Společné evropské indikátory

Jedná se o sadu indikátorů udržitelnosti (viz), kterou v rámci společného projektu vypracovala Evropská komise, Evropská agentura pro životní prostředí a Expertní skupiny pro městské životní prostředí. Výsledky projektu byly prezentovány na třetí Evropské konferenci měst pro udržitelný rozvoj v únoru 2000 a po dvouleté testovací fázi byl projekt v únoru 2003 ukončen. Sada indikátorů obsahuje jeden zastřešující indikátor, tzv. ekologickou stopu (viz) a 10 následujících tzv. titulkových indikátorů:

1) Průměrná spokojenost s životem v obci (v místním společenství)

2) Emise CO₂ na obyvatele

3) Podíl cest uskutečňovaných soukromou motorovou dopravou

4) Podíl obyvatel žijících ve vzdálenosti 300 m od veřejných zelených ploch s velikostí větší než 5000 m²

5) Počet případů s překročením imisního limitu pro PM 10

6) Podíl dětí dopravujících se do školy autem

7) Podíl certifikovaných podniků se zavedeným EMS (součet EMS dle ISO 14001 (viz) a  EMAS (viz)) z celkového počtu podniků

8) Podíl obyvatel vystavených působení hluku L > 55 dB (A)

9) Podíl chráněných území

10) Podíl spotřebitelů kupujících "udržitelné" výrobky.

Pojem titulkový znamená, že indikátory mohou být ještě doplněny místními, národními a odvětvovými indikátory. V roce 2004 byly do projektu "Společné evropské indikátory - K profilu udržitelného rozvoje na místní úrovni" zapojena následující města a regiony v ČR: Krnov, Hradec Králové, Svitavy, Vsetín, Záhora. Zavádění místních indikátorů v českých městech a obcích podporuje TIMUR (viz).

Literatura:

Praha - životní prostředí 2004, magistrát hlavního města Prahy 2005