Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Bruselská dojná kráva přežvykuje naprázdno

29.12.2012  |  zdroj: EKONOM  |  84× přečteno      vytisknout článek

zemědělciAgrární reforma EU se zadrhla, farmáři mohu přijít o peníze...

Více důrazu na ekologii, jednodušší pravidla čerpání dotací, méně regulace trhu a byrokracie - tak má vypadat budoucí zemědělská politika Evropské unie. Jenže původní plán, aby se nová pravidla schválila příští rok a spustila naplno od roku 2014, je s největší pravděpodobností v troskách. Potvrzují to jak české ministerstvo zemědělství, tak zdroje týdeníku Ekonom přímo z Evropského parlamentu. Ve hře však není jen nová agrární legislativa, která měla ulehčit život farmářům a pomoci celému venkovu. Bojuje se také o peníze, o agrární dotace. Někteří domácí podnikatelé se obávají, že v přechodném období, které zřejmě bude muset platit pro rok 2014, přijdou o část peněz především z programů na rozvoj venkova.

Agrární komora varuje, že by některé dotace v přechodném roce 2014 vůbec nemusely být vypláceny. Také Asociace soukromého zemědělství upozorňuje, že absence nových pravidel znemožní například přesun některých podpor z rostlinné výroby do živočišné produkce - což je právě pro Česko jedna z priorit.

Venkov by musel počkat

Ministerstvo zemědělství zatím tvrdí, že je odhodláno za dotace na evropské půdě bojovat. Nicméně zavedení nepříjemného přechodného období je i podle šéfa resortu Petra Bendla (ODS) nejspíše už realitou. "Pokud bychom byli optimisté, můžeme dohodu ohledně budoucího směřování společné zemědělské politiky očekávat až s blížícím se létem. I tak bude na implementaci nové legislativy jen velmi málo času a bude nutné přechodné období pro rok 2014," prohlásil ministr začátkem tohoto týdne.

Obdobně to vidí i čeští europoslanci. "Jednání je víceméně zaseklé. Podle mých informací už Evropská komise chystá plán přechodného režimu pro rok 2014. To by v praxi znamenalo, že takzvané přímé platby zůstanou přibližně na stávající úrovni, zatímco program rozvoje venkova by nabral skluz a jeho spuštění by se dalo očekávat nejdříve v roce 2015," uvedl pro týdeník Ekonom poslanec Jan Březina, jenž byl do Evropského parlamentu zvolen za lidovce (tuto stranu však již opustil).

Obdobně prorokuje zdržení v reformě agrární politiky Hynek Fajmon, jehož do europarlamentu vyslala ODS. A také on varuje před tím, že by se v roce 2014 mohly zadrhnout dotace pro rozvoj venkova. Ty přitom tvoří zhruba třetinu peněz plynoucí do českého zemědělství, které celkem ročně spolyká bezmála 40 miliard korun. "Provizorium v roce 2014 by v zásadě vycházelo z rozpočtu roku 2013. Financoval by se ale pouze takzvaný první pilíř agrární politiky, to znamená přímé platby. Takzvaný druhý pilíř neboli Program rozvoje venkova by financován nebyl, protože bez nové dohody nebude mít dostatečný právní rámec," vysvětluje Hynek Fajmon pro týdeník Ekonom.

Jaké jsou důvody zdržení, které reforma unijní agropolitiky nabírá? Evropští poslanci (a to nejen ti z Česka) či zástupci agrárních lobby svalují vinu především na to, že se Evropská rada zatím nedokázala shodnout na celkovém finančním rozpočtu Evropské unie pro příští "bruselskou sedmiletku", to je pro období let 2014 až 2020. Zatím se zdá, že by celkový rozpočet mohl být schválen na únorovém summitu EU. Až potom by se zřejmě zase rozběhla diskuse o podobě agrární reformy.

Zvýšit, snížit, zrušit, ponechat...

Faktem je, že celkový finanční rámec je i pro agrární politiku velmi významný. Zemědělství odsává každoročně z unijního rozpočtu přes 50 miliard eur, což je více než 40 procent celkového rozpočtu společenství.

Zároveň ale platí, že zadrhlá je i samotná příprava reformy. Už na říjnovém setkání s evropskými zemědělskými novináři v Bruselu přiznali někteří europoslanci, že dohodnout se na výsledném kompromisu v rámci 27 zemí je takřka nadlidský úkol. Oficiálně se sice tehdy ještě o přechodném období nemluvilo, ale zřetelná rozdílnost názorů dávala tušit, že zdržení nastane. Nejde přitom jen o rozdílné postoje různých zemí - kdy například Britové kritizují dotace jako princip, Francouzi naopak lpějí na zachování co největších produkčních podpor, Poláci či Litevci chtějí vyšší přímé platby, naopak Španělé či Řekové jsou pro zachování stávajících sazeb...

Protichůdné nároky vznášejí i jednotlivé profesní skupiny - chovatelé skotu, rybáři, pěstitelé vína. Zaregistrováno bylo kolem sedmi a půl tisíce různých připomínek. A přestože je řada z nich prezentována pod pláštíky ochrany životního prostředí, zachování zaměstnanosti nebo prostě "ekonomické výhodnosti", spousta požadavků má v podstatě prostý podtext: vytáhnout ze společného rozpočtu EU co nejvíce peněz pro vlastní zájmy. Diskuse o agrárních miliardách přitom probíhá v rozpolcené atmosféře. Na jednu stranu sílí názory, že tak marnotratné rozhazování si Evropa vzhledem k tíživé celkové ekonomické situaci už nemůže dovolit. Na stranu druhou znějí hlasy: když zachraňujete obrovskými injekcemi špatně fungující banky, to nenajdete peníze pro své farmáře?

Verdikt v rukách euroskeptiků

S rizikem určitého zjednodušení lze říci, že reforma agrární politiky nyní bude záviset - vedle schválení zmíněného rozpočtu celé EU - na kompromisu mezi Evropskou komisí a Evropským parlamentem. Ke klíčovým sporným bodům přitom patří například povinnost uvádět sedm procent zemědělské půdy do klidu. Politici, úředníci a podnikatelé se přou, zda má jít skutečně o povinnost, nebo jen o dobrovolný akt. A zda sankce za nesplnění této "ekologizace" hospodaření dosáhne nyní zamýšlených 30 procent z přímých plateb, nebo jestli bude nižší. Zmíněné téma se v evropské agrární hantýrce nazývá "greening".

Jiným sporným bodem je "capping" - neboli stanovení dotačního stropu pro velké zemědělské podniky. Tady právě Česko dlouhodobě lobbuje proti zavedení stropů. Další otázkou je třeba povinnost pěstovat na farmě nejméně tři plodiny, což bruselští byrokraté označují za zvýšení biodiverzity. Jiná diskutovaná témata se týkají podmínek slučování producentů do společných odbytových organizací, práva na výsadbu nových vinic, rušení kvót na výrobu cukru nebo mléka.

Ostrá debata se vede také na téma, jak a kdy ukončit dosavadní systém vyplácení přímých plateb ve formě SAPS (farmář dostává peníze na obhospodařovanou plochu) nebo SPS (peníze se vyplácejí na farmu). Česko, které využívá systém dotací na hektar, tady výrazně bojuje za jeho zachování i pro přechodné období roku 2014. "Dosáhli jsme pokroku při vyjednávání v této oblasti, zejména pokud jde o zrovnoprávnění zemí používajících SAPS proti zemím se systémem SPS," chválí si náměstkyně ministra zemědělství Jaroslava Beneš Špalková.

Skutečností nicméně zůstává, že jistotu do budoucna evropští zemědělci zatím nemají. A ti čeští jsou dokonce ve schizofrenní situaci. Za jejich zájmy v Bruselu bojuje vláda, vedená stále hlasitějšími euroskeptiky, kteří mají pro společné zájmy unie v zásadě jen slova plná kritiky.

AUTOR: Martin Mařík


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist