Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Ode zdi ke zdi

14.03.2007  |  zdroj: EKONOM  |  127× přečteno      vytisknout článek

Irsko přestalo pěstovat cukrovou řepu na cukr, zavřelo své cukrovary a obrátilo pozornost na produkci biomasy. Navzdory dotacím není tato činnost ani atraktivní, ani zisková.

Tak kam? Pokračovat, nebo se vrátit? Pokyn zněl jasně: pojedete z Dublinu do Carlow (irsky Ceatharlach, v překladu jezero o čtyřech částech), po příjezdu se držte na Dublin Road a sleduje směrovku na Oak Park.

Jenže chyba lávky. Zatímco Dublin Road se nedá minout, protože je to příjezdová cesta ve směru od hlavního města do Carlow, odbočka na Oak Park na průtahu dvacetitisícovým městečkem vyznačena není.

Po zhruba třech dotazech na ulici a dvou telefonátech je po záhadě: ukazatel existuje, ovšem v opačném směru, schovaný za odbočkou na The Blade a po přejezdu přes Dr. Cullen Road.

Stres z více než hodinového zpoždění se náhle začíná rozplývat v houstnoucí zeleni stromů, keřů a travnatých ploch. Hned první zemědělské stavení s výraznou cedulí Teagasc, Head Office, Crops Research Centre dává tušit, že cíl putování je na dosah ruky. Opět omyl.

Úzký průjezd, sevřený vysokou zdí, ústí sice do impozantní budovy s čtyřmi napodobeninami starořeckých sloupů, která je spolu s přilehlými pozemky a skleníky skutečně sídlem a majetkem polostátní zemědělské výzkumné instituce Teagasc. Cesta k té pravé adrese, do úřadovny specialisty na energetické systémy Barryho Caslina, ale vede - jak jinak - zase zpátky na statek před zdí.

POPOJÍŽDĚNÍ SEM A TAM jako by symbolizovalo štrapáce, které prodělává irské zemědělství na přechodu od pěstování cukrové řepy na cukr ke spalování biomasy.

Když v červenci 2004 a následně v červnu roku 2005 uveřejnila Evropská komise záměr, resp. legislativní návrh dalekosáhlé reformy společného trhu s cukrem, která má snížením výrobních kvót a s nimi spojených dotací "posílit konkurenceschopnost a tržní orientaci v cukerném odvětví v EU", Irové protestovali. Zaskočeni však nebyli. Právě naopak: že se k něčemu podobnému schyluje, dobře věděli. A jak na tom vydělat, měli vymyšleno předem.

Jedním z hlavních kamenů reformy je totiž snížení výrobních kvót a finanční motivace pěstitelů a výrobců, aby z oboru odešli. "Kdo se dobrovolně vzdá cukerné kvóty, může původní zařízení cukrovaru úplně demontovat a mít nárok na plnou kompenzaci, nebo demontovat částečně a mít náhrady nižší," upozorňuje analytik Petr Havel. Plnohodnotné tarify byly stanoveny na 730 eur za tunu bílého cukru v prvním a druhém roce, 625 eur/t ve třetím a 520 eur/t v posledním roce; minimálně desetinu těchto částek musí producenti vyplatit svým dodavatelům. "Nezávisle na tom mají zemědělci nejméně do roku 2010 nárok na kompenzace v řádu desítek eur na hektar plochy, na níž předtím pěstovali cukrovku na cukr," podotýká Havel.

Na cukrovou řepu se vztahuje i příspěvek za to, že bude pěstována jako nepotravinářská plodina. Tedy ne kvůli cukru. Pokud se stane energetickou plodinou, má pěstitel nárok na unijní příspěvek ve výši 45 eur na hektar. Tento paušál platí pro všechny rostliny pěstované jako zdroj energie z biomasy.

Irský záměr proto vypadal následovně: pobrat veškeré dostupné dotace na cukerný útlum a napřáhnout úsilí směrem ke spalování biomasy včetně získávání biolihu z této suroviny. Plán vychází vstříc snažení Evropské unie o větší podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové výrobě energie a o větší podíl energie z obnovitelných zdrojů na spotřebě motorových paliv.

Oba tyto cíle jsou, jak jinak, poměrně štědře subvencovány.

V PRVNÍM BODĚ SCÉNÁŘE, v možnosti dosáhnout na maximum "bolestného", nenechali Irové nic náhodě. Na rozdíl třeba od České republiky nepřipustili, s ohledem na tušený vývoj, rozprodej cukrovarů do cizích rukou. To jim zajistilo, že prostředky na odchod zůstaly v irské peněžence.

Konkrétně v peněžence potravinářské skupiny Greencore. Ta byla založena irskou vládou v roce 1991, aby převzala Irish Sugar, zestátněnou společnost na výrobu cukru. Irská vláda stále drží v Irish Sugar speciální podíl, který má zabránit, aby se irská cukerná kvóta neměnila bez jejího souhlasu. Dnes je Greencore největším světovým výrobcem sendvičů - a také Irish Sugar, coby jeho část, značně rozšířila aktivity do jiných potravinářských sfér.

Začátkem roku 2005, tedy několik měsíců před publikováním návrhu cukerné reformy z pera Evropské komise, firma Irish Sugar sdělila, že uzavře továrnu v Carlow. O rok později - už v přímé souvislosti s rozjížděnou reformou - následovalo sdělení, že dojde i na druhou irskou výrobnu v Mallow. Stalo se tak 12. května loňského roku. "Pokračování cukerné výroby podle nových pravidel by nám způsobilo nepřijatelné ztráty," oznámil tehdy Greencore.

Újmu ze zrušení výroby vyčíslil vlastník Irish Sugar na 168 milionů eur. Jeho právníci spočítali, že by si mohl nárokovat od Unie odškodné ve výši 90 procent z celkové "útlumové" alokace 146 milionů eur pro celé Irsko.

POSLEDNÍM ZVONĚNÍM v Mallow skončila na zeleném ostrově 80letá historie výroby cukru z cukrové řepy, která zaměstnávala v letech 2003/2004 přibližně 700 lidí. Počet irských pěstitelů se tou dobou odhadoval na necelé tři tisíce, v celé EU je jich přes 320 tisíc.

Cukrová řepa byla v Irsku rozšířená, oblíbená a výnosná. Statistiky mluví jasně. Počínaje roky 1982/83 produkovala Irish Sugar (tehdy jako Irish Sugar Manufacturing Company, zkráceně Sugar Company) ročně asi 200 tisíc tun cukru. O dekádu později, v letech 1994/1995, se z řepné kampaně 1,4 milionu tun podařilo získat přes 213 tisíc tun cukru. V dalších letech tato čísla ještě stoupla. "Měli jsme sice o 10-20 procent nižší výnosy v tunách než třeba Němci, a pokud jde o cukernatost, ta byla taky o desetinu slabší. I to bylo důvodem, proč jsme se na ni tak soustředili. Pak přišla reforma a irští rolníci, hospodařící s řepou na 34 tisících z celkových 400 tisíc hektarů orné půdy, si náhle museli hledat jinou budoucnost," konstatuje Barry Caslin, hostitel v Oak Parku a pracovník agentury Teagasc, jež se zaměřuje na integrovaný výzkum, poradenství a praxi pro zemědělské a potravinářské podniky.

Malou kancelář má přeplněnou propagačními materiály, brožurami. Bez ohledu na pozdní příjezd nedává najevo rozmrzelost a dokonce vypíná telefon. "V roce 2005 vydala naše vláda schéma podpory pro farmy na zelenou energii. Jde o poskytování grantů těm, kdo se vrhnou na produkci biomasy na průmyslové úrovni."

Dopadlo to tak, že většina zemědělců zlomila nad cukrovkou hůl a vzala nabídnuté prostředky na útlum. "Mnohé rodiny daly svým potomkům jednoznačnou radu: přijměte náhrady, dejte děti na univerzity. dejte jim jinou budoucnost," vypráví bez obalu Caslin. Do bioexperimentu se pustil jen málokdo.

Vysvětlení je prosté. Za prvé, irští farmáři mají v rukou, díky stoupajícím cenám nemovitostí, značný majetek, který nemusí nutně rozmnožovat. "Myslím, že každý z nich je milionář," připouští Caslin.

A za druhé, mladé lidi to k "zeleni" netáhne. "Dívají na pěstování plodin skepticky. Raději by vlastnili stáda hovězího dobytka, který vynáší. Stačí se podívat na poskytované podpory a jejich výše. O prodeji statků se obecně neuvažuje, to je rodinný majetek. O to více se přemýšlí, jak hospodářství nejlépe využít. A když to mají být rostliny, jsou energetické plodiny ty pravé?" naznačuje tok úvah Caslin.

Klíčovou otázkou je ziskovost. EU podporuje výsadbu bioenergetických plodin už zmíněnou prémií 45 eur na hektar. Irská vláda se rozhodla, že rolníkům přidá. "Letos mohou adepti dosáhnout na pobídky v objemu šesti milionů eur. Toto schéma, které bylo čerstvě zavedeno ministerstvem pro zemědělství a potraviny, jim umožní, aby si přilepšili o dalších 80 eur na hektar. Žadatelé o příspěvek se mohli hlásit do konce února," líčí Caslin.

Určitou zkušenost má zatím Irsko s vytrvalou vrbou a jedno- i víceletou ozdobnicí čínskou (Miscanthus, nesprávně také sloní tráva). Uznatelná plocha v Irsku pro obě plodiny na tento rok je 1400 hektarů.

Minusem jsou provozní náklady. "S ozdobnicí si už umíme poradit. Vysévá se upraveným sázečem brambor a sklízí se sekáním na způsob cukrové třtiny se stroji s přizpůsobeným pohonem a balením," zdůrazňuje Caslin. Vrba je horší. "Sázecí stroj dánské výroby stojí 70 tisíc eur, žací stroj 60 tisíc." Irská vláda proto zvažuje, že svízel bude řešit opět subvencemi.

PROJEKT VRBY A OZDOBNICE má v Irsku pokračovat ještě v roce 2008, dotovaná výměra se zvětší. "Letošní scénář byl ušit horkou jehlou, dal rolníkům jen málo času na to, aby se mohli na změnu připravit. Chceme-li jich zapojit co nejvíce, potřebujeme podporu prodloužit," netají se Caslin. Teagasc má v každém irském hrabství čtyři až pět kanceláří. "Provádíme tam výzkum a poskytujeme poradenství. Mým úkolem je hovořit se zemědělci a ukazovat jim na faktech, na konkrétních datech, jaký užitek by mohli mít, kdyby se pustili do bioenergie. Celý tento obor je ve stavu hledání, a tímto stavem si musíme projít."

Příliš kouzlit se zato nedá s využitím sklizně. "Sloní tráva se zpracovává do peletek nebo do briket, které slouží pro potřeby domácností nebo k prodeji velkovýkupcům. Ti pelety sami pálí a mohou si za to nárokovat státní příspěvek. Vrba se suší vzduchem a používá pro ohřev velkých zařízení, jako jsou nemocnice, ošetřovny, domovy a hotely," říká Tomáš Píša, vedoucí irské kanceláře CzechTrade v Dublinu.

Možnost, že by se podíl bioenergie dal zvýšit spalováním zrní, energetický znalec Caslin odmítá. "Na tuto činnost není možné získat peníze. Náš parlament usoudil, že pálení obilovin může mít obecně sociální dopad. Zatímco jedni by spalovali, druzí by hladověli. A ceny potraviny by šly nahoru. Totéž platí pro zrní a výrobu biolihu."

Irská republika v současnosti dováží 90 procent veškeré energie. Ostrovní zásoby ropy a zemního plynu, z pohledu na dny rozpočítaných zásob, jsou pod unijním průměrem. Spotřeba energie stoupla v roce 2005 v Irsku o tři procenta, emise CO2 související s jejím generováním o 3,2 %. Obnovitelná energie přispěla předloni do dodávek primární energie 2,5 procenta, což byl nárůst o 26 %. Pro srovnání - tempo růstu primární energie bylo "jen" tři procenta.

Hlavním tahounem je tradiční biomasa, zejména dřevěné odštěpky a spálená dřevní hmota. Druhým největším přispěvatelem je vodní energie, následuje vítr. "Nárůst celkové spotřeby energie zastírá fakt, že podíl obnovitelné energie rychle stoupá už od poloviny 90. let," připomíná statistika irské národní energetické agentury Sustainable Energy Ireland (SEI), mezi jejíž smluvní partnery patří i Teagasc.

V EKONOMICE celého biopokusu zůstává hlavním bodem jedno a totéž: mít dobře spočítáno, co kolik stojí a jak vypadá výsledný účet. "Teď nás důraz na biomasu přijde na nějakých šest milionů eur v motivačním programu, další položkou je výkup peletek. A dál? To se uvidí," míní Caslin.

Kromě "kupeckých počtů" hraje roli také lidský faktor. "Proč by se měla vystudovaná mládež, která chce žít na venkově, věnovat právě zelené energii, kde zatím nejsou výnosy nijak úžasné? Mnohem jednodušší je vydělávat na skotu. K ideálu, kterým je zasadit "trávu", nechat ji růst a sklidit ji šikovnými, ale ne drahými stroji, máme ještě hodně daleko," odkrývá karty vrchní energetik ústavu Teagasc.

On ani jiní odborníci nevylučuji, že se na irská pole časem vrátí cukrová řepa - komodita, jak už bylo řečeno, oblíbená a výnosná. Nebude to sice na cukr, ten je pasé, ale proč ne za účelem tvorby a spalování biomasy? Třeba místo poměrně choulostivé ozdobnice a vzdorovité vrby. "Řepa je vlastně v našich podmínkách ideální plodina," upadá do mírné nostalgie Caslin.

Teagasc nabízí, ruku v ruce se závěry výzkumných programů a s úzkou vazbou na Irish Sugar a další hráče v branži, už teď tipy pro pěstitele cukrové a krmné řepy. A EU, jak známo, řadí cukrovou řepu mezi dotované energetické rostliny. Podmínkou je, aby členský stát, který natahuje po této nabídce ruku, Bruselu prokázal, že už rozjel cukernou reformu.
A tento krok má Irsko za sebou.


AUTOR: Igor Záruba
Carlow


Cukr v číslech
Produkce cukru za rok 2004 se v EU přiblížila 20 milionům tun (cca 14 procent světové produkce), podpora na intervencích přišla společnou pokladnu na 1,4 mld. eur. Cukr vyrábělo všech 25 členských zemí - Irsko přispělo 224 tisíci tun. To bylo sice jen 1,1 procenta celkového objemu, ale na celkové výnosnosti (v tunách na hektar) mělo zásluhu 7,2 procenta.Pramen: Evropská komise

Jak teď a jak dále
Generování elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny činilo v roce 2006 v Irsku 6,8 %. Indikativním cílem je podle irské národní energetické agentury (SEI) ve stejné relaci 13,2% podíl obnovitelné energie do roku 2010. Národním cílem je 15 % do roku 2010 a 30 % do roku 2020.
V EU-25 se odhadoval pro rok 2005 podíl obnovitelných zdrojů na primární spotřebě energie na 6,38 %. Metou je 12 % do roku 2010, stojí na stránkách Evropské komise.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist