Kam s odpadem z Temelína a Dukovan?

Probíhá veřejné posouzení dopadů koncepce nakládání s vyhořelým jaderným palivem

Veřejnost - lidé i obce se mohou až do 22. prosince vyjadřovat k návrhu Ministerstva průmyslu a obchodu, jak nakládat s radioaktivními odpady včetně vyhořelého paliva z Temelína a z Dukovan. Probíhá totiž zákonné posouzení vlivů navržené koncepce na životní prostředí a zdraví lidí [1].
Konečné hlubinné úložiště podle představ Ministerstva průmyslu nemusí být jedinou možností, co dělat s tisíci tun vyhořelého jaderného paliva z Dukovan a Temelína nebezpečnými po několik set tisíc let. Alternativou může být dlouhodobé skladování, vybudování mezinárodního úložiště v zahraničí nebo přepracování a zčásti nové použití jako paliva. Návrh právě zveřejněné ,,Aktualizace Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem" s jinými způsoby, než je úložiště do roku 2065 ale nepočítá [2]. Nyní je na řadě veřejnost.
Calla ve spolupráci se spolkem Nechceme úložiště Kraví hora jim k tomu připravily internetový formulář na stránkách, kde najdou všechny potřebné informace: www.nechcemeuloziste.cz [3]. Podle došlých vyjádření posléze MŽP určí obsah posudku, který by měl být předložen k veřejné diskusi v průběhu příštího roku.
V České republice doposud neproběhla žádná debata, jak naložit s vyhořelým jaderným palivem, které zatíží mnoho budoucích generací a neexistuje tak ani potřebná společenská shoda na takovém řešení. Trvající zaměření Ministerstva průmyslu a obchodu a Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) na jedinou variantu - nalezení finální lokality pro hlubinné úložiště na území České republiky do roku 2025, vede k vážnému a letitému sporu mezi státem a obyvateli i samosprávami desítek obcí, jejichž názor není respektován. Silový postup státu vedl k podání žalob obcí a spolků proti stanovení průzkumných území na všech sedmi lokalitách vytipovaných pro uložení odpadu [4]. I navzdory tomu mají průzkumné práce proběhnout v roce 2016.
Chybějící varianty nakládání s radioaktivními odpady byly jedním z důvodů, proč dnes platná koncepce přijatá vládou v roce 2002, dostala jako první koncepční vládní dokument nesouhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí na závěr hodnocení dopadů na životní prostředí (tedy v procesu, který je veden nyní) [5].

Edvard Sequens z Cally řekl: ,,Dnes špatně vedené hledání úložiště by mělo být zastaveno. Řešení problematiky jaderných odpadů, jejichž nebezpečnost přetrvá věky, musí být postavené na koncepci přijaté širokým společenským konsensem a ne na dnešním prosazování kdysi zvolených technokratických nápadů."

Cílem projektu ,,Silnější hlas obyvatel Vysočiny při hledání hlubinného úložiště" podpořeného grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti je posílit roli obyvatel obcí v procesu výběru úložiště. Možnosti starostů a veřejnosti hájit své zájmy jsou totiž velmi omezené a neodpovídají požadavkům na účinnou účast, jak ji chápou moderní evropské přístupy.