OMEZENÍ SKLÁDKOVÁNÍ BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÝCH ODPADŮ

Při implementaci článku 5 Směrnice Rady 1999/31/ES z 26. dubna 1999 o skládkách odpadu v podmínkách ČR bude nutné realizovat řadu opatření, která výrazně ovlivní dosavadní způsoby nakládání s komunálním odpadem.

Legislativní podmínky

Směrnicí Rady 1999/31/ES článek 5 “Odpady a způsoby úpravy nezpůsobilé k přijetí na skládku” je členským státům mimo jiné ukládáno:

vypracovat národní strategii opatření k recyklaci, kompostování, produkci bioplynu nebo zhodnocení surovin a energie, jejíž realizace povede k omezení množství biologicky rozložitelného odpadu odcházejícího na skládky,
tato strategie má zabezpečit snížení množství biologicky rozložitelného odpadu odcházejícího na skládky v roce 2006 na 75%, v roce 2009 na 50% a v roce 2016 na 35% množství vzniklého v roce 1995.

Přičemž členské státy, které v r.1995 ukládaly na skládky více než 80% komunálního odpadu, mohou oddálit splnění cílů o období nepřesahující čtyři roky.

V souladu se Směrnicí je za komunální odpad považován:

Odpad z domácností, jakož i odpad z obchodu, průmyslu a institucí či jiný, který je svou povahou nebo složením podobný odpadu z domácností.

Biologicky rozložitelným odpadem v souladu se Směrnicí je:

Jakýkoli odpad, který je schopen anaerobního nebo aerobního rozkladu jako např. potravinářské a zahradní odpady, papír a lepenka.

V členění nového Katalogu odpadů lze za biologicky rozložitelné komunální odpady ve smyslu Směrnice považovat následující druhy ve skupině 20 00 00 “Komunální odpady a podobné odpady z obchodních, průmyslových a institucionálních zařízení včetně odděleně sbíraných složek těchto odpadů”:

20 01 00 frakce získané odděleným sběrem

20 01 01 papír a lepenka

20 01 07 dřevo

20 01 08 organické kompostovatelné kuchyňské odpady (včetně olejů na smažení a kuchyňského odpadu z jídelen a restaurací)

20 01 10 oděvy

20 01 11 textilní materiály

20 02 00 odpad ze zahrad a parků (včetně odpadů ze hřbitovů)

20 02 01 kompostovatelné odpady

20 02 03 ostatní nekompostovatelné odpady

20 03 00 ostatní komunální odpady

20 03 01 směsný komunální odpad

20 03 02 odpad z tržišť

Do výčtu biologicky rozložitelných odpadů nejsou zahrnuty kaly ze septiků. Především proto, že omezení Směrnice se týká tuhého komunálního odpadu. Povinnosti při nakládání s kaly ze septiků jsou v novém zákonu o odpadech, který nabývá účinnost od 1.1.2002, řešeny společně s kaly z čistíren odpadních vod.

Množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu v ČR v roce 1995

Množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu v ČR nebylo v roce 1995 a ani dosud není evidováno. Určení podílu biologicky rozložitelného odpadu na celkovém množství komunálního odpadu v ČR v roce 1995, jak potvrzují i zahraniční zkušenosti, lze provést pouze na základě výsledků systematických analýz skladby komunálního odpadu prováděných v té době v některých městech v ČR.

Konkrétně se jedná o roční analýzy prováděné Výzkumným ústavem místního hospodářství (VÚMH) v Benešově v letech 1992-3 a v Praze 1993-4, dále pak firmou Klub zeleného telefonu (KZT) rovněž v Praze v letech 1994-5. Jiná dlouhodobá sledování skladby komunálního odpadu v ČR v období, které osciluje kolem roku 1995 nebyla prováděna. Součástí analýz prováděných VÚMH v Praze bylo také stanovení dalších fyzikálních a chemických charakteristik např. vlhkosti a obsahu spalitelných látek, podle kterého lze usuzovat na množství biologicky rozložitelných látek v některých směsných podílech analyzovaného odpadu.

Tabulka 1. Podíl biologicky rozložitelného odpadu v komunálním odpadu (KO) v r.1995 - v sušině

 

 Složky KO

Podíl v toku KO*) (%)

Biologicky rozložitelný obsah (%)

Podíl biolog. rozložit. odpadu v toku KO (%)

Domovní odpad

75,0

44

33,0

Papír/lepenka

19,5

100

19,5

Bioodpad

7,5

100

7,5

Textil

3,0

50

1,5

Dřevo

0,5

100

0,5

Zbytek do 40 mm

3,5

30

1,0

Zbytek 8-40 mm

15,0

50

7,5

Frakce menší 8 mm

21,5

30

6,5

Ostatní (plasty, sklo, kovy, minerální odpad)

29,5

0

0

Celkem

100,0

 

44,0

Objemný odpad

7,0

20

1,4

Uliční smetky(vč.ulič. košů)

8,0

10

0,8

Odpad ze zeleně

10,0

55

5,5

Celkem komunální odpad

100,0

 

40,7

*) uvažováno s průměrnou vlhkostí domovního odpadu 26%, objemného odpadu 20%, uličních smetků 10% a odpadu ze zeleně 40%

 

Komunální odpad podle platných norem do roku 1998 (zákon č.238/1991 Sb., o odpadech, nařízení vlády ČR č.521/1991 Sb., o vedení evidence odpadů, nařízení vlády ČR č.513/1992 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, opatření FVŽP č.69/1991 Sb., kterým se vyhlašuje Kategorizace a katalog odpadů) byl vykazován převážně jako “zvláštní odpad” v členění domovní odpad, objemný odpad, uliční smetky, odpad ze zeleně.

Na základě uvedených skutečností je v tabulce 1 stanoven podíl biologicky rozložitelného komunálního odpadu v ČR v roce 1995. Uvedený podíl činí 41% hmotnostních.

Celkové množství komunálního odpadu evidované v roce 1995 představuje 3.200.000 tun. Podíl biologicky rozložitelného odpadu v roce 1995 na základě výsledků zvoleného postupu činí 1.310.000 tun.

 

Množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu v ČR roce 1999

Množství biologicky rozložitelného odpadu v roce 1999 je uvedeno v tabulce 2. Množství bylo stanoveno na základě informací z Informačního systému o odpadech, jehož provozovatelem je ČEÚ a u směsných druhů podílem stanoveným na základě analýz skladby komunálního odpadu.

Tabulka 2. Produkce komunálního odpadu v ČR v roce 1999 a podíl biologicky rozložitelných odpadů (BRO)

Kód odpadu

Název druhu odpadu

Množství v roce 1999 (t/rok)

   

Celkem

z toho BRO

20 01 01

Papír a/nebo lepenka

74 711

74 711

20 01 02

Sklo

261 359

 

20 01 03

Drobné plastové předměty

11 186

 

20 01 04

Ostatní plasty

16 434

 

20 01 05

Drobné kovové předměty (př. plechovky)

2 726

 

20 01 06

Ostatní kov

45 370

 

20 01 07

Dřevo

3 012

3 012

20 01 08

Organický kompostov. kuchyňský odpad (včetně olejů na smažení a odpadu z jídelen a restaurací)

215 030

 

215 030

 

20 01 09

Olej a/nebo tuk

346

 

20 01 10

Oděv

2 420

2 420

20 01 11

Textilní materiál

1 192

1 192

20 01 12

Barva, lepidlo, pryskyřice

2 385

 

20 01 13

Rozpouštědlo

46

 

20 01 14

Kyselina

7

 

20 01 15

Hydroxid

10 038

 

20 01 16

Detergenty, odmašťovací přípravky

41

 

20 01 17

Fotochemikálie

78

 

20 01 18

Léky

121

 

20 01 19

Pesticidy

156

 

20 01 20

Galvanický článek elektrický suchý/mokrý

1 294

 

20 01 21

Zářivka, ostatní odpad s obsahem rtuti

1 944

 

20 01 22

Nádobka od spreje

112

 

20 01 23

Zařízení s obsahem chlorfluoruhlovodíků

2 087

 

20 01 24

Elektrotechnický odpad

8 207

 

20 01 99

Odpad druhově blíže neurčený

3 162

 

20 02 01

Kompostovatelný odpad

55 919

55 919

20 02 02

Zemina a/nebo kameny

83 509

 

20 02 03

Ostatní nekompostovatelný odpad

65 951

13 190*)

20 03 01

Směsný komunální odpad

2 765 096

1 106 038*)

20 03 02

Odpad z tržišť

7 063

5 650*)

20 03 03

Uliční smetky

80 744

 

20 03 04

Kal ze septiků a žump

468 673

468 673

20 03 05

Autovrak

675

 

20 03 99

Odpad druhově blíže neurčený

9 307

 

Celkem

4 200 401

1 945 835

Celkem po vyloučení kalů ze septiků

3 731 728

1 477 162

Zdroj: Český ekologický ústav

*) podíl BRO v druzích směsného KO stanoven na základě analýz KO, směsný KO 40%, odpad z tržišť 80%, ostatní nekompostovatelný odpad 20%

Současné množství biologicky rozložitelného odpadu stanovené na základě evidence v roce 1999 po vyloučení kalů ze septiků činí 39,4%.

V následující tabulce 3 jsou uvedeny způsoby nakládání s komunálním odpadem v ČR v roce 1999. Z tabulky je patrno, že v roce 1999 bylo ukládáno na skládky téměř 60% komunálního odpadu.

Tabulka 3. Nakládání s komunálním odpadem v ČR v roce 1999

Způsob nakládání

Podíl na produkci KO v roce 1999
(% hmotnostní)

Recyklace a využití jako druhotná surovina

2,5

Využití biologickými metodami

8,8

Zneškodnění spalováním s využitím tepla

5,2

Zneškodnění skládkováním

59,9

Jiný způsob*)

23,6

*) jiný způsob = skladování, jiná úprava a/nebo využití fyzikálními a chemic. postupy, dovoz, vývoz

 

Povinnosti z nového zákona o odpadech

Opatření k omezování množství biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky jsou v novém zákonu o odpadech řešeny s odkazem na prováděcí předpis, konkrétně v této souvislosti se jedná o návrh nové vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady.

V návrhu vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady §11 “Technické požadavky na skládky odpadů a podmínky jejich provozu” se k této problematice vztahují zejména odst. (8), (14) a (15) v následujícím znění:

Na skládky je možné ukládat pouze upravené odpady. Tato podmínka se nevztahuje na odpad inertní, pro který je úprava technicky neproveditelná a na odpad, u kterého úprava neumožňuje snížení množství odpadu ukládaného na skládky nebo nesnižuje jeho nebezpečnost. Způsoby a postupy úpravy odpadů, které se považují za úpravu odpadů před jejich uložením na skládku jsou uvedeny v příloze č.11 této vyhlášky.
Přehled odpadů, které jsou zakázány ukládat na skládky všech skupin je uveden v příloze č.7 této vyhlášky. (Podle návrhu v příloze č.7 je m.j. zakázáno ukládat využitelné odpady včetně složek vytříděných z komunálního odpadu - např. kompostovatelných.)
Přehled odpadů, které lze ukládat na skládky pouze za určitých podmínek včetně stanoveného časového postupu omezení a kritérií vztahujících se na biologicky rozložitelný komunální odpad je uveden v příloze č.8 této vyhlášky. (Podle návrhu v příloze č.8 se biologicky rozložitelný podíl komunálního odpadu ukládá na skládky v souladu s harmonogramem postupného omezování stanoveným v plánech odpadového hospodářství ČR a krajů - návrh omezení: 2010 (2008) na 75%, 2013 (2011) na 50%, 2020 (2018) na 35%.)

 

Předpoklady pro využívání a odstranění komunálního odpadu jiným způsobem

Limity recyklace a využívání obalového odpadu

V tabulce 4 je zpracován předpokládaný vývoj výskytu těch druhů odpadů v komunálním odpadu, které souvisí s obalovým odpadem (papír, sklo, plasty, kovy) a dále předpoklad jejich separace za účelem recyklace.

Intenzitu odděleného sběru obalového odpadu by měly předurčovat zákonem stanovené limity pro využívání a recyklaci (vyhláška č.338/1997 Sb., připravovaný zákon o obalech a prováděcí předpisy). Limity jsou právními předpisy stanoveny zatím do roku 2001, pro další období byl proveden následující odhad vývoje limitů recyklace:

r.2000         r.2005           r.2010

15% hmotn. 25% hmotn. 35% hmotn.

Tabulka 4. Očekávaný vývoj výskytu, separace a recyklace obalového odpadu

Ukazatel

Množství obalového odpadu (v tis.t/rok)

 

r.2000

r.2005

r.2010

Výskyt v KO

1300

1650

2150

Limit recyklace papíru z KO

195

420

750

 

Předpoklady dané technickou vybaveností území

Kompostárny

Kapacita kompostáren v ČR podle údajů evidovaných v ISO (k 15.10.1999) činí přibližně 250.000 t/rok. Kompostárny zpracovávají především odpady ze zemědělské prvovýroby a zpracování potravin, odpady ze zpracování dřeva a částečně i komunální odpad. Určení celkové kapacity pro zpracování komunálního odpadu je obtížné. Lze ji odhadnout na 40-60 tis. t/rok.

Počet, kapacita a územní rozmístění kompostáren je obsaženo v tabulce 5. Podle údajů evidovaných v ISO bylo v roce 1999 na území ČR 15 kompostáren o projektované kapacitě 252.000 t/rok a skutečné kapacitě 132.000 t/rok.

Tabulka 5. Územní rozložení a kapacita kompostáren v ČR evidovaných v r.1999

Kraj

Okres

Počet (technologie)

Kapacita (t/rok)

Hl. město Praha

     

Středočeský

     

Budějovický

     

Plzeňský

     

Karlovarský

     

Ústecký

Děčín

1 (BIOFERM)

15.000

Liberecký

Liberec
Semily

3
1 (Voest Alpine)

30.000
18.000
(proj.kap. 23.000)

Královéhradecký

Hradec Králové
Jičín

4 (biofermentace)
1 (VÚCHZ)

20.000
10.000

Pardubický

Pardubice

1 (biofermentace)

20.000

Jihlavský

     

Brněnský

     

Olomoucký

     

Ostravský

Ostrava-město
Frýdek-Místek

2 (v krechtech)
2

12.000
7.000
(proj.kap.122.000)

Zlínský

     

ČR

 

15

132.000
(252.000)

 

Spalovny komunálního odpadu

Provozní kapacita spaloven komunálního odpadu umožňuje zpracovávat 636 kt/rok.

Provozní kapacita (t/rok)

Praha 310.000

Brno 230.000

Liberec 96.000

ČR 636.000

 

Souhrn předpokladů pro využívání biologicky rozložitelných odpadů

Na základě zhodnocení v minulosti očekávaných trendů vývoje produkce komunálního odpadu a předpokládaných trendů ekonomického růstu v ČR do r. 2005 lze očekávat následující změny v produkci komunálního odpadu (viz tabulka 6).

Tabulka 6. Projekce množství komunálních a jim podobných odpadů do r.2010

Rok

Vývoj množství komunálních odpadů podle varianty

setrvačného ekonomického růstu

optimálního ekonomického růstu

kg/oby. a rok

t/rok

kg/oby. a rok

t/rok

2000

408

4 200 000

408

4 200 000

2005

423

4 300 000

429

4 400 000

2010

435

4 400 000

456

4 700 000

Projekci způsobů nakládání s komunálními odpady s ohledem na požadavky nové právní úpravy uvádí tabulka 7. Vyčíslené kapacitní disproporce v nakládání s komunálním odpadem bude nutno řešit rozvojem technické vybavenosti území.

Tabulka 7. Projekce způsobů nakládání s komunálními odpady v ČR (s ohledem na požadavky právní úpravy)

ČR

Množství odpadu (tis. t/rok)

r. 2000

r. 2005

r. 2010

Produkce KO bez kalů z toho:

- využitelné složky
- BRO r. 1995 *)

3 700

1 300

1 310

3 900

1 650

1 310

4 300

2 150

1 310

Limity recyklace obalového odpadu

15%

25% **)

35% **)

Limity skládkování BRO

 

75%

50%

Limitovaná množství

- využitelných složek (recyklace)

- BRO (přípustná pro skládkování)

 

195

 

420

980

 

750

650

Kapacity požadované pro jiné odstranění KO (rozdíl produkce a množství pro skládkování)

 

1 500

2 700

Využitelné kapacity

- recyklace obalového odpadu

- spalování KO

- využití bioodpadu

 

 

420

640

140

 

750

640

140

Nevytvořené kapacity pro KO

 

- 300 ***)

- 1 170

*) množství biologicky rozložitelného odpadu (BRO) v r. 1995 představovalo 41% z produkce TKO

**) odhad limitů recyklace obalového odpadu

 

V tabulce 8 jsou uvedeny orientační finanční požadavky na výstavbu nových zařízení. Předkládaný odhad výstavby zařízení k realizaci požadavků nové právní úpravy v oblasti nakládání s komunálním odpadem s realizací v časovém horizontu let 2005-2010 je podmíněn investicemi ve výši 5,4 - 6,2 mld. Kč.

Z uvedeného je zřejmé, že nároky na financování výstavby těchto environmentálních investic z veřejných rozpočtů a fondů EU jsou vysoké a že největším investorem v nejbližším období, který zajistí plnění strategických cílů v oblasti nakládání s komunálním odpadem bude soukromý sektor. Závažným faktorem bude časování investic a z tohoto pohledu realizace do r. 2005 se nezdá být reálná. O to víc bude důležitější včasná a dokonalá připravenost projektů s cílem maximálního využití podpory z fondů EU.

Tabulka 8. Orientační investiční a provozní náklady nových zařízení rozhodných pro  realizaci koncepčních cílů do roku 2005

Název zařízení

Počet (hrubý odhad)

Kapacita

(t/rok)

Měrné investiční náklady

(mil.Kč/ks)

Investiční náklady celkem

(mil. Kč)

Provozní náklady (Kč/t)

Sběrné dvory

500

400

1,5

750

200

Třídicí linky

150

1 000-2 000

5-6

750-900

400

Překládací stanice

10*)

15 000

9-15

90-150

40

Zařízení pro energetické využití

2

100 000

1 700-2 000

3 400-4 000

1 800

Biofermentační jednotky

15

10 000

25

375

 

Celkem

     

5 365-6 175

 

*) zajišťující provoz dvou nových zařízení na energetické využití

 

Cíle spojené s omezováním množství biologicky rozložitelného odpadu jsou již zakotveny v novém zákonu o odpadech, jehož účinnost je stanovena od 1.1.2002 a podrobněji vymezeny v návrhu prováděcí vyhlášky. Pro podmínky ČR se navrhuje využít možnosti oddálení cílů o období 2-4 let.

V návaznosti na stanovené podmínky je nutné zvážit také skutečnost, jaké nástroje je možné uplatnit v souvislosti s realizací těchto cílů. Jedná se v zásadě o následující možnosti:

zákaz ukládání všech biologicky rozložitelných komunálních odpadů (opatření nad rámec Směrnice EU),
zákaz ukládání určitých vymezených biologicky rozložitelných komunálních odpadů (v návrhu vyhlášky uplatněn zákaz ukládání kompostovatelných odpadů),
povolení k přijímání určitých množství odpadů k uložení na skládky,
povolení pro obce na určitá množství odpadů odcházejících k uložení na skládky,
poplatky za ukládání odpadů na skládky (zvýšení poplatků v novém zákonu o odpadech je spíše signálem pro provozovatele skládek k omezení závislosti na této podnikatelské činnosti).

V podmínkách ČR se předpokládá působení souboru nástrojů uplatňovaných v rámci strategie hospodaření s komunálním odpadem, a to jak přímých (zákazy, limitovaná omezení), tak i nepřímých (poplatky, dotace a zvýhodněné půjčky).

Cíle postupného omezování biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky budou stanoveny (viz návrh vyhlášky) v závazné části plánů odpadového hospodářství ČR a krajů. Zjišťování a hodnocení stavu naplnění cílů bude součástí předepsané evidence odpadů a kontrolní činnosti správních orgánů.

V rámci strategie nakládání s komunálním odpadem jdou některé evropské státy nad rámec opatření přijatých členskými státy EU. Např. Německo ve svém plánu formuluje pět hlavních cílů pro hospodaření s komunálním odpadem:

co nejrychleji ukončit ukládání neupraveného odpadu na skládky,
vedle tepelných způsobů úpravy prosazovat i kvalitní mechanicko/biologické technologie úpravy odpadu,
vyhledávat spalitelný odpad a ten termicky využívat,
postupně rušit skládky, které lze provozovat jen s nepřiměřeně vysokými finančními náklady, nové skládky není třeba zřizovat neboť kapacita stávajících skládkových lokalit se počítá na více než dvě desetiletí,
nejpozději do roku 2020 vyvinout a vybudovat úpravárenské kapacity tak, aby všechen komunální odpad byl využíván v souladu s požadavky na ochranu životního prostředí.

Úsilí EU o zlepšení současné situace v nakládání s biologicky rozložitelnými odpady vyústil v přípravu dokumentu, který se vztahuje obecně k úpravě bioodpadů. Dokument je předkládán členským státům v několika verzích k diskusi a směřuje k zabezpečení následujících základních cílů:

podpořit dosažení cílů Směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadu,
podpořit biologickou úpravu bioodpadů s cílem předcházet nebo omezit vlivy na životní prostředí,
ochránit půdu a zajistit, aby použití upravených i neupravených bioodpadů prospívalo zemědělství či zlepšovalo životní prostředí.

Nakládání s biologicky rozložitelným odpadem (BRO) by mělo být podpořeno v následujícím pořadí:

  1. prevence nebo snížení produkce BRO (např. čistírenských kalů) a jeho kontaminace znečišťujícími látkami,
  2. opakované použití BRO (např. lepenka),
  3. recyklace odděleně sebraného BRO na původní materiál (papír, lepenka), kdekoli je to environmentálně oprávněné,
  4. kompostování nebo anaerobní rozklad odděleně sebraného BRO, který není recyklován na původní materiál, s použitím kompostu a digestátu (vláknitá frakce po anaerobním rozkladu) výhodně v zemědělství nebo ke zlepšení životního prostředí (rekultivace, údržba veřejné zeleně),
  5. mechanicko/biologická úprava BRO (úprava zbytkového komunálního odpadu, netříděného nebo jiného BRO nevhodného ke kompostování nebo anaerobní vyhnívání s cílem stabilizovat (rozložit, hygienizovat) a snížit objem odpadu,
  6. použití BRO jako zdroje energie.

Omezování skládkování biologicky rozložitelných odpadů vytváří základní rámec pro nové podnikatelské příležitosti v oblasti výstavby kapacit pro využití nebo úpravu těchto odpadů. V úvahu přicházejí tradiční způsoby nakládání s odpady jako je např. kompostování nebo spalování s využitím energie. Neměly by však být opomenuty ani některé technologie související s anaerobním zpracováním bioodpadu a s moderním řízeným skládkováním, jako např. mechanicko biologická předúprava komunálních odpadů. Neexistuje jednoznačně vhodné nebo nevhodné řešení, výběr závisí na konkrétních místních podmínkách.

 

Literatura:

  1. Kotoulová, Z.: Situační zpráva o biologicky rozložitelných komunálních odpadech v ČR, SLEEKO, Praha, 2000
  2. Kotoulová, Z. - Černík, B.: Návrh národní koncepce hospodaření s komunálním odpadem v ČR do roku 2005, SLEEKO, Praha, 2000
  3. Biological Treatment of Biowaste, EC, ENV.A.2, Brussels, 2/2001, http://europa.eu.int/comm/environment/waste/facts_en.htm
  4. Ing. Zdenka Kotoulová

    SLEEKO, Dětská 288/1915, 100 00 Praha 10
    Tel/fax: 02/83892141, e-mail: kotoulova@quick.cz