Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Hladové bouře žádní byrokraté nezastaví

20.04.2008  |  zdroj: HN  |  125× přečteno      vytisknout článek

Hladové bouře žádní byrokraté nezastaví Číňané začali jíst víc jogurtů, a proto zdražilo i máslo v Česku. Tento důsledek globálního světového obchodu zdůrazňovala média, když se loni poprvé objevily zprávy o zdražování potravin v různých koutech planety.

Téma drahého jídla od té doby stránky světového tisku neopouští. Naopak.

Světová banka, někteří vědci a politici nyní vyzývají k "zákroku" proti drahým potravinám. A zvláštní zpravodaj OSN dokonce hřímá: Směřujeme k dlouhé vlně hladových bouří.

Exemplárním případem má být třeba Haiti, kde zdražení rýže otřáslo tamní vládou.

Politici a jimi řízení byrokraté se přitom osmělují stále víc a neskrývají touhu začít diktovat cestu, jak zdražování zvládnout. Počínaje zákazem donedávna perspektivních biopaliv po cílené otvírání, či naopak zavírání vyspělých trhů vůči třetímu světu.

Ve skutečnosti je ale vlivů na růst cen potravin tolik, že jednotlivé "zákroky" situaci vůbec neřeší. Kolem příčin zdražování se zároveň vynořuje spousta mýtů, a stojí za to začít používat selský rozum.

Z Česka na Haiti je přece jen hodně daleko

Především: Globalizace není zas tak všemocný fenomén, jak se někdy prezentuje. Například spojení vyšší spotřeby mléka v Číně se zdražováním ve střední Evropě je sice efektní připomínkou, že dnes je svět opravdu mnohem prostupnější než dřív.

Ale upřímně řečeno: Spíš se nakonec ukázalo, že za zdražováním másla ve střední Evropě stojí hlavně zdejší potravináři.

Ti konečně "přesvědčili" obchodní řetězce, že s cenou je třeba něco udělat.

Mimochodem - teď jdou ceny mléčných výrobků dokonce dolů. To znamená, že Číňanům už zas mléko nechutná?

Pokud jde o hladové bouře typu Haiti, pak tu souvislost s evropským zemědělstvím není pražádná. Haiti má prostě tak špatné politiky a zdevastovanou ekonomiku, že neumí nasytit své obyvatele. Tato příčina (neschopné, zkorumpované režimy) je pochopitelně důvodem prakticky všech hladových bouří v nejchudších zemích. Všichni politici vyspělých zemí to vědí, avšak řešení nemají.

Pokud nyní OSN ústy svého zpravodaje Jeana Zieglera spojuje hladomory třeba s produkcí biopaliv (ta označuje za "zločin proti lidskosti"), pak je bohužel zcela "mimo mísu".

Každý stát si může vybrat, zda na polích bude pěstovat obilí pro jídlo, nebo třeba třtinu na biopaliva. A pokud bude mít možnost to či ono vyvážet, pak je to zase jenom rozhodnutí jeho vlády.

Představa, že by se třeba USA nebo Francie samy nechaly "vyhladovět" tím, že se všichni rolníci vrhnou na pěstování pšenice na biolíh, je absurdní. A pokud se bohaté země otevřou dovozu biopaliv, je to pro importéry šance - ne hrozba.

V pasti trhu aneb Pomáhá chudým volný obchod?

Nejčastější kritikou "chudých vůči bohatým" je poukaz na přílišnou ochranu trhu vyspělých zemí. Nejhorší pověst má v tomto směru Evropská unie. Příliš chrání svůj agrární trh před dovozy, a ještě (platilo donedávna) dotuje vývozy přebytků potravin - a tím kazí trhy.

Jenže, co by vlastně chudším zemím pomohlo? Vždyť teď se jim například otvírá evropský, ale třeba i americký trh pro biopaliva. To však ochránci chudých právě nejostřeji kritizují - prý tak ubývá prostor pro výrobu potravin v Africe, Asii, Latinské Americe.

Má ale tedy smysl otvírat evropské hranice dovozu potravin z třetího světa? Vždyť použijeme-li stejnou logiku jako u biopaliv, je to pro tamní obyvatele také průšvih - ba ještě horší.

Konečně ochránci chudých, přesněji OSN, kritizují zas naopak export přebytků mléka nebo obilí z Evropské unie. Tento vývoz údajně rozvrací trhy, na které míří.

Ale skutečnost je přece zase jiná.

Je jenom hloupostí Evropské unie, že za obrovských dotací vyráběné a často za exportních subvencí vyvážené přebytky dává na cizí trhy. Žádný normální soukromý podnikatel by si tak nepočínal - aby třeba do Číny vozil draze vyrobenou surovinu a odtamtud hotové výrobky. Ale to je vina agrární politiky unie, doplácejí na ni její daňoví poplatníci - a naopak výhoda pro okolní svět.

Koneckonců, Světová banka teď nechce nic jiného, než aby bohaté země zase "zkazily trh" těm chudým. Prezident banky Robert Zoellick přece vyzval mezinárodní společenství: Nezapomeňte na závazek dát Světovému potravinovému fondu OSN slíbenou půl miliardu dolarů!

Kromě takových jednorázových akcí je ovšem řešení příčin hladových bouří mimo přímý vliv agrární či ekologické politiky vyspělých zemí.

Ale co dělat s nesporným faktem, že především ceny obilovin jdou nahoru v celém světě?

I mocní ropní šejkové mohou tahat za nitky

Experti to většinou vysvětlují více příčinami: Horším počasím v Austrálii a na Novém Zélandu, zvýšenou spotřebou Indie, Číny i Ruska, obřími investicemi obchodníků do trhu s komoditami, a v neposlední řadě spotřebou potravinářských surovin na biopaliva.

Poslední dva důvody jsou zajímavé v souvislosti se spekulací, která se vynořila už před časem: Značný vliv jak na odsávání obilí ze světového trhu, tak na souběžnou kampaň proti biopalivům mají údajně i "ropní šejkové". Přesněji řečeno, všichni ti, kdo mají dost peněz na investice do komodit a zároveň drží ruku na kohoutcích ropovodů.

Jde samozřejmě jen o spekulace, ale kus logiky v nich je. Každé procento biopaliv, jímž se nahradí paliva fosilní, znamená procento dolů z obřích zisků ropných firem. Ceny nafty přitom také lámou rekordy, stejně jako u potravin. Ale ropa asi není závislá na počasí, agrární politice Evropské unie nebo zvýšené konzumaci mléka v Číně.

Zajímavá je i shoda mezi biopalivy a zdražováním potravin v Česku. Sotva se po více než deseti letech dohadů rozhodlo o povinném využívání biopaliv, šly nahoru i ceny potravin. Může jít opravdu o náhodu. Ale náhodné není, že právě zástupci petrolejářského průmyslu o vlivu biopaliv na ceny potravin mluví - a přitom v Česku takový vliv skutečně neexistuje. Z obilí se biolíh téměř nevyrábí, a bionafta z řepky olejky výrobu jedlých olejů nijak neomezuje.

Co má naopak na rostoucí ceny potravin skutečně vliv, je zdražování energií - elektřiny i pohonných hmot.

Poplach v Bruselu

Zatímco obyvatelé Haiti svrhávají kvůli drahé rýži svoji vládu - a Češi celkem bez emocí kupují trochu dražší rohlíky, bruselským byrokratům se doslova zhroutil svět.

Rozuměj: Svět takzvané Společné agrární politiky, která v unii diriguje vše: od kvót na výrobu mléka po rozměry klecí pro slepice.

Základním pilířem bruselské agropolitiky byla donedávna neotřesitelná pravda: Evropa má přebytky potravin, těch ji zbaví jednak biopaliva, jednak dotované vývozy. Teď se zdá, že doba přebytků je nenávratně pryč. A jak mohou dál propagovat biopaliva, když se takřka přes noc stala "zločinem proti lidskosti"?

Zatímco donedávna celý zemědělský trh unie dirigovali úředníci, teď se zdá, že ho začíná určovat trh. Pokud chtějí spekulanti nakupovat v Evropě obilí - zemědělci jim ho prodají. Jestli chce Čína opravdu víc mléka - může ho mít.

V celé historii evropské agrární politiky, trvající řadu desetiletí, se ještě nenaskytla podobná šance k její potřebné změně. Pokud by unie opravdu chtěla opouštět svoji politiku masivních dotací, má šanci právě teď. Zemědělci dostanou dobře zaplaceno za své produkty, tolik dotací proto nepotřebují. A spotřebitelé sice zaplatí za chleba a jogurty v obchodech trochu víc, ale zas nepůjde tolik peněz z jejich daní na agrární podpory.

"Akce vepřové" aneb Úředník se nikdy nevzdá

Jenže s takovými argumenty nikdo v Bruselu nepochodí. Cestičky byrokracie jsou totiž nevyzpytatelné. Zatímco ještě nedávno vzývali úředníci biopaliva jako spásu, teď je zatracují. Aniž by vyčkali na potvrzení toho, zda vývoj na světovém agrárním trhu je výkyvem, nebo začátkem nějakého dlouhodobého trendu.

Naopak jistotu si ponechává Brusel v tom, že zemědělcům je třeba za každou cenu pomáhat. Zatímco svět řeší růst cen potravin, Brusel hloubá nad tím, jak zdražit vepřové. To je totiž ještě jediná komodita, která je momentálně v Evropě "příliš levná". A tak na návrh nyní Francie přemýšlejí úředníci o tom, jak vydat peníze na stažení části produkce vepřového z trhu, aby to zbývající bylo dražší.

martin.marik@economia.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist