Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Farmářské trhy už se ujaly, udrží si i nadále podporu měst?

25.02.2012  |  144× přečteno      vytisknout článek

trhPřínos pro farmáře, zákazníky i město, na jehož území se pořádají. Řeč je o farmářských trzích, fenoménu, který v západní Evropě však už někde ustupuje ze scény.

Stane se ekonomická recese pro tyto trhy výzvou, nebo je sprovodí ze světa?

Zkrácení cesty potravin od přímého výrobce k přímému spotřebiteli (a peněz od zákazníka k zemědělci). Příjem hotovosti a odpovídající realizační cena. Aktuální marketingová informace o potřebách a přáních zákazníků a jejich vývoji. To podle Ing. Ivana Hrbka ze Svazu faremních zpracovatelů přinášejí zemědělci (farmáři) farmářské trhy (FT), pokud na ně vstoupí se svou produkcí.

VYDĚLÁ ZÁKAZNÍK, ALE I MĚSTO

A co farmářské trhy přinášejí zákazníkovi? Také na tuto otázku zná inženýr Hrbek odpověď: Zkrácení cesty potravin od přímého výrobce k přímému spotřebiteli - jinak řečeno větší čerstvost potravin i jejich vyšší bezpečnost danou osobním kontaktem zákazníka s výrobcem, který za tuto bezpečnost odpovídá. Zákazník také může získat úplné a pravdivé informace o potravině, zpsobu pěstování, chovu či výroby.V neposlední řadě přidanou hodnotou FT pro zákazníka je skutečnost, že do ceny není zahrnut zisk několika mezistupňů, a cena by proto měla být přijatelná.

Ing. Ivan Hrbek ví, o čem mluví. Sám je majitelem farmy Hvozd nedaleko Prostějova, na níž mj. chová ušlechtilé bílé kozy a skupinky mléčných krav, jejichž čerstvé mléko prodává přímo z farmy.

Na farmářských trzích však vydělá i město či obec, která se snaží organizátorovi trhů vyjít vstříc. Radnice totiž zajistí občanům vítanou službu >>navíc<<, může tak i oživit některá, například o víkendech >>mrtvá<< veřejná prostranství a koneckonců se i dobře zviditelnit v očích veřejnosti.

ZÁPADNÍ EVROPA ZAČALA DŘÍVE

Fenomén farmářských trhů se v posledních letech rychle ujímá po celé zemi. Pravda, v západní Evropě se tyto trhy ujaly o několik desetiletí dříve. Ale jak i na základě svých osobních zkušeností s fungováním FT v Belgii poznamenává Mgr. Lenka Fendrychová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (viz box vpravo), >>zpoždění<< nám poskytuje jedinečnou šanci poučit se z případných chyb těchto států a farmářské trhy u nás rozvíjet bez zbytečných excesů.

Odhlédněme od faktu, že česká legislativa je zatím stále nedostatečně pružná a iniciativní a aktivní farmáři ji neustále předbíhají, ačkoliv často pouze kopírují to, co už bez problémů a velmi úspěšně funguje třeba v sousedním Rakousku nebo Německu. Organizátorům farmářských trhů i samotným prodejcům u nás například ztrpčuje život nejednotnost požadavků, které na ně vznášejí různé kontrolní orgány.

PŮVODNĚ TO BYLO SLOŽITĚJŠÍ

Také Jiří Sedláček z občanského sdružení Archetyp, které farmářské trhy od roku 2010 zajišťuje v Praze hned na několika místech, poznamenává: >>Zprvu jsme se museli prokousat mnoha předpisy, abychom vyhověli vůli úředníků. Tehdy nebylo nic zcela jasné a samotné předpisy nebyly aplikovatelné na praktické části projektu zvaného "Farmářské trhy". Mnohé úředníky jsme museli přesvědčovat a někdy i přemlouvat. Nakonec však zdravý rozum zvítězil a dobrá vůle se projevila u většiny dotčených správních orgánů. Prvně jsme otevřeli farmářské tržiště na Kubánském náměstí (tzv. "Kubáň") a sice 23. května 2010, poté byla 12. června 2010 otevřena "Náplavka", tedy náplavka u Palackého mostu, a téhož roku 8. září náměstí Jiřího z Poděbrad, tedy "Jiřák". Dnes navštěvují tato tržiště stovky a tisíce spotřebitelů. Současná legislativa již udělala řadu vstřícných kroků, aby provozování FT už nebylo tak problémové. Možná k tomuto obvratu došlo i proto, že se FT loni tak mohutně rozšířily. Přesto by podle mého názoru bylo vhodné, kdyby byl vytvořen jakýsi jednotný manuál, na jehož vzniku by se dotčené správní orgány podílely. Koordinaci prací na manuálu by mohlo například zajistit Ministerstvo zemědělství anebo také nově vznikající Asociace farmářských tržišť.<<

Archetyp právě v těchto dnech chystá vlastní certifikaci, která zaručí především návštěvníkům, že přítomní prodejci nejsou překupníci a že jsou tímto občanským sdružením, jako pořadatelem trhů, prověřeni. >>Částečně lze znaky této certifikace vidět na www.farmarsketrziste.cz/jistota,<< dodává Jiří Sedláček.

>>PŘEKUPNÍCI<< A PŘEKUPNÍCI

Otevírání otázky >>překupníků<< však zcela >>nesedne<< Ing. Adamu Weberovi z občanského sdružení Český um - Artificium Bohemicum. To si poměrně rychle vytvořilo slušné renomé s provozování FT na severu Čech. >>Myslím si, že "překupníci" jsou tak trochu uměle vyvolaným problémem,<< říká. >>Nikomu přece nemusí vadit na trhu obchodník, který tam prodává zboží od někoho jiného, jsou-li produkty kvalitní a je-li schopen doložit původ tohoto zboží. Bez těchto obchodníků by nabídka na trhu byla o něco slabší. Ale samozřejmě je špatné, když se na farmářském trhu objeví zboží nakoupené levně kdesi v hypermarketu a na trhu se prezentuje jako místní. Tomu lze předejít jedině tím, že jako pořadatel všechny prodejce z trhu znáte a neberete si tam nikoho, koho si předem neprověříte. Vždyť není problém si za ním zajet až domů a nechat si ukázat sad, pole či výrobu. Nebo si ověřit že zrovna tomuto konkrétnímu člověku někdo konkrétní zase své konkrétní produkty dodává. Pokud vím vím, dobří o rganizátoři FT to tak dělají.<<

Že nemalá odpovědnost leží také na organizátorovi/provozovateli FT, o tom je přesvědčen i Tomáš Popp z plzeňského občanského sdružení ENVIC. Sdružení rozvíjí projekt Nalok.cz, který zprostředkovává místním farmářům a dalším výrobcům možnost dodávat na Plzeňské farmářské trhy (konají se od května 2010 ve 14denním intervalu)ty nejlepší potraviny na stůl zákazníků a jehož název je třeba dešifrovat jako >>Nakupujte lokálně<<.

>>Prvořadá je kontrola prodejců,<< zdůrazňuje Tomáš Popp s tím, že provozovatel trhu by si měl před zařazením prodejce na farmářský trh prověřit, odkud produkty pocházejí, zda má prodejce na zemědělskou činnost oprávnění, případně schválenou výrobu, jakou má historii apod. >>My velmi často na farmy i k výrobcům jezdíme osobně. Nabízené produkty ochutnáváme a zjišťujeme od osob s konkrétním oborem a místem obeznámeným, zda jsou tvrzení prodejce pravdivá. Jestliže prodejce zastupuje farmu, žádáme doklad o této spolupráci nebo komunikujeme přímo s farmářem. Ten nám musí tuto spolupráci potvrdit. Nejúčinnější kontrolu však vykonávají sami zákazníci. Jsme jim vděčni za jejich připomínky nebo stížnosti. Samozřejmě úzce spolupracujeme s kontrolními orgány, a to i preventivně. V případě pokusu o podvod je třeba být nekompromisní. Prodejci zkoušejí různé finty. Tak třeba neohlášeně přijedou na trh a doufají, že se to na místě nějak zařídí,<< upozorňuje Tomáš Popp.

JAK NA TO JDOU V KADANI

Město Kadaň podporuje pořádání farmářských trhů na svém území částkou 10 000 Kč. Ta podle tajemníka městského úřadu Ing. Zdeňka Vaško zavazuje pořadatelskou firmu, aby zajistila propagaci trhů v kabelové televizi, tisku a propagační letáky o konání včetně výlepu. Garantuje i přítomnost alespoň dvacet stánkařů s domácími produkty, stejně jako úklid po skončení trhu. Město naopak nevybírá od trhovců žádné poplatky.

>>Vydali jsme sice obecně závaznou vyhlášku, v níž regulujeme tržní místa ve městě,. Ale ta nebyla vydána v souvislosti s pořádáním FT. Vyhláška však umožňuje ve městě pořádání prodeje zboží i farmářských trhů na určitém místě,<< vysvětluje Ing. Zdeněk Vaško. >>Město nereguluje farmářské trhy sortimentem, ale vždy po skončení trhů reagujeme na odezvy občanů, kteří nám píší, zda bylo z jejich pohledu vše v pořádku, nebo co jim na trzích chybělo. Loni se na našem území FT konaly pouze dvakrát, ale odezva od občanů byla velmi dobrá. Pokud bych měl poradit těm, kdo chtějí rovněž pořádat farmářské trhy, pak bych snad uvedl fakt, jak důležité je, mají-li lidé o trhy zájem. Vše je o tom, aby občané přišli a spokojeně si nakoupili zboží z domácí produkce za přijatelné ceny. Když budou kupující, budou i prodejci - a naopak. Vše se v současné době mediálně propaguje na celostátní úrovni a občané jsou mediálně ovlivnitelní. Podle mého názoru se jakási obdoba farmářských trhů pořádala už zh ruba v období let 1997 až 2000. Pak se z nich však staly trhů staly vietnamské trhy a lidé na ně postupně přestali chodit. Přitom zpočátku to byl stejně chvályhodný záměr jako nyní. Jenom s tím rozdílem, že dříve šlo o zboží, které nebylo ve městě k dostání, zatímco dnes je hnacím motorem trhů zájem o domácí výrobu a produkty z oblasti maso, zelenina, med apod. Určitě bych nepodepisoval jakoukoliv dlouhodobou smlouvu s dodavatelem, ale otestoval bych si jej na dvou, třech trzích, zda je o jeho sortiment mezi kupujícími zájem a jsou-li lidé s tímto prodejcem spokojeni.<<

PRAHA 6 BYLA PRŮKOPNÍKEM

Věhlas Městské části Praha 6 coby jednoho z průkopníků myšlenky FT nejen v hlavním městě, ale v celé zemi, je dnes již dostatečně velký. Přesto ani tam nevydali žádnou obecně závaznou vyhlášku či jiný speciální předpis k FT. Plně jim postačuje platný Tržní řád hl. m. Prahy, v němž jsou však FT na území Prahy 6 zaneseny. >>Respektujeme platné hygienické, zdravotní a právní předpisy. OS Farmářské trhy, jež pro MČ Praha 6 trhy zajišťuje, dbá na udržování pořádku při stavbě tržiště, během jeho provozu i při demontáži,<< vysvětluje Mgr. Jakub Hofmann, mluvčí městské části.

Občanské sdružení, které jako organizátor FT bylo vybráno ve výběrovém řízení, podle mluvčího také odpovídá za kvalitu prodávané produkce. MČ jeho činnost také pravidelně kontroluje. Jednotliví trhovci nabízejí výhradně své zboží či zboží malopěstitelů a zemědělských farem. Dále též výrobky rukodělné, jako je keramika či kovářské výrobky. Tradicí se stal také stánek s výrobky zdravotně postižených klientů některého ze šesti zařízení na území městské části. >>Dosud jsme nezaznamenali stížnosti na kvalitu zboží či předřazenost,<< připomíná Mgr. Jakub Hofmann.

A dodává: >>Dnes už se lze k farmářským trhlům inspirovat na mnoha místech. My jsme takovou možnost neměli. Bezpochyby je třeba hlídat kvalitu produktů, dodržovat všechny předpisy, neustále doplňovat nabídku a ptát se lidí, co na FT chtějí. Na toto téma jsme už uspořádali řadu anket. Také doporučujeme neprovozovat výčep piva či jiných alkoholických nápojů. Tento sortiment, např. piva malých místních pivovarů či víno od malopěstitelů lze nabízet jen formou ochutnávky. Osvědčil se provoz kvalitní kavárny s domácími koláči. Návštěvníci také kladně přijali doprovodné kulturní programy, zvláště během Velikonoc a Vánoc. Doporučujeme také provoz dětského koutku,<< uzavírá mluvčí MČ Praha 6.

JIRKOV REGULACI NECHYSTÁ

Město Jirkov vydalo 3000 Kč na propagaci FT v podobě barevných letáčků a plakátků. Ani tam nevydávali speciální OZV, radnice pouze vydala povolení k záboru veřejného prostranství a vyžádala si k trhům pouze stanovisko hygienika. Partnerem města při pořádání FT je občanské sdružení Český um, které je podporováno Ústeckým krajem. Sdružení předložilo městu nabídku , obsahujcí sortiment zboží a složení prodejců, což město akceptovalo. Mluvčí města Mgr. Luboš Mizun tvrdí, že regulace trhů nebyla nutné, neboť se ukázalo, že nabízený sortiment ideu FT ve městě naplňuje.

CO S TRHY UDĚLÁ RECESE?

Může nastupující ekonomická recese ideu farmářských trhů povzbudit, nebo naopak ji za konkurence levnějších hypermarketů naopak utlumí? ptali jsme se.

>>Pokud si někdo zvykne na kvalitní potraviny, většinou se k těm méně kvalitním už nevrací,<< míní Tomáš Popp. >>To potvrzuje i zájem o biopotraviny, který i přes krizi nepolevuje. Cílová skupina nakupující na farmářských trzích čítá zhruba 30 % spotřebitelů. Jsou to lidé, kteří se o potraviny zajímají, a není jim lhostejné, jak, jsou kvalitní (chuť, složení, zpracování, původ apod.)<<.

A Ing. Adam Weber dodává: >>Samozřejmě, že i na severu Čech existuje skupina lidí, kteří nakupují potraviny pouze podle ceny. Avšak i oni si mohou na našich trzích bez problémů nakoupit, protože třeba zelenina nebo ovoce tam během sezony nejsou dražší než v supermarketech. Tím, že na našich trzích prodávají přímo pěstitelé z našeho regionu, odpadá z ceny výrobku marže pro obchodníky a zbytečné náklady na přepravu, čímž mohou cenu udržet na přijatelné úrovni. A jsou-li přece jen některé produkty na FT dražší, tak je to zase vyváženo jejich kvalitou. Na našich trzích je nabídka kvalitních potravin za férovou cenu, a to si vždy své zákazníky najde.<<


Jestliže prodejce zastupuje farmu, žádáme doklad o této spolupráci, nebo komunikujeme přímo s farmářem. Nejúčinnější kontrolu však zajišťují sami zákazníci.

Kde najít další informace

Farmářským trhům byla v polovině prosince 2011 věnována odborná konference Farmářské trhy - módní výstřelek, nebo vzkříšená tradice? Uspořádalo ji Národní zemědělské muzeum v Praze, organizačně ji zajistila společnost SYMPEX GROUP s. r. o. Mediálním partnerem byla Moderní obec.

Prezentace řady vystupujících najdete na www.konferenceft.cz pod odkazem Odborný program (vpravo na úvodní stránce).

AUTOR: IVAN RYŠAVÝ

Dojení hladových krav aneb Belgická zkušenost

V některých zemích západní Evropy či v USA se farmářské trhy (FT) a podobné iniciativy rozvíjejí již několik desítek let. Řada odborníků se shoduje v tom, že k výraznému rozvoji farmářských trhů v 80 letech minulého století přispěly dva hlavní faktory. Jednak sílící ekonomický tlak, pod nějž se dostali malí zemědělci (anglicky farmáři), jednak skandály kolem bezpečnosti potravin (například BSE - nemoc šílených krav, ve Spojeném království), které upozornily spotřebitele na rizika moderního průmyslového zemědělství.

S těmito >>alternativními potravinovými sítěmi<< je spojována řada očekávání, ale i obav. FT jsou na jedné straně vnímány jako krok směrem k ekologičtější výrobě a přepravě potravin, jako ekonomická příležitost pro malé zemědělce a jejich prostřednictvím pro rozvoj venkova, jako zdroj čerstvých a zdravých potravin pro městské obyvatelstvo či jako nástroj oživení veřejných prostor ve městech. Na druhé straně se v některých případech ukazuje, že tyto alternativy jsou dostupné jen pro vyšší společenské vrstvy, zatímco chudšímu obyvatelstvu je přístup ke kvalitním (a dražším) potravinám odepřen.

Situace se pochopitelně liší jak mezi jednotlivými evropskými zeměmi, tak na regionální úrovni. Přesto jsem přesvědčena, že naše >>zpoždění<< nám dává jedinečnou šanci poučit se ze zahraniční zkušenosti, včetně té negativní, tak, aby v případě českých FT přínosy převážily nad riziky.

Pobývám nyní v belgickém Gentu. Město má necelých 250 tisíc obyvatel, leží v provincii Východní Flandry asi 50 km západně od Bruselu. Boom FT tam zažili v 80. letech poté, kdy první vznikl v nedaleké malé obci Baaigem na popud místního kněze. Chtěl podpořit podpořit malé farmáře, jejichž ekonomická situace se stále zhoršovala. Po rozkvětu v 80. a 90. letech následoval útlum, takže dnes v Gentu najdeme pouze čtyři trhy, které návštěvníka z Prahy překvapí malou velikostí a sortimentem i v podstatě nulovou propagací. Místní lidé o jejich existenci často ani nevědí. Trhy zásobuje už jen pár farmářů, většina z nich před důchodem, bez pokračovatelů.

Na důvody úpadku FT v Gentu jsem se zeptala Jefa Geldofa, jenž v 80. letech vedl neziskovou organizaci zaměřenou na rozvoj venkova, která trhy zakládala. Situaci přirovnal ke snaze dojit krávu, kterou však nechcete krmit. Jak dlouho může taková kráva dávat mléko? Hlavní problém vidí v neochotě farmářů investovat do vzniku a fungování federace, která by hájila jejich společné zájmy a pečovala o rozvoj a propagaci FT. Takto se jednotlivé trhy staly zcela závislé na aktivitě svých organizátorů (často jedinců či skupiny sousedů) - a byť některé z nich jsou úspěšné, v dlouhodobém horizontu jsou značně zranitelné.

Domnívám se, že téma koordinace, spolupráce a péče o rozvoj a dobré jméno farmářských trhů je v České republice aktuální, což potvrdil i jeden z hlavních závěrů prosincové konference - požadavek na vznik >>asociace farmářských trhů<< v co nejkratší době.

Lenka Fendrychová
doktorandka na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK v Praze


Kdo jsou zákazníci farmářských trhů v Praze?

Díky velkému zájmu ze strany zákazníků se počet farmářských trhů (FT) pořádaných v Praze mezi roky 2010 a 2011 téměř ztrojnásobil na 39. Výzkum o zákaznickém pohledu na FT v Praze provedla v roce 2010 skupina sociálních geografek z Přírodovědecké fakulty UK v Praze (viz Spilková, J., Fendrychová, L., Syrovátková, M. /2011/: Farmers' markets in Prague: A new challenge within the urban shoppingscape. KSGRR, Přf UK v Praze. V recenzním řízení).

Farmářské trhy navštěvují lidé různých věkových i socioekonomických skupin, nicméně nejviditelnějšími skupinami zákazníků jsou matky s malými dětmi a senioři. Ti tvoří podstatnou část zákazníků na FT pořádaných ve všední dny v okrajových rezidenčních oblastech města (např. v Čakovicích a Uhříněvsi). Na FT rovněž nakupují bezdětní mladí lidé i lidé ve středním věku, kteří častěji zavítají na FT konané o víkendech. FT ve vnitřním městě (např. Dejvice a Náplavka) více navštěvují lidé s vyšším postavením v zaměstnání (a s vyšším socioekonomickým statusem).

Čerstvost a lepší chuť potravin (68 % zákazníků) jsou hlavní důvody, proč lidé chodí nakupovat na FT. Proto spotřebitelé na FT nejčastěji nakupují čerstvé potraviny, jako je zelenina (74 % zákazníků), maso, ryby a uzeniny (37 %), ovoce (33 %), mléčné výrobky a sýry (26 %) a pečivo (22 %). Potraviny z lokální či české produkce chodí na FT nakupovat 36 % zákazníků. Ze zvědavosti přichází na trhy 18 % zákazníků, dalších 11 % oceňuje informovanost prodejců o nakupovaných potravinách (odkud produkt pochází, kdo je výrobce, jak probíhá zpracování apod.).

Téměř polovina (49 %) zákazníků chodí na FT každý týden, 65 % zákazníků navštěvuje pouze jeden konkrétní FT. Již na podzim roku 2010 (sběr dat) tedy měly FT v Praze řadu věrných zákazníků.

Ačkoli nezanedbatelná část zákazníků FT upřednostňuje alternativní formy spotřeby potravin (31 % zákazníků biopotraviny, 25 % zákazníků fair trade potraviny), většina zákazníků patří mezi konvenční spotřebitele, kteří běžně nakupují potraviny v hypermarketech, supermarketech i diskontech.

MARIE SYROVÁTKOVÁ
doktorandka na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK v Praze


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist