Havárie jaderné elektrárny ve Fukušimě ukázala, že tento typ energetiky má v demokratických státech dlouhodobě jen malou šanci na přežití. A není to proto, že by škody na životním prostředí nebo dokonce lidských životech byly tak velké.
Kopat kryt nebo maturovat z fyziky? Glosa Luďka Vainerta
Problémem je míra nepochopení, s jakou média o události informují, a to, že to většině jejich konzumentů podle všeho nevadí. Web nejčtenějšího českého bulvárního deníku tak může ke katastroficky laděnému zpravodajství přiložit manuál "Jak se chovat v případě jaderné katastrofy", který jako by z oka vypadl návodům, jak přežít jadernou válku. Článek, jemuž dominuje snímek atomového hřibu doporučuje ukrýt se před radiací za železnou stěnou, v terénu pak kopat zákopy...
Čtenáře těchto novin jistě nemusím přesvědčovat o tom, že ani v nejhorším případě se z jaderného reaktoru nemůže stát atomová bomba devastující široké okolí intenzivním zářením a tlakovou vlnou.
Iracionální strach má i zásadní ekonomické dopady. Evidentní je to v případě odstavení sedmi jaderných elektráren, k němuž přikročila německá vláda. Krok je obhajován obavami z následků zemětřesení. Jen málokdo si přitom uvědomí, že otřesy o síle 3,5 stupně Richterovy stupnice - na Německo silné - ručičku seizmografu vychýlí stotisíckrát míň než zemětřesení, které zdevastovalo Japonsko.
AUTOR: Luděk Vainert
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
