Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Špinavé stránky čistých paliv aneb co také znamenají alternativní energie

05.05.2007  |  131× přečteno      vytisknout článek

Energie z obnovitelných zdrojů nikdy neměly větší podporu, než jaké se jim dostává v posledních letech...

Někdy až bezhlavá honba za "zelenými" palivy ovšem na některých místech planety získává odstín husté šedi. Dusí místní obyvatelstvo, ovzduší zamořuje milióny tun skleníkových plynů, mrhá vodou a nenávratně likviduje deštné pralesy. Přečtěte si, proč někteří odborníci říkají, že podpora alternativních paliv způsobí životnímu prostředí významné změny.

Začátkem února zveřejnila brazilská Univerzita v Sao Paolu studii, která předpokládá, že produkce etanolu nahradí během příštích 20 let až 10 % celosvětové spotřeby benzínu. Etanol je stále více prosazovaný tzv. obnovitelný zdroj energie. Typicky je vyprodukován zkvašením cukrové třtiny nebo řepy, často se k výrobě používá i kukuřice. Je velmi hodnotným palivem, protože se v motoru dokonaleji spaluje a ve spalinách po sobě zanechává nižší emise. Jeho přednostmi tak jsou ekologická čistota a antidetonační vlastnosti.

Není proto divu, že mnohé země ve snaze snížit svoji energetickou závislost na vyčerpatelné ropě a zároveň ulevit životnímu prostředí sníženými emisemi skleníkových plynů (které podle většinového názoru přispívají ke globálnímu oteplování) výrobu alternativních paliv podporují. A do těchto obnovitelných zdrojů energie pak samozřejmě proudí i miliardy soukromých dolarů. Například podle londýnské společnosti New Energy Finance, zabývající se obnovitelnými zdroji, nalili investoři v roce 2005 do výroby solární energie, etanolu a bionafty rekordních 49 miliard dolarů, tedy o 60 % více než v roce předchozím. (Jestli se chcete podílet na ziscích společností investujících do obnovitelných zdrojů, přečtěte si článek "Zelené fondy" aneb vydělejte na změně (politického) klimatu - pozn. red.)


Odlesňování brazilských deštných pralesů

Obnovitelným zdrojům energie se tedy v posledních letech daří lépe než kdykoli předtím. Je ale důležité uvědomit si, že zneužití těchto alternativních paliv může mít zcela nežádoucí ekologické i ekonomické dopady. Ty pak mohou očekávaný přínos zelenějších zdrojů energie částečně či zcela vymazat. Aby totiž nabídka surovin, ze kterých se alternativní paliva vyrábějí, pokryla poptávku, je potřeba rekultivovat nové a nové plochy na pěstování potřebných plodin. V úvodu zmíněná studie např. upozorňuje na nutnost rozšíření brazilských ploch pro pěstování cukrové třtiny na výrobu etanolu ze současných 5,4 miliónů hektarů na 30 miliónů hektarů. Protože ale mnohé země nemají možnost použít na rekultivaci třeba stávající pastviny, kácí se nesčetné hektary lesů a deštných pralesů. Což pochopitelně v konečném důsledku pozitivní vliv na životní prostředí nemá.


Indonésie v mracích kouře

Například v Indonésii jsou celé ostrovy v plamenech. Farmáři totiž vypalováním získávají půdu pro pěstování palmového oleje, který je základní surovinou potřebnou k výrobě alternativního paliva pro dieselové motory, tzv. bionafty. Bionafta je čistě spalovaná, tedy ekologická pohonná látka. Vypalování lesů ovšem čistým spalováním nazvat nelze. Takové chování má samozřejmě mnohé dopady, a nikoli pozitivní.

Lidé, kteří oblast Sumatry či Bornea v posledních letech navštívili, shodně prohlašují, že ve městech sousedících s pásy vypalované krajiny sedí oblaka hustého kouře a i uprostřed jinak jasného dne je zde tma. Ve dnech, kdy je situace nejhorší, v některých městech přímo na ulicích rozdávají dýchací masky. Indonéská obdoba našeho ministerstva zdravotnictví dokonce loni zveřejnila statistiku, která smogu přisuzuje vznik 28 762 případů onemocnění dýchacích cest, a to jen za dobu od loňského července do poloviny loňského října. Kouř ovlivňuje i jiné stránky života Indonésanů, ničí například ovocné stromy a kaučukovníky, na jejichž pěstování jsou vesničané doslova závislí. Podle publikace The Economist PocketWorld in Fugures 2007 byla v roce 2004 Indonésie zemí s 10. nejhorším ovzduším na planetě.


Vypalování lesů v Indonésii
Negativní důsledky vypalování lesů ale odnášejí nejen místní obyvatelé. Například Borneo považují ochránci přírody za jednu z posledních velkých tropických divočin. Ta je mimo jiné domovem několika vzácných druhů zvířat, třeba divokého orangutana, asijského slona, nosorožce Sumatrana či zahaleného leoparda.

Na pár týdnů sice situaci dočasně uklidní období dešťů, ty ovšem nevyřeší každoročně se opakující fenomén zakládaných požárů. Výčet škod, které ohně působí, pochopitelně nekončí u zdravotních problémů místních obyvatel a hynoucí ohrožené fauny. Uhlík, po staletí uchovávaný v biomase tropického lesa, se spalováním uvolňuje do vzduchu. Každoročně tak v Indonésii požáry způsobují únik několika miliónů tun oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů do atmosféry. V důsledku tedy dochází ke zcela opačnému efektu, než jaký měla alternativní paliva přinést; z tohoto pohledu totiž "čistší" energie globální oteplování spíše urychlují. Studie prezentovaná na konferenci Spojených národů o změně klimatu v Nairobi v listopadu loňského roku řadí Indonésii dokonce na třetí místo v žebříčku největších světových emitentů uhlíku, hned za Spojené státy a Čínu.


Brazilské plíce planety a mexické tortilly

A zdaleka nejde jen o oblast jihovýchodní Asie. Největší stát Jižní Ameriky, Brazílie, je sice v nahrazování fosilních paliv etanolem považován za vzor, i tam má ale čistější energie svoji stinnou stránku. Na etanol se Brazílie zaměřuje již od poloviny 70. let, kdy ji, podobně jako většinu západních států, postihla první ropná krize. A nyní je to jediná země na světě, kde biopaliva úspěšně konkurují klasickým palivům z neobnovitelných zdrojů.

Po slibných začátcích se ale objevily i četné nedostatky. "Třtina je pěstovaná na nejlepších půdách, produkce je dotovaná státem a nahrazuje na polích plodiny, které živily lidi. Drobní rolníci nemohou konkurovat velkopěstitelům třtiny a stávají se bezzemky, dochází tak k polarizaci bohatých a chudých," uvádí například studie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Ohrožená planeta na prahu 21. století. Přitom se samozřejmě rozšiřují i plochy potřebné pro pěstování třtiny. A jak jinak by Brazilci zvyklí na extenzivní typ zemědělství zvětšovali svá pole, než kácením deštných pralesů... Podle vědců z Carnegieho institutu ve Washingtonu postupuje v Brazílii likvidace deštných pralesů až dvakrát rychleji, než se dosud předpokládalo. Výroba etanolu na tom má svůj nemalý podíl.


Den v Kuala Lumpur (Malajsie)
"Buďme nemilosrdně upřímní. Podpora alternativních paliv způsobí životnímu prostředí významné změny," řekl deníku The Wall Street Journal Sean Darby, analytik společnosti Nomura International. Darby se nejvíce obává zátěže na zdroje vody, kterou zvýšená produkce energetických plodin způsobí. Voda, jak říká, je "stejně drahocenná" jako ropa. A tento typ extenzivního zemědělství jí potřebuje obrovské množství.

Za účelem pěstování surovin pro výrobu biopaliv kácí lesy také třeba Kanada či Malajsie. Ovšem ani mýcení lesů, a s tím související výše popsané problémy, výčet negativních dopadů souvisejících s energetickými plodinami neuzavírají.

Například v Mexiku kvůli zvýšené poptávce po kukuřici, ze které vyrábí etanol také třeba Spojené státy, logicky dochází k růstu ceny této plodiny. Chudí Mexičané, tedy zhruba polovina populace, tak čelí téměř existenčnímu problému, protože jejich jídelníček je postaven právě na kukuřici. Podle agentury AP zdražily jen během několika týdnů na začátku letošního roku tortilly, tradiční mexické kukuřičné placky, až o 60 %. "V Mexiku narůstá pnutí mezi cenou potraviny a cenou paliva. A chudí, na kukuřici závislí lidé tento tlak pociťují nejvíce," vyjádřil se k tématu pro The Wall Street Journal profesor Peter Navarro z Kalifornské univerzity v Irvine.

Více se samozřejmě neplatí jen za kukuřici. Například za loňský rok se světová cena palmového oleje vyšplhala o více než 30 %. Příčinu lze opět nalézt ve zvýšené poptávce po bionaftě.

Tento článek si rozhodně neklade za cíl někoho odradit od používání tzv. ekologických paliv. Čím šetrněji se každý z nás k životnímu prostředí chová, tím samozřejmě lépe. Tyto řádky ale měly upozornit na některé jejich neoddiskutovatelné stinné stránky, kterým média příliš prostoru nedopřávají.

V článku Také ekologické zemědělství má druhou stranu mince si můžete přečíst o odvrácené tváři pěstování biopotravin...

Vyšlo ve čtvrtletníku Přítomnost

Zdroj: http://www.penize.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist