Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Když stát nepřidá, vyjdeme do ulic

18.10.2006  |  zdroj: Podniky a trhy  |  124× přečteno      vytisknout článek

Když stát nepřidá, vyjdeme do ulic Příští měsíc zaplaví tisíce nespokojených zemědělců Prahu - aspoň pokud se Agrární komoře nepodaří do konce října získat od státu dvě miliardy korun na zvýšení produkčních dotací.
"Po demonstraci netoužím ani se nepotřebuji nějak zviditelnit - například volby v komoře teď nejsou. Ale tato i předchozí vlády nám vyšší dotace slíbily, tak na nich trváme," říká Jan Veleba, prezident komory, největší profesní organizace rolníků v zemi.
Čeští zemědělci - na rozdíl od jiných podnikatelů - přitom už na příští rok mohou počítat s podporami ve výši nejméně třiceti miliard korun. To jim ale nestačí. Hrají o další dvě miliardy na takzvané přímé platby - tedy dotace na zemědělskou produkci.


HN: Jak chcete od státu peníze navíc vymoci?
Nejde o peníze navíc. Příští rok můžeme podle dohody s Evropskou unií dostávat přímé platby až do úrovně sedmdesáti procent částky, jakou berou farmáři v původní evropské patnáctce. Část těchto peněz jde z Bruselu, část z domácích zdrojů. Všechny politické strany měly ve svých volebních programech, že budou usilovat o dorovnání plateb na maximální povolenou výši z českého rozpočtu. Trváme na dodržení těchto slibů.

Vyšší dotace slibují Paroubek i Topolánek


HN: Jak to zatím vypadá?
Ve čtvrtek jsme jednali s předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem, v neděli s premiérem Mirkem Topolánkem. První z nich písemně potvrdil, že ČSSD ve sněmovně navrhne doplacení dotací. Panu premiérovi jsme vysvětlili, že nechceme demonstrovat proti současné vládě. Řekl, že se k dorovnání dotací na povolené maximum hlásí.


HN: Proti komu byste tedy demonstrovali, když ne proti úřadující vládě?
Protestní akce jsou až poslední řešení. Dali jsme si čas na jednání až do konce října. Ministryně zemědělství Milena Vicenová už říká, že našla část zdrojů a chybí tak jen asi 700 miliónů korun. Další jednání s ní proběhne tento čtvrtek. Jsem zatím mírný optimista.


HN: Čeští zemědělci často tvrdí, že jejich kolegům v Polsku nebo na Slovensku tamní vlády víc přejí, na přímé dotace doplácejí ze státních pokladen víc peněz. Jenže když hovořím s polskými nebo slovenskými rolníky, závidějí prý naopak českým podnikatelům...
Je pravda, že v uplynulých letech jsme dostávali o několik procent dotací víc než kolegové ve visegrádské čtyřce. Hlavně Slováci na tom byli hůř. Ale už máme signály, že na příští rok mají tyto země dostat maximum podpor.


HN: Lidé, kteří v zemědělství nepracují, rolníkům vymáhání dotací zazlívají. Proč má zemědělství u části veřejnosti špatnou pověst?
Hlavně proto, že bylo výkladní skříní bývalého režimu. Ale cítím, že v poslední době se u politiků tenhle přístup mění.


HN: Jak to? Vždyť protestujete právě proti tomu, že vám nechtějí dát víc peněz.
Nemám teď na mysli tuto vládu. Ale cítím posun u hejtmanů, už mají na zemědělství často pozitivní názor. A totéž platí o prezidentu Václavu Klausovi.


HN: Část veřejnosti byste nejspíš získali větším důrazem na ekologii, na péči o venkovskou krajinu. Proč neustále zdůrazňujete, že chcete peníze hlavně na další produkci?
Možná to chyba je, ale my považujeme udržování venkovské krajiny za přirozenou součást zemědělství. Dělali to už naši otcové, nemusíme to tak zdůrazňovat.


HN: Jenže český venkov s rozlehlými lány a velkokapacitními výkrmnami vypadá jinak než třeba v sousedním Rakousku nebo Bavorsku.
Dědictví kolektivizace je u nás fakt, který je nutné respektovat. Ale třeba v Sasku mají stejně velká pole jako u nás. A Němcům nevadí do takového zemědělství investovat. My se někdy snad stydíme používat slovo zemědělská výroba.


HN: Zemědělská velkovýroba je například doménou Spojených států. Považujete to i za budoucnost českého zemědělství?
Nemusí se nám to líbit, ale tento trend tu je. Nijak nechválím kolektivizaci - ale kvůli předchozí "socializaci venkova" se budeme takovému trendu lépe přizpůsobovat.


HN: Ovšem celý agrární systém Evropské unie vychází z jiného modelu: dotace směřuje hlavně na rodinné farmy. V budoucnu hodlá také velkým podnikům krátit dotace.
Brusel by měl vzít v úvahu různorodost členských zemí. O osudu velkých farem se zatím diskutuje, proti krácení jejich dotací budou spolu s námi zřejmě také Němci.

Ať si míň vyrábějí Nizozemci nebo Němci


HN: V dohledné době chce Brusel změnit systém dotací. Nepůjdou už na konkrétní druhy výroby, jako na obilí nebo chov krav. Podnik napříště dostane celkový balík peněz, které využije podle svých záměrů. Jak se na to podnikatelé připravují?
Předpokládám, že tato změna přijde už od roku 2009. Nepochybně právě teď žijeme v takzvaném referenčním období. Podle současných dotací bude Brusel rozhodovat, jak velké dotace budou podnikatelé v novém systému dostávat. I to je důvod, proč nyní tolik trváme na maximální úrovni produkčních podpor.


HN: Zpět k ústřednímu bodu vaší případné protestní akce: chcete víc peněz na podporu produkce, ale Evropa má surovin pro potraviny až nad hlavu. Jak chcete zvyšovat nebo aspoň udržovat výrobu?
Ať snižují výrobu především ty země unie, které ji mají nejvyšší. Například v přepočtu na hektar mají Nizozemci devětkrát vyšší kvótu na výrobu mléka než my, Němci asi dvaapůlkrát vyšší.


HN: Ale letos farmáři platí pokutu za překročení kvót výroby mléka. A zároveň stát platí miliardy za to, aby z trhu odkoupil přebytky mléka, obilí nebo cukru.
Pokuta za mléko je otázkou špatně vyjednané kvóty, ne naší nadvýroby. Naši produkci hájí komory proto, že to je v zájmu jejích členů. Ovšem pokles příjmů z klasické výroby skutečně hrozí. O úspěchu podnikání budou rozhodovat nové programy, zaměřené na nepotravinářskou výrobu. Zřídili jsme proto už dvě komise - jednu pro biopaliva, druhou pro využívání biomasy jako zdroje energie.

Biopaliva
už zavánějí velkým průšvihem


HN: Povinné používání biopaliv ale vláda hodlá zavést až od poloviny příštího roku, a to bez dotační podpory...
Tady tuším velký průšvih. Přitom s námi ministerstvo tak závažné rozhodnutí ani nekonzultovalo.


HN: V čem vidíte ten "průšvih"?
Jednak ve zpoždění, vyspělé země už biopaliva používají dávno. V běžném roce u nás přebývá kolem půl miliónu tun krmného obilí, které se dá zpracovat právě na biolíh. A bez dotací také nikdo domácí výrobce biopaliv nepřiměje, aby je dodávali na tuzemský trh. Mohou je vyvážet - ale nebudeme tak plnit závazky vůči Bruselu, že biopaliva uplatníme na domácím trhu.


HN: Jak se chystáte na využívání takzvané biomasy (zbytků z rostlinné výroby i cíleně pěstovaných plodin) pro výrobu energie?
Pracujeme na využívání bioplynu. Například Bavorsko má plošnou síť bioplynových stanic, které vyrábějí z dodávek farmářů plyn. To jsou nejen nové zdroje energie, ale hlavně odbytiště pro veškeré přebytky. Na bioplyn můžete zpracovat nejen odpad - třeba močůvku z chovu prasat -, ale prakticky jakékoli organické produkty.


HN: Proč neprosazujete podporu třeba pro bioplyn, ale stále trváte na oněch produkčních dotacích. To je začarovaný kruh: nejprve je nadvýroba, a ta se pak musí nějak řešit...
Chceme zachovat aspoň takový rozměr zemědělské výroby, jaký je teď. Na to chceme peníze. Stanice na bioplyn jsou drahé, vyžadovaly by další a velkou státní pomoc. Samotní zemědělci na ně nemají. Vždyť například ceny zemědělských výrobků mezi roky 2005 a 2004 klesly o devět procent.


HN: Jenže letos zase nepochybně půjdou nahoru - je nižší úroda obilí.
Nejspíš se ceny v průměru zvýší, ale teprve se uvidí. Třeba u mléka klesají.


HN: Jakou budoucnost tedy má české zemědělství, když mu podle vás nepřejí někteří politici a ceny jsou příliš nízké?
Nejsem pesimista, i když prožíváme obtížné období. Věřím v dohodu o maximálním zvýšení přímých plateb. Přesvědčuji zároveň zemědělce, aby se spojili do společných odbytových organizací - tím si řekneme o lepší cenu mléka, masa nebo obilí. A jsem také rád, že podle průzkumů stoupá zájem spotřebitelů o české potraviny.

Jan Veleba (59)
Prezidentem Agrární komory, nejsilnější nevládní organizace rolníků, je od loňského března. Zažil přitom už čtyři ministry zemědělství. Vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Brně i tamní filozofickou fakultu Masarykovy univerzity. Pracoval ve vedení státních statků Křižanov a Velké Meziříčí. Je spolumajitelem firmy JHYB (zaměřené na chov prasat). Je ženatý, má dva syny a dceru. Jako hobby uvádí cestování, studium historie a poznávání agrárních systémů ve světě.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist