Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Ekologická péče o zahradu

18.05.2008  |  173× přečteno      vytisknout článek

Lahodnou chuť čerstvě sklizené mrkve, zralých rajčat a voňavých jahod či malin máloco nahradí.

Na vlastní zahradě máte navíc možnost ovlivnit způsob jejich pěstování a vyvarovat se používání chemických přípravků, které mohou ve formě zbytků v konzumovaných plodech ohrožovat vaše zdraví. Proč si tedy raději nepochutnat na ovoci a zelenině, vypěstovaných ekologicky?

Dnes je už asi každému zřejmá potřeba ochrany životního prostředí. A vzhledem k tomu, že výroba potravin je neodmyslitelně spjatá s přírodou, rozhodla se nejen řada zemědělců, ale i zahrádkářů hospodařit ekologicky. Nepoužívají chemické ochranné postřiky ani umělá hnojiva. Ovoce a zeleninu pěstují tak, jak to dělali naši pradědečkové. Záhony každoročně osívají či osazují jinými rostlinami. Jejich volba není náhodná -vychází z osvědčených osevních postupů, které zajišťují, aby půda, a tím i plodiny měly dostatek živin pro další rok, zabraňují přemnožení chorob a škůdců a podporují celkovou vitalitu pěstovaných rostlin. Biologickou vyrovnanost zahrady podmiňuje také existence souboru živočichů, počínaje žížalami a hmyzem a konče ptáky, ježky a podobnými zvířaty.

Základem úspěchu je výborná znalost nároků rostlin
Na společných záhonech byste měli pěstovat rostliny, které se ve svých nárocích vzájemně doplňují. Abyste minimalizovali ztráty způsobené chorobami a škůdci, vysévejte a vysazujte tolerantní (snesou napadení škůdcem či chorobou) nebo rezistentní (plně odolné) odrůdy zeleniny, ovoce, ale i okrasných rostlin. Řidší výsadba zaručuje, že se v porostu rychle nerozšíří choroby a škůdci -proudící vzduch zabrání především rozšíření houbových chorob.

Využijte alelopatických vztahů
Toxické chemické přípravky proti chorobám a škůdcům nahraďte preventivními opatřeními -dobrou výživou rostlin, využitím alelopatických vztahů rostlin v osevním postupu, zvýšenou péčí o půdu, nastýlkou, vybíráním odolnějších nebo tolerantnějších odrůd a správnou agrotechnikou.
Využití alelopatických vztahů spočívá v umísťování jednotlivých druhů zeleniny, případně ovoce s aromatickými a léčivými rostlinami na záhony tak, abyste využili jejich podpůrné a stimulační vztahy. Svým aroma totiž odpuzují škůdce nebo pomáhají sousedním rostlinám získat lahodnější chuť. Příkladem může být společné pěstování jahodníku, česneku a měsíčku lékařského. Podobně můžete pěstovat mrkev v sousedství cibule, česneku a kopru, vinnou révu s rajčaty a hráškem. Na kraje záhonů vysévejte aksamitník, mátu peprnou, šalvěj či levanduli.

Stinné zákoutí vyhraďte kompostu
K ekologickému zahrádkaření patří také pečlivá příprava kompostu. Využijte v něm všechen vhodný organický odpad ze zahrady a z domácnosti. Na kompost nepatří nemocné zbytky rostlin a pro velký obsah tříslovin se nedoporučuje kompostovat ořechové listí a slupky z citrusů.
K urychlení dozrávání můžete kromě chlévského hnoje a hnojůvky použít výluhy z kopřiv, rajčatové natě nebo pampelišky. Zralý kompost použijte na podzimní hnojení a část méně rozloženého kompostu jako nastýlku pod ovocné dřeviny a vinnou révu. Zbytek nerozloženého kompostu přeházejte, uložte do oddělené části kompostoviště a připravte tak, aby během zimy vyzrál a mohli jste ho použít při jarním hnojení. Na hnojení mohou ekozahrádkáři používat i pravidly ekohospodaření povolené průmyslové komposty, které jsou značené jako biokomposty.

Ekozahrádkáři neryjí hluboko
Po podzimním sběru zeleniny a ostatních rostlin je třeba uvolněné záhony zkypřit a případně vyhnojit. Ekozarádkáři půdu neryjí hluboko, s výjimkou těžkých jílovitých půd, ale pouze ji zkypřují rycími vidlemi. Kyselé těžké půdy je třeba navíc během podzimní přípravy vyvápnit mletým vápencem nebo mletým páleným vápnem, ale použít lze i obyčejnou omítku z budov.

Mechanický boj s chorobami a škůdci
Mechanický boj je zaměřen na ruční sběr a ničení škůdců, proto při výsadbě rostlin dávejte přednost nižším kultivarům ovocných dřevin. Dodržování dostatečně velkých vzdálenosti mezi řádky zeleniny vám pak umožní lepší přístup k jednotlivým rostlinám.
Jak vyplývá z konkrétních zkušenosti ekozahrádkářů, velmi se jim v boji se škůdci osvědčují bílé lepové destičky, feromonové žluté lapače a lepové pásy na kmenech stromů. Na ochranu dozrávajícího ovoce je pak dobré zavěšovat na stromy plastové lahve naplněné sladkou tekutinou nebo pivem.

Účinná fytoterapie šetří zdraví i peněženku
Fytoterapie je významným pomocníkem ekozahrádkářů v boji proti chorobám a škůdcům. Jedná se o metodu, při níž se pěstované rostliny pomocí výluhů, odvarů a nálevů z různých rostlin zbavují škůdců a chorob a posiluje se jejich zdravotní stav a odolnost. K fytoterapii je možné podle slov odborníků využívat více než dvě stě druhů rostlin. Tak například odvar z přesličky rolní působí proti padlí, monilióze, mšicím, roztočům a proti houbovým chorobám jahodníku a brambor. Běláska zelného odpuzuje výluh ze šalvěje, vratiče, rozmarýny, kopru, mateřídoušky, máty peprné a rajčete. Výluhem ze saturejky, levandule, lichořeřišnice, vratiče a kopřivy zase odpudíte mšice. Proti mravencům se osvědčil neředěný nálev nebo odvar z levandule, majoránky, mateřídoušky a kapradí. Slimáci zase nemají rádi česnek, cibuli, lichořeřišnici, šalvěj, hořčici rolní a mateřídoušku.

Osvědčené příklady fytoterapie v zahradách:
- Výluh z rajčatové natě. Připravíte jej z rajčatové natě, kterou zalijete vodou, povaříte a necháte 5-6 dní na sluníčku kvasit. Před vlastním postřikem přeceďte a nařeďte v poměru 1:1 vodou. Výluh je účinný proti mšicím jako postřik nebo proti krtkům, myším a hryzcům v podobě zálivky.
- Vývar z tabáku. 200 g tabáku po 2 hodinách louhování povařte a poté za přídavku 200 g rozsekaného česneku nechte vývar půl hodiny stát. V postřiku zředěný 1:10 působí proti živočišným škůdcům, především proti molicím a mšicím.
- Macerát z kopřivy. 3 kg čerstvých nebo 1 kg sušených kopřiv vyluhujte v 10 l vody asi 2 týdny. Každý litr výluhu zřeďte 10-20 l vody a použijte ho k postřiku či zálivce. Působí proti živočišným škůdcům (hlavně mšicím), podporuje růst rostlin a zvyšuje jejich odolnost.
- Vývar z přesličkové natě. 600 g čerstvé nebo 100 g sušené přesličky vařte v 5 l vody po dobu 1 hOdiny. Potom vývar sceďte a nechte 1-2 týdny stát. Zředěný v poměru 1:5 se používá ve formě zálivky nebo postřiku proti houbovým chorobám rostlin a při dezinfekci půdy pred setím nebo výsadbou sazenic.


Zdroj: Rok v zahradě, Radka Procházková a Marcela Novotná, uvedeno ve spolupráci s nakladatelstvím Motto, www.motto.cz

Zdroj: http://www.victorie.cz

 


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist