Čtvrtek, 28. března 2024

Česko se může stát elektrárnou Evropy

Václav Bartuška, zmocněnec vlády pro dostavbu Temelína.

Česko se může stát elektrárnou Evropy

Celkem šest odborných analýz má v následujících dvou letech odpovídat na otázku, jaká jsou možná rizika spojená s obří zakázkou polostátní firmy ČEZ na stavbu nových jaderných bloků v Temelíně. Pro potřeby tendru, v němž o zakázku za stovky miliard korun bojují ruský Atomstrojexport, francouzská Areva a americký Westinghouse, si je včera objednal kabinet Petra Nečase. "Musíme si především vyjasnit, jak se na temelínském tendru bude podílet státní správa. Najít rizika v legislativě či administrativních procesech, jež by mohla stavbu brzdit," říká vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína Václav Bartuška.

HN: Přišli jste na nějaké nové potíže, které by mohly už jednou posunutý tendr dostavby Temelína zpozdit?

Ne, harmonogram se nemění. Letos bude hotova zadávací dokumentace, v příštím roce by měly přijít nabídky dodavatelů a v roce 2013 rozhodnutí, kdo nové reaktory v Temelíně postaví.

HN: O čem tedy vláda jednala?

Chceme vyloučit riziko, že se ve státní správě a v administrativě objeví brzdy pro celý proces. Aby se Temelínu nestalo to, co dálnici D8. Ta se rozestavěla a stojí, protože soud smetl stavební povolení kvůli chybám ve schvalovacím procesu. A my vidíme u temelínského tendru řadu úzkých míst, která je třeba vyřešit.

HN: Co si pod těmi úzkými hrdly představit?

Například stavba linky vysokého napětí, kterou potřebujeme na vyvedení výkonu Temelína do centrální přenosové sítě.

HN: To opravdu hrozí, že se v Temelíně povede postavit složitou atomovou elektrárnu dřív než linku k ní?

Přesně tohle se stalo na Ukrajině - dokončili tam elektrárnu a nedokázali zajistit vyvedení výkonu. Nám jde o to, abychom takové riziko vyloučili. Řadilo by nás to do jiné části světa, nebyli bychom standardní evropskou zemí. Přenosová linka je v případě Temelína zásadní problém. Ale věřím, že to zvládneme dořešit.

HN: Přece nemůže být složitější stavět pár sloupů s dráty než atomové reaktory!

Nejde o jednu vysokonapěťovou linku. Nehledáme řešení pouze pro Temelín. Narazil jsem na několik strukturálních problémů, které jsou Temelínem jen lépe osvětlené. A týkají se i dalších velkých staveb, jako jsou dálnice, plynovody a podobně.

Jen licence na Temelín může stát miliardu

HN: Na problémy se stavbou plynovodu u nás naráží třeba firma Net4Gas, potíže s dálnicemi jsou známé. V čem je chyba?

Narazil jsem na to právě v plynárenství. To člověk najednou zjistí, proč jsou naše stavby tak drahé. Nabízí se srovnání s Německem. Tam, když se staví nový plynovod, se musí zajistit pozemek v šíři deseti metrů na obě strany od plynovodu - aby se k němu zajistil přístup a podobně. My jsme asi země mnohem bohatší a vyspělejší než Německo, protože české předpisy vyžadují volný pozemek o šíři 130 metrů na obě strany plynovodu. Jediné vysvětlení, proč je u nás tak přísný standard, je podle mne v tom, aby při stavbě bylo co nejvíce dotčených majitelů pozemků. Co nejvíce těch, s nimiž musí stát jednat a vyplácet jim peníze. Nebo znáte jiný racionální důvod?

HN: České předpisy jsou stavěny tak, aby schválně nahrávaly spekulantům?

Ty neracionální požadavky nejsou dílem náhody. Když už jsme narazili na tento problém, myslím, že nás čeká debata o vyvlastňování pozemků pro stavby ve státním zájmu. A to nejsou jen dálnice a rychlostní silnice, ale i liniové stavby plynovodů nebo vysokonapěťových linek. V Německu vlastník pozemku nemůže takovou stavbu zablokovat a licitovat o peníze. Standardy jsou tam přesně nastaveny a je jasné, že dostane určitou sumu, ale nic víc. Pak je v jeho zájmu se dohodnout. Zato u nás má každé "ne" odkladný účinek a někdy vlastník pozemku v hodnotě pár tisíc korun blokuje stavbu za miliardy. I proto jsou naše dálnice o tolik dražší než německé.

HN: Zpátky k Temelínu - která další úzká místa pro něj vidíte v českých předpisech a byrokracii?

Třeba kapacita Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Ten bude muset na reaktory pro Temelín udělit licenci, čemuž předchází složité posuzování. Bude k tomu potřeba speciální odborný tým - a to v době, kdy se ve státní správě dělají škrty a snižují se počty zaměstnanců. Pak je tu otázka financování licenčního procesu.

HN: Kdo licenční řízení platí a kolik stojí?

My máme systém, který je unikátní a pro stát nevýhodný. Když se má licencovat nový reaktor, nese veškeré náklady stát. Všude na světě platí za získání licence prodejce technologie. Jde o desítky milionů dolarů, licence na Temelín může přijít na miliardu korun.

HN: Lze systém ještě včas změnit?

Chystá se novela "atomového" zákona, podle níž by většina nákladů licenčního procesu měla přejít na prodejce technologie. Státní jaderný dozor je nezávislý, není možné mu nic přikazovat. Ale ti lidé musí mít podmínky pro svou práci. Bohužel máme státní správu a legislativu, která často neodpovídá dnešním podmínkám a brzdí důležité stavby. Zrovna tak jde o to zajistit řádný průběh projednávání EIA, stavebního povolení a dalších procesů. Vracím se k té rozestavěné dálnici D8 - to je pro mne varování.

HN: Jaké další analýzy kvůli Temelínu si bude vláda muset nechat udělat?

Jedna z analýz bude rozebírat, co se dnes děje v Evropě: v EU jsme jednou z mála zemí, která ještě může stavět nové elektrárny. Takových zemí ubývá. Musíme počítat s tím, že do Česka budou přicházet investoři, kteří budou chtít stavět zdroje pro zásobování německého či britského trhu. Už dnes chce RWE postavit u Čelákovic plynovou elektrárnu, projektů bude přibývat.

HN: Čím to je?

My Češi jsme na rozdíl od řady jiných evropských zemí pořád schopni něco postavit. Máme reálné představy o světě, udrželi jsme si slušnou technickou inteligenci a víme, že některé věci jsou nutné. Třeba Německo loni na podzim přijalo energetický koncept s vizí do roku 2050. V té době má vyrábět 80 procent energie z obnovitelných zdrojů a zároveň krýt 12 až 31 procent spotřeby elektřiny dovozem. Velká část evropských elektráren byla postavena před desetiletími a budou se zavírat. My jsme s Francií v EU prakticky už jen jediné dva státy, schopné energii v rozumném rozsahu vyvážet. To je pro Česko šance.

HN: Němci nechtějí stavět nové elektrárny na uhlí, z jaderné energetiky mají obavy. Proč by zrovna Česko mělo nést rizika a zátěže, které Německo nést nechce?

Já se zeptám jinak: Z čeho bude tato země žít za dvacet let? My vyrábíme spoustu produktů střední kvality. Ale to skončí, tato výroba se přesune do Asie. Škoda Auto zůstane v lepším případě vývojovým centrem nebo výrobcem malých sérií luxusních aut, ale asi tu nebude masová výroba. Montovny aut, které sem přišly, odejdou. Netýká se to jen nás. V Německu možná přežije Porsche a Mercedes, ale Opel? Pochybuji. A z čeho budeme žít my? Dvacet let poslouchám, že ze znalostní ekonomiky, která ohromí svět patenty a vynálezy. Ale úroveň našeho školství tomu nenasvědčuje.

Náš náročný životní styl je neudržitelný

HN: Ale Češi nechtějí ve svém okolí nové elektrárny o nic víc než Němci. Právě RWE má se stavbou vámi zmiňované elektrárny u Čelákovic velký problém.

Rozhodně bych se předem nezříkal čistě z ideologických důvodů šance na to, žít aspoň částečně z vývozu elektřiny. I když to samozřejmě není jediná věc, na kterou bychom měli sázet. Ale už dnes jsme velkým vývozcem elektřiny do Velké Británie, do Německa. Je to pro nás obrovská příležitost, jestli budeme ještě schopni stavět dál. Zatím jsme.

HN: Stačilo by Česku k tomu, aby žilo z vývozu elektřiny do Evropy, dostavět Temelín, případně nové bloky v Dukovanech? Nebo by měl stát využít i své zásoby hnědého uhlí za ekologickými limity?

Ve finále chtějí mít všichni občané doma teplo a světlo. Jedna věc jsou ekologické nároky, když je všeho dost. Ale až první lokální teplárně dojde uhlí a bude kvůli tomu muset zdražovat, tak se začnou dít věci. Uvědomte si, že jedna změna limitů se odehrála už za Topolánkovy vlády (ta povolila posun linie těžebních limitů u dolu Bílina, který patří polostátnímu gigantu ČEZ - pozn. red.). Klidně mohou nastat další podobná rozhodnutí. Můžeme tomu říkat salámová metoda, anebo taky realita. Realitou je, že dvě třetiny naší elektřiny pocházejí z uhlí. A navíc na něm stojí teplárenství.

HN: I tak ale energetičtí experti všech vládních stran i ministr průmyslu překročení těžebních limitů vylučují. Na čem by měla stát česká energetická koncepce?

Já bych nejdřív dostavěl Temelín, pak se ukáže další. Evropa je teď v přechodovém období. Má nákladné cíle, které si stanovila před finanční krizí, a problémy kolem eura. Tehdy končila desetiletka hojnosti, dnes je jiná situace. Na summitech Evropské unie se už moc nemluví o tom, jak dát stovky dalších miliard eur na energetickou politiku. Jde o záchranu eura a ekonomického fungování Evropy. Nevíme, jaká bude Evropa za 20 let. A energetika je běh na dlouhou dobu. Nedělal bych zrovna teď zásadní nevratná rozhodnutí.

HN: Ona se ale mění i energetika. Třeba nečekaně zlevňuje zemní plyn, který se začíná těžit z břidlic, to může zcela změnit dnešní trh, ne?

Z břidlic se už dnes ve velkém těží v Americe, snižuje to ceny i v Evropě a má to dopad na Gazprom a ruský státní rozpočet. Těžko ale říct, zda je to nevratná změna. Asi ano, americké zásoby jsou dlouhodobé a ověřitelné. Na druhou stranu k přebytku na trhu přispěl propad výroby v Japonsku a na Tchaj-wanu. A tahle část světa se znovu rozjíždí.

HN: Pak tu jsou moderní úsporné technologie. Když by díky nim spotřeba elektřiny klesala, nemusela by být poptávka po proudu z Česka tak velká, jak tvrdíte...

Bezpochyby jsou úspory důležité. Ale objevují se i nové energeticky náročné technologie. Jen internet vyžaduje provoz statisíců serverů po celém světě. Máme úsporné spotřebiče, ale dlouhodobá spotřeba energie se nesnižuje. Myšlenka, že zachráníme Evropu úspornými žárovkami nebo utahováním kohoutků, aby nekapaly, je naivní. Náš životní styl je mimořádně náročný a dlouhodobě neudržitelný. Tři miliardy lidí v zemích jako Indie a Čína chtějí naši životní úroveň, a jsou na rozdíl od nás pro to ochotny tvrdě pracovat. U nás si většina lidí myslí, že energie vždy budou a je nehorázné, že se zdražují. A když se má stavět elektrárna, tak ne u mého domu. Zatím to funguje, ale není to udržitelné.


500 MILIARD KORUN

Až na takovou cenu se může vyšplhat hodnota tendru firmy ČEZ na nové jaderné bloky, budou-li se kromě Temelína stavět i jinde.

2000 MEGAWATTŮ
Je současná instalovaná kapacita temelínské elektrárny. Po dostavbě nových bloků se její výkon přinejmenším zdvojnásobí.

VÁCLAV BARTUŠKA 42
Vystudoval žurnalistiku v Praze. V listopadu 1989 byl jedním ze studentských vůdců. Začínal jako reportér, později vstoupil do státních služeb. Byl velvyslancem pro energetickou bezpečnost, nyní dohlíží na temelínský tendr.

AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR: Marek Hudema
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů