Mít z pole parcelu se násobně prodraží

Proměnit zemědělskou půdu na stavební parcelu vyjde od Nového roku několikanásobně dráž. Stát výrazně navýší poplatky za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu. U nejbonitnějších půd se poplatky za vynětí zvýší v průměru 14krát, u těch nejméně hodnotných dvakrát.

Vyplývá to z dosud nezveřejněných informací, které se HN podařilo získat od ministerstev životního prostředí, zemědělství a financí. Podle nově stanovených tabulek například hektarový pozemek zařazený v průměrné III. bonitní třídě, za jehož vynětí se nyní platí 61 tisíc korun, přijde nově na více než 300 tisíc korun.

"O změnu se usilovalo roky, cílem je hlavně výrazně omezit zastavění nejkvalitnější zemědělské půdy," řekl František Sivera (ODS), místopředseda hospodářského výboru sněmovny.

Navýšení poplatků, které má státu přinést příští rok 1,7 miliardy korun, se promítne i do cen všech plánovaných staveb (rodinných domů, průmyslových staveb, multifunkčních objektů, dopravních cest atd.), které počítají se zastavěním zemědělské půdy. Včetně těch, které už jsou zahrnuty v územních plánech. Jedinou výjimkou zůstane, stejně jako dnes, bytová výstavba.

Výrazné navýšení poplatků odradí od nákupu zejména bonitnější zemědělské půdy část spekulantů, kteří počítají s pozdějším vynětím půdy a s jejím zastavěním. "Ano, část z nich si spočítá, že se jim to už nevyplatí, pro část to ale stále bude dobrý byznys," uvedl Evžen Korec, generální ředitel developerské společnosti Ekospol.

Poplatky za vynětí půdy se v České republice nezměnily od roku 1992, patří k nejnižším v EU a pohybují se v korunových částkách za metr čtvereční. Podle Václava Marka z ministerstva životního prostředí tak vůbec neplní funkci ochrany půdy.

Novela má proto mnohem lépe hlídat půdu jako strategickou komoditu. Nejvyšší poplatky budou nově odvádět žadatelé o půdu v okolí velkých měst a dálnic, naopak snížit se mají poplatky za půdu v regionech. "S navýšením poplatků z hlediska tvorby krajiny nelze než souhlasit, řada projektů je brutálních," řekl Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.

Nejasné zůstává, jak se zvýšením poplatků vypořádá ministerstvo dopravy, které patří k největším investorům v dopravních stavbách, a tudíž i k největším plátcům za vynětí půdy. "Jak velký tento zásah bude, to v tuto chvíli analyzujeme. Vzhledem k rychlosti tvorby této novely nebyl dostatek času na detailní zkoumání případných dopadů," přiznal mluvčí ministerstva dopravy Jakub Ptačinský, podle kterého se hledalo urychlené řešení, které by reflektovalo na aktuální situaci kolem fotovoltaiky.

Cílem novely, která, pokud ji chválí Senát a podepíše prezident, začne platit od Nového roku, je totiž také získat vyšší příjmy do státního rozpočtu (zmíněných 1,7 miliardy), které mají být součástí "protisolárního balíčku" k zamezení skokového zdražení elektřiny.

Z tohoto důvodu také dojde k výrazné změně poměru příjemců z poplatků, jejichž celkový výnos odhaduje ministerstvo financí v příštím roce na 2,26 miliardy korun (v roce 2008 činil výnos 390 milionů), z obcí a Státního fondu životního prostředí ve prospěch státu.

Změna zemědělské půdy na stavební parcely

3,546

milionů hektarů byla v loňském roce výměra zemědělské půdy v Česku. To byl meziroční pokles o 18 tisíc hektarů.

Jak se změní výnosy z poplatků za vynětí zemědělské půdy

2008: 390 milionů korun

z toho 156 milionů (40 %) pro obce
z toho 234 milionů (60 %) pro Státní fond životního prostředí

2,26 miliardy korun (odhad MF)

z toho 226 milionů (10 %) pro obce
z toho 339 milionů (15 %) pro Státní fond životního prostředí
z toho 1,7 miliardy (75 %) pro státní rozpočet na "protisolární" opatření

Kolikrát se od 1. ledna v průměru zvýší poplatky za vynětí (podle bonity půdy, odhad MŽP)

I. třída

Bonitně nejcennější půdy, převážně na rovinných plochách, lze je odejmout pouze výjimečně, např. pro liniové stavby zásadního významu.

14x

II. třída

Půdy s nadprůměrnou produkční schopností, jen podmíněně zastavitelné.

8,8x

III. třída

Půdy s průměrnou produkční schopností, možno využít pro eventuální výstavbu.

5x

IV. třída

Půdy s podprůměrnou produkční schopností, omezená ochrana, využitelné pro výstavbu.

2,2x

V. třída

Půdy s velmi nízkou produkční schopností, např. mělké, svažité, štěrkovité, erozně ohrožené. Předpoklad efektivnějšího nezemědělského využití.

2x

Zdroj: Ministerstvo financí, Ministerstvo životního prostředí

AUTOR: Petr Býma
AUTOR-WEB: www.ihned.cz