Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Televizní topoly

08.04.2011  |  zdroj: EKONOM  |  133× přečteno      vytisknout článek

Firma s rizikovou investicí ze Dne D vyváží přes milion japonských topolů na Slovensko.

Jaroslav Kašpárek přišel do televizního pořadu Den D s nápadem na průmyslové pěstování japonských topolů. Jeho vize přítomné investory zaujala. Rizikový investor Michael Poplar vložil do projektu 280 tisíc korun, za které získal pětinu společnosti.

Investované peníze už nesou své první ovoce, tedy spíše topoly.

>>Máme osázeno asi osmnáct hektarů matečnými stromky a spustili jsme obchodní zastoupení pro Slovensko, kam na jaře expedujeme 1,2 milionu řízků japonských topolů,<< popisuje první výsledky spolupráce Jaroslav Kašpárek.

Jeho firma Pěstujte topoly se specializuje právě na produkci sazenic, ze kterých si pak zájemci založí vlastní plantáž.

Dřevní hmotu pěstitelé prodávají jako palivo pro teplárny či elektrárny. Kašpárkova firma přitom vedle sazenic zajišťuje i samotný odbyt vyprodukované biomasy.

Topoly nejsou

Vzhledem k tomu, že zájem o pěstování biomasy v posledních letech strmě roste, sazenic japonských topolů je na trhu nedostatek.

Podle Kašpárka se v Česku ročně vyprodukuje zhruba pět milionů sazenic topolů, oni sami jich ročně vypěstují dva miliony.

Podnikatele v tomto rostoucím byznyse lákají především vysoké státní dotace na pěstování a zajištěný odbyt.

Dokonce i energetické společnosti dostávají od státu příspěvky za spalování biomasy, takže se ji snaží vykupovat ve velkém.

>>Ročně jí spálíme stovky tisíc tun, ovšem cíleně pěstované rostliny, tedy i rychlerostoucí dřeviny a dřevní odpady, tvoří v současnosti méně než deset procent objemu,<< říká Martin Schreier, z oddělení komunikace ČEZ.

Vysázené hektary

Podle odhadů člena Komory pěstitelů biomasy Antonína Dočekala se v Česku pěstují japonské topoly přibližně na jednom tisíci hektarů půdy.

>>Registr Státního zemědělského intervenčního fondu uvádí 700 hektarů. Jde o plochy, na které pěstitel pobírá dotaci. Mimo evidenci - a tedy bez podpor - se rychlerostoucí dřeviny pěstují na dalších 200 až 300 hektarech,<< vypočítává Antonín Dočekal.

On sám pěstuje japonské topoly od roku 1999, původně pro vlastní potřebu na palivové dříví. Jenže postupem času se z toho stal regulérní byznys.

>>Štěpka z rychlerostoucích dřevin pěstovaných na zemědělské půdě je dobře placena energetickými společnostmi, v současnosti její cena značně převyšuje cenu klasického palivového dříví. Elektrárny a teplárny nejen u nás, ale i v sousedním Polsku totiž o ni mají velký zájem,<< vysvětluje Dočekal.

Změn zákona se nebojí

Pěstitelé topolů se nebojí ani případného snížení poptávky, kterou by mohla zapříčinit připravovaná novela zákona o podpoře obnovitelných zdrojů. Ta by měla zrušit, nebo minimálně upravit výši dotací na spoluspalování biomasy s uhlím pro výrobu elektřiny ve velkých zdrojích.

>>To je v pořádku, jelikož spoluspalování dává kvést podvodům s objemy spálené biomasy kvůli zeleným bonusům,<< přikyvuje změně Kašpárek.

I proto má firma Pěstujte topoly v záloze další plán. Japonské topoly se prý nehodí jen jako palivo do elektráren, ale i třeba myslivcům v krajích, kde není dostatek lesů.

>>Myslivci si mohou zasadit na poli topoly, a do pěti let mají vhodný les pro oboru nebo honitbu,<< popisuje firemní plány investor Poplar. Další variantou je zkvalitňování ploch kolem dálnic výsadbou těchto stromů.

>>Zkoušeli jsme s tím oslovit i Ředitelství silnic a dálnic, ale z nějakého důvodu jsou spokojeni se současným dodavatelem jiných dřevin za zhruba trojnásobnou cenu,<< diví se Poplar. Přesto si však svou investicí do topolů pochvaluje a dalším projektům z agrobyznysu by se nebránil.

AUTOR: Radan Dolejš

Japonský topol

  • - Rychlerostoucí dřevina s výhřevností převyšující hnědé uhlí.
  • - Po každé sklizni kmen znovu obrůstá.
  • - Sklízí se v pěti- až šestiletých cyklech.
  • - Plantáže mají při efektivním využití životnost 20 až 25 let.
  • - Pro zajištení vytápění a ohřevu vody běžného rodinného domu postačí půlhektarová plantáž s topoly.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist