Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Piráti pod křížovou palbou

21.10.2011  |  zdroj: EKONOM  |  48× přečteno      vytisknout článek

Evropa rozhoduje o miliardách eur pro zemědělce. A Česko mezitím mění ministry.

Zatímco Brusel zveřejnil dlouho očekávaný plán na rozdělování desítek miliard eur pro farmáře, na českém ministerstvu zemědělství proběhla bleskurychlá a nečekaná výměna šéfů. To jsou dvě klíčové události agrárního byznysu posledních dní, alespoň očima českých podnikatelů i daňových poplatníků. Díky tomuto souběhu dvou "akcí" se nabízí možnost odhalit, jak často - a to v Praze i Bruselu - převažuje politika či politikaření nad selským rozumem.

Nejprve k personální rošádě. Ministra zemědělství Ivana Fuksu nahradil jeho stranický kolega z ODS Petr Bendl. Důvody? Čistě vnitrostranické. Fuksa začínal přerůstat šéfovi ODS Petru Nečasovi přes hlavu. Hlásil se stále výrazněji ke skupině jeho rivala Petra Tluchoře.

Premiérovi se povedlo odbojníky ve středočeské ODS zpacifikovat až na regio­nální radě minulou sobotu, kdy Bendl obhájil své vedení proti Tluchořovi. Preventivně ale Nečas "vymetl" Fuksu i z vládního úřadu. A to takřka doslova. "Sotva jsem si stačil vzít věci, kancelář jsem musel vyklidit do druhého dne. Okamžitě mi vzali kartu pro vstup do budovy, vymazali adresáře z mobilu. Spíše to připomínalo akci nějakého komanda než výměnu ministra," popsal týdeníku Ekonom své poslední chvilky v úřadě dnes už jen poslanec Fuksa.

Věcné důvody k jeho odvolání nepadly. Stručné hodnocení Fuksova angažmá na ministerstvu navíc vyznívá pozitivně. Fuksa především nepředvedl žádný velký průšvih (nebo se alespoň zatím neprovalil), což je v Česku slušný výkon.

On sám zmiňuje nejméně tři své úspěšné priority, jež oceňuje i většina agrárních podnikatelů. Podařilo se mu přimět obří státní firmu Lesy ČR, aby vykazovala oproti předchozím letům desetinásobné zisky. Podařilo se mu po mnoha letech sblížit zájmy rozhádaných organizací malých farmářů (Asociace soukromého zemědělství) a velkopodnikatelů (Agrární komora).

A konečně připravil a hájil i pozici, již Česká republika zaujala při diskusi o budoucí evropské "sedmiletce", během níž se podle nového klíče budou dělit členským zemím agrární dotace. "Měnit ministra zrovna ve chvíli, kdy bude schvalování nových pravidel vrcholit, je prostě špatné," zhodnotil rošádu prezident Agrární komory Jan Veleba.

Slova se mluví

Zmíněný návrh reformy agrární politiky zveřejnil Brusel minulý týden. Platit by měla od roku 2014.

Nejprve si na přístupu k tomuto dokumentu ukažme jinou podobu politikaření, tentokrát na úrovni Česko versus Brusel. Exministr Fuksa v tomto případě bude hrát spíš negativní roli.Problém je v tom, jak diametrálně se liší obecná rétorika politiků od skutků.

Čeští politici, a to nejen ti pravicoví, dlouhá léta kritizují přebujelé výdaje unie na agrární politiku. A horují také pro větší ochranu životního prostředí.

Evropská komise ve svém návrhu zavádí dvě opatření, jež požadavkům na omezení dotací a "ozelenění" agropolitiky přesně vyhovují. Prvním jsou dotační stropy pro velké farmy, druhým větší vázání dotací na ochranu půdy. Obojí má logiku. Velké podniky mají vyšší výkonnost, a nemusejí tedy pobírat tolik peněz na dotace. A půdní eroze ohrožuje statisíce hektarů polí i v Česku.

Paradoxně se ovšem obě zmíněná opatření stala terčem kritiky Fuksových vyjednavačů. Stropy prý budou Česko diskriminovat, protože tu máme velké farmy (pohrobky JZD). A ozeleňování má být podle Fuksy a a spol. jen dobrovolné, dotace nemají být podmíněny splněním ekologických opatření.

Shrneme-li to: Na teoretické úrovni mají čeští politici plná ústa boje trhu a ekologie, v praxi ale prosazují pravý opak. Dodejme, že ministr Bendl ve Fuksově tažení proti bruselským návrhům hodlá pokračovat.

Papírová reforma

Alibismus ovšem předvádí na vrcholné úrovni celá Evropská komise. Předkládaný materiál nese název "reforma" - ale jak už je v evropské agrární politice zvykem, žádná zásadní změna se ve skutečnosti nekoná.

Základním rysem oné "reformy" je to, že v příští finanční sedmiletce od roku 2014 bude agrární politika sedmadvacítky jen nepatrně štíhlejší, o malinko spravedlivější a trochu "zelenější" než dosud. Ale rozdíly budou kosmetické.Například balík dotací, ze kterého dostávají členské země kolem 50 miliard eur ročně, klesne jen o pět procent.

Jestliže podle starých pravidel bude český farmář pobírat v roce 2013 na hektar 259 eur takzvaných přímých plateb, pak podle nových not to bude 254 eur. Vyplývá to z propočtů Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky (VÚZE).

Silně diskutovaným tématem je i "nespravedlnost" dotací pro mladší členské země oproti původní evropské patnáctce. "Doufám, že rozdíly mezi přímými platbami už budou minimální," zdůraznila česká velvyslankyně v Bruselu Milena Vicenová.

Je faktem, že například zemědělci v Lotyšsku berou na hektar čtyřikrát méně než jejich řečtí kolegové (ti mají kolem 400 eur). Rozdíly vznikly zčásti tím, že se pro výpočet dotací braly údaje o produkci z období, jež nebyla pro různé země stejně výhodná. Tyto rozdíly bruselský návrh zčásti stírá. Ale zatím jen tak, že Lotyši už budou brát jen dvakrát méně než Řekové. Brusel navíc argumentuje tím, že výše dotací se odvíjí také od parity kupní síly dané země.

Nejvýznamnější opatření na ochranu životního prostředí pak má být povinnost vyčlenit do ekologického režimu sedm procent půdy - pokud budou chtít farmáři dosáhnout na plné dotace. "Jde to proti konkurenceschopnosti zemědělství," rozhořčuje se Martin Pýcha, tajemník Zemědělského svazu. Jenže skutečností zůstává, že i přes využívání části produkce na energetické účely vyrábí evropské zemědělství stále přebytky.

Bezva finta

Celá budoucí agrární reforma unie, kvůli níž nás i podle nového ministra Petra Bendla "čekají dva roky tvrdého vyjednávání", nakonec připomíná spíš frašku.

Dobře to dokumentuje právě ono pro Česko klíčové téma dotačních stropů ve výši 300 tisíc eur pro velké firmy. Expert VÚZE Tomáš Doucha totiž upozornil týdeník Ekonom na pozoruhodnou fintu, která je v návrhu už zanesena. Jde o to, že si velké podniky budou moci od sumy dotací odečítat superhrubé mzdy najatých pracovníků. A navíc se do stropu nepočítají ekologické dotace, jež přitom mají dělat až 30 procent podpor.

"Není proto pravda, že reálný dotační strop pro podnik je 300 tisíc eur. Může dostávat třeba dvojnásobek, a když se odečtou mzdy a zelené dotace, klidně se do oné částky 300 tisíc vejde," vysvětluje Doucha. Skutečný dopad zavedení stropů, proti nimž Česko tak razantně brojí, podle něho bude takřka zanedbatelný.

AUTOR: Martin Mařík

890 milionů eur ročně by měli v letech 2014 až 2020 čerpat z Bruselu čeští farmáři.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist