Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

PRŮVODCE BIOSPOTŘEBITELE: BIOVÍNO

02.09.2007  |  130× přečteno      vytisknout článek

Víno z certifikovaných biovinic - Okrajová záležitost pro fandy, příjemné překvapení pro znalce nebo nový trend?

Po období, kdy se typy a styly vína po celém světě stále zdokonalují a přibližují se sobě navzájem, obrací se zájem spotřebitelů k vínům příznačným pro určitý region, s nezaměnitelnou atraktivní chutí a často pouze lokálním výskytem. Jedním z nositelů těchto vlastností je biovíno.

Co to biovíno je…

Zjednodušeně řečeno – biovíno je víno vyráběné z hroznů získávaných z vinné révy pěstované podle pravidel ekologického zemědělství (dle Nařízení EHS/2092/91 o ekologickém zemědělství a Zákona 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství). Zpracování hroznů na víno probíhá bez používání šlechtěných kvasinek, enzymů a dalších syntetických čiřících a stabilizačních látek [1]. Výsledkem je přírodní víno bez syntetických reziduí, jehož výroba proběhla od začátku do konce s maximálním ohledem na životní prostředí.

Ačkoliv průkopníky biovína byli již v 50. letech vinaři ve Švýcarsku a Německu, první větší vinice se objevily teprve počátkem 70.let. Zpočátku nepříliš vysoká kvalita, způsobená metodickými chybami a nezkušeností vinařů se brzy zlepšila. Dnes patří biovíno na trhu s víny k jednomu z nejrychleji se rozvíjejících segmentů.

…a proč je o něj zájem

V Evropě se většina biovín vyrábí v malých, častokrát pouze rukodělných vinařstvích, způsob pěstování a následného zpracování biovínu umožňuje zachovávat si charakteristickou individuální přírodní chuť. Při nákupu, který nezřídka probíhá ze dvora (sklepa), se seznámíte osobně s vinařem, potažmo prostředím, ve kterém víno vzniká. Stejně jako stoupá zájem spotřebitelů o biopotraviny a šetrné chování k přírodě, je stále více v popředí zájmu i příběh kupovaného výrobku. Obojí biovíno náročnému spotřebiteli splňuje.

Biovinohrad pozná i laik

Tam, kde může běžný vinař v boji s „nepřátelskou“ přírodou strávit celé vegetační období pod chemickou clonou, zaměřuje se biovinař na kvalitu půdy a vytváření podmínek, ve kterých se daří přirozeným antagonistům škůdců a plevelů. Rovnováha a samoregulační schopnosti půdy se podporují množstvím biotechnických pomůcek – pesticidy proti škůdcům jsou nahrazovány dravými roztoči, slunéčky, škvory či lumčíky, pásy zeleně mezi jednotlivými řadami vinohradu slouží jako útočiště užitečnému hmyzu a chrání půdu před vodní erozí. Časté jsou různé typy lapačů matoucí samečky obalečů, na vinohradech nechybí tradiční strašáky odhánějící ptačí lupiče a podobně. Povolenými postřiky jsou pouze přírodní sloučeniny mědi a síry pro potlačení plísní a padlí, vše ostatní probíhá na bázi jiných než chemických opatření. Plevel je likvidován mechanicky, rostlinné zbytky se zapracovávají do půdy a slouží jako přirozené hnojivo. Používání syntetických sloučenin (pesticidy, herbicidy, fungicidy a další -icidy) je zcela zakázáno. Výsledkem je zelený vinohrad na živé půdě, s optimálním množstvím půdních mikroorganizmů a minerálů. V krajině jej poznáte hned – je veselý a bzučí.

biovinohrad_Perinovi_Eden_350.jpg

Proč některé odrůdy nejsou bio

Máte-li v oblibě Müller Thurgau nebo Modrý Portugal, budete jej v biokvalitě hledat jen obtížně. Jedná se odrůdy tak citlivé, že podmínky pro jejich úspěšné pěstování v biokvalitě splní jen velmi málo lokalit. Díky náročnější péči jsou v biovinařství oblíbeny zejména odrůdy přirozeně odolné proti houbovým chorobám, s pevnou slupkou a vysokou cukernatostí hroznů. Často se zde setkáte s řadou původních regionálních odrůd, nebo naopak s vysoce moderními kříženci, vyšlechtěnými speciálně k rezistenci proti chorobám.

Kvalita biovína je různorodá stejně tak, jako je tomu u konvenčně vyráběných vín. Biovína mívají cukernatost v kvalitě jakostních přívlastkových vín (tzn. v kategoriích kabinet, pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí), na rozdíl od konvenčních vín nesmí být nijak doslazovány. Díky sníženému množství SO2 bývá biovíno náročnější na kvalitu skladování. Pokud jej však po nákupu ochráníte před teplotními změnami a nešetrným transportem, odmění se vám osobitým buketem.

Ekologické smýšlení na vzestupu

Tlak na ochranu životního prostředí vede i v zemědělství k upřednostňování k přírodě šetrnějších alternativ výroby. V Evropě se úspěšně rozšiřuje integrovaná produkce (IP), která svými metodami šetrnými k přírodě stojí na pomyslné čáře mezi konvenční a ekologickou produkcí. Deklarace cílů IP je velmi podobná ekologickému zemědělství, v praxi se však tyto přístupy v některých parametrech liší. Mezi ty nejvýznamnější rozdíly patří možnost užívat v integrované produkci řadu chemických přípravků, v ekologickém zemědělství zakázaných. V České republice je integrované hospodaření na vinicích zaváděno již od roku 1992 a dnes jeho standardy splňuje téměř polovina všech vinic v České republice.

Rozšiřuje se i počet biovinařů (v České republice je 20 ha certifikovaných vinic a 127 ha v přechodném období [2], plocha bude s nejvyšší pravděpodobností stoupat). Zájem o ekologické hospodaření projevují zejména vinaři již hospodařící v integrovaném systému, přechod z integrované na ekologickou produkci je totiž mnohem jednodušší. Formy k přírodě šetrnějšího hospodaření podporují i finanční kompenzace, které od letošního roku představují na hektar půdy v systému integrované produkce 507 EUR, v ekologickém zemědělství pak 849 EUR. Kromě péče o krajinu a životní prostředí jsou ke zvýšenému zájmu o šetrné formy hospodaření i další důvody. Někteří z výrobců uvádí, že přechodem na IP a EZ mohou částečně kompenzovat problém nerovnocenné dotační politiky, která zvýhodňuje zahraniční vinaře. V pozadí nezůstávají ani nové obchodní příležitosti - trh s biovíny je zatím nenasycen a poptávka po nich stoupá.

Biovíno v Evropě

Mezi země s největší plochou ekologických vinic v Evropě patří Itálie, Francie, Španělsko, Řecko a Německo. Podíl ekologických vinohradů nepřesahuje v jednotlivých zemích zpravidla 5 procent z celkové plochy vinic, převážná většina produkce v Evropě pochází z malých rodinných vinic. Nejvíce biovína se prodá v Německu (Německo společně se Švýcarskem jsou také největšími dovozci), exportérem číslo jedna je dlouhodobě Itálie. V Evropě existuje řada organizací s privátními standardy, podle kterých je možno biovíno certifikovat - v Itálii je to např. AIAB či Bioagricoop, v Německu Bioland nebo Ecovin, v Řecku EOK, ve Švýcarsku Biosuisse, ve Francii Nature&Progres. Směrnici o víně připravuje i Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO.

Kam za biovínem

S biovíny se u nás dnes nejčastěji setkáte ve vybraných vinotékách (kamenných i internetových), specializovaných prodejnách biopotravin, nebo soukromých sklepech. Biovína tuzemského původu od našich čtyř certifikovaných vinařů (prezentované odrůdami Pálava, Muškát moravský, Cabernet Moravia, André, Ryzlink rýnský, Malverina, Laurot, Hibernal a směs Naturvin) jsou dostupné, vedle nákupu ve specializovaných bioprodejnách a jejich internetových e-shopech, přímým odběrem od vinaře. Zahraniční značky biovín distribuují dnes vybrané vinotéky a některé komerční sklepy, zatím se zde setkáte převážně s víny italského a francouzského původu. Z obchodních řetězců měla donedávna omezenou nabídkou biovín Delvita (italské bílé Chardoney, červené Sangiovese), zda se biovína na pultech udrží i pod značkou Billy, není známo.

Pokud se chcete s biovíny seznámit skutečně zevrubně, doporučujeme v únoru návštěvu norimberského veletrhu Biofach, kde každoročně probíhá jedna z největších světových soutěží biovín s možností degustace (letos s účastí 1 129 vín od 294 výrobců). Zájemci o komornější způsob seznámení mohou navštívit pravidelné jarní Mezinárodní spotřebitelské hodnocení biovín v Pavlově pod Pálavou.

Jak se pozná láhev vína šetrného k přírodě

logo_bio_zebra1.gif

Stávající nařízení rady EHS/2092/91 zatím nezahrnuje pravidla pro přesné označení biovína, na lahvích proto naleznete namísto slova „biovíno“ výraz „víno vyrobené z ekologicky vypěstovaných hroznů“. Láhev vína by měla být povinně označena bioznačkou země původu a kódem příslušné kontrolní organizace, která v dané zemi kontroluje ekologický původ potraviny. V České republice to je biozebra a kódy certifikačních orgánů mohou být CZ-ABCERT, CZ-BIOKONT nebo CZ-KEZ. Etiketa může, ale nemusí být označena logem EU pro biopotraviny.

Integrovan___produkce.gifUvádění loga integrované produkce je zatím dobrovolné a řada IP výrobců dává na etiketě přednost jiným informacím. Pokud chcete vědět, zda víno pochází z integrované produkce, je nejsnazší podívat se, zda je výrobce v seznamu členů Svazu integrované produkce hroznů a vína.

Biodynamick___produkty___Demeter.jpgVína pocházející z biodynamické produkce jsou na českém trhu spíše vzácností. Na etiketě je značka Demeter uváděna zřídkakdy, informaci o certifikátu častěji získáte od prodejce. Biodynamická vína jsou k nám dovážena v malém množství několika dovozci, a to zejména do soukromých sklepů a nebo přímo na objednávku jednotlivcům.

Kontakty na naše biovinaře

■ Vlastimil Peřina, Vinný sklep Eben v Lednici na Moravě - výroba biovín odrůd Malverina, Laurot, Hibernal, vinný sklep a prodej ze dvora nebo prostřednictvím sítě bioprodejen, restaurací a vybraných vinoték.
tel.: 519 340 250, perinova@mpo.cz

■ Josef Abrle z Pavlova – Ekologické hospodářství rodiny Abrlovy - biovíno odrůd Pálava, Muškát moravský, Cabernet Moravia, André, Ryzlink rýnský, prodej ze dvora nebo prostřednictvím vybraných vinoték a prodejen.
tel.: 519 515 394, josef.abrle@tiscali.cz, www.bio-produkty.cz

■ František Mádl z Velkých Bílovic - biovíno pod značkou Naturvin, přímý prodej ze dvora nebo prostřednictvím PRO-BIO, obchodní spol. s r.o..
tel.: 602 780 364, malyvinar@slunce.cz

■ Miloš Michlovský, Vinselekt v Rakvicích - biovíno odrůd Laurot a Malverina, prodej přímo z vinařského podniku nebo ve vybraných vinotékách a prodejnách.
tel.: 519 350 525, michlovsky@michlovsky.com , www.michlovsky.com

Charakteristika odrůd pěstovaných v biokvalitě v ČR

Palava_Abrlovi1.jpgPálava
Česká odrůda vzniklá v roce 1953 křížením odrůd Tramín červený x Müller Thurgau. Víno je charakteristické vanilkovou vůní, chutí harmonické, aromatické, kořenité, plné, oproti Tramínu s vyšším obsahem kyselin. Vhodné k jemným sýrům a dezertům.


CabernetMoravia.jpgCabernet Moravia
Poměrně mladá odrůda českého původu vznikla zkřížením odrůd Zweigeltrebe x Cabernet Franc, zapsána do Státní odrůdové knihy v roce 2001. Víno má tmavou granátovou barvu, je plné a po odbourání kyseliny jablečné je harmonické s jemným kabernetovým aroma a specifickou chutí. Zráním vína se stupňuje jeho plnost i harmonie. Je vhodné i pro školení v dubových sudech typu barrique. Víno k tmavým nebo uzeným masům.

Malverina_1999_Michlovsky.jpgMalverina
Mladá bílá odrůda českého původu vyšlechtěná jako hybrid odrůd Seibel 13666 x Merlot x SV 12375 x Veltlínské červené rané. Na jeho šlechtění se spolupodíleli i tři z našich biovinařů (František Mádl, Miloš Michlovský a Vlastimil Peřina). Do Státní knihy odrůd byla odrůda zapsána v roce 2001. Pro svou odolnost vůči chorobám je Malverina doporučována pro ekologické vinohradnictví. Víno bývá dobré kvality, harmonické, lehce aromatické, odrůdové chuti. Hodí se dobře k jemnému bílému masu, do studené kuchyně i k telecímu či mladému vepřovému.

Laurot_Michlovsky.jpgLaurot
Jedno z nejmladších u nás pěstovaných českých odrůd. Byla vyšlechtěna poměrně složitým křížením (Merlot x Seibel 1366) x (Frankovka x Svatovavřinecké a na jeho vzniku se mimo jiné spolupodíleli tři z našich biovinařů František Mádl, Miloš Michlovský a Vlastimil Peřina ve spolupráci s výzkumným ústavem v Moldávii. Ve Státní odrůdové knize je Laurot zapsán teprve od roku 2004. Laurot je plné, vyrovnané víno a jeho kladné vlastnosti vyniknou zvláště po jablečno–mléčném kvašení a po školení v dubových sudech typu barrique. Hodí se k hovězím steakům, zabijačkám a zvěřině.

Naturvin_M__dl_Franti__ek.jpgNaturvin
Kupáž (cuvée – směs odrůd) odrůd Festivalnyj (hybrid pocházející z Moldávie) a Hibernalu pocházející z vinic Františka Mádla. Víno světle žluté až zelenkavé barvy s vůní lučních květů a muškátu, s pikantní kyselinkou, která dodává vínu svěžest. Víno vhodné k okamžitému otevření.



André
Česká odrůda, která vznikla křížením odrůd Frankovka x Svatovavřinecké v roce 1961, do listiny povolených odrůd byla zapsána v roce 1980. Je pojmenována na počest Ch. K. Andrého (1763–1831), který se mimořádně zasloužil o rozvoj ovocnářství a šlechtitelství. Barva je obvykle tmavá intenzivní červená. Vůně je odrůdová, svou hloubkou a plností připomíná jižní typy vín. Chuť vína je v mládí výrazně kyselá a hrubá, vyzrálé víno je plné, aromatické s tříslovinou. Kvalitní André je vhodné k dlouhodobějšímu zrání v lahvi. Víno je vhodné k tmavým a uzeným masům a tvrdým sýrům.

Ryzlink rýnský
Stará německá bílá odrůda vzniklá pravděpodobně přirozeným křížením odrůd Heunisch x Tramín. Předpokládá se, že odrůda vznikla v okolí horního toku Rýna. První zmínky o ní pocházejí ze 14.století, k nám byla odrůda rozšířena řádem sv. Benedikta v 17. století. Do listiny povolených odrůd byl u nás zapsán v roce 1941. Ryzlink rýnský má světle žluto-zelenou barvu, květinovou vůni - po lipovém květu, může být i muškátová, broskvová nebo jako luční květy. Chuť bývá peprně kořenitá a plná zvýrazněnou pikantní kyselinkou, někdy i vyššími a delikátními aromatickými látkami, jež zaujmou nevtíravým a přece dlouho trvajícím vjemem. Odrůda je považována za jednu z nejkvalitnějších pro výrobu jakostních vín. Ležením v láhvi dosahuje špičkové zralosti. Víno se podává k tučnějším masitým pokrmům či k uzenému. Hodí se také k zabijačce, dále k lehké úpravě ryb a drůbeže či telecímu masu. Sladké výběry jsou vhodné k dezertům.

Hibernal
Jedna z nejmladších u nás pěstovaných odrůd vznikla křížením Ryzlinku rýnského, klon 239 Gm/F2 x Seibel 7053 v Německu. Do Státní odrůdové knihy byla zapsána v roce 2004. Pro svoji odolnost vůči houbovým chorobám je odrůda vhodná pro integrované vinohradnictví, případně pro výrobu biovína. Víno je výborné kvality, plné a má jemně aromatickou vůni, kořenité, charakteru a typu jako je Ryzlink rýnský nebo Sauvignon . Víno doporučované ke stejným pokrmům jako Ryzlink rýnský.

Muškát moravský
Odrůda českého původu vyšlechtěná křížením dvou bílých odrůd Muškát Ottonel x Prachtraube. Dává víno výrazně muškátové vůně, někdy s přídechem černého rybízu, chutí je to jemné aromatické víno s nižší kyselinkou. Vhodné k jemným paštikám a mírně sladkým dezertům.


Připravila

Kateřina Čapounová, PRO-BIO LIGA

Zdroj: http://www.biospotrebitel.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist