Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Obilí kontra beton

25.09.2008  |  zdroj: EKONOM  |  142× přečteno      vytisknout článek

Stavební expanze pohltila v předchozích pěti letech zemědělskou půdu o rozloze tří okresů.

Záplaty na úzké silnici kontrastují s novostavbami nákupních center, skladových areálů a řadových domků. Sídelní kaši, jak architekti přezdívají živelnému růstu českých předměstí, už v okolí staré benešovské silnice padlo za oběť nejedno pole. A další útok je na spadnutí.
Cedule s nápisem pozemky na prodej je zapíchnutá přímo ve strništi po sklizeném obilí. S Prahou na dohled nebudou na kupce dlouho čekat.
Překotná zástavba je trnem v oku nejen estétům, ale především zemědělcům. "Od roku 1990 přišel náš podnik o 1500 hektarů. Místo pšenice a cukrovky na nich postupně vyrostla logistická centra, obchodní řetězce a zábavní parky. Jen silnice zůstala stejná," bilancuje proměny české krajiny Jan Kubiš, předseda Agra Jesenice.

Špička ledovce
Proč tedy zemědělci pole prodávají, když je ztráta půdy připravuje o část živobytí?
"Hospodaříme na pronajaté půdě. Pozemky prodávají jejich vlastníci. Zakázat jim to nemůžeme," brání se Kubiš.
Podobně jako v Jesenici u Prahy je tomu v celé republice. Pole, na kterých zemědělci hospodaří, většinou patří někomu jinému. Obdělávaná půda je z 83 procent v pronájmu.
Případ zemědělců z Jesenice u Prahy je špičkou ledovce. V celostátním měřítku zasáhl úbytek zemědělské půdy tak rozsáhlou plochu, že to zarazilo i Český statistický úřad (ČSÚ).
"Za posledních pět let ubylo v zemědělství takřka 115 tisíc hektarů půdy. To je rozloha tří českých okresů," uvedl předseda ČSÚ Jan Fischer. Z původních 3 631 530 hektarů v roce 2003 se výměra zemědělské půdy snížila na loňských 3 518 073 hektarů.
Pro názornější představu ztracené plochy: je to, jako kdyby naráz zmizely okresy Mladá Boleslav, Kolín a Mělník.
Burcující údaje o zmizelé půdě vyplývají ze Strukturálního šetření v zemědělství, jehož výsledky statistický úřad právě zveřejnil. Jeho předseda Jan Fischer považuje ztracené hektary za nejzávažnější poznatek celostátního zemědělského sčítání, zkráceně zvaného Agrocenzus.
V jeho průběhu obešli sčítací komisaři každého, kdo obdělává aspoň hektar půdy.
Zemědělské sčítání stálo dvacet milionů korun, z toho sedmnáct milionů zaplatila EU a zbylá částka šla ze státního rozpočtu. Za unijní peníze jsme tak dostali varovné memento. Půjde-li to v Česku s půdou tímto tempem i nadále, vstoupí velké širé rodné lány co nevidět do říše pohádek.
Rozsah zmizelé půdy nemá v poválečných dějinách Česka obdobu. Dokonce ani v období bouřlivé industrializace a masivní výstavby sídlišť se jí nezabíralo tolik jako při současném stavebním boomu.
Úbytky v jednotlivých pětiletkách se tehdy podle statistických ročenek ČSÚ pohybovaly kolem 40 tisíc hektarů. K extrémním záborům došlo celkem dvakrát. Poprvé to bylo v období mezi lety 1956 až 1961. Za oběť těžkému průmyslu a investiční výstavbě tehdy padlo 94 tisíc hektarů zemědělské půdy.
Podruhé se půda skokově ztratila v letech 1976 až 1981, kdy se její úbytek vyšplhal na celkem 69 190 hektarů. Přesto elektrárny, přehrady i povrchové doly nespotřebovaly v průběhu hospodářské pětiletky tolik prostoru jako nynější stavební expanze.

Peníze především
Rychlé tempo mizejících lánů přimělo někdejší československé zákonodárce ke zpřísnění ochrany půdy zavedením povinné náhradní rekultivace. Platila zásada hektar za hektar. Kdo vzal zemědělcům půdu, musel na stejné výměře opětovně zúrodnit jinou. Například znovu rozorat půdu pod zrušenou silnicí.
Povinnost, v praxi obcházená výjimkami a často plněná jen formálně, platila do roku 1992. Tehdy poslanci schválili nový zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, který náhradní rekultivace zrušil.
"Pokoušeli jsme se tuto povinnost ve Sněmovně několikrát znovu prosadit, ale marně," stěžuje si poslanec Pavel Kováčik (KSČM). Jeho kolega ze zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Ladislav Skopal (ČSSD) připomíná, že za vynětí pozemku ze zemědělského půdního fondu musí investor zaplatit. Kritériem je úrodnost půdy a klimatická oblast, kde se pozemek nachází. Jedním dechem ale dodává, že v praxi je z těchto odvodů jen málo užitku.

Zastaralé ceníky
"Sazba odvodů se od roku 1992 nezměnila. Navíc se tyto poplatky investorům pod různými záminkami snižují nebo zcela promíjejí," podotýká poslanec Skopal.
Postupnou novelizací současného zákona se odvody přestaly vybírat za půdu pro výstavbu bytů, škol, nemocnic a dalších veřejně prospěšných staveb.
Skopalovi se nelíbí, jak se pod záminkou ochrany životního prostředí šíří jako houby po dešti sluneční elektrárny. Solární panely expandují zejména na jižní Moravě. Vniveč tak přichází nejúrodnější půda.
Stavební expanze na "zelené louce" postupuje tak rychle, že se její důsledky dosud nepromítly do pozemkových map Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního (ČÚZK). Kdo se podívá do Statistické ročenky půdního fondu, kterou ČÚZK vydal letos v dubnu, najde tam úplně jiná čísla, než která právě vydal ČSÚ.
Podle statistického úřadu má Česko 3 518 073 hektarů zemědělské půdy, zatímco ČÚZK uvádí, že jí je 4 249 177 hektarů. Rozdíl ve statistikách obou institucí představuje 731 104 hektarů. Tím ale záhada nekončí. Nápadný rozpor existuje také v úbytku zemědělské půdy. ČSÚ říká, že jí od roku 2003 zmizelo 113 457 hektarů, avšak v evidenci ČÚZK dosáhly ztráty jen 18 500 hektarů.
V praxi má dvojí evidence zemědělské půdy dalekosáhlé dopady. Všechny státní instituce totiž operují právě s čísly ČÚZK. Vycházejí z nich nejen stavební úřady, bez jejichž razítka nesmí investor do země ani kopnout krumpáčem. Řídí se jimi také Ministerstvo životního prostředí, které zábory zemědělské půdy povoluje a vyměřuje za její odnětí odvody. Výměra půdy z ročenky ČÚZK je směrodatná dokonce i pro Ministerstvo zemědělství, které se na ni ve svých statistikách odvolává.

Zpoždění katastru
Statistici dávají za svá čísla ruku do ohně. "My jsme se rozhodně nespletli," trvá na svém ředitel zemědělského odboru ČSÚ Jiří Hrbek. Spálenou ruku Jiří Hrbek rozhodně neriskuje. Za pravdu ČSÚ totiž překvapivě dává i sám Český úřad zeměměřičský a katastrální.
"Já věřím ČSÚ, mají aktuálnější informace," přiznává Květa Olivová z ČÚZK.
Rozdíl v evidenci i úbytku zemědělské půdy vysvětlila dvěma vlivy. Prvním je zpoždění v katastrálních zápisech, kam se změny využívané půdy zanášejí. Skluz v zápisu trvá několik let. Jinak řečeno, továrna už dávno stojí, ale půda pod ní je v katastru stále vedena jako zemědělská.
"Změnu ve využívání pozemku nám jeho vlastník ohlásí až po dokončení stavby, tedy po kolaudaci," vysvětluje postup investorů v praxi Olivová. Na katastru se proto nedá s jistotou zjistit, zda na půdě někdo hospodaří, či se mezi tím změnila ve staveniště.
"Nedovíme se ani to, že už byla půda orgány životního prostředí vyňata ze zemědělského fondu. Tyto změny se nám přestaly v polovině devadesátých let hlásit," říká Olivová.

Čáry jen na papíře
Před rokem 1996 se pozemky vyňaté ze zemědělského fondu povinně evidovaly a zabrané hektary se sčítaly do zvláštní kolonky. Tím se vysvětluje, proč údaje ČÚZK neodpovídají skutečnosti a za zemědělskou půdu se považuje i ta, která jí už ve skutečnosti dávno není.
Pozdní hlášení, jak Olivová upřesnila, se týká všech stavenišť. Továren i dálnic. Olivová si vybavuje případ vilového sídliště u Prahy, kudy často jezdí. Pozemek pod asfaltovou silnicí, po které se běžně jezdí, je na katastru stále veden jako orná půda. Zjistila to, když se ze zvědavosti podívala do katastrální mapy. Změna ve využití pozemku se do katastru zanese až po nastěhování obyvatel, jimž investor domek prodá.
Za těchto okolností bude ČÚZK vždy evidovat větší rozlohu zemědělské půdy než ČSÚ, který sleduje změny v jejím využití průběžně. V Agrocenzu musejí zemědělci hlásit všechny změny přesně a pravdivě. I zelená louka, na které se má co nevidět stavět, už z pohledu Agrocenzu zemědělskou půdou není.
Je to kvůli dotacím, které přicházejí z Evropské unie. Vyplácejí se na hektar obhospodařované půdy. Kdyby čísla nesouhlasila, musely by se neoprávněné podpory vracet. Česká republika by pak měla v Bruselu potíže.

Berňák by se divil
To, že je výměra půdy v evidenci ČÚZK větší než současné zjištění statistického úřadu, má i další důvod. Agrocenzus sčítá jen pozemky od velikosti jednoho hektaru. Naproti tomu katastr do zemědělské půdy zahrnuje každou předzahrádku, byť by měřila pár čtverečních metrů.
Ze zemědělské půdy se vyjímá jen zastavěná plocha pod budovami. Označení druhu půdy v katastru slouží k výpočtu daně z nemovitosti. Za zastavěnou plochu se platí vyšší daň než za zahrádku. Olivová uvádí v této souvislosti další perličku. Často se za zemědělskou půdu vydává i vybetonovaný vjezd do garáže před domkem a samotná zahrádka představuje malý plácek s tújí.

Nemístný optimismus
Česko má tedy dvojí evidenci zemědělské půdy, jejíž výměra se propastně liší. Ministerstvo zemědělství se ve svých publikacích řídí statistikou ČÚZK a vykazuje nadsazené údaje o rozloze. Ve výhledové a situační zprávě Půda uvádí, že jí u nás na každého občana připadá 0,41 hektaru, ačkoli správnější by bylo 0,35 hektaru. K nejpřesnějšímu údaji by se dalo dojít až po započtení malých zahrádek, jejichž celkovou plochu ovšem nikdo nezná.
Zmatek v evidenci půdy je Ministerstvu zemědělství znám. Rozpor vysvětluje lakonicky. Obě statistiky jsou správné, jediným rozdílem je odlišná metodika, kterou ČSÚ a ČÚZK k výpočtům používají.
Chaos v půdě poznamenal i výsledky nedávné analýzy Ministerstva životního prostředí věnované nutnosti zpřísnit její ochranu. Paradoxní je, že při tom její autoři vycházeli z čísel zjištěných ČÚZK, která jsou daleko měkčí než současná realita.

Zákon zpřísní
"To je bomba!" Těmito slovy zareagoval spoluautor ministerské analýzy Václav Marek, když ho týdeník Ekonom upozornil na závěry Agrocenzu a na to, že úbytek půdy je ve skutečnosti šestkrát vyšší, než zjistilo Ministerstvo životního prostředí.
Analýza sloužila jako jeden z argumentů pro zpřísnění zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Návrh jeho novely předložilo ministerstvo v srpnu do vlády. Požaduje v něm, aby se podstatně zvýšily sazby za vynětí půdy ze zemědělského fondu. Například u orné půdy nejvyšší kvality, což je černozem na spraši, by se měla základní sazba pro odvody zvýšit na trojnásobek.
Současná sazba odvodu za odnětí této nejkvalitnější půdy ze zemědělského fondu činí 124 tisíc korun za hektar, podle analýzy se však v průměru odvádí pouze 76 074 korun. Průměrná výše nově navrhovaného odvodu by měla podle Ministerstva životního prostředí dosáhnout 277 905 korun za hektar.
Modelový výpočet, jímž analýza dokumentuje, o kolik by se mohly zvýšit celkové poplatky za zábor nejkvalitnější půdy, vychází z údajů za rok 2005. Celková částka odvodů za tyto zábory tehdy činila 55,3 milionu korun. Po navrhovaném zvýšení poplatků by pro stejnou rozlohu půdy vzrostly na celkem 208 milionů korun.
Stejně jako dříve by i po novele zákona putovalo čtyřicet procent z vybraných poplatků do pokladny obce, v jejímž katastru pozemky leží. Zbylých šedesát procent i nadále získá Státní fond životního prostředí.
Odpovídají příjmy za zábor půdy realitě? O tom lze úspěšně pochybovat. Státní fond životního prostředí vede podrobnou statistiku svých příjmů od roku 1992. Enormní úbytky půdy v posledních pěti letech se v nich vůbec neprojevují. Od roku 2003 jde výše poplatků dokonce dolů. Jsou podstatně nižší než v průběhu devadesátých let minulého století, kdy bylo stavebnictví v útlumu.
Přitom jsou to právě orgány Ministerstva životního prostředí, kdo by měl mít o záborech nejlepší přehled. Bez jejich souhlasu se neobejde žádné vynětí pozemku nad deset hektarů. Navíc jsou na těchto příjmech přímo zainteresovány. Významná část z nich přece proudí do Státního fondu životního prostředí.

Auta, golf, obchody
Deset hektarů není z pohledu investorů mnoho. Například areál automobilky TPCA v Kolíně má rozlohu 124 hektarů. Ještě větší s 329 hektary je automobilka Hyundai v Nošovicích.
Významný kus půdního koláče si postupně ukrajují golfová hřiště, jejichž výměra se podle počtu jamek pohybuje mezi 40 až 80 hektary. Golfová asociace se chlubí, že jich v Česku vyrostlo již osm desítek.
Deset hektarů i více zabere nově vybudované obchodní centrum. Součástí každého z nich jsou vyasfaltovaná parkoviště pro 2200 vozidel. Jiří Koželouh z ekologické organizace Nesehnutí v Brně ve studii Environmentální dopady plánované prostorové expanze velkoplošného maloobchodu v ČR v roce 2007 dospěl k překvapivému zjištění. Jen v loňském roce investoři ohlásili záměr vybudovat 140 různě velkých obchodních středisek s celkem 22 tisíci parkovacích míst.
"Celková plocha nových obchodů si vyžádá zábor 180 hektarů půdy. Lídrem bude patnáctihektarový areál obchodního řetězce Globus v Ostravě-Porubě," přibližuje Koželouh záměry investorů. Vadí mu, že se půda využívá neefektivně. Auta by raději viděl v podzemních garážích nebo parkovacích domech. "Pouze tři investiční záměry dostaly za povinnost vypracovat studii o dopadech na životní prostředí. Všechny tři nakonec dostaly souhlas," dodává Koželouh.
Významný díl půdy odeberou dálnice. Kolik přesně, to mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeníková neví. "Tuto statistiku nesledujeme a nikdy po nás ani nebyla požadována," uvedla na dotaz Ekonomu. Pro představu aspoň poskytla podklady ze studie pro plánovaný úsek dálnice D3/R3 v úseku Třebonín-Dvořiště. Úsek o délce 27 kilometrů si vyžádá zábor půdy o výměře 170 hektarů. Co kilometr, to v průměru 6,3 hektaru záboru půdy.

Potraviny zdražují
Nadšení z hospodářského růstu v Česku potlačilo pud sebezáchovy. Když nevíme, kolik půdy mizí, nemůžeme s ní hospodárně nakládat. Tajemník Agrární komory Jan Záhorka je přesvědčen, že úbytek půdy se na zdražování potravin podílí více než pěstování energetických plodin pro biopaliva.
"Nemůžeme donekonečna zvyšovat výnosy na polích, když jich je každým rokem méně. Obilí se stěhuje do kopců, protože se zabírá nejkvalitnější půda v nížinách," připomíná Záhorka.
K čemu máme zákon na ochranu zemědělského půdního fondu, když je tak snadné změnit pole ve stavební parcelu? Formálně všechno závisí na tom, zda je půda vedena v územním plánu obce k zástavbě. Plán schvaluje zastupitelstvo, které má také právo plán změnit. Čím je obec větší, tím více zájmů se v ní střetává.
Všemocná ale nejsou ani obecní zastupitelstva. Ať je pozemek v územním plánu určen k zástavbě nebo ne, musí být před zahájením stavby vyňat ze zemědělského půdního fondu. Pravomoc obcí končí ve chvíli, kdy se rozhoduje o vynětí pozemku nad tisíc metrů čtverečních. To už schvaluje krajský úřad. Zábor půdy nad deset hektarů podléhá souhlasu územního pracoviště Ministerstva životního prostředí a o výměře nad dvacet hektarů se rozhoduje na ministerstvu v Praze.
Obecně ale platí, že kdo má vliv a peníze, kýžené vynětí ze zemědělského půdního fondu si nakonec prosadí.

115 tisíc ha půdy
ubylo za posledních pět let v zemědělství.Zemědělská půda

Půda v číslech
Úbytek zemědělské půdy v letech 1956 až 196194 000 ha
Úbytek zemědělské půdy v letech 2003 až 2007113 457 ha
Pro srovnání: rozloha okresů Mladá Boleslav, Beroun, Kladno115 689 ha

Kolik za hektar
Úřední cena zemědělské půdy v ČR (průměr)52 400 Kč/ha
Tržní cena zemědělské půdy v ČR (průměr)184 300 Kč/ha
Tržní cena orné půdy v ČR (průměr)309 600 Kč/ha
Tržní cena zemědělské půdy v Nizozemsku725 761 Kč/ha
Tržní cena orné půdy v Belgii422 031 Kč/ha
Tržní cena zemědělské půdy v Dánsku 398 846 Kč/ha
Tržní cena zemědělské půdy v Anglii282 927 Kč/ha
Tržní cena zemědělské půdy v Rakousku161 005 Kč/ha
Výměra zemědělské půdy (rok 2007)
podle Českého statistického úřadu3 518 073 ha
podle Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního4 249 177 ha

Kolik půdy zabraly
Automobilka Hyundai Nošovice329 ha
Automobilka TPCA Kolín 124 ha
Golfový areál Mezouň u Karlštejna82 ha
Komplex Kolbenova City Praha16 ha
Nákupní centrum Globus Ostrava-Poruba (záměr)15 ha
Přístavba nákupního centra Olympia Brno6 ha
Kilometr dálnice D3/R3 v úseku Třebonín-Dvořiště6,3 ha
Pro srovnání: průměrná výměra zemědělského podniku ČR844,4 ha
Stavební expanze na "zelené louce" postupuje tak rychle, že se dosud nepromítla do pozemkových map.
Na katastru se nedá s jistotou zjistit, zda na půdě někdo hospodaří, či se změnila na staveniště.
Významný kus půdního koláče postupně ukrajují golfová hřiště, jejichž výměra je mezi 40 až 80 hektary.

180 ha půdy
si vyžádají loni ohlášené plány investorů na obchodní střediska.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist