Farmáři se valí do Prahy

Ovoce a zelenina, maso, sýry - všechno výhradně z Česka. Lidé z města se vrhli na farmářské trhy a nevadí jim si za potraviny i připlatit. Setkat se s farmářem, který vypěstoval právě zakoupené rajče, je něco, co za posledních dvacet let nezažili. Nakolik je jejich víra oprávněná a kdo všechno smí na trzích prodávat?

Snad ještě nikdy neměli lidé ve městech takovou příležitost nakoupit zboží od českých zemědělců. Trhy překotně přibývají nejen v Praze, ale i v dalších českých městech a dostaly se už i do nákupních galerií. Lidé sem chodí hlavně pro čerstvou zeleninu a ovoce, ale i poctivé uzeniny, sýry nebo bylinky a koření. Spoléhají na to, že tu najdou v Česku vypěstované a vyprodukované potraviny, které nemají vzhled jako ze žurnálu, ale zase rajče chutná jako rajče, a ne jako bledý prefabrikát bez chuti a zápachu s výdrží putovat po světě několik týdnů.

Kvalita i český původ potravin na tržištích však nemusí být úplnou samozřejmostí, žádná závazná pravidla, co může a nemůže být na stánku nabízeno, neexistují. "Velké slovo v tomto mají pořadatelé trhů. Ti by měli být první, kdo prodejce na trhu filtruje a hlídá. Zatím je to ale problém a úplně se tomu nedá věřit, protože svůj finanční úspěch odvozují od počtu pronájmů a stánků," upozorňuje blogger Martin Kuciel alias pan Cuketka, který nabídku potravin mimo masovou distribuci řetězců propagoval jako jeden z prvních na serveru cuketka.cz a nyní i na www.scuk.cz.

Podle něj by měl mít každý trh svůj vlastní kodex a závazná pravidla pro výběr produktů, jež by měl také aktivně propagovat mezi návštěvníky trhů a mezi trhovci je zase prosazovat a hlídat. "Označení ,farmářský' je stále dost flexibilní a občas se za ním skrývá ledacos. Nedávno jsem takhle označené viděl třeba slepičí vejce z klecí nebo koření z dovozu," vyjmenovává Kuciel nedostatky, které na masově se rozšiřujících farmářských trzích hrozí.

Koho pustí na Kulaťák

Podle čeho tedy pořadatelé trhů dodavatele vybírají? Například v Praze-Dejvicích prodává své zboží asi šedesát stánků a organizátoři musí zemědělce v současnosti odmítat, ačkoliv zpočátku je museli obtížně shánět.

"Při výběru dodavatelů dbáme hlavně na to, aby jejich potraviny byly českého původu a měli na to příslušné dokumenty. Téměř výhradně tak u nás prodávají sami zemědělci nebo producenti," říká Monika Dušková, PR manažerka trhů na Vítězném náměstí (tzv. Kulaťáku) a nově i v Praze 13 na Slunečním náměstí. "Snažíme se tak vyvarovat vloudění překupníků, kteří by mohli prodávat zahraniční zboží z velkoobchodů. I když nám tedy někdo zavolá, že má třeba strýce, který vyrábí vynikající sýry, odpovídáme, ať nám zavolá sám strýc," popisuje Dušková postup v případech, kdy proniknutí překupníků na trh hrozí.

To ovšem neznamená, že by farmáře nebo výrobce odmítali, pokud zásobují zároveň supermarkety. "Že někdo dodává zboží do obchodních domů, nám nevadí. Koneckonců chápeme, že trhy zajišťují dodavatelům odbyt pouze na nějaké čtyři měsíce v roce," vysvětluje Dušková.

Aby se nabídka na trhu obměňovala, systém na Vítězném náměstí funguje tak, že asi 80 procent stánků jsou stálí dodavatelé, zbylých dvacet se střídá. "Do první skupiny patří například Uzeniny Klepiš, farma rodiny Němcovy nebo Lhenické ovocné šťávy. Naopak nově byly na trhu tento víkend například Dobroty s příběhem, což jsou nakládané sýry z chráněné dílny na Slapech," dává příklad PR manažerka. Vzorky zboží však podle ní organizátoři předem neochutnávají, to nechávají na samotných zákaznících a na tom, nakolik si zboží oblíbí a budou se pro ně vracet.

Malé, ale vymazlené

Striktnější kritéria při výběru dodavatelů udává Hanka Michopulu, bývalá šéfredaktorka časopisu Apetit, která se sousedkou Klárou Svobodovou z Prahy-Klánovic začala pořádat trhy asi před rokem právě tam. Později je rozšířila také na Dolní Počernice, do Průhonic a chystá se i do Dolních Břežan.

"Základním kritériem pro vstup na náš trh je český původ a nadprůměrná péče, s níž potraviny vznikají. Zároveň se snažím nabídnout lidem na trhu takové produkty, které běžně v supermarketu nekoupí. A také mi to musí chutnat. Teprve potom povolím zboží prodávat na trzích," vysvětluje své pojetí trhů Michopulu.

Zpočátku objížděla farmáře v Polabí a přemlouvala je, aby na její trhy dodávali. Dnes už je ale situace jiná a také ji dodavatelé sami kontaktují. "Bohužel musíme hodně z nich odmítat. Často se lidé dušují, že mají poctivě udělané třeba klobásky, a pak přivezou běžné, ničím zajímavé výrobky, ze kterých po rozkrojení teče voda. Asi si myslí, že to nepoznám," říká o přístupu některých stánkařů.

Právě dodavatele kvalitních uzenin je prý velmi obtížné sehnat. "Prodával u nás například pan Klátil z Pacova, vyhlášený řezník, jenže poptávka byla velká. Když jsem po něm chtěla, aby vyráběl víc, bohužel to odmítl s tím, že by musel někoho zaměstnat a neměl by nad výrobou takovou kontrolu. Slíbil ale, že bude dojíždět alespoň jednou měsíčně," dodává částečný happy end příběhu o uzenkách z Pacova Hanka Michopulu, jejíž trhy jsou oproti některým prodejům ve vnitřní Praze relativně malým podnikem.

"Spolupracujeme zhruba se čtyřicítkou prodejců, kteří se různě střídají podle situace a zásobenosti. Na trhu bývá kolem pětadvaceti stánků. Samozřejmě že bych jich tam radši viděla víc, ale na vstup máme opravdu přísná kritéria a jen tak se jich nevzdáme. Trh je menší, než by mohl být, ale zase vymazlený," říká pořadatelka trhů, která šla ještě dál a rozhodla se dodávat českou zeleninu do restaurací.

Dohodu nedávno uzavřela s Tomášem Karpíškem a jeho řetězcem restaurací Ambiente. "K této myšlence mě přivedl slavný šéfkuchař a vizionář Anthony Bourdian. Zatím probíhá zkušební provoz," říká k začátkům spolupráce Michopulu.

Mořské ryby ano, či ne?

O něco benevolentněji přistupuje k pořádání trhů Jiří Sedláček, který organizuje trhy v Praze na Kubánském náměstí, Náplavce (Rašínově nábřeží pod Palackého mostem) a náměstí Jiřího z Poděbrad. Také on upřednostňuje české zemědělce, ale neodmítá ty, kteří dodávají do supermarketů. "České farmáře a producenty, kteří zásobují i řetězce, nemám důvod na naše tržiště nepustit. Je jich tam ale menšina, snažíme se dát prostor dodavatelům, kteří kvantitou své produkce nejsou schopni poptávku řetězců naplnit," vysvětluje pořadatel trhů.

Ačkoliv je také jednoznačně pro českou produkci, nevidí důvod, proč by se na tržištích nemohl čas od času objevit stánek se zahraničními regionálními specialitami. "Nebráním se tomu mít na trhu občas zahraničního hosta, který bude nabízet například kvalitní olivový olej z rodinné farmy. Zkrátka potraviny, jež v Čechách nevyrábíme nebo nepěstujeme," říká Sedláček.

Už jednou kritice kvůli původu potravin čelil, když se na trzích na Náplavce objevily mořské ryby značky Nowaco. "Jestli zařadit mezi prodávající mořské ryby od Nowaca, jsme hodně zvažovali. Firma ale slíbila, že přiveze ryby, které se jinde v řetězcích neprodávají, že zboží bude z konkrétních farem a bude mít doložený původ. Což se také dělo," vysvětluje Jiří Sedláček.

Připouští nicméně, že je poměrně obtížné do důsledku prověřit, jak a kde jsou ryby chovány a loveny a zda je to dostatečně šetrné či ekologické. "To bych musel objíždět rybí farmy v zahraničí."

Hlavní problém byl ale podle Sedláčka v něčem jiném: "Tým Nowaca byl profesionální a ryby dobré. Chápu nicméně, že profil nadnárodní firmy Nowaco můžou lidi chápat v kontextu farmářských trhů negativně. Proto jsem také jejich stánek z Náplavky stáhl. Domnívám se ale, že prodej mořských ryb na Náplavku patří, třebaže se o český produkt nejedná."

Právě na téma mořské ryby ano, či ne nechal Sedláček také proběhnout na internetu diskusi, na kterou se odvolává. I když se jí zúčastnilo pouze 228 respondentů, jednoznačné "ne" vyjádřilo pouze dvanáct z nich. "Počítám s tím, že mořské ryby se na Náplavku vrátí," dodává. Na otázku, zda to budou ryby výhradně z volného odchytu, nebo v bio­kvalitě, jak požadovalo 58 respondentů jeho ankety, odpovídá: "Asi polovinu ryb bude tvořit volný odchyt, polovinu ryby z faremních chovů. Nabídka by se mohla časem rozšířit i o mořské ryby z biofarem, to však bude už věcí dodavatele. Jako organizátoři rozšíříme portfolio dodavatelů."

Jak vybírat na stánku

Ačkoliv na organizátorech trhů hodně záleží, tou nejdůležitější "institucí", která by měla hlídat kvalitu a původ potravin, jsou sami zákazníci. "Spotřebitelé mají na trhu ideální možnost dostat se přímo k producentovi nebo farmáři a informace si získat od něj. Samozřejmostí by mělo být jasné označení původu všeho zboží i všech prodejců," domnívá se Martin Kuciel.

Ostatně právě kvůli setkání s farmáři hodně lidí na trhy chodí, je to jeden z hlavních benefitů nakupování mimo řetězce. Jak zemědělci, tak zákazníci se ale konverzaci o původu potravin teprve učí. "Lidé nejsou zvyklí o nákupech diskutovat, ale je to potřeba. Měli by vyzvídat, odkud to je, jaká odrůda, proč je tohle nakvetlé a tohle ne. Skutečný zemědělec zná ten příběh od semínka, podvodník nebude vědět nic," říká Hanka Michopulu, která už o sortimentu ovozelu načerpala spoustu informací.

"Některá zelenina je jakoby ošklivější, protože neklade požadavky na transport a dlouhé skladování, to můžou být napraskaná rajčata, nakvetlý květák - a jiná zase naopak mnohem pěknější než konvenční. To jsou zase ty druhy, které nejsou zvadlé, protože se prodávají hned po vyndání ze země. To je teď dobře vidět u celeru, fazolek, kapusty, cukety," tvrdí.

Zájem lidí nepodceňuje ani Jiří Sedláček, který se zákazníky tržišť na Kubáni nebo na Náplavce komunikuje hlavně prostřednictvím webu. "Internet nám slouží jako dobrá zpětná vazba. Když se například lidé setkají na trzích s podezřelým zbožím, ihned nám to ,žalují', za což jsme jim vděční," říká Sedláček o využití moderních technologií.

Důvěřuj, ale prověřuj

S kým pořadatelé trhů uzavřou smlouvu, je jedna věc. Otázkou ale zůstává, zda se na trhy nevloudí někdo cizí v jejich průběhu nebo jestli je na stánku skutečně nasmlouvané zboží. Oba případy organizátoři pražských trhů odmítají s tím, že stánky obcházejí najatí lidé nebo sami pořadatelé. Jiří Sedláček uvádí, že na základě této kontroly už vykázali z trhů prodejce, který deklaroval, že bude nabízet biovejce, ale pak tomu tak nebylo. Několika podvodníků, kteří si chtěli na trhu přivydělat, se zbavili také v Klánovicích.

Pokusy vloudit se na trh zaznamenali také na Kulaťáku, kam ráno přijely se zbožím neohlášené firmy s tím, že si nestihly místo vyjednat dopředu. "Takoví lidé nemají šanci, protože seznam dodavatelů na každý trh dáváme dohromady několik dní dopředu, abychom stačili vyrobit jednotné označení stánků. Zveřejňujeme ho i na internetu," vysvětluje Monika Dušková.

Pokud jde o případný podvod ze strany řádně nasmlouvaných stánkařů, kontrola podle ní zatím zasahovat nemusela. Konkurence mezi prodejci je prý velká a o místo na tržišti nechce nikdo přijít.

Dočkáme se masných nebo sýrových trhů?

I když trhy vznikají momentálně v Česku nevídanou rychlostí, oproti zahraničí jsme stále v době kamenné. "V Londýně jsou trhy svébytné, každý trochu jiný, vyprofilovaný, se svým vlastním stylem. V Paříži je teď zase velkým hitem kořenová zelenina mnoha odrůd. Řepa s listy na salát, řepa zlatá, pruhovaná, malá, velká, totéž u mrkve, topinamburů a tak dál," popisuje zkušenosti Hanka Michopulu.

V porovnání s trhy v západoevropských metropolích je v Praze specializace zatím téměř nulová. Pořadatelé trhů se většinou snaží nabídnout co nejširší sortiment a co nejvíce stánkařů. Protože trh je záležitost lokální a každý chodí hlavně na ten nejbližší, zatím je konkurence mezi pořadateli především v přetahování dodavatelů než v zaměření nabídky.

"Specializace a vyhraněné zaměření trhů určitě přijde, až dojde k nasycení poptávky a konkurence pěkně zhoustne. Sám bych to uvítal. Chybí mi třeba trh zaměřený čistě na ovozel, nějaký pohodový trh pro rodiče s dětmi či tržnice specializovaná na prodej českého farmového masa a zvěřiny," předjímá další vývoj Martin Kuciel. Určité náznaky už tu ale jsou. Například Jiří Sedláček plánuje udělat z Náplavky trh zaměřený na maso, kde by letos v zimě měl prozatím vzniknout rybí trh.

Jak dál?

Nakolik se vzestupný trend farmářských trhů udrží, záleží nicméně velkou měrou také na městských částech, které si zřizováním tržišť zajišťují popularitu v době předvolební kampaně. I tak se dá ale předpokládat, že vůle ze strany radnic bude i nadále a bude kopírovat rostoucí zájem lidí.

"Češi jsou znechuceni tím, jak se k nim dostávají potraviny z velkých obchodních řetězců. Klasická obchodní síť v tomto selhává a poptávka po trzích a přímém nákupu od producentů a farmářů je tak přirozenou ,obrannou' reakcí," říká o pozadí obliby trhů Martin ­Kuciel.

Podle Hanky Michopulu nastává doba, kdy lidé berou starost o jídlo zase do svých rukou a nespoléhají se už na to, že to za ně stejně dobře udělají velkochovy, velkopěstírny a supermarkety. V nabídce i poptávce vidí nicméně stále velké rezervy. "Určitým vzorem by pro nás mohla být Francie, kde se z pěstitelů, kteří si dokázali vybudovat určité renomé, stávají mediální hvězdy a dodávají plodiny do michelinských restaurací."

Čeští zemědělci se podle Michopulu teprve učí pěstovat plodiny tak, aby vyhovovaly potřebám špičkové gastronomie. To může ostatně platit i o dodávkách na trhy, kde budou lidé časem vybírat mezi jednotlivými druhy paprik podle toho, jaké konkrétní jídlo z nich chtějí uvařit.

Nejpopulárnější trhy v Praze

Kulaťák, Praha-Dejvice
Spojení: metro A Dejvická, tramvaje č. 15, 20, 26

Když v červnu trhy na Vítězném náměstí začínaly, konaly se jednou za dva týdny, teď už se tu prodává
každou sobotu. Kromě nákupu potravin sem zajděte i na snídani, mívají tu poctivé domácí dortíky a pekařské výrobky.

Stánky se vším možným od zeleniny přes králíky, houby a sýry až po rakytníkové džemy. Všude spousta lidí, někteří vybírají zboží a diskutují s prodávajícím, jiní nabídku jen okukují.

"To je davové šílenství," komentuje situaci mladá dívka v sobotu okolo jedenácté. Většina lidí si ale trhy v Dejvicích pochvaluje. "Chodím sem hlavně za atmosférou, posedět a pro výborné domácí pečivo, hrozně jsem si oblíbila třeba makovou kouli," svěřuje se Kateřina Hálová, která patří k mladší generaci zákazníků.

Kladně hodnotí trhy i mladý pár Olga Šímová a Michal Dědek. "Chodíme sem pro vajíčka, brambory, jablka, mošt a také vynikající absint podle původní receptury," vyjmenovávají obyvatelé Dejvic. S kvalitou zboží jsou spokojeni, všimli si ale, že nevyjde v porovnání s nabídkou supermarketů vždy levněji. Upozorňují například na česnek, který na trhu prodávají za 15 i za 18 Kč 10 dkg. "Zase to ale není ten čínský bez chuti," dodávají na jeho obranu.

Daleko kritičtější je asi padesátiletá Ilona Rybářová, podnikatelka z Prahy 6. "Po prázdninách se tady všechno výrazně zdražilo, ve srovnání se supermarketem se tu už nevyplatí nakupovat. Také bych uvítala, kdyby trhy byly spíš odpoledne, protože dopoledne bych potřebovala vařit, a ne chodit po trhu. Dětský koutek je dobrý nápad, ale místo brigádníků by to chtělo zkušené pedagogické pracovníky," dokončuje výčet toho, co by se mělo podle ní v Dejvicích zlepšit.

Právník Petr Haluza, který na dejvické trhy zavítal poprvé a spíš ze zvědavosti, je zase příjemně překvapen: "Líbí se mi prostředí, všude jsou cedule, odkud to pochází. Prodávající jsou navíc schopni o své nabídce říct spoustu informací, dá se tudíž předpokládat, že to opravdu sami vypěstovali."

Orientační ceny:
Rajčata (1kg) 33 - 36 Kč
Mrkev (1 sv.) 20 Kč
Brambory (1 kg) 14 Kč
Jablka - James Grieve, Prima (1 kg) 22 Kč
Švestky (1 kg) 25 Kč
Lišky (1 kg) 240 Kč
Králík (1 kg) 129 Kč

Klánovice, Praha 9
Spojení: Slavětínská ulice 200, parkoviště před halou starosty Hanzala

Trhy na okraji Prahy začaly už před rokem. Jsou sice menší, asi 25 stánků, ale nabízené zboží prověřuje a dokonce i ochutnává gastronomická novinářka Hanka Michopulu, která je spoluorganizuje.

Na dvoře Masarykovy školy v Klánovicích je plno. "Dnes je tady víc lidí než obvykle, na příští týden tu chystají hasičské slavnosti a trhy nebudou," vysvětluje jeden z prodejců zeleniny. Ve zdejších stáncích koupíte sezonní ovoce a zeleninu, sýry, uzeniny, pečivo, med, víno, pivo, ale i české dřevěné hračky nebo keramiku.

Značnou část zákazníků tvoří "štamgasti", kteří už mají své oblíbené prodejce, a také rodiny s dětmi. "Jsme tu každý týden, bereme od každého něco. Zkusili jsme farmářských trhů už několik, ty v Klánovicích se nám ale zdají nejlepší. Nenajdete tu sice tak široký sortiment jako na Kubánském náměstí, je to tu ale mnohem klidnější," pochvalují si manželé Wimmerovi.

Vcelku spokojený je i Robert Růžička, který sem pravidelně chodí pro džus, maso a uzeniny. Chybí mu zde jen více stánků s pečivem. Původem potravin si však příliš jistý není: "Cedule jsou jen u některých stánků."

Někteří zákazníci původ potravin neřeší, pro další je to naopak jeden z důvodů, proč na trhy míří. "O trzích jsem četla a vím, že za kvalitu a původ všech výrobků ručí paní Michopulu. Věřím jí," říká asi čtyřicetiletá žena, která si nepřála uvést své jméno.

Orientační ceny:
Mrkev (sv.) 15 Kč
Rajčata (1 kg) 35 Kč
Brambory (1 kg) 13 - 15 Kč
Česnek (1 kg) 180 Kč
Švestky (1 kg) 27 Kč
Maliny (250 g) 35 Kč

Kubánské náměstí, Praha-Vršovice
Spojení: tramvaje č. 6, 7, 19, 22, 24 (zastávka Kubánské náměstí)

"Kubáň" by mohla při troše dobré vůle fungovat jako plněobslužný trh. Lidé zde můžou nakupovat většinu potravin nejen díky široké nabídce, ale i faktu, že stánky tu jsou hned třikrát do týdne. Jestli si tady dáte občerstvení, zkuste pečenou rybu.

Rajčata a papriky ze Semic, jahody z Břežan, pečivo z Držkova či kozí sýry z Pěnčína. To je jen část nabídky farmářských trhů na Kubánském náměstí ve Vršovicích, kde otvírá v úterý, čtvrtek a sobotu asi čtyřicet stánků.

"Chodím sem každý týden už od června," říká sedmdesátiletý důchodce Jaroslav Richter. "Nejčastěji kupuji zeleninu, ale dostal jsem tu i domácího králíka, přední půlku, tři čtvrtě kila za 73 korun. Je to tady laciné, což je pro mě jako invalidu rozhodující."

Pro Marii Sedláčkovou ze Zahradního Města je zase hlavní chuť a čerstvost: "Koupila jsem tu obyčejná, na pohled ošklivá rajčata, ale ta chuť!"

"Prodávají to lidi, kteří si to sami vypěstují," vysvětluje zase Zdeněk Cach, proč sem dnes poprvé přišel. Pravda ale je, že tu kromě pěstitelů či producentů narazíte i na najaté prodavače. Většinou jsou o zboží dobře informovaní, najdou se ale i tací, kteří plní opravdu spíše funkci pokladních.

Nejčastěji tu lidem schází nebo by posílili nabídku piv malých českých pivovarů, čerstvých ryb a masa.

Orientační ceny:
Rajčata (1 kg) 35 - 44 Kč
Brambory (1 kg) 15 Kč
Paprika (1 kg) 35 - 40 Kč
Česnek (1 kg) 150 Kč
Letní jablka (1 kg) 28 Kč
Broskve 35 Kč
Hrušky 24 Kč

Farmářské trhy

Plus
+ Čerstvé zboží Potraviny nikam dlouze necestují
+ Různorodost sortimentu Pěstitelé mohou přivážet druhy a odrůdy, které nemusí mít až tak dlouhou trvanlivost. Nabídka zaměřená téměř výhradně na českou sezonní produkci dává vyniknout staročeským odrůdám ovoce, jako je například rakytník.
+ Zpětná vazba Zákazník se může doptat na původ i způsob pěstování potravin a může dát zároveň sám zpětnou vazbu pěstiteli nebo producentovi potravin.
+ Atmosféra Je jedinečná, dá se tu zpravidla posedět a ochutnat kvalitní pečivo, kávu, mošty, pivo a nyní sezonně burčák.

Minus
- Fronty Na tržištích bývá (hlavně o víkendech) spousta lidí, takže je potřeba obrnit se trpělivostí.
- Nedostatek zboží Pokud přijde na trh výrazně víc lidí, než stánkaři předpokládali, zboží může být brzy vyprodané. V každém případě počítejte s tím, že tak dvě hodiny před koncem trhů už bude nabídka stánku pořádně probraná.
- Ceny Na trhu můžete narazit na zboží levnější, ale také srovnatelné nebo i dražší než v supermarketu nebo "u Vietnamců".
- Periodicita Trhy se konají často pouze jednou za týden, což si vynucuje předzásobení nebo pouze doplňkový nákup.

Užitečné weby

www.bio-info.cz Vyčerpávající výčet trhů včetně mapového zobrazení
www.scuk.cz Stránky nejen o trzích, na něž zde najdete recenze stejně jako na obchody s kvalitními potravinami a specialitami
www.vitalia.cz Mimo jiné tu najdete informace o trzích, termínech
www.farmarske-trhy.cz Informace o trzích na Kulaťáku a Slunečním náměstí
www.farmarsketrziste.cz Informace o trzích na Kubánském náměstí, Náplavce a náměstí Jiřího z Poděbrad
www.ceskyfarmarskytrh.cz Informace o trzích Hanky Michopulu

Kam na trhy

Praha

- Čakovice, náměstí J. Berana, Praha 9
ve středu (v budoucnu možná v sobotu dopoledne) 8 - 17 hodin

- Dolní Počernice, u rohu ulic Bakurinova a Stará obec
každý pátek 13 - 18 hodin

- Galerie Fénix, Vysočanská, Praha 9-Vysočany
v sobotu 8 - 12 hodin

- Holešovice, Holešovická tržnice, hala č. 22, Praha 7
ve všední dny 8 - 16 hodin, v sobotu 8 - 13 hodin

- Karlínské náměstí, Praha 8
v sobotu 7.30 - 14 hodin

- Klánovice, Slavětínská ulice, Praha 9
v sobotu 8 - 12 hodin

- Kubánské náměstí, Praha 10-Vršovice
v úterý a ve čtvrtek 8 - 18 hod., v sobotu 8 - 14 hodin

- Letňany, Stará náves, Praha 18
každou druhou sobotu (nejbližší 18. 9.), 6.30 - 13 hodin

- Náměstí Jiřího z Poděbrad, Praha 3
ve středu 8 - 18 hod., v sobotu 8 - 14 h

- Náplavka, Rašínovo nábřeží pod Palackého mostem, Praha 2
vždy v sobotu, 9 - 16 hodin

- Pankrác, před OC Arkády, Praha 4
vždy ve středu (pouze do konce září), 7.30 - 18 hodin

- Radotín, náměstí Osvoboditelů, Praha 16
každý druhý pátek (nejbližší 17. 9.), 10 - 18 hodin

- Sluneční náměstí, Praha 13
vždy ve čtvrtek, 14 - 20 hodin

- Suchdol, Brandejsovo náměstí, Praha 6
vždy ve čtvrtek, 12 - 18 hodin

- Vítězné náměstí (Kulaťák), Praha 6-Dejvice
vždy v sobotu 8 - 14 hodin

- Zbraslav, Zbraslavské náměstí Praha 5
sobota 11. 9., 18. 9., 8 - 14 hodin

Brno

- Zelný trh, Brno-střed
pondělí až pátek 6 -18 hodin, o víkendu 6 - 13 hodin

- Bystrc, Přístavní 38, u hotelu Santon
každou druhou neděli (19. 9., 3. 10.) 8 - 13 hodin

Další města

- Beroun, Husovo náměstí
ve středu a v sobotu 6.30 - 12 hodin

- Černošice, u hotelu Kazín
každou druhou sobotu (příště 18. 9.) 8 - 11 hodin

- Dobříš, Pražská ul.
každou druhou sobotu v měsíci (příště 11. 9.), naposledy 6. 10. 8 - 12 h

Doksy, Zámecká
v pondělí 7 - 15 hod.

- Domažlice, náměstí Míru
sobota 2. 10., 13. 11. 12 - 17 hodin

- Karviná, náměstí T. G. Masaryka
neděle 19. 9. 9 - 12 hodin

- Klatovy, KD Družba
sobota 4. 9., 9. 10., 6. 11. 7 - 12 hodin

- Kolín-Štítary, Za Školou
v neděli 6 - 11 hodin

- Litomyšl, Toulcovo náměstí
každou druhou sobotu, příště 11. 9. 8 - 11 hodin

- Mladá Boleslav, náměstí Míru
v pátek 7 - 15 hod.

- Pardubice, Polabiny 2, náměstí u pošty
od 4. 9. vždy v sobotu 8 - 12 hodin

- Plzeň, u Mlýnské strouhy
každou druhou sobotu (nejbližší 25. 9.) 8 - 13 hodin

- Průhonice, Květnové náměstí
každý čtvrtek 13 -18 hodin

- Příbram, Dvořákovo nábřeží
sobota 25. 9. 8 - 12 hodin

- Rudolfov, Adamovská č. 132
v neděli 6 - 13 hodin

- Říčany, Masarykovo náměstí
každou sobotu 7.30 - 12 hodin

- Tišnov, náměstí Komenského
každou sobotu 8 - 11 hodin

- Uherské Hradiště, U nádraží Českých drah
15. 9., 18. 9., 22. 9., 25. 9. 6 - 11 hod.

- Vsetín, Dolní náměstí
jednorázově 28. 9.

- Zlín, Soudní ulice
každý všední den 7 - 16 hodin, v sobotu 7 - 13 h

České, nebo bio?
Že jsou potraviny českého původu, ještě neříká nic o způsobu jejich produkce. Ekologické pěstování by však mělo zaručit označení s certifikátem bio.

Moře u Vltavy
Kritizován byl trh na Náplavce, kde se objevil stánek s rybami Nowaco. Jiří Sedláček, pořadatel trhů, nabídku firmy hájí. Přesto její stánek raději stáhl.

Vyplatí se to?
Zboží na trzích nebývá vždy levnější než v kamenných obchodech. Za český původ a lepší chuť si ale lidi rádi připlatí.

AUTOR: Tereza Hromádková