neskončí bitvou o Nemethovu pohledávku a vyřešením dluhu, který se za ní skrýval. Skoro půlmiliardový dluh Setuzy už není to nejhorší, v tuto chvíli zaparkoval v Podpůrném a garančním rolnickém a lesnickém fondu (PGRLF) a dál už by se mělo postupovat v režii vlády. Ta si vymínila, že bude o podniku rozhodovat sama, aby se neopakovaly nějaké tajné smlouvy, na které dojel ministr Jaroslav Palas (a na její dozvuky i jeho nástupce Petr Zgarba). Avšak, i když vláda najde - jistěže v řádné soutěži - seriózního investora, a dokonce i když se v podniku nenajdou další miny v podobě různých tajných opcí, směnek, smluv a kdovíčeho dalšího, je na čem uváznout. Tak třeba na sklonku loňského roku, přesně 27. prosince, dostala nového kupce společnost Energie Ústí nad Labem, na které je fabrika životně závislá.

Kdo může rozhodnout o tom, že v případě vyhrocení konfliktu bude kohoutek energetiky použit jako odvetná zbraň? Hádejte, můžete dvakrát. Správná odpověď zní: Tomáš Pitr.

Nevyhrožuje tím, ale je si této možnosti dobře vědom.

"Kdyby stát udělal exekuci na Setuzu, tak jim to vypnu," říká se smíchem. Vyznívá to jako žert.

Pak jsme s Pitrem došli i k tomu, že pokud má uspět nějaké jiné řešení než zničující exekuce nebo konkurz, musí ten, kdo Setuzu kontroluje, s vládou spolupracovat. Možná, že by měl postupovat jinak než přes nějaké lobbisty nebo nesouvisející osoby, jako je soudce Vyvadil, a obrátit se na partnery přímo. Pokud Setuza neodkryje, jaká je struktura vlastnictví a jaké jsou tam skryté závazky, žádný seriózní investor se do výběrového řízení nepřihlásí. Výběrové řízení na pohledávku za Setuzou by aranžovala vláda - ale jak, když je tam jasné riziko, že z toho může být kvůli různým minám ostuda?

Nebylo by lepší všechny tajnosti písemně popsat ministru zemědělství Mládkovi, který to má teď na straně státu na starosti?

"Možná máte pravdu," řekl Pitr po chvíli, ale už jsme se k tomu nevraceli. V ten moment se zdálo, že to udělá.

SETUZA V OBALU. Tomáš Pitr tak v debatě s Ekonomem poprvé porušil zásadu, že se principy podnikatelských struktur, na kterých je postaveno jeho impérium, nikomu nesdělují. Výklad trval dlouho. Bylo z něj zřejmé, že ve skupině není důležité, kdo co vlastní, ale kdo co nejrůznějšími nástroji kontroluje.

Obvykle se ví, že Setuzu vlastní Český olej, a ten zas má stoprocentního majitele, kterým je fyzická osoba Michal Zouhar. Vyhlíží to průhledně, ale moc to neříká. Je Zouhar příjemce veškerých výnosů ze Setuzy? Spíše ne. V tomto smyslu lze Zouhara považovat za formálního vlastníka. Pak tu tedy stojí další struktury.

To nám nakonec Pitr potvrdil. Ve skupině mají rozhodující slovo ti, kdo Českému oleji půjčují - Pitr je nazývá "investory". Z jeho výkladu začínáme chápat, jak lze něco vlastnit i nevlastnit zároveň. Znalost obchodního práva tu moc nepomáhá.

Proč "investoři" Setuze půjčují?

"Nedělají to kvůli úroku, a taky zde žádný klasický úrok není," vysvětluje Pitr. "Když to řeknu obrazně a v uvozovkách, kupují si tím vlastně podíl v Českém oleji. Žádná kupní smlouva na akcie Českého oleje ovšem neexistuje."

Když probíráme, jak se vlastně Český olej k akciím Setuzy dostal, vynořují se firmy a vztahy, které jsou pro další uspořádání klíčové. Je to především poradenská firma Invest Oil Bohemia (psali jsme o ní před lety v článku Útěk z Trittonu, Ekonom č. 13/2002). Způsob, jak se tato firma v roce 2000 dostala ke 48 % akcií Setuzy, lze popsat eufemistickým obratem "série nesmírně složitých operací", které mohly autorům projít díky zmatkům, jež vyvolal pád IPB a bleskový prodej lví banky do rukou ČSOB.

Invest Oil Bohemia byla předchůdcem Českého oleje a nepodařilo se nám tedy přesně zjistit, zda vůbec, jakou hotovostí nebo jakými zápočty akcie tenkrát zaplatila. Pitr by o tom chtěl někdy hovořit, možná to souvisí s čerstvým policejním obviněním, ale je to jiný příběh, který by navíc vydal na odbornou knížku.

Důležité je, že Invest Oil Bohemia vzápětí akcie Setuzy prodal Českému oleji, který za to vysázel na dřevo několik set milionů. Sám je neměl, a tak vypomohl první "investor" - firma Balírny a pražírny. Ta peníze poskytla bez obav, byla to matka Invest Oilu. Ani tam vertikální struktura skupiny nekončí, protože nad skupinou různých balíren (je jich čtyři nebo pět) najdeme vyšší matku, První západočeskou společnost pro kapitálový trh. Ve funkci předsedy představenstva se tam vystřídal Miroslav Provod s Tomášem Pitrem a s někým dalším.

A kdo jsou ti "investoři"? V debatě Pitr přiznává: "Když to chcete vědět, důležitými investory jsou firmy z mého okruhu. Třeba Marila Balírny."

Tady byl nebo možná stále je významným akcionářem Petr Pitr - Tomášův otec. Marila Balírny měla dlouho základní kapitál pouze 1 milion korun. Na podzim 2002 však vydala nové akcie za 200 milionů, které upsal Petr Pitr - pomocí pohledávky, kterou mu postoupila další firma z okruhu Tomáše Pitra. Byla to už skomírající První západočeská, která pak skončila v konkurzu.

Když to shrneme, skupina různých balíren tvoří stále zázemí podnikání Tomáše " Pitra. Byla pro něj důležitá už od začátku, protože tam získával první ostruhy ve světě velkého byznysu a potkával se tam s lidmi, o kterých se později začalo psát jako o "kontroverzních podnikatelích". Někteří se dodnes angažují v Setuze. Většina balíren pak byla soustředěna do Marila Balírny.

Celkové závazky skupiny vůči "investorům" dnes podle nezávislých informací přesahují půl miliardy korun. Tomáš Pitr číslo nevyvrací, nemusí to být ale úplně přesné.

SEYCHELY TO PRÝ NEJSOU. Pitr vysvětluje, že jeho "investoři" ze skupiny balíren vydělávají nebo prodělávají výhradně podle toho, jak která transakce dopadne.

"Když například Český olej koupí nějaké cenné papíry za pět set milionů a vy mu půjčíte sto milionů, pak dostanete 20procentní podíl na budoucím zisku. Když tedy Český olej zmíněné papíry prodá za miliardu, dostanete 200 milionů," ilustruje Pitr.

Snažíme-li se tato slova rozluštit, "investice" nemá charakter půjčky, ale spíše vkladu do podílového fondu. Deklarace půjčky však může být výhodná z daňového hlediska, protože placené úroky tvoří součást daňového nákladu (proto se v manažerských výpočtech zahrnují do "daňového štítu"). Jak je to však doopravdy účetně a daňově vedeno, to nevíme.

Jsou tu také dva zahraniční investoři, evropský a americký; jejich bližší identitu ovšem Pitr prozradit nechce. Pouze říká, že Český olej jim garantuje výnos, i kdyby to dopadlo špatně. Pitr je tady málo sdílný z jasného důvodu. Pokud by jeho impérium přišlo o majetek třeba exekucí, právě zahraniční firmy by si mohly vzpomenout na mezinárodní dohody o vzájemné ochraně investic a někde v cizině proti českému státu rozpoutat arbitráže. Tato hrozba se může Pitrovi hodit při dohadování se státem.

"Nejsou ty zahraniční investice náhodou ze Seychel?"

Takovou spekulaci Tomáš Pitr naprosto odmítá a vypadá přitom přesvědčivě.

"Oba investoři k nám přišli v roce 1999 a já jsem se s panem Krejčířem seznámil až v roce 2002. A dokonce vám zaručuji, že na Česko nemají ani vazby."

Podobně kategoricky Pitr popírá, že by se ve skupině Český olej/Setuza angažoval jako investor nebo vlastník jeho bývalý partner František Mrázek, kterého koncem ledna zavraždil profesionální ostřelovač. Zase má jít o novinářský žvást.

"Fanda Mrázek mi dělal pouze bezpečnostního poradce, i když zrovna tato specializace může po jeho smrti působit paradoxně."

Jakou měl pan Mrázek pro takové služby kvalifikaci?

"Byl to předrevoluční člověk, který měl vazby na staré struktury tajné policie, na ně nabalené právníky, a tak podobně. Já jsem o generaci jinde a takové lidi neznám. Když ale chcete podnikat ve vyšších patrech, bez těchto kontaktů to bohužel nejde," říká Pitr a najednou se zaráží. "Přesněji řečeno, před několika lety to nešlo."

HROZÍ BLAMÁŽ. Pohledávku vůči Setuze v nominální hodnotě přes 4 miliardy korun, která narůstá od roku 2000 a mohla by poslat Setuzu do konkurzu nebo exekuce, teď drží PGRLF v režii vlády, a v tuto chvíli hlavně ministra zemědělství Jana Mládka. Hledá se východisko. Jak jsme už letmo naznačili, každé trochu rozumné řešení, a tím by byl hlavně tendr, vyžaduje alespoň minimální stupeň důvěry mezi státem, který přes svůj PGRLF pohledávku za Setuzou vlastní, a Českým olejem, který pro změnu drží něco přes 90 procent akcií olejářské firmy. Stát však Pitrovi nevěří.

Proč by také měl, když nemůže vědět, jaké pasti se v hloubi skupiny Český olej/Setuza ukrývají, vysvětlil nám Mládek.

Pokoušeli jsme se zjistit, o jakých řešeních Mládek uvažuje.

"Váháme mezi několika variantami."

A co takhle kapitalizace pohledávky? Přeměnit dluh na akcie?

"Kapitalizace pohledávky je právně i technicky příliš komplikovaný proces, který zase vyžaduje spolupráci s majitelem. Chtělo by to hloubkovou prověrku. Aby se neukázalo, že ve firmě nic není nebo je zadlužená ještě někomu dalšímu," uvažuje Mládek

Co soudí o exekuci?

"Ta má jisté kouzlo hlavně pro právníky: Setuza by se pročistila. Rozhodně ale nechci, aby se v ní zastavila výroba. A to by se mohlo přihodit," obává se Mládek.

Při úvaze o těchto "násilných variantách" vzpomíná na zkušenost z Exportní garanční a pojišťovací společnosti EGAP, kde byli zataženi do konkurzu na ČKD Dopravní systémy. I když byl ve firmě zajištěn odbyt už hotových produktů (tramvaje už byly ve filipínské Manile), konkurz zakázky téměř pohřbil. Nakonec to ustáli, ale nemusí se to vždycky podařit.

Proč nedal přednost konkurzu? Byl by méně výnosný než exekuce?

"Nemusel by být - za předpokladu, že pan Pitr nenakladl do Setuzy miny. Některé jsou známé, některé neznámé. Tak například energetika Setuzy je vyvedena jinému subjektu - takže můžete kontrolovat Setuzu, ale nemáte kontrolu nad dodávkami tepla. Nebo není zřejmé, zda technologie nejsou v Setuze na leasing. Také tam mohou být nezveřejněné závazky."

Exekuce nebo konkurz skrývají mnoho rizik a Mládek proto soudí, že jediné čisté řešení je, aby vláda na pohledávku vypsala výběrové řízení.

"Musíme vyhlásit veřejnou soutěž, i kdyby byly jakékoli nabídky na přímou koupi. Důvody jsou dva. Jednak vnitřní, aby všechno proběhlo průhledně a odpadlo podezření z nějakých machinací. A taky nechceme, aby to v Bruselu chápali jako státní pomoc. Pokud bychom pohledávku prodali za odhadní cenu, bruselská byrokracie by podrobně zkoumala, zda byl celý proces korektní a nešlo-li o státní pomoc. Zkoumala by, zda jsme pohledávku neprodali příliš levně a nezvýhodnili tím kupce."

To se také Mládek nedávno pokoušel vysvětlit na schůzce v Úřadě vlády nejvyššímu vedení PPF. Tato největší česká finanční skupina projevila o pohledávku zájem a nabídla zhruba o 100 milionů korun víc, než za kolik byla převedena do PGRLF. Mládek není proti PPF, je proti přímému prodeji.

"Pro variantu prodeje bez soutěže jsem nikdy nebyl. Není to dobrý nápad ani z hlediska české politiky, ani Evropské unie. Jestli s ní někdo chodil, za to nemůžu. Když pohledávku prodáme v soutěži, Brusel to možná bude zkoumat také, ale velmi rychle otázku pomoci vyřeší. Bude to prostě tak, že kdo dá nejvíc, ten pohledávku dostane.

Pan Pitr má aktivum, které je samo o sobě hodnotné. V tuto chvíli je ale z jeho hlediska znehodnoceno konfliktem se státem. Když se spor vyřeší, čistá hodnota aktiv Setuzy může vyletět na dvě miliardy. Avšak za konflikt se státem a s neprůhledným účetnictvím Setuzu žádná nadnárodní společnost nekoupí. Optimální by bylo, kdybychom dostali dvě nebo více nabídek od seriózních uchazečů. Kdyby se přihlásil jeden subjekt, byla by to naprostá blamáž," uzavírá Mládek.

CESTA MINOVÝM POLEM. I kdyby byla Setuza účetně a majetkově v pořádku, příští nabyvatel to nebude mít snadné. Možná ji vůbec nerozjede. Už v 90. letech, ještě před příchodem Pitra prodal bývalý management Setuzy (ten v režii IPB) za 750 milionů energetickou jednotku fabriky do rukou obří americké firmy Cinergy. Loni v únoru to Američané prodali slovenské investiční skupině Slavia Capital pod názvem Energie Ústí nad Labem. Slavia Capital na to potřebovala úvěry, ale všichni se báli, co s nimi bude, když Setuza, hlavní odběratel energie (část jde také pro vytápění ústeckého Střekova), zkrachuje nebo se dostane s energetikou do konfliktu. Vynalézavý Pitr nabídl řešení ve formě kombinace nákupní nebo prodejní opce (použila by se podle situace). Dopadlo to tak, že tři dni před koncem minulého roku Pitr teplárnu koupil. Kdo se chce hádat s Pitrem, nepojede a zmrzne.

Pitr má k dispozici ještě další zbraň. Snaží se rozpoutat právní bitvu, kterou by chtěl zrušit převod klíčové pohledávky z ČKA na PGRLF. Nemusí vyhrát, stačí zdržet. Aspoň do voleb.

AUTOR: Zbyněk Fiala
AUTOR: Emil Szirmai

O co se v Setuze hraje
Čistá hodnota aktiv nejméně 2 mld. Kč


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist