Do země, než začnou mrazy

Některé druhy zeleniny mají vyšší odolnost vůči nízkým teplotám, takže v polohách, kde nebývají příliš silné holomrazy, zimu přečkají. Na jaře brzy pokračují v růstu a dříve dospívají ke sklizni.

Před zimou, v září, se může zasít kořenová zelenina, špenát, zimní saláty, kapusta, křen a také česnek. Ozimé odrůdy začínají na jaře dříve vegetovat než první raná zelenina a přinášejí dřívější sklizně. Nejsou sice tak jemné a křehké jako zelenina ze skleníku, ale na vitaminy je ozimá zelenina stejně bohatá jako jarní, má však vyšší obsah vlákniny, než je v zelenině rychlené. U česneku zase platí, že má větší výnosnost, ale kratší dobu skladování.

Líní na podzim, chudí zjara

Těsně před nástupem mrazů vysévejte kořenovou zeleninu, především mrkev a petržel. Osivo nemá vyklíčit před zimou, ale až časně zjara. Při setí je promíchejte s dvojnásobným množstvím suchého jemného písku a aplikujte zhruba do hloubky 0,5 cm. Řádky po zahrnutí přimáčkněte. Semínka rozhazujte řídce, meziřádková vzdálenost by měla být 25 až 30 cm.

Mrkev i petržel rostou nejlépe na lehkých půdách s vysokým obsahem organické hmoty. Na nich se také nejdříve sklízí. Z mrkví zkuste odrůdy Karotela nebo Kalina, novinkou mezi odrůdami petržele, vhodnou i pro podzimní výsevy, je Konika. A pokud se rozhodnete pro naťovou petržel, můžete na podzim píchnout do země například Astru.

Což takhle dát si špenát

Abyste mohli špenát sklízet od března do května, vysévejte ho koncem září do řádků vzdálených od sebe 15 - 20 cm. Špenát má rád zásadité půdy s dostatkem dusíku i humusu. Že bez problémů přežije chladné polohy a zima mu jen tak neublíží, prozrazují názvy odrůd: Matador, Monores, Herkules nebo Lambada F1.

Mrkev je zdravá vzhledem k vysokému obsahu karotenoidů, včetně beta-karotenu, který se v těle mění na vitamin A. Historka o tom, jak špatně napsaná desetinná čárka vedla k omylu, že špenát má desetkrát víc železa než ve skutečnosti, je už známá. Masově rozšířit do světa pomohla toto pochybení komiksová postavička Pepka Námořníka z roku 1929.

Kapustičky, množte se!

Na rozdíl od kořenové zeleniny se kapusta sází před zámrzem už ve stadiu dobře vyvinutých sazenic. Vyjednotíte je až na jaře. Před začátkem trvalých mrazů přihrňte k rostlinám zem a záhon přikryjte netkanou textilií. Na jaře přihnojte rostliny dusíkatým hnojivem a okopejte. Hlávky kapusty můžete sklízet od poloviny května.

Podobně postupujte i se zimním salátem, který v podobě předpěstovaných sazenic přesaďte koncem září nebo začátkem října ve sponu 25 - 30 krát 20 - 25 cm. Rostliny salátu, ať už vypěstované z přímého výsevu, nebo ze sazenic, by neměly být počátkem zimy příliš vyvinuté, aby je přes zimu nenapadla plíseň a neuhynuly. Proti mrazům, zejména tam, kde nebývá přes zimu dostatečná sněhová pokrývka, přikryjte záhon počátkem listopadu netkanou textilií. Přispěje to na jaře k rychlejšímu vývoji salátu. Textilii můžete na záhoně nechat podle vývoje počasí až do konce března, pak ji sundejte.

Zjara pak budete moci postupně sklízet salátové hlávky, při časném jaru od konce dubna, při opožděném asi tak v květnu.

Česnekové slavnosti

Česnek je na zahrádce poněkud nepředvídatelným nájemníkem. Platí tady pravidlo, že kde předtím vegetovaly brambory, pórek či cibule, tam pět let česnek neroste.

Česnek bude dělat také drahoty, jestli prohnojíte půdu čerstvým hnojem z chléva. Na druhou stranu je poměrně náročný a vyčerpává zeminu, takže je nutné přesadit ho po čase na jiné místo. Má rád půdu propustnou, klidně s příměsí písku, jestli máte na zahrádce příliš těžkou zeminu.

Určitě nezkoušejte zasadit do země stroužky čínského česneku, naše podmínky nepřežije. Větší naději budete mít s česnekem od českých pěstitelů, který je teď díky farmářským trhům snadno k dostání. Stroužky před zasazením do země neloupejte a vyhoďte všechny vnitřní stroužky. Často se doporučuje namořit je před sazením do záhonu přípravky proti plísním. Jestli si chcete úspěch pojistit, volte sadbu ze zahradnických obchodů. Pak už sázejte česnek do rýh vzdálených asi 30 cm od sebe a do hloubky 6 až 8 cm. Sklizeň čekejte počátkem léta. Dobu, kdy je česnek zralý, nepropásněte.

Zelenina
Úspěšným zelinářem

Pěstování zeleniny je někdy nevyzpytatelné. Jak zvýšit pravděpodobnost úspěchu?

Zásada 1
střídání záhonů

Chcete-li pěstovat zeleninu, musíte rostliny pravidelně obměňovat. Důležité je mít alespoň tři záhony.

Zásada 2
První záhon

První rok tu pěstujte brokolici, kapustu, zelí, květák, druhý rok brambory a kořenovou zeleninu a třetí luštěniny a cibuli.

Zásada 3
Druhý záhon

První rok zde pěstujte luštěniny a cibuli, druhý brokolici, kedlubny, tuříny a ředkvičky a třetí brambory a kořenovou zeleninu.

Zásada 4
Třetí záhon

První rok zde pěstujte brambory a kořenovou zeleninu, druhý luštěniny a cibuli a třetí brokolici, kapustu, zelí, květák, kedlubny ...

Zásada 5
Hluchá místa

Cukety, kukuřice a dýně můžete pěstovat na zbylé půdě nebo jimi vyplňte prázdná místa v záhonech. Rajčata dejte každý rok jinam, protože hlízy v zemi mohou přispět k rozmnožení plísní.

Q&A
Miloš Král
zahradní architekt

Letošní úrodu kapusty mi sežraly housenky. Jak se jim bránit?

Pravděpodobně vám kapustu napadla můra kapustová, která zanechává na listech otvory nepravidelného tvaru a listy znečištěné černým trusem. Housenky někdy ožírají listy tak, že z nich zůstávají jen silnější žebra, anebo se prožírají dovnitř hlávek. Ochranu provádějte syntetickými insekticidy nebo přípravky na bázi Bacillus thuringiensis v době maximálního líhnutí housenek z vajíček.