Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Prudké zdražení potravin? Nevěřme každé fámě

07.09.2007  |  zdroj: Podniky a trhy  |  123× přečteno      vytisknout článek

Prudké zdražení potravin? Nevěřme každé fámě

Ceny potravin vyskočí až o 25 procent - nechala se nedávno slyšet Agrární komora. Varovné signály o zdražování jsou slyšet z většiny médií. Ale co tomu říkají nezávislí odborníci?

"Úvahy o skokovém a trvalém zdražování musíme korigovat. Jsou to názory často málo podložené, samy sobě protiřečící, matoucí zbytek společnosti," říká Tomáš Doucha, muž s pověstí nejvýznamnějšího agrárního ekonoma.

Názory s ním konzultoval třeba bývalý ministr zemědělství za ČSSD Jan Fencl, ale byl i náměstkem ministryně zemědělství v první Topolánkově vládě. Je dlouholetým pracovníkem Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky.


HN: Tlak na zvyšování cen obilí a mléka, a tím i zdražování potravin dnes ale přece existuje?

To ano. Nejvýznamnější příčinou je růst poptávky v zemích, jako je Čína, a využívání části zemědělské produkce na bioenergii. U nás k tomu přistupuje i chystané zvýšení DPH u potravin. Ale pochybuji o tom, že jsou tyto tendence trvalé.

Brusel už nenechá ležet půdu farmářů ladem


HN: Proč nemusí ceny obilí dál růst?

V zemědělství jsou značné rezervy nejen v zemích bývalého Sovětského svazu, ale třeba i právě v Číně. A nové technologie budou dál zvyšovat produkci z polí, která už obhospodařujeme - včetně využití geneticky upravených plodin.


HN: Odliv části produkce na biopaliva v budoucnu potraviny nezdraží?

Během pěti, osmi let očekáváme přechod výroby biopaliv na takzvanou druhou generaci. Tyto technologie už nevyužívají jen zrna nebo semena rostlin, ale nejrůznější biomasu: celé plodiny i třeba odpady.

A mění se i zemědělská politika Evropské unie. Už příští rok zruší dosavadní povinnost farmářů nechávat část půdy ležet ladem. Změna způsobí až desetiprocentní nárůst ploch orné půdy v původní evropské patnáctce. Všechny tyto vlivy by měly jít proti zvyšování cen zemědělských surovin. Počítají s tím v posledních prognózách jak pro světový, tak evropský trh OECD i Evropská komise.

Proč politici pořádně nebrání malé prodejny?


HN: Ceny potravin ale nakonec stejně určují hlavně obchodní řetězce.

Jistě. A ty jsou právě u nás vystaveny ostré vnitřní konkurenci. Proto budou každé zvýšení cen velmi zvažovat.


HN: Právě řetězce se ale těší největší kritice Agrární komory. Chápete snahy některých politiků řetězce přinutit, aby platily dodavatelům lepší ceny?

Co je nezpochybnitelné: ekonomická síla řetězců nevyplývá ze selhávání trhu. Naopak, jejich síla plyne z čistě tržních faktorů, z chování spotřebitelů.

Když chce politik tuto sílu regulovat, musí nejdřív působit na změny v chování spotřebitelů. Apelovat na řetězce třeba vzorci etického chování je pak s přihlédnutím k etice v našem politickém životě spíše zábavné. Nehledě na to, že na chování řetězců přece vydělávají spotřebitelé.

Ptám se přitom, proč stejně vehementně jako proti řetězcům nebojuje Agrární komora se skutečnými monopoly a často i neformálními kartely, které jim dodávají vstupy - například energii a naftu.


HN: A co poplatky, které řetězce požadují za přijetí zboží do prodeje?

I to patří k tržní ekonomice. Vím, že poplatky jsou často řetězci i zneužívány. Dodavatelé se mohou bránit spojováním do větších celků, schopných dodávat řetězcům zboží pravidelně, bez kolísání kvality a v požadovaném množství. Ale to bohužel není pravidlem.


HN: Přesto se politici na obchodníky chystají se speciálním zákonem.

Ale pak si položme otázku, kdo nakonec bude vítěz a kdo poražený? Chceme ve prospěch zemědělců - to je dvou procent již tak mimořádně podporované populace - zvyšovat ceny potravin pro více než deset milionů spotřebitelů? Zmiňuje-li prezident Agrární komory vysoké marže řetězců, pak připomínám: u našeho průměrného zemědělského podniku, podle posledních reprezentativních údajů, dosahovala v roce 2005 marže 48 procent. A včetně dotací dokonce 74 procent! I když jde pouze o ilustraci, protože nelze přímo srovnávat marže jednotlivých sektorů.


HN: Jenže malé prodejny ve městech a často i na vesnicích vpád obchodních řetězců poškodil.

To určitě. Ale zastává se jich někdo? Příliš mnoho skutečně účinných regulačních opatření vůči řetězcům v celé Evropské unii nenajdeme. Ale skutečně účinné mohou být třeba územní plány obcí, které stavbě hypermarketu mohou zabránit. Smysl měla i snaha Německa zabránit řetězcům prodávat v neděli, aby byl aspoň částečně volný prostor pro malé prodejce.


HN: Zaslouží si tedy řetězce kritiku?

Naši zemědělci a potravináři mají naprostou pravdu v tom, že obchodníci musí jasně označovat kvalitu a původ výrobků. Zcela oprávněné jsou i podstatně razantnější postihy řetězců v případě nestoudných hygienických prohřešků ohrožujících zdraví lidí, které se v poslední době v některých řetězcích objevily. Tady by neměl mít stát žádné slitování. Ale to už do značné míry umožňuje současná legislativa.

Teď si Evropa může vzít příklad z USA


HN: Zpět k tématu zdražování. Momentálně skutečně například ceny pšenice v Česku lámou rekordy, zemědělci se mohou těšit na rekordní zisky. Jaký smysl má v této situaci zemědělství tak štědře podporovat z peněz daňových poplatníků, když se rolníkům zvyšují příjmy z trhu, tedy od spotřebitelů? Je nutné, aby kromě dotací z Bruselu dostávali také maximální možné podpory z českého rozpočtu?

Takové otázky jsou dnes zcela namístě. A zdá se proto čím dál rozumnější uvažovat také o změnách v celé Evropské unii. Aspoň v tom směru, jímž se ubírá zemědělská politika například ve Spojených státech.


HN: Spousta českých zemědělců přitom tvrdí, že agrární politika USA může být pro Evropu vzorem.

Pak by neměli nic namítat ani proti systému, jenž ve Spojených státech platí: velké farmy mají omezený limit pro dotace. Značná část podpor tam působí na principu "čím větší ceny na trhu, tím menší dotace". To je přece poctivé pro farmáře i pro spotřebitele - daňové poplatníky.


HN: Když současnou situaci i výhled do budoucna shrnete: musí se lidé obávat toho, že bude nedostatek obilí nebo mléka?

Daleko dříve, než by ve světě mohlo dojít ke krizi například na trhu pšenice, dojde ke krizi v dodávkách vody. Vnímavější část našich zemědělců, ale i tvůrců zemědělské politiky si z toho jistě vezme námět k přemýšlení.

AUTOR: Martin Mařík


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist