Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Místo pro přírodu v zemědělské krajině

27.09.2007  |  zdroj: HN  |  127× přečteno      vytisknout článek

V Evropské unii a dalších vyspělých zemích dnes východisko v podobě ekologického zemědělství již nikdo nezpochybňuje.

Vznikly programy na zlepšení neutěšeného stavu zemědělství, které jsou uplatňovány i v České republice.

Zemědělství prodělalo ve všech průmyslově vyspělých zemích světa změny, které poznamenaly venkov, krajinu i přírodu jako celek. Zprůmyslněné zemědělství s používáním chemikálií, moderních strojů, typické masivním scelováním a odvodňováním pozemků apod., ovlivnilo negativně nejen kvalitu potravin, ale i kvalitu půdy a zemědělskou krajinu s konečným dopadem na četnost a druhovou pestrost rostlin i živočichů.

Ještě než tuto skutečnost uznala i oficiální místa, vznikla spontánně alternativa - ekologické zemědělství s produkcí biopotravin.

Papírová podpora biodiverzity

V Evropské unii a dalších vyspělých zemích dnes východisko v podobě ekologického zemědělství již nikdo nezpochybňuje. Vznikly programy na zlepšení neutěšeného stavu zemědělství, které jsou uplatňovány i u nás a jsou určeny pro všechny zemědělce bez rozdílu ve způsobu hospodaření. V Česku je to v současné době zejména Program rozvoje venkova (PRV, zkratka z angl.: EAFRD). Podle tohoto zásadního dokumentu, s platností až do roku 2013, se má naše zemědělství rozvíjet "na bázi trvale udržitelného rozvoje, zlepšení stavu životního prostředí a snížení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření". Klíčový je soubor opatření, tzv. osa 2 - "Zlepšování přírodního prostředí a krajiny", s hlavní prioritou "Podpora biologické rozmanitosti...".

Na podporu naplňování tohoto cíle byly z rozpočtu EU i ze státního rozpočtu ČR vyčleněny obrovské částky, které každoročně dostávají i naši zemědělci. Nabízí se tedy otázka, zda jsou tyto prostředky využívány skutečně za účelem podpory a rozvoje biodiverzity (druhové pestrosti) a ochrany životního prostředí. Mnoho zemědělců bohužel nechápe tyto programy správně, tedy jako příspěvek na ochranu životního prostředí, ale jen jako jakousi další nárokovou dotaci na vyrovnání příjmů v situaci, kdy zemědělci produkcí potravin nejsou ve srovnání s jinými obory konkurenceschopní.

Nedomyšlený systém podpor

Také z pohledu ochrany přírody se Česká republika rozdělila na klimaticky znevýhodněné LFA (low favourite areas) oblasti a na oblasti produkční. V LFA je momentálně podporováno zatravnění, extenzita a sečení travních porostů, ovšem bez ohledu na vytváření krajinných a ekologicky stabilizačních prvků či optimální termíny a postupy seče nezbytné například pro vzácné rostliny nebo na zemi hnízdící ptáky. Požadovaná je spíše "uklizená" krajina než krajina podporující volně žijící zvířata a planě rostoucí rostliny. Zcela špatná je situace v produkčních oblastech, kde se stále hospodaří pouze intenzivním konvenčním způsobem, aniž by byl na zemědělské půdě ponecháván jakýkoliv prostor pro přírodu.

Švýcarský model

Možným poučným příkladem řešení této neutěšené situace, a to i pro produkční oblasti s převahou konvenčního zemědělství, je Švýcarsko. Švýcarští odborníci vytvořili celostátně platný katalog tzv. "ekologicky kompenzačních ploch" (ekoploch), tedy biotopů v zemědělské krajině, které mohou být útočištěm pro volně žijící živočichy, vhodným stanovištěm pro planě rostoucí rostliny a které plní ochranné funkce půdy i vody. Konkrétně se jedná např. o extenzivní louky a pastviny, květnaté pásy, úhor, vlhké biotopy, biokoridory a křoviny, vysokokmenné sady a aleje, nezpevněné cesty, zídky, hromady kamení...

Jednoduchá pravidla: něco za něco

Sama teorie a vytvoření systému není nic až tak jedinečného. Úspěch a výjimečnost Švýcarska tkví v tom, že vymysleli nástroj, jak přesvědčit všechny zemědělce (bez rozdílu, zda hospodaří ekologicky nebo konvenčně), aby takováto "místa pro přírodu" na svých farmách udržovali, případně aktivně vytvářeli. A je to velmi jednoduché. Každý zemědělský podnik, který chce požádat stát o jakékoliv zemědělské dotace, musí nejprve splnit podmínku: Prokázat minimálně 7 % ekologických kompenzačních ploch z celkové výměry zemědělské půdy podniku. K této podmínce se váží ještě další opatření (např. dodržování předpisů welfare neboli životní pohody v chovu hospodářských zvířat, vyrovnaná bilance hnojení, ochrana půdy a vod). Povinnost "přírodních ploch" pro všechny podniky je však nápadem zcela jedinečným a v praxi fungujícím. Na jedné straně pro všechny zemědělce platí přísná podmínka mít v podniku minimálně 7 % ekoploch (podniky s ovocnými sady a vinicemi mají povinnost mít pouze 3,5 % ekoploch), a to i v produkčně intenzivních oblastech, na druhé straně stát podporuje jejich zakládání i údržbu zvláštními dotacemi, takže se toto "povinné" zapojení do celostátní podpory agrobiodiverzity švýcarským zemědělcům ve výsledku vyplácí. Dotace na ekoplochy a krajinné prvky jsou výrazně vyšší v nížinných podnicích než v podnicích horských, kde je přirozených ekoploch logicky více.

Poradenství jako základ

Celý systém vyžaduje samozřejmě dobré poradenství a fundovanou kontrolu. Tyto dvě základní podmínky by u nás zpočátku pravděpodobně představovaly problém, protože kvalitní agroekologické poradenství je v ČR zatím v plenkách. Poradenství, kontrola a ostatně i sankční systém, vše je dosud bohužel zaměřeno formálně na splnění administrativních požadavků, bez ohledu na potřeby přírody. Nesystematičnost a nelogičnost stávajícího českého systému představují například: častá likvidace rozptýlené zeleně, tedy křovinných pásů, solitérních stromů apod., z důvodu uznání výměr udržovaných ploch pro LPIS (Land Parce Identification System - registr zemědělské půdy) nebo problémy s posunem seče s ohledem na květnaté louky či hnízdící ptáky.

Poradenství, projekce a kontrola v jednom

Ve Švýcarsku jsou při zakládání ekoploch činné soukromé projekční a poradenské firmy, které musejí získat pověření od jednotlivých kantonů (v kantonu Aargaou je to např. Agrofutura Frick). Tyto kompetentní firmy pak nejen projektují a radí, ale zprostředkovávají i dotace na ekoplochy a provádějí kontrolu jejich rozloh, kvality a údržby.

Švýcarský přístup a systém by se mohl stát řešením pro náš nepoměr přírodních ploch v LFA oblastech ve srovnání s oblastmi produkčními (jako jsou Polabí, Haná či jižní Morava...), kde ekoplochy na zemědělské půdě, vyjma málo rozšířeného ekologického zemědělství, v podstatě nenajdeme.

Ekologické zemědělství o krok napřed

Ekologické zemědělství je už ze své podstaty příznivější k životnímu prostředí a přátelštější k volně žijícím živočichům a planě rostoucím rostlinám.

Je to dáno zejména úplným vyloučení používání agrochemikálií.

Oprávněně je proto v českých i švýcarských agroenvironmentálních programech postaveno samostatně a ekozemědělci dostávají dotace navíc, jako další položku k celkovým dotacím, které ve stejných podmínkách obdrží jejich konvenční kolegové.

Ekozemědělci přírodě, s BIO kvete rozmanitost

Švýcarská koncepce přesného definování ekologických vyrovnávacích ploch (ekoploch) s vypracovaným systémem jejich zakládání a údržby přivedla pracovníky olomouckého Bioinstitutu, o.p.s., na myšlenku vyzkoušet tuto strategii a její pozitivní efekt na přírodu na několika ekologických farmách svazu PRO-BIO.

Ve spolupráci se švýcarským výzkumným ústavem pro ekologické zemědělství FiBL byl ve Švýcarsku, v Rakousku a v Česku zahájen projekt "Ekozemědělci přírodě, s BIO kvete rozmanitost".

Na modelových farmách tohoto projektu tak může laická i odborná veřejnost vidět ekoplochy, definované švýcarským katalogem, v praxi. Jsou to například postupně sečené nehnojené horské květnaté louky na ekofarmě Letní stráň v Přemyslovském sedle v Jeseníkách, nezpevněné cesty a vysokokmenný sad na ekofarmě pana Folty v Kateřinicích u Příbora, liniové výsadby stromů a biotop revitalizovaného potoka u dr. Miroslava Šrůtka v Benešově u Kamenice nad Lipou nebo kamenné zídky a vlhký biotop u paní Markové na ekofarmě Mlýnec na Táborsku.

Švýcarské, rakouské, ale i dánské zkušenosti jsou Bioinstitutem experimentálně ověřovány také v rámci Národního výzkumu II (Optimalizace zemědělské a říční krajiny v ČR s důrazem na rozvoj biodiverzity), který koordinuje prof. B. Šarapatka z Univerzity Palackého v Olomouci.

Jedním z výstupů tohoto projektu bude mimo jiné i návrh metodiky tzv. faremních plánů šetrného hospodaření a úprava našeho dotačního systému, aby se dál finančně nepodporovala pouze "uklizená" krajina a sečení travních porostů, ale naopak hlavně postupy vedoucí k udržení a zvyšování biodiverzity na našich polích ve všech produkčních oblastech, jak je proklamováno v úvodu Programu rozvoje venkova.

Ing. Jiří Urban
Autor pracuje v Bioinstitutu, o.p.s.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist